Chudí mají nadprůměrné náklady na bydlení

VYDÁNÍ: 01/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Průměrné čisté peněžní příjmy za rok 2011 činily v přepočtu na osobu 147,5 tis. Kč. U domácností pod hranicí chudoby nebyly ani poloviční a u materiálně deprivovaných dosáhly zhruba dvou třetin průměru. Přesto platily tyto domácnosti za bydlení více než průměrné částky. Častěji totiž využívaly nejnákladnější formy bydlení – nájmy.

Z výsledků výběrového šetření Životní podmínky 2012 vyplynulo, že nejčastějším druhem bydlení v České republice bylo bydlení ve vlastním domě (využívalo ho 43,6 % osob) a pak v bytě v osobním vlastnictví (26,9 % osob). Ve „vlastním“ tedy bydlelo celkem 70,5 % osob. Dalších 9,9 % osob žilo v družstevních bytech a 16,3 % osob bydlelo v nájemních bytech. V případě osob ohrožených chudobou, a ještě více v případě osob materiálně deprivovaných, je ovšem vzájemný poměr jednotlivých forem bydlení značně odlišný.

Chudoba a nájemní bydlení

Ve vlastním domě žilo 36,1 % osob ohrožených chudobou, 15,8 % z nich bydlelo v bytě v osobním vlastnictví. Celkem tedy ve „vlastním“ žilo pouze 51,9 % z nich. Oproti průměru naopak výrazně více chudých (29,8 % osob) využívalo nájemního bydlení.

Osoby materiálně deprivované využívaly nájemního bydlení ještě častěji. Náklady na bydlení v nájemních bytech jsou přitom jednoznačně nejvyšší ze všech možných forem bydlení. Zatímco v průměru žilo v nájmu jen 16,3 % osob, mezi osobami ohroženými chudobou to bylo 29,8 % a v případě osob materiálně deprivovaných tento podíl tvořil 42,4 %. Proto byly jejich náklady na bydlení z uvedených skupin osob nejvyšší – v průměru činily 6 292 Kč na domácnost měsíčně. Přestože v poměru ke svým příjmům nevydávali materiálně deprivovaní na bydlení tolik jako chudí (podíl příjmů vydaných na bydlení činil u osob ohrožených chudobou 40 %, tedy téměř dvakrát tolik, než kolik dávaly na bydlení domácnosti v ČR celkem), v absolutních číslech byly výdaje materiálně deprivovaných na bydlení o 791 Kč měsíčně vyšší než výdaje osob žijících v domácnostech s příjmy pod hranicí chudoby. Měsíční náklady na bydlení přitom u průměrné domácnosti v roce 2012 činily 5 398 Kč, tj. o 894 Kč měsíčně méně než u materiálně deprivovaných.

Bezplatné bydlení ulehčuje situaci

Průměrnou výši nákladů na bydlení v případě osob ohrožených chudobou pozitivně ovlivňoval vysoký podíl bezplatného bydlení (tzn. bydlení u příbuzných, známých nebo ve služebním bytě) v některých krajích. Zejména v Praze (10,7 %), v Libereckém kraji (23,9 %) a v Kraji Vysočina (16,9 %) se jednalo o několikanásobně vyšší podíly, než je obvyklé mezi domácnostmi celkem (průměr za Prahu činil 2,0 %, za Liberecký kraj 3,3 %, za Kraj Vysočina 6,0 %). V Praze byl zároveň podíl nájemního bydlení osob ohrožených chudobou velmi podobný jako v případě osob celkem. V Liberci byl dokonce významně nižší. Díky tomu dosáhly náklady na bydlení u osob ohrožených chudobou v těchto krajích výrazně nižší úrovně než za osoby celkem.

V Kraji Vysočina byla situace komplikovanější z důvodu vysokého podílu chudých využívajících nájemní bydlení (32,7 % proti 9,8 % u osob celkem). Náklady na bydlení u osob žijících pod hranicí chudoby tak zde byly o něco vyšší než v případě osob celkem, rozdíl ovšem nebyl vysoký.

Při zpracování výsledků šetření za jednotlivé kraje ČR patří převažující forma bydlení v kraji mezi určující faktory průměrné výše nákladů na bydlení. V krajích, kde je vysoký podíl osob ohrožených chudobou žijících v nájemních bytech, patří náklady na bydlení k vyšším. Naopak tam, kde je podíl bezplatného bydlení oproti ostatním krajům vysoký, patří náklady na bydlení k nejnižším.

Osoby ohrožené chudobou, které žijí v Karlovarském kraji, patří k těm, jejichž domácnosti vydávají na bydlení měsíčně nejvyšší částku. Zároveň 83,5 % z nich žije v domácnostech, které náklady na bydlení vnímají jako velkou zátěž. Republikový průměr je přitom 56,2 %. Osoby ohrožené chudobou žijící v Karlovarském kraji zároveň nejčastěji žijí v nájemních bytech – celkem 51,5 % z nich. Celkově přitom žije v Karlovarském kraji v nájmu pouze 13,4 % osob, což je méně než průměr za Českou republiku. V tomto kraji zároveň osoby ohrožené chudobou dosahují nejnižšího průměrného příjmu, který v tomto případě činí 56 698 Kč čistého na osobu za rok, tedy téměř o 6 000 Kč méně, než kolik činí průměr za celou ČR. Nejhůře s příjmy vycházely osoby ohrožené chudobou žijící v domácnostech v Olomouckém kraji – 50,5 % osob žilo v domácnosti, která s příjmy vycházela s velkými obtížemi. Naopak nejlépe na tom byly osoby ohrožené chudobou žijící v Královéhradeckém kraji – s velkými obtížemi s příjmy vycházelo jen 14,0 % z nich.

Míra chudoby a materiální deprivace

Osoby ohrožené chudobou jsou osoby žijící v domácnostech, jejichž příjem je nižší než stanovená hranice chudoby. Ta se nejčastěji stanovuje jako 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácností. Hranice chudoby pro rok 2012 činila 114 953 Kč. Ekvivalizovaný disponibilní příjem se vypočte jako podíl čistého příjmu domácnosti a počtu jejích spotřebních jednotek (stanoveného tak, že první dospělé osobě v domácnosti přiřadí váhu 1,0, dalším osobám starším 13 let váhu 0,5 a dětem do 13 let váhu 0,3). Míra chudoby v ČR v roce 2012 dosáhla 9,6 %.

Za materiálně deprivované považujeme osoby žijící v domácnostech, které si nemohly z finančních důvodů dovolit čtyři a více položek z celkových devíti vybraných (barevná televize, automatická pračka, automobil a telefon, schopnost platit pravidelné platby za nájem, půjčky, hypotéku a energie, zaplatit z vlastních zdrojů neočekávaný výdaj ve výši 9 400 Kč, zaplatit týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti, dostatečně vytápět byt a jíst maso či jeho vegeta­riánské náhražky alespoň každý druhý den). Míra materiální deprivace v roce 2012 v ČR dosáhla 6,6 %.

 

Právní forma užívání bytu za jednotlivé skupiny osob v roce 2012 (podíly v %)

Právní forma užívání bytu za jednotlivé skupiny osob v roce 2012 (podíly v %)

 

Podíly osob podle formy bydlení a kraje v roce 2012

Podíly osob podle formy bydlení a kraje v roce 2012

 

Jak domácnosti vycházejí s příjmem a jak vnímají náklady na bydlení v roce 2012

Jak domácnosti vycházejí s příjmem a jak vnímají náklady na bydlení v roce 2012

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Hraniční meze chudoby

Hraniční meze chudoby

Téměř polovina členů tuzemských domácností tvořených pouze jedním rodičem s alespoň jedním závislým dítětem spadla v roce 2014 pod druhou hranici chudoby. V podobné situaci bylo 45 % osamělých žen, resp. osob ve věku 65 a více let.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

Výběrové šetření  Životní podmínky 2015

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.

Životní podmínky domácností se zlepšují

Životní podmínky domácností se zlepšují

Průměrná výše příjmů českých domácností v roce 2012 nominálně vzrostla, reálně se však opět meziročně snížila. Důvodem bylo rychlejší tempo růstu cen. Nejhůře na tom byli obyvatelé Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

Výběrové šetření o životních podmínkách domácností v ČR

Výběrové šetření o životních podmínkách domácností v ČR

Tazatelé ČSÚ budou i letos pod hlavičkou Životní podmínky 2014 zjišťovat dlouhodobě srovnatelné údaje o so­ciální a ekonomické situaci v Evropě.