Zatímco v 1. a ve 2. čtvrtletí roku 2013 tuzemská průmyslová produkce po očištění od vlivu počtu pracovních dní klesla shodně o 2,8 %, ve 3. čtvrtletí byl zaznamenán růst o 1,3 %. Pokud přidáme výrazný meziroční růst v říjnu a listopadu (o 6,0 %, resp. 8,8 %), dohání produkce loňský výsledek.
Po poklesu růst
Za prvních deset měsíců domácí produkce meziročně klesla o 0,7 % a za prvních jedenáct měsíců meziročně dokonce mírně vzrostla o 0,2 %. Tento údaj platí pouze pro data očištěná od vlivu počtu pracovních dní. Na neočištěných datech produkce v kumulaci od ledna do listopadu 2013 zůstává v mírném poklesu (o 0,2 %). I to ale naznačuje, že vyrovnání celkových výsledků mezi roky 2012 a 2013 není nereálné.
V době uzávěrky Statistiky&My č. 1/2014 nebyly ještě k dispozici výsledky za listopad 2013 pro většinu zemí EU. V rámci mezinárodního srovnání nezbývá než hodnotit pouze vývoj za prvních deset měsíců.
Mezinárodní srovnání
V kumulaci od počátku roku do října 2013 průmyslová produkce v EU28 po očištění od vlivu počtu pracovních dní meziročně klesla o jedno procento. V průměru se vývoj průmyslu v ČR od dalších zemí EU28 zásadně nelišil. Nejvyšší růst hlásilo Rumunsko (+7,1 %), následovala Litva (+4,5 %), Estonsko (+4,4 %) a Slovensko (+3,8 %). Celkovým výsledkům za EU28 přitom nejvýznamněji pomohlo již zmíněné Rumunsko a také váhově významné Polsko, kde produkce vzrostla o 1,8 %.
Naopak nejvyšší meziroční propad produkce hlásilo Lucembursko (–4,7 %), Švédsko (–4,6 %) a Malta (–4,3 %). Opravdu důležité pak byly výsledky větších zemí. Evropský průmysl nejvýznamněji táhla dolů Itálie (–3,6 %) a také Německo, kde produkce klesla stejně jako u nás, tedy o 0,7 %. Mimochodem, vývoj průmyslové produkce v Německu se i z hlediska údajů za kratší období tuzemským výsledkům značně podobá. Jen propad byl u nás ve druhé polovině loňského roku o něco rychlejší a hlubší.
Index průmyslové produkce v EU28, kumulace za leden až říjen 2013
Průmyslová produkce v období 2012–2013 (sezónně očištěno)
