O soběstačnosti ve spotřebě potravin

VYDÁNÍ: 01/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Soběstačnost je definována jako nezávislost na externích zdrojích. Je to schopnost společnosti (jedince) uspokojovat své základní životní potřeby s využitím vlastních zdrojů v konkrétních podmínkách a čase. Je často zmiňována v oblasti hodnocení energetických zdrojů, ve zdravotnictví a také v zemědělství a ve spotřebě potravin.

Po roce 1948, kdy byly potraviny celosvětově prohlášeny za strategickou surovinu, byly různými usneseními proklamovány enormní snahy o zvyšování soběstačnosti.

Zemědělská a potravinářská výroba byla směrována k zabezpečení soběstačnosti ve výrobě a následně i ve spotřebě potravin zaměřené v té době hlavně na obiloviny, maso a mléko.

Je třeba zmínit, že pojem soběstačnosti je třeba jasně interpretovat a jeho význam nezaměňovat. Nestačí uvádět např.: soběstačnost v hovězím a přitom nespecifikovat, zda se tím míní soběstačnost v chovu hovězího dobytka, anebo jde o soběstačnost ve výrobě – spotřebě hovězího masa. Při kalkulování soběstačnosti u spotřeby potravin je rovněž nutné vybilancovat části výrobků, které neslouží k potravinářskému užití.

Na tiskové konferenci, která se uskutečnila v ústředí Českého statistického úřadu v Praze 10 na Skalce dne 5. 12. 2013, jsme se pokusili upozornit na soběstačnost ve spotřebě potravin v České republice. I když lze souhlasit s agrárními analytiky, že absolutní soběstačnost je utopie, nelze ignorovat změny ve vývoji a orientaci soběstačnosti. Je správné soběstačnost ve spotřebě dílčích i skupin potravin hodnotit a posuzovat v celém spektru podmínek, souvislostí, objasňovat důvody a příčiny změn. Ty jsou velice rozmanité, od geografické polohy naší země, jejího začlenění do evropských struktur, přes změny ve stravovacích návycích daných migrací obyvatelstva, turistickým ruchem, vývojem cen, až po masivní reklamu a dostupnost jednotlivých druhů potravin na trhu.

Na druhé straně vždy platilo a platí, že ne vždy bylo a je úsilí o zvyšování soběstačnosti „za každou cenu“ krokem správným směrem.

Autor: , ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Cena mléka jde nahoru, másla strmě vzrostla

ilustrativní obrázek

Po 23 měsících klesání ceny kravského mléka, kterou ČSÚ sleduje přímo u jeho výrobců, došlo k obratu. Od srpna 2016 do července 2017 se výkupní cena mléka šplhá kontinuálně vzhůru. Svého historického maxima z roku 2010 však ještě nedosáhla.

Cena mléka padá dolů

ilustrativní fotka

Klesající trend ve výrobních cenách kravského mléka v posledních 16 měsících je ovlivněn nadbytkem mléka na trhu. Důvodem byly zejména zákazy dovozů mléka do Ruska a od dubna 2015 také zrušení mléčných kvót.

Když čisté ruce nestačí

ilustrativní fotka

Světová zdravotnická organizace u příležitosti Mezinárodního dne zdraví, který připadá na 7. duben, letos upozorňovala především na problémy a nemoci, které jsou spojeny s konzumací závadných potravin a vody.

Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso

ilustrační foto

Česká republika dováží dlouhodobě víc potravin, než kolik jich vyváží. Letošní čtyři měsíce však ukázaly zlepšení díky exportům, hlavně do Německa. Stále ale platí, že vyvážíme především obilí a dovážíme hodně masa. Neměli bychom „přidávat víc práce“?

Cena potravin se ve světě nezměnila

Ilustrační obrázek

Cenový index potravin se podle Organizace pro výživu a zemědělství – FAO v prosinci 2013 meziměsíčně téměř nezměnil. Cena potravin tak zůstává stále vysoká.

Dovoz masa vytlačoval tuzemské producenty

ilustrační obrázek

Deficit obchodu s potravinami a živými zvířaty býval v letech 1999–2001 vždy menší než 20 mld. Kč, ale v letech 2009–2012 překonával dovoz hodnotu vývozu v průměru o 32,5 mld. Kč. K prohlubování tohoto deficitu vedly zejména silné dovozy zeleniny a ovoce, masa a masných výrobků.

Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Odhad skluzně brambor

Když Český statistický úřad zveřejnil v říjnu odhad letošní sklizně brambor, vyšlo najevo, že se produkce této významné plodiny meziročně propadla o jednu pětinu a ve srovnání s desetiletým průměrem dokonce o jednu třetinu. Přestože poptávka po „chlebu chudých“ u nás dlouhodobě klesá, letošní zimu a jaro se bez dovozu brambor ze zahraničí neobejdeme.