V práci na směny patříme k evropské špičce

VYDÁNÍ: 11-12/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vloni pracovala na směny více než čtvrtina všech zaměstnanců, přičemž rozdíly mezi ženami a muži byly mizivé. Česká republika tak obsadila ve směnnosti pátou příčku v žebříčku Evropské unie.

Údaje o účasti osob na směnové práci zjišťuje Český statistický úřad již od roku 2002. V období 2002–2005 se podíl pracujících na směny pohyboval těsně pod hranicí 30 % všech zaměstnanců a tuto hranici dosáhl v roce 2006. Od roku 2007 osciloval na úrovni 28–29 % a v roce 2012 činil 28,1 %, což v absolutním vyjádření představuje 1 110 tis. zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu (457 tis.), v obchodu (148 tis.) a v sekci zdravotnictví a sociální péče (124 tis.). V těchto odvětvových sekcích pracovaly dvě třetiny všech směnujících zaměstnanců. Práce na směny je významná i v dalších odvětvích. V sekci těžba a dobývání pracovala na směny více než polovina všech zaměstnanců. Vysoká směnnost je i v dopravě a skladování a v organizacích poskytujících ubytování, stravování a pohostinství.

Ne všude je směnný provoz

Práce na směny se minimálně vyskytuje v profesních, vědeckých a technických činnostech, v sekci peněžnictví a pojišťovnictví, v odvětví vzdělávání a v informačních a komunikačních činnostech. Nízká úroveň směnnosti je i v sektoru stavebnictví.Velké rozdíly jsou mezi skupinami zaměstnání podle klasifikace CZ-ISCO. Jen zřídka pracují ve směnovém režimu řídící pracovníci. Podíl pracujících na směny je nízký i v hlavní třídě specialisté. Méně pracují na směny úředníci, ale také techničtí a odborní pracovníci. Naopak na směny pracuje více než polovina zaměstnanců ve službách a prodeji, často pracují na směny i pracovníci obsluhy strojů a zařízení a kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství. Údaje o úrovni směnnosti v hlavních třídách klasifikace zaměstnání tak korespondují s údaji za jednotlivé odvětvové sekce. Celkový rozsah práce na směny je výrazně ovlivněn především situací ve zpracovatelském průmyslu. Pracovaly v něm více než dvě pětiny všech zaměstnanců v národním hospodářství, kteří pracují na směny.

 

Pracující na směny

Péče o dítě rozhodující

Skutečnost, že ve zpracovatelském průmyslu pracuje vysoký podíl mužů, by mohla vést k závěru, že celková úroveň směnnosti je u mužů vyšší než u žen. To však neplatí. Odvětvová struktura zaměstnaných žen se totiž vyznačuje vysokým zastoupením obchodních organizací a sekcí zdravotní a sociální péče. V obou je úroveň směnnosti srovnatelná se zpracovatelským průmyslem. Výsledkem je skutečnost, že celkový podíl zaměstnankyň pracujících na směny je totožný s podílem směnujících mužů. Rozdíly v úrovni směnnosti mezi hlavními třídami klasifikace zaměstnání CZ-ISCO jsou u obou pohlaví obdobné. Nejvyšší podíl pracujících na směny je ve skupině nejmladších zaměstnanců do 25 let, kde se pohybuje na hranici 40 %. Přitom ženy v tomto věku pracují na směny výrazně častěji než muži. Absolutní počet zaměstnanců v této věkové skupině je však podstatně nižší než ve starších věkových skupinách, protože velká část mladých se stále účastní vzdělávacího procesu a přitom je ekonomicky neaktivní.Ve skupině 25–29letých dosáhl podíl zaměstnanců pracujících na směny 30 %, ve skupině 30–34 let klesl podíl směnujících v minulém roce na 26,6 %. V desetileté skupině 25–34letých výrazně převládá počet a podíl směnujících mužů nad ženami. To je jednoznačně důsledkem skutečnosti, že velká část žen odchází na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Po nástupu do zaměstnání pak ženy hledají takové pracovní uplatnění, které by jim umožnilo pečovat o nejmladší dítě. Situace se radikálně mění ve věku od 35 let, kdy opět začíná převažovat podíl žen nad podílem mužů zaměstnanců pracujících v tomto režimu. To platí i pro skupinu zaměstnanců ve středním věku, a to až do věku odchodu žen do starobního důchodu. Počet i podíl směnujících mužů převažuje nad ženami až ve skupině šedesátiletých a starších. Celkový počet pracujících na směny v tomto věku je však již méně významný.

Ústecký kraj dominuje nad Prahou

Rozsah směnného provozu v podnicích je v prvé řadě určen charakterem zaměstnání respondentů a odvětvovou příslušností pracoviště. To se bezprostředně odráží v regionálních rozdílech ve výši podílu zaměstnanců pracujících na směny na celkovém počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích. V hlavním městě Praze je směnnost bydlících zaměstnanců podstatně nižší než ve všech ostatních krajích, a to jak u mužů, tak i u žen. Podíl zaměstnanců pracujících na směny dosáhl v hlavním městě v minulém roce 18,3 %. V krajích Královéhradeckém, Pardubickém, Moravskoslezském a Kraji Vysočina pracuje na směny už ale třetina všech zaměstnanců. Vysoká směnnost je zejména v Ústeckém kraji, kde je dvojnásobně vyšší než v Praze.

Kontrasty Evropské unie

Uplatnění práce na směny je v zemích Evropské unie, obdobně jako v řadě jiných aspektů zaměstnanosti, velmi odlišné. V roce 2012 dosáhl podíl osob pracujících v tomto režimu v rámci EU27 celkem 17,7 % všech zaměstnanců. Jestliže vezmeme v úvahu i údaje za novou členskou zemi Chorvatsko, dosáhl podíl zaměstnanců pracujících na směny 17,8 %. Chorvatsko je totiž zemí, ve které pracuje na směny dokonce třetina všech zaměstnanců. O velikosti rozdílu v uplatnění práce na směny svědčí skutečnost, že údaj za Chorvatsko je téměř sedmkrát vyšší, než je tomu například v Dánsku. Velmi málo je tato práce rozšířena i ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Česká republika patří, co do výše podílu směnujících, na přední místo v Unii. Po započtení Chorvatska je naše republika na pátém místě v EU28. Před námi je ještě Slovinsko, Slovensko a Polsko. Podíl pracujících na směny dosahuje v těchto státech nad 30 % všech zaměstnanců. Podíl žen pracujících na směny je v EU28 o něco nižší než u mužů (16,4 % proti 19,0 %). Mezistátní rozdíly v úrovni směnnosti jsou přitom u obou pohlaví velké.

 

Pracující na směny v EU

 

PARADOXY ČESKÉHO TRHU PRÁCE

Práce na směny je v České republice hojně využívána. Přináší přitom zvýšené nároky na sladění tohoto pracovního režimu s osobním životem respondentů. Markantní je to v případě matek s dětmi ve školním věku, které musejí řešit otázku plnění zaměstnaneckých povinností s chodem vlastní domácnosti a výchovy dětí. Práce na směny se totiž u řady z nich neomezuje jen na pracovní dny, ale v mnoha případech žena pracuje na směny i ve dnech pracovního volna, v sobotu nebo neděli. Přitom je nutné vzít v úvahu výši mezd a platů zaměstnanců, zejména žen. Průměrné mzdy v odvětvích s vyšší směnností jsou totiž nízké ve srovnání s odvětvími s nejvyšší úrovní výdělků, kde je podíl pracujících na směny naopak velmi malý.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Na směny se nejvíce pracuje v Ústeckém kraji

V roce 2016 pracovalo v České republice na směny 1,2 mil. osob, což je 29 % všech zaměstnanců ve věku 15–64 let. Mezi jednotlivými kraji republiky jsou v úrovni směnnosti velké rozdíly.

Česká „nej“ v Evropské unii

ilustrativní fotka

Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Ilustrativní obrázek

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.

Naberou mzdy dech?

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2013 se reálný růst mezd dostal těsně nad nulu jen díky nízké inflaci. Růst spotřebitelských cen totiž klesl na hodnotu 1,2 %, takže i „upocené“ nominální zvýšení mezd o 1,3 % zabránilo dalšímu propadu kupní síly výdělků.