Vznikne „Světový statistický úřad“?

Významní politici, akademici a ekonomové přišli s myšlenkou vytvořit světový statistický úřad – WorldStat. Globální instituce by se měla věnovat zlepšování a spolehlivosti světových statistik. Jedná se o slepý výstřel, anebo konečně trefu do černého?

Myšlenka vzniku světového statistického úřadu je součástí zprávy Now for the Long Term (Teď pro dlouhodobý cíl). Formou světové výzvy ji popsala Mezinárodní strategická komise, které předsedal Pascal Lamy, bývalý generální ředitel WTO. Mezi členy komise byli například Ian Goldin, profesor z Oxfordské univerzity, Nicholas Stern, předseda British Academy, Michelle Bachelet, exprezidentka Chile, nobelista Amartya Sen nebo exprezident ECB Jean-Claude Trichet. Dlouhodobé změny budou podle tvůrců výzvy taženy „megatrendy“. Ty působí tiše a vytrvale pod rozbouřeným povrchem běžného života. K nim patří rostoucí populace a její stárnutí, urbanizace, geopolitické změny, zvyšování nerovnosti a nezaměstnanosti, nejistota přírodních zdrojů, proměňující se břímě nemocí a revoluce v informačních a komunikačních technologiích. Tyto trendy nepůsobí izolovaně, ale naopak ve vzájemném vztahu a jsou zvýrazňovány globalizací.

Roztříštěná společnost

Celosvětově se míra chudoby za posledních 30 let snižuje, zejména mizí v nejlidnatějších zemích jako jsou Čína a Indie. Na druhé straně mnohde narůstají rozdíly v bohatství. Navzdory všemu úsilí přetrvává analfabetismus, který je značně lokalizován: 37 % negramotných lidí žije v Indii; polovina dětí, které nenavštěvují školu, je v subsaharské Africe.

Podle údajů Světové banky více než 1,2 mld. lidí nemá přístup k elektřině. Nejen v Číně, Indii, Jižní Africe či Rusku, ale i v zemích OECD narostl od roku 1992 rozdíl mezi chudými a bohatými – Giniho koeficient zde vzrostl o 10 %. Nezaměstnanost je zlo, které stále více bobtná. Týká se hlavně mladých lidí, u kterých pravděpodobnost, že nenaleznou práci, je mnohem vyšší. Očekává se, že celosvětově zůstane až do roku 2015 počet nezaměstnaných nad 200 mil. lidí. V rozvinutých státech se zvýšila za posledních pět let dlouhodobá nezaměstnanost, která je nejpalčivějším sociálním problémem, o neuvěřitelných 60 %. Sociální vyloučení je problémem okrajových skupin. Svou roli v něm hraje věk – sociálně vyloučení jsou buď staří, nebo příliš mladí. Ale sociálně vyloučené jsou i ženy. Genderová nerovnost je bariérou ekonomického růstu a snižování chudoby. Podle Rozvojového programu OSN odvedou ženy 66 % práce na světě, ale dostanou jen 10 % příjmů a vlastní pouze jedno procento bohatství.

Lekce z úspěchů i nezdarů

Mezi pozitivní příklady dosavadního vývoje řadí zpráva boj se šířením jaderných zbraní, s HIV, za lidská práva nebo vytvoření jednotného evropského trhu. Ty ukazují, že vážné problémy jsou řešitelné za podmínek, kdy dochází k dobrému definování cílů, ke spolupráci a sdílení zájmů, k partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. Mezi ukázkovými neúspěchy jmenuje např. mizení Aralského moře, přehnaný rybolov, který devastuje mořský život, a nakonec i světovou finanční krizi. Upomínají nás „na stará klišé, že ti, kteří se nepoučili z historie, byli donuceni si ji zopakovat“. Při pohledu na narůstající resistence k antibiotikům, využívání neobnovitelných zdrojů a praxe v rybolovu jde jen o tři příklady, kde bude nezbytné vyvážit krátkodobý a dlouhodobý prospěch, ale také individuální a veřejný zájem, abychom udrželi situaci pod kontrolou. Rostoucí hrozbou jsou nepřenosné choroby, jejichž příčinou je nezdravý životní styl. Jde o špatnou výživu, obezitu a nedostatek pohybu, což jsou faktory, které lze odstranit. Nemoci srdce, plic, diabetes a rakovina jsou hlavním zabijákem dneška. Paradoxní je, že jimi trpí hlavně země s nejvyšší příjmovou úrovní.

Probudí se politici?

Lidstvo se má dnes globálně lépe než kdykoli v historii. Obyvatelstvo planety je v průměru osmkrát bohatší než před sto lety, zvýšila se životní úroveň a prodloužila se délka života. Riziko války mezi velmocemi se snížilo. Svět se zmenšil, cestovat již lze takřka bez omezení. Zboží se často vyrábí z částí, které pocházejí z různých koutů světa. Přesto je budoucnost lidstva vysoce nejistá a rizika narůstají. Existuje nebezpečí vyplundrování přírodního bohatství i zneužití technologického pokroku. Vše je propojeno a problémy jsou schopné eskalovat mnohem rychleji, než mohou být vůbec řešeny. Zpráva kritizuje nedostatek politické vůle a mezigenerační vize globálního nadhledu. Doporučuje proto lepší způsob vládnutí a kreativní využívání kybertechnologií. Komerční subjekty je podle ní nutné opětovně zapojit do investování s dlouhodobým cílem. Faktory k prosazení nezbytných akcí jsou: vhodné instituce, čas, politická odvaha a víra, komplexnost a kultura. Nic z předchozího není možné bez kvalitních informací. Třetí blok zprávy proto obsahuje v kapitole Make the Numbers Count (Ať se s čísly počítá) doporučení k vytvoření WorldStatu, tedy světového statistického úřadu. Jeho hlavním cílem by mělo být získat si důvěru ve statistická čísla globálně a v dlouhodobém horizontu. „Statistika stojí v základech téměř každého rozhodnutí jak ve vládě, tak v byznysu, leč jsou zde legitimní otázky ohledně věrohodnosti čísel, na něž se spoléháme,“ píše se ve zprávě. WorldStat by neměl nahrazovat práci již existujících mezinárodních institucí, které se věnují harmonizaci metodik (OSN). Měl by provádět řízení kvality globálních statistik, hodnotit domácí praxe, omezovat zneužívání a zlepšovat sběr dat. WorldStat by měl dále prosazovat odsouhlasené standardy a budování kapacit pro shromažďování a interpretaci dat především v rozvíjejících se zemích, zrychlit práce na ukazatelích trvale udržitelného rozvoje. Dalším jeho klíčovým úkolem by mělo být urychlení implementace doporučení v tzv. Stigliztově zprávě a podporovat úsilí směřující k propojení informací o příjmech domácností a jejich spotřebě s daty o zaměstnanosti jejích členů. Podle zprávy je třeba zlepšovat kvalitu statistiky států jejich srovnáváním s nejlepší praxí, více sdílet technologie sběru dat a expertní znalosti, know-how i vzdělávání regionálních/národních statistiků. WorldStat by mohl investovat do rozvoje nových technologických nástrojů, být partnerem jak univerzit, tak byznysu s úkolem sběru, agregace a interpretace dat.

Pět celosvětových výzev obsažených ve zprávě „NOW FOR THE LONG TERM“

  1. Společnost: Jak je možné učinit růst a rozvoj více udržitelný a inkluzivní, z něhož nikdo není vyloučen?
  2. Zdroje: Jak je možné lépe zabezpečit jídlo, energii, vodu a biodiverzitu?
  3. Zdraví: Jak mohou infrastruktura a procesy veřejného zdravotnictví odpovídat na potřeby všech?
  4. Geopolitika: Jak se mohou změny silového uspořádání stát základnou nových forem spolupráce?
  5. Vládnutí: Jak mohou byznys, instituce a vlády přispívat k více inkluzivnímu a udržitelnému růstu?