Úroveň a kvalita našich zjišťování je vysoká

VYDÁNÍ: 11-12/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vést Český statistický úřad v dobách politické a ekonomické nestability se předsedkyni ČSÚ Ivě Ritschelové úspěšně daří již tři roky. Za tu dobu uskutečnila v organizaci mnoho pozitivních a prospěšných změn, při kterých jí pomáhal tým zkušených spolupracovníků.

Před nedávnem uběhly tři roky, kdy jste nastoupila do funkce předsedkyně ČSÚ. Jaké byly?

Pro mne osobně to bylo období velmi zajímavé. Nové prostředí, výrazně odlišné od akademického světa, plné nových a zajímavých lidí, inspirativních setkání a jednání. Ale i řada nových úkolů a výzev přede mnou i před úřadem. To se týkalo jak odborných statistik, tak i výrazných změn v oblasti organizační struktury a celkového managementu úřadu. Jednalo se o období, které bylo poznamenáno relativně turbulentním ekonomickým i politickým prostředím, což ne vždy pozitivně dopadalo na stabilitu a udržitelnost statistických aktivit. Bohužel dnes rozpočet úřadu stále klesá a je třeba hledat a přijímat nová a nová opatření snižující ekonomickou náročnost našich aktivit při maximálním zachování kvality a rozsahu výstupů.

Na kolik se vám podařilo uskutečnit vaše plány a vize, se kterými jste do ČSÚ přicházela? Vize často bývají semlety každodenní rutinou.

Potěšující pro mne je, že řada vizí se postupně stává rutinou, resp. dostávají konkrétní obrysy a začleňují se do každodenních aktivit úřadu. Výchozím bodem pro mě v době nástupu bylo to, že jsem se dostala do čela velmi silné odborně zaměřené instituce s kvalitními výstupy a patřičným renomé napříč širokým spektrem uživatelů. Mým hlavním záměrem a cílem bylo nejen zachovat úroveň klíčových aktivit, ale navíc umožnit jejich neustálé zlepšování. Proto jsme se na začátku zaměřili na identifikaci a využití jistých rezerv i v oblasti podpůrných aktivit, z nichž prioritními byly oblast komunikace a hospodaření úřadu. V obou oblastech je dnes vidět řada pozitivních výsledků, ať už v podobě uživatelsky stále příjemnějších internetových stránek a vydávaných publikací, široce medializovaných tiskových konferencí či komplexních analytických výstupů. Obdobný posun je zřejmý též v podobě a obsahu tradičních výstupů, například tzv. rychlých informací či dalších komunikačních kanálů. Méně viditelné, ale o to významnější je, že se nám díky neustálé optimalizaci hospodaření daří efektivně zajišťovat rostoucí objemy aktivit v podmínkách neustále se snižujících veřejných rozpočtů.

Co považujete za svůj největší úspěch v úřadě v letošním roce?

To je velmi obtížná otázka, neboť dosažení pozitivních výsledků v různých oblastech je rozdílně náročné. Navíc vnějším i vnitřním prostředím je často velmi odlišně hodnocené. V oblasti organizace statistických šetření ČSÚ považuji za úspěch další snížení jejich počtu a s tím spojené snížení administrativní zátěže respondentů. Jsou za námi vidět i dílčí úspěchy a určitý rozvoj v oblasti využití administrativních zdrojů dat. Postupně se nám též daří naplňovat plány zefektivnění státní statistické služby. Potěšující je i hodnocení statistických činností úřadu v rámci externích auditů, které probíhaly například v oblasti statistiky zahraničního obchodu, odpadů či rodinných účtů. Ukazují na vysokou kvalitu a úroveň našich zjišťování. V oblasti dalších odborných aktivit pak považuji za potřebné zmínit úspěšné napojení statistických registrů na základní registry veřejné správy a postupné přibližovaní se k cíli v rámci řešení významného projektu Redesign SIS. Jeho realizace umožní komplexně inovovat procesy úřadu v souladu s moderním pojetím mechanismů produkce statistik. Letošním rokem byl také ukončen projekt Sčítání lidu, domů a bytů 2011 a již započaly strategické diskuse o podobě dalšího sčítání kolem roku 2020. Mám radost i z toho, že se podařilo realizovat i několik investičních akcí na vybraných krajských správách a že se nám podařilo i úspěšně obměnit vozový park.

V minulých letech se ČSÚ prezentoval jako transparentní a hospodárná instituce. Platilo to i letos, v roce 2013?

Samozřejmě. Náš odbor veřejných zakázek, v jehož čele stojí zkušená ředitelka, pokračuje v posilování transparentnosti úřadu. Již od roku 2010 uveřejňujeme na našem profilu zadavatele všechny zakázky malého rozsahu. Děláme to nad rámec požadavků zákona o veřejných zakázkách z dubna 2012. Dále pak pokračujeme i ve zveřejňování smluv nejen na profilu zadavatele, jak stanoví zákon, ale, pro snadnější orientaci, i na internetových stránkách. I v letošním roce jsme nadále zvyšovali efektivnost hospodaření úřadu. V této souvislosti byly vyhlášeny nové veřejné zakázky, opakovaně se soutěžila řada dosavadních smluvních vztahů a takto jsme dále snížili náklady na chod naší instituce. Jako příklad můžu uvést levnější nákup datových či hlasových služeb nebo správu a údržbu budov. Za zmínku stojí i optimalizace výpočetní a reprodukční techniky. Velmi pozitivní zkušenosti máme s nákupem energií na komoditní burze. Rovněž se nám podařilo zefektivnit nájemní plochy pro krajská pracoviště ČSÚ a ušetřit i zde.

Můžete ještě více přiblížit plán ČSÚ na další snižování administrativní zátěže respondentů?

Během posledních let jsme se postupně přiblížili k hranici, kde jsou naše možnosti, tj. další významnější redukce zátěže respondentů, téměř vyčerpány. Jako efektivní řešení v kontextu elektronizace celé státní správy se jeví zvýšení úrovně využívání administrativních zdrojů dat, tedy dat dostupných v jednotlivých resortech sbíraných pro jiné než statistické účely. Záměry úřadu v dané oblasti jsou ambiciózní. Bohužel, jejich realizace není pouze naší interní záležitostí. ČSÚ proto vytipoval několik administrativních zdrojů dat, jejichž využití by významně přispělo k zefektivnění státní statistické služby. Ale samozřejmě za určitých pro statistiku nezbytných předpokladů. K nim patří například povinnost subjektů poskytovat data v elektronické podobě, v potřebném čase a kvalitě. Dalším předpokladem je i ochota spolupracovat napříč resorty. K problematice snižování administrativní zátěže jsou v současné době platná dvě vládní usnesení. To jedno je obecnějšího charakteru, hovoří se v něm o snižování administrativní zátěže, zjednodušení agend a zrušení duplicit. To druhé se dotýká přímo nás a týká se zefektivnění výkonu státní statistické služby. Úřad v těchto dnech připravil koncepční materiál pro jednání vlády. Proběhlo vypořádání připomínek s resorty a uvidíme, jak se k němu postaví jednotliví ministři při projednávání.

Eurostat nyní vede s národními statistickými úřady debatu o dalším směrování evropské statistiky. Jaký je postoj ČSÚ?

Ve spolupráci s Eurostatem bychom mohli identifikovat řadu příkladů pro náměty další spolupráce, například oblast harmonizace statistických metodik a postupů, které by některé členské země nemohly samostatně v tak omezeném čase a rozsahu zvládnout. Dalším příkladem je sice limitovaná, ale existující finanční podpora Eurostatu vybraných vývojových a inovačních aktivit v jednotlivých členských zemích. Na druhé straně jsou zejména v poslední době vidět v oblasti evropské statistiky snahy o poměrně významnou integraci, která má často ambici přesáhnout integraci na politické a hospodářské úrovni. V současnosti probíhají intenzivní jednání v souvislosti se zpracováním tzv. Vize 2.0. S její pomocí plánuje Eurostat nastavit základní směry rozvoje evropského statistického systému v dalších letech. Předpokládám, že diskuse ohledně této vize nebude vůbec jednoduchá, neboť je nutné brát v úvahu, že evropský rozměr je pouze jedna dimenze. Každý národní statistický úřad má totiž ještě svou národní dimenzi, která může být mimo zájem Evropy. Pokud bych systém přirovnala k podnikovým strukturám, Eurostat má pohled mateřské společnosti, která má zájem na konsolidovaném výsledku. Při tomto se ztrácí nebo se vzájemně kompenzují zisky či případné ztráty jednotlivých podniků ve skupině. Jednotlivé ekonomiky však mají vlastní národní rozměr, na který za žádných okolností nelze zapomínat. Z uvedeného vycházíme i my na strategických jednáních o těchto vizích a snažíme se najít přijatelný kompromis. Postoj ČSÚ je v tomto ohledu dlouhodobě neměnný. Podporujeme Evropský statistický úřad a jeho program, ale nesmí to být na úkor statistických systémů členských zemí ani jiných národních či mezinárodních institucí.

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

V září 2010 byla jmenována předsedkyní ČSÚ. Předtím působila jako rektorka (2007–2010) Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a prorektorka pro vědu a zahraniční vztahy (2001–2007). Ve své současné funkci úročí i své zkušenosti z práce v ČSÚ, kdy v letech 1993–1998 pracovala jako vedoucí odboru statistiky životního prostředí alokovaném na Krajské správě v Ústí nad Labem a z tříleté praxe ve Statistické divizi Food and Agricultural Organization UN, kde zastávala funkci regionálního úředníka pro Evropu, země bývalého SSSR, Čínu a Mongolsko. Iva Ritschelová je autorkou více než dvaceti domácích a zahraničních monografií, několika desítek vědeckých a odborných článků, učebních textů a výzkumných studií. V listopadu 2012 byla prezidentem ČR Václavem Klausem jmenována profesorkou. Je členkou Stálé pracovní skupiny Akreditační komise pro ekonomii.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Prioritní úkoly ČSÚ na rok 2014

Ilustrační obrázek

Vedení Českého statistického úřadu každoročně stanovuje několik prioritních úkolů, jejichž cílem je klást důraz na aktivity, které mohou významněji ovlivnit vývoj statistické služby v dlouhodobějším horizontu.

Ulehčí stát podnikatelům?

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová hovoří o dosavadních i plánovaných krocích úřadu a o připravovaných organizačních změnách v roce 2014.

Dobrá zpráva pro všechny

ilustrativní obrázek

Snižovat administrativní zátěž respondentů je dlouhodobou prioritou Českého statistického úřadu. Nová webová aplikace Dante/Web, která vznikla v rámci projektu Redesign statistického informačního systému, je zatím posledním příkladem.