Když nejste nezávislý, pak nejste důvěryhodný

VYDÁNÍ: 11-12/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Začátkem listopadu navštívil Český statistický úřad ředitel sociálních statistik Eurostatu Eduardo Barredo Capelot. Ujistil české statistiky, že i na základě jimi sbíraných a zpracovávaných dat se argumentuje při stanovování strategií a politik Evropské komise.

Sociální statistiky spadají do vaší kompetence necelé dva roky. Co považujete v této oblasti za nejzajímavější?

Pravděpodobně tu skutečnost, že produkujete věci, o které se lidé zajímají a také je chápou. Hovoříme o nezaměstnanosti, kvalitě života, vzdělávání dospělých, zdravotnictví. To jsou velmi důležitá témata a lidé jim rozhodně rozumějí. Vědí, o čem mluvíme. Možná také chápou, co je hrubý domácí produkt nebo průmyslová výroba, ale oblasti vzdělávání a zdravotnictví jsou jejich srdcím mnohem bližší.

Myslíte si, že je nutné sociální statistiky zmodernizovat?

Sociální statistky se už modernizují. To vám mohu potvrdit.

Jaký význam mají výstupy sociálních statistik pro rozhodování odpovědných evropských orgánů zvláště dnes, v době hospodářské krize?

V evropské agendě jsou sociální témata stejně důležitá jako ta hospodářská. Evropská komise vydává jednotlivým státům doporučení ke zdravotnictví, ke vzdělávání nebo k trhu práce. Sociální otázky jsou tak plně zapracovány do evropské agendy. Současná hospodářská krize si také vyžádala potřebu aktualizace, modernizace a vylepšení ukazatelů sociálních statistik, jejich včasnosti a kvality. V důsledku krize bylo nutné všechny tyto prvky sladit.

V současné době řeší Český statistický úřad otázku snižování administrativní zátěže respondentů. Neohrozí změny v sociálních statistikách úspěch tohoto cíle?

To je složitá otázka. Myslím si, že musíme zjistit nové požadavky ve společnosti a jejich uspokojení na základě údajů, které již existují buď v rámci statistického systému, nebo v hospodářství obecně.

Je možné, aby se i v sociálních statistikách více využívaly údaje z administrativních zdrojů dat?

Jistě že ano. Stále více zemí progresivně využívá administrativní údaje. To jsou takové, které již ve státní správě někde existují, např. v nemocnicích. Administrativní zdroje dat bychom měli využívat pro rozvoj celé společnosti. Také Eurostat by se měl modernizovat tak, aby využíval údaje již dostupné. Měl by využívat informace pro tzv. velká data – big data, aby byl schopen díky nové technologii docílit splnění nových požadavků.

Postupně navštěvujete národní statistické úřady v Evropě. Jaká byla vaše mise v České republice?

Přijel jsem zjistit, jaký je rozvoj Českého statistického úřadu, jaké má projekty, jak modernizuje statistiky v souladu s hlavními liniemi, o kterých jsem před chvílí hovořil. A také jsem si přijel vyslechnout, jaké máte problémy. S českými statistiky jsem rozmlouval o tom, jaké plány má Eurostat ohledně sociálních statistik. Jak je chce v nadcházejících letech dále modernizovat.

Měl jste na mysli nějaká konkrétní šetření?

Ano, šetření pracovních sil a informačních technologií. Chtěl jsem vysvětlit pracovníkům Českého statistického úřadu naše plány. Jejich reakce mě zajímala a také to, jaké jsou jejich hranice ohledně přijímání změn, které po nich Eurostat požaduje. V našem úřadu chtějí všichni pracovat v upřímném a otevřeném prostředí. Proto je pro nás důležité poznat lidi, kteří statistické údaje v jednotlivých zemích produkují. Myslím si, že i pro statistiky z ČSÚ může být užitečné poznat zase mě – ředitele sociálních statistik v Eurostatu. Vědět, kdo je ten člověk na druhé straně, kam svá data zasílají. Lidé z ČSÚ odvádějí skvělou práci. Proto jsem chtěl, aby se o tom dozvěděli. Aby pochopili, že jimi sbírané a zpracované údaje se v Eurostatu využívají. A že i na základě jejich dat se argumentuje v diskusích při stanovení strategií a politik Evropské komise.

Sociální statistiky mohou zrcadlit kulturní i geografické odlišnosti mezi členskými státy Evropské unie. Dají se mezi sebou vůbec zjištěná data srovnávat?

Je pravda, že zejména v sociální oblasti je národní uvažování velmi významné. Zvláště důležitý je pak způsob, jakým se tážete respondentů. Mohu prohlásit, že přestože jsou všechny země odlišné a mají odlišné kultury, liší se pouze v tom, jak údaje získávají. Některé hodně využívají administrativní zdroje dat. Jiné mají své údaje založené na vlastních šetřeních. Konečný produkt, který je do Eurostatu zasílán, je vždy v harmonizované podobě. V rámci Evropského statistického systému jsou podle jednotné metodiky všechny údaje.

Nepředstavuje pro vás nezávislost národních statistických úřadů versus požadavky unijních orgánů určitou komplikaci?

Ne, to není žádná komplikace, protože nezávislost je hlavním pilířem národních statistických institucí. Jen takové údaje jsou užitečné pro tvorbu strategií a plní různé účely. Národní statistický úřad musí být zodpovědný za metodiku, kterou používá, za kalendář zveřejňování informací, za všechny ukazatele bez ohledu na politický cyklus. Nezávislost je klíčovou podmínkou pro důvěryhodnost. Když nejste nezávislý, pak nejste důvěryhodný. A důvěryhodnost je skutečným základem statistiky. Národní statistické instituce musí být nezávislé také z hlediska technického získávání a zpracovávání údajů.

Na druhé straně se vy, lidé z Eurostatu, musíte snažit vyplnit přání různých direktoriátů, Komise, atd. Není pak v tom, co tvrdíte, rozpor?

Ne, není. To, co máme dělat, je dobře vymezeno, a to nejenom pro Eurostat, ale i pro národní statistické úřady. Ty totiž plní ještě řadu vlastních národních potřeb. Nedělají pouze to, co po nich žádá Eurostat. Každý národní statistický úřad musí dobře chápat, jaké jsou potřeby jeho státu, např. ve smyslu vzdělávání, atd. Musí být proto nezávislý, mít také kapacitu na to, aby zavedl informační systém, který všechny tyto potřeby uspokojí.

Která země by podle vás mohla jít v oblasti sociálních statistik ostatním příkladem?

V této oblasti je mnoho zemí, jež jsou velmi dobré. Existuje spousta států, které mají velké zkušenosti s využíváním administrativních zdrojů dat, např. severské země – Finsko, Dánsko a Švédsko. Mají v tom tradici a umí toho využít. Jsou však země, které se spoléhají na svá šetření – například Spojené království nebo Španělsko. Ale můj dojem je, že většina zemí směřuje k víceúčelovému systému, který využívá jak šetření, tak i administrativní zdroje dat. Takže bych nerad jmenoval jedinou „nejlepší“ zemi. Mluvil bych o zemích, které jsou specializované a mají určité zkušenosti ve shromažďování údajů. A my směřujeme k víceúčelovému získávání údajů. Myslím si, že musíme využít všechny zkušenosti, abychom neprosazovali systém o „jedné velikosti pro všechny“. Při sociálních statistikách budeme muset pracovat se šetřeními, administrativními zdroji dat, velkými daty, sčítáními atd. Proto se musíme podívat, které země jsou v čem silné a toho náležitě využít.

 

Eduardo Barredo Capelo

Eduardo Barredo Capelot

Vystudoval ekonomii a geografii na univerzitách v Madridu a v Londýně, v postgraduálním studiu pokračoval v belgických Bruggách.

Celou svoji profesní kariéru spojil s Eurostatem, kam nastoupil již v roce 1991 ve svých 23 letech. Věnoval se statistikám zahraničního obchodu a platebních bilancí, kde spolupracoval také s Mezinárodním měnovým fondem, dále se zabýval statistikou národních účtů, vládní finanční statistikou a statistikou obchodu.

Od 1. března 2012 je ředitelem sociálních statistik.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Vznikne „Světový statistický úřad“?

ilustrativní obrázek

Významní politici, akademici a ekonomové přišli s myšlenkou vytvořit světový statistický úřad – WorldStat. Globální instituce by se měla věnovat zlepšování a spolehlivosti světových statistik. Jedná se o slepý výstřel, anebo konečně trefu do černého?

Předsedové statistických úřadů v Praze

Předsedové v Praze

Zástupci pětadvaceti národních statistických úřadů v prosinci v české metropoli diskutovali o budoucnosti evropské statistiky. Projednávaný materiál „Vize 2.0“ má nastavit základní směry rozvoje evropského statistického systému v příštích letech.