Naberou mzdy dech?

VYDÁNÍ: 01/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ve 3. čtvrtletí 2013 se reálný růst mezd dostal těsně nad nulu jen díky nízké inflaci. Růst spotřebitelských cen totiž klesl na hodnotu 1,2 %, takže i „upocené“ nominální zvýšení mezd o 1,3 % zabránilo dalšímu propadu kupní síly výdělků.

Přestože se objevují známky oživování v české ekonomice, ve výdělcích zaměstnanců se obrat k lepšímu příliš neprojevuje. V nominálním vyjádření je nárůst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí 2013 o 1,3 % čtvrtým nejnižším za posledních deset let. Důležité je zpomalení růstu spotřebitelských cen, který se snížil na 1,2 %. V předchozích obdobích totiž vyšší inflace devastovala mzdové nárůsty, takže docházelo k propadům reálné kupní síly výdělků, i když nominální růst mezd byl třeba výraznější. Reálná mzda tak vzrostla o 0,1 %.

Ještě než začneme příliš jásat, je nutné si připomenout jednu okolnost: 3. čtvrtletí 2013 mělo o tři pracovní dny více než stejné čtvrtletí předchozího roku, takže nejsou srovnávána období se zcela shodnými charakteristikami. Velké skupiny zaměstnanců jsou placeny měsíčně paušálně a na jejich výplaty to žádný vliv nemá, ale někteří zaměstnanci jsou placeni hodinovou mzdovou sazbou, takže jim delší pracovní doba zvýšila výdělky. Je tudíž otázka, jak by průměrná mzda vzrostla bez tohoto efektu.

Nejednoznačné trendy v zaměstnanosti a mzdách

Z pohledu jednotlivých odvětví jsou trendy jak v zaměstnanosti, tak v růstu mezd nejednoznačné. Podle výsledků podnikové statistiky je nejvíce postižené stavebnictví, kde meziročně ubylo 17,8 tis. pracovních míst, což je pokles o 7,5 %, a mzdy se tu snížily o 2,3 %. Ani napravování škod po červnových povodních tedy české stavebnictví nenastartovalo.

Největším zaměstnavatelem v České republice je zpracovatelský průmysl, kde pracuje přes milion zaměstnanců. Jejich počet, který meziročně poklesl o 1,1 %, znamená ztrátu více než 12 tis. pracovních míst. Průměrná mzda tu však vzrostla o 2,2 %. Podobná situace je v zemědělství, kde se počet zaměstnanců snížil o 1,6 % a průměrná mzda se zvýšila o 3,9 %. Jednalo se o nejvyšší nárůst ze všech odvětvových seskupení.

V obchodu a opravách, což je druhé nejpočetnější odvětvové seskupení, se také propouštělo – počet zaměstnanců se snížil o víc než 11 tis., to je relativně o 2,3 %; průměrná mzda vzrostla o dvě procenta. V sektoru služeb je situace stabilizovanější s výjimkou ubytování, stravování a pohostinství, kde došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 5,9 %, mzdy vzrostly o 3,7 %.

Růst průměrné mzdy při propouštění je obvykle dán tím, že se zaměstnavatelé zbavují málo produktivních zaměstnanců s nejnižšími výdělky. Tím tlačí průměr vzhůru.

V krajském profilu došlo k výraznějším mzdovým růstům v regionech, které mají vysoký podíl zemědělství, nejvíce v Kraji Vysočina a v Pardubickém kraji (shodně 2,2 %). Naopak v Hlavním městě Praze vzrostla průměrná mzda nejméně (0,3 %).

Řádných zaměstnanců je méně, roste šedá zóna

Také vývoj zaměstnanosti zůstává nejistý. Z pohledu domácností celková zaměstnanost roste, jak ukazují data Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Výsledky podnikové statistiky ČSÚ naopak vykazují pokles v evidenčním počtu zaměstnanců – v přepočtu na plně zaměstnané poklesl o 46,3 tis. osob. Dochází totiž k nárůstu menších, „drobných“ zaměstnání, což potvrzují i dlouhodobější analytické výsledky VŠPS. Průměrný počet obvykle odpracovaných hodin jednoho zaměstnance se za poslední dva roky snížil ze 41,1 na 40,5 h/týden, tedy o 1,5 %. Podíl pracujících na částečný úvazek se zvýšil takřka o čtvrtinu. Výrazně roste také podíl zaměstnanců pracujících na dobu určitou.

Český statistický úřad zaznamenává rozšiřování šedé zóny zaměstnanosti. Sem patří různé brigády a melouchy, řetězení dohod o provedení práce, dohod o provedení činnosti, ale i práce zcela na černo. Někdy se tyto jevy nazývají flexibilní formy zaměstnávání, zaměstnancům však poskytují jen velmi malou jistotu do budoucna.

Situaci zčásti zachraňují státní fondy

V nepodnikatelské sféře, závislé na státním rozpočtu, vzrostl průměrný plat nominálně o 0,8 % a reálně poklesl o 0,4 %. Lepší výsledek byl v podnikatelské sféře, kde je mzdový vývoj tradičně rozkolísanější, neboť je ovlivňován aktuální situací na trhu. Nominální růst průměrné mzdy zde dosáhl 1,4 %, což v reálném vyjádření znamená nárůst o 0,2 %. Meziročně se snížil podíl mimořádných odměn v průměrné mzdě v podnikatelské sféře, nižší byl také vliv přesčasové práce.

Výrazně se zvýšil počet zaměstnanců v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení – o 8,7 tis. (nárůst o 3,2 %).

Zvýšení počtu zaměstnanců se však netýká centrálních úřadů (ministerstev), kde naopak došlo k poklesu o 1,6 tis. Zato na úrovni krajů a obcí vzrostl počet zaměstnanců o více než osm tisíc. Zde se projevil vliv veřejně prospěšných prací dotovaných z evropských fondů. Tak byla zaměstnána zhruba desítka tisíc osob. Předtím, tj. v roce 2012, byly tyto práce zajišťovány lidmi mimo evidenční počet zaměstnanců v rámci tzv. veřejné služby. Podstatně menší vliv mělo ohlášené navyšování kapacit úřadů práce určených pro boj s nezaměstnaností, kde ve 3. čtvrtletí přibylo šest set míst.

Zvýšení minimální mzdy se příliš neprojevilo

Od roku 2013 zveřejňuje ČSÚ čtvrtletně také údaj o mzdovém mediánu. Ten je vypočten z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed rozdělení. Zobrazuje tak střední, tedy běžnou mzdovou úroveň. Vzhledem ke stále se prohlubujícím rozdílům ve výdělcích byl medián ve 3. čtvrtletí 2013 o 3 505 Kč nižší než aritmetický průměr (průměrná mzda) a činil 21 331 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdy v rozmezí 10 837 Kč až 39 603 Kč. Podílem těchto krajních hodnot oseknutého rozpětí získáme míru nerovnosti, tzv. decilový poměr. Ten zůstal na stejné úrovni jako vloni (3,7).

Mzdová úroveň žen (medián 19 061 Kč) byla podstatně nižší než u mužů (23 197 Kč), jejich mzdová nerovnost byla také nižší: decilový poměr u žen byl 3,3, zatímco u mužů 3,8.

Rozhodnutím vlády došlo od 1. srpna 2013 ke zvýšení minimální mzdy o 500 Kč na 8 500 Kč. Vzhledem k tomu, že podíl osob vydělávajících takto nízké mzdy není vysoký (za rok 2012 se v oblasti mezd do 10 000 Kč hrubého nalézalo jen 4,4 % zaměstnanců), nebylo možné očekávat výraznější změnu na trhu práce. Na dolním decilu se meziročně zvýšila mzda o 1,9 %, což bylo jen o něco málo více než u 90 % zaměstnanců s vyššími výdělky.

 Vývoj nominálních a reálných mezd v letech 2001–2013

Vývoj nominálních a reálných mezd v letech 2001–2013

 

Průměrné mzdy a jejich růst podle krajů

Průměrné mzdy a jejich růst podle krajů

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

ilustrativní fotka

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Cena práce stagnovala

Ilustrační foto

Pokud jde o náklady práce, pak stokoruna hrubého domácího produktu stála v roce 2013 v EU o 11,6 % více než v roce 2005. V Česku to bylo více o 12,5 %.

V práci na směny patříme k evropské špičce

Vloni pracovala na směny více než čtvrtina všech zaměstnanců, přičemž rozdíly mezi ženami a muži byly mizivé. Česká republika tak obsadila ve směnnosti pátou příčku v žebříčku Evropské unie.