V současné době je indikátor měsíční míry nezaměstnanosti zcela základním ukazatelem, který se používá při porovnávání úrovně nezaměstnanosti v jednotlivých členských zemích EU.
Srovnatelnost výhodou
Na rozdíl od registrované míry nezaměstnanosti, která podléhá administrativnímu (zákonnému) určení jednotlivých států, je jeho výhodou především mezinárodní srovnatelnost.
Ačkoliv je výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) metodicky srovnatelný ukazatel nezaměstnanosti, neznamená to, že systém zpracování dat je všude stejný. Jen polovina států EU se dnes zabývá měsíčním zpracováním z dat VŠPS, resp. vlastním konstruováním měsíčních indikátorů. V případě jiných zemí proto využívá Eurostat alternativní metody výpočtu. Ty jsou založené na využití administrativních zdrojů a predikce aktuálního vývoje na trhu práce (z výběrového šetření pracovních sil se využívají pouze dostupná data za poslední čtvrtletí).
ČR ve svém příspěvku vyzdvihla model, který přebírá čistá měsíční data z VŠPS bez využití dodatečných proměnných či delšího časového období. Jiná metoda vychází též z měsíčních dat VŠPS, ale využívá pomocné proměnné, které jsou převzaty z administrativních dat o nezaměstnanosti.
Největší spor mezi účastníky workshopu se vedl ohledně třetí metody vycházející z posouvání tříměsíčních průměrů, kdy šetřený měsíc je uprostřed daného intervalu. Výhoda této metody spočívá v menší fluktuaci získaných čísel. Výhrady směřovaly především k tomu, že výsledné hodnoty nejsou za daný měsíc, a nejsou tak zachyceny aktuální trendy.
