Největší nároky na dovozy má výroba aut

VYDÁNÍ: 01/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zahraniční obchod má v naší ekonomice velmi významnou roli. Převaha vývozů nad dovozy, dosahovaná zhruba od roku 2005, však neznamená, že dovozy zboží a služeb do České republiky hrají z tohoto pohledu „druhé housle“. Naopak.

Potřeba dovozů zboží nutných na jednotku nově vytvořené hodnoty v české ekonomice je velmi vysoká – v Evropské unii existují pouze čtyři země, kde je tato dovozní náročnost vyšší. A vezmeme-li v úvahu i dovozy služeb, pak se před ČR dostávají už jen další tři země, ze své povahy „ekonomiky služeb“ (především Lucembursko a Malta). Relativní síla importů tak řadí ČR v žebříčku států Unie mezi čtvrtinu zemí EU s nejvyšší náročností HDP na dovozy zboží a služeb.

Kam s ním?

Dovážené zboží může být přímo spotřebováno či investováno. Může však být také použito k dalšímu zpracování či úpravě. Tato transformace dovozů přepracováním do výsledného produktu je v ČR překvapivě robustní. Plné tři čtvrtiny veškerého dovezeného zboží a služeb jsou dále zpracovávány a upravovány do výsledné tržně realizovatelné podoby. V roce 2010 směřovalo pro tento účel, tedy do mezispotřeby, 75,7 % celkové hodnoty zboží a služeb dovážených do ČR (podle symetrických input-output tabulek typu produkt x produkt zpracovávaných útvarem národních účtů ČSÚ). Nižší byl tento podíl v krizovém roce 2009 (73,2 %), což však bylo logické vzhledem k útlumu hospodářské aktivity. Ekonomiku se silnou exportně-importní provázaností, jakou má ČR, postihl v logice věci silně tehdejší propad zahraniční poptávky.

Jen čtvrtina dovozů spotřebována přímo

Přímo užity (tedy nikoli v mezispotřebě dále zpracovány) jsou pak dovozy do ČR jen zhruba z jedné čtvrtiny jejich hodnoty.

V roce 2010 spotřebovaly české domácnosti 13,7 % celkových dovozů zboží a služeb, vládní sektor jen 1,3 %. Necelá desetina dovozů (8,9 %) byla užita na investice (tvorbu hrubého fixního kapitálu). Zbytek zdrojů z dovozu určených pro konečné užití v ekonomice, tj. 24,3 % celkové hodnoty dovozů v roce 2010, připadl na jejich použití ve zbývajících složkách výdajové strany HDP.

Zdroje z dovozu určené pro další zpracování a úpravu (mezispotřebu) v letech 2010 až 2012 (v mld. Kč)

Zdroje z dovozu určené pro další zpracování a úpravu (mezispotřebu) v letech 2010 až 2012 (v mld. Kč)

Produkty s největší vahou

Která odvětví, resp. které produkty, se podílejí největší měrou na zdrojích z dovozu určených pro další zpracování? K produktům s největší vahou v dovozech pro mezispotřebu patří dlouhodobě komponenty pro počítače a elektroniku, základní kovy, chemické látky a díly pro motorová vozidla (v úhrnu tvoří dvě pětiny celkové hodnoty produktů dovážených do ČR pro další zpracování). Z pohledu mezispotřeby jsou dovozně nejnáročnějšími odvětvími automobilový průmysl a výroba počítačů a elektroniky, dále rafinerie a koksárny a také výroba elektrických zařízení.

Auta, auta a zase auta

Ačkoli ve výši nově vytvářené hodnoty vždy pro daný rok automobilový průmysl v České republice nedominuje, jeho síla je patrná z „nitek“, jimiž prostupuje ekonomikou. To se týká i nároků tohoto zpracovatelského odvětví na dovozy.

V roce 2012 podle předběžných dat spotřeboval automobilový průmysl 16 % celkové hodnoty dovozů do ČR určených pro mezispotřebu. Nebyly to jen komponenty „vlastního“ produktu (tj. dovážené karoserie, podvozky, motory, sedadla, zapalovací kabely a svíčky aj.), kde použil více než tři čtvrtiny (77 %) z úhrnu jejich dovážené hodnoty určené pro mezispotřebu. Předloni také absorboval přes dvě pětiny (41 %) všech dovážených pryžových a plastových produktů určených k dalšímu zpracování a 36 % dovozů elektrických zařízení. Produkce aut v ČR tak spotřebovala v roce 2012 větší díl z celkových dovozů do ČR určených pro mezispotřebu než další tři z tohoto pohledu nejvýznamnější odvětví dohromady (tj. výroba počítačů, výroba koksu a rafinérských produktů a výroba elektrických zařízení).

Nároky na dovozy slabší

Vývoj v roce 2012 až do poloviny roku 2013 byl ve znamení poklesu české ekonomiky v reálném vyjádření a faktické stagnace nominálního HDP, snižujících se přírůstků dovozů v nominálním vyjádření, dezinflace dovozních cen a v trendu mírného oslabení směnného kurzu koruny k euru. Výsledkem bylo, že významný každoroční růst dovozní náročnosti ekonomiky ČR v posledních třech letech se za první pololetí 2013 prakticky zastavil.

Více na ZDE.

Nároky na dovozy zemí EU a dalších vybraných zemí v roce 2012 (objem dovozů zboží k objemu HDP, v %)

Nároky na dovozy zemí EU a dalších vybraných zemí v roce 2012 (objem dovozů zboží k objemu HDP, v %)

 

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kurzový závazek skončil

ilustrativní fotka

ČNB 6. dubna 2017 přestala intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz poblíž hladiny 27 korun za euro. Co to znamená pro ceny zahraničního obchodu? Především to, že na ně opět začaly působit kurzové vlivy.

Vývozu dominují osobní auta

ilustrativní obrázek

Na prvních příčkách seznamu zboží ve vývozu a dovozu České republiky najdeme elektrická zařízení, silniční vozidla, výpočetní techniku a minerální paliva. Které z nich nejvíce ovlivňují obchodní bilanci?

Průmysl posiluje

Železniční osobní vozy

Ve druhé polovině roku 2013 zaznamenal tuzemský průmysl oživení. Průmyslová produkce se tak dostává na dohled výsledkům z roku 2012.