Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

VYDÁNÍ: 02/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Česká republika zažila velkou přistěhovaleckou vlnu v letech 2005–2008, pak nastala stagnace. Přestože patří mezi postkomunistické země s vyšší imigrací, s podílem 4,1 % cizinců na obyvatelstvu je pod průměrem Evropské unie.

U cizinců v ČR se změnila struktura státních občanství a typů pobytů. Vzhledem k tomu, že občanům ze zemí mimo Evropskou unii byl částečně omezen přístup k pracovním povolením, příliv ekonomických migrantů z těchto zemí téměř ustal. Naopak „euroobčanů“ v České republice postupně přibývá.

Do České republiky se stěhují občané USA

Údaje o cizincích v České republice se vztahují k 31. 12. 2012, u mezinárodních dat pak k 1. 1. 2012. V té době tvořili téměř tři pětiny cizinců občané tří států: Ukrajiny (26 % ze všech cizinců v ČR), Slovenska (20 %) a Vietnamu (13 %).
Výsadní postavení mezi cílovými zeměmi má Česká republika pro Slováky, kterých do žádné jiné země EU tolik nemíří. Ukrajinců zase najdeme více v Německu a Itálii a Vietnamců rovněž v Německu.
To jsou však země, ve kterých cizinecká populace dosahuje řádů mi­lionů (Německo 7,4 mil., Itálie 4,8 mil.) a Ukrajinci a Vietnamci v nich nepatří mezi nejpočetnější imigrantské skupiny jako u nás navzdory faktu, že se jejich počty, byť ne příliš dramaticky, oproti roku 2008 snížily (Ukrajinců o téměř 15 p. b., Viet­namců o 5 p. b.).
Jednou z výjimek potvrzujících pravidlo o poklesu imigrantů ze třetích zemí byli státní příslušníci Ruské federace. Jejich počty každoročně rostly o několik procentních bodů. V porovnání s rokem 2008 se v roce 2012 zvýšily o 17,8 p. b.
Do ČR se stěhují také občané Spojených států. Za pět let vzrostl jejich počet o 32 p. b.

Uzemní rozložení podle státních občanství

Mezi třemi nejčastějšími občanstvími cizinců figurovaly v devíti ze čtrnácti krajů stejné země jako v rámci celé České republiky: Ukrajina, Slovensko a Vietnam. Specifické postavení mezi kraji má Hl. m. Praha, kde bylo v roce 2012 přihlášeno 37 % z cizinecké populace v ČR, ale podíl tří nejčastějších občanství tvořil jen 51 %, což bylo nejméně ze všech krajů. Zástupci jednotlivých zemí téměř vždy v Praze dominovali (až na Poláky, Němce a Mongoly).
Rusové patřili v české metropoli mezi tři nejčastější země původu stejně jako v Karlovarském kraji. V Ústeckém kraji se na pomyslný stupeň vítězů dostali Němci, kterých se zde vyskytovalo dokonce více než Ukrajinců. V Královéhradeckém kraji byli třetími nejčastějšími cizinci občané Polska (na úkor Vietnamců) a v Moravskoslezském se Poláci dostali po Slovácích na druhé místo před Vietnamce.
Z Ukrajinců pobývajících v České republice jich 44 % žilo v kraji Hl. m. Praha, 15 % ve Středočeském kraji a 10 % v Jihomoravském kraji. V ostatních moravských krajích se jich nacházela pouhá čtyři procenta z celkového počtu Ukrajinců v ČR. Kdybychom od Ukrajinců na Moravě odečetli ty, kteří pobývali v Brně, netvořili by ani polovinu z těch, kteří byli přihlášeni v rámci územního obvodu Prahy 9.
Slováci se podobně jako Ukrajinci nejčastěji vyskytovali ve třech cizinecky nejpočetnějších krajích: v Hl. m. Praha jich žilo 27 %, ve Středočeském 18 % a v Jihomoravském 10 %. Na rozdíl od Ukrajinců se však častěji vyskytovali na Moravě, kde jich žila celkem čtvrtina. Ve všech moravských krajích, kromě Jihomoravského, byli také nejčastějšími cizinci.
V případě Vietnamců bylo zajímavé zjištění, že se nekoncentrují jen ve velkých městech a v jejich okolích. Nejvíce (19 %) jich sice žilo v kraji Hl. m. Praha (z toho téměř polovina v územním obvodě Prahy 4), ale v rámci počtu pražských cizinců představovali jen sedm procent. V Ústeckém kraji bylo registrováno 14 % z celkového počtu Vietnamců žijících v ČR, v Karlovarském 13 %. V obou krajích byli významnou složkou cizinecké populace (v Ústeckém kraji tvoří 27 % a v Karlovarském 39 %).
Občané Ruské federace dávají jednoznačně přednost hlavnímu městu. V roce 2012 jich 61 % žilo v kraji Hl. m. Praha a 13 % ve Středočeském kraji. V Karlovarském kraji pobývalo sedm procent. Sice zde tvořili druhou nejčastější skupinu cizinců, avšak jejich počet byl proti územnímu obvodu Prahy 5 poloviční.
Dominantní zastoupení polských občanů v Moravskoslezském kraji má své historické a geografické souvislosti. V roce 2012 jich bylo v kraji, kde žilo 28 % z Poláků žijících v ČR, evidováno dvakrát více než v kraji Hl. m. Praha.
Podobně jako byli občané Slovenska a Polska významněji zastoupeni v krajích sousedících s jejich zemí původu, byli také Němci z 30 % registrováni v Ústeckém kraji a dalších 25 % jich dohromady žilo v krajích Plzeňském a Karlovarském. V těchto třech krajích společně s krajem Hl. m. Praha byly evidovány tři čtvrtiny německých občanů v ČR.
Cizinci, u kterých převažují ekonomické motivy k příchodu do ČR, mají podobnou územní distribuci jako Ukrajinci (např. Moldavané, Bulhaři, Rumuni), tedy především kraje s pracovními příležitostmi v průmyslu a stavebnictví.
Mezi země, jejichž občané směřovali převážně do kraje Hl. m. Praha, patřily Spojené státy. Žilo zde 64 % Američanů. Dále zde pobývali občané z Číny (72 %), z Uzbekistánu (76 %), z Japonska (66 %) či většiny zemí bývalé Jugoslávie. Nadpoloviční zastoupení svých občanů v kraji Hl. m. Praha měla i většina západoevropských zemí.
Našly se i takové země, které zde neměly ani třetinu svých státních příslušníků. Vyšší podíl Rakušanů v krajích sousedících s Rakouskem nikoho nepřekvapil. Avšak směřování více než dvou třetin Nizozemců či Řeků mimo hlavní město statistiky udivilo.

Podíl nejčastějších občanství cizinců v krajích ČR v roce 2012

Podíl nejčastějších občanství cizinců v krajích ČR v roce 2012

Tři nejvíce zastoupená státní občanství cizinců podle krajů v roce 2012

Tři nejvíce zastoupená státní občanství cizinců podle krajů v roce 2012

 

 

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Počty udělených státních občanství v ČR

ilustrativní fotka

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

V hitparádě dětských jmen v Oslu vede Mohamed

ilustrativní foto

Okruh dětských jmen se v Norsku stále rozšiřuje. Svou roli zde nepochybně hrála i migrace. Nejprve si Norové zvykali na netradiční jména dospělých migrantů, později se tato jména začala objevovat i u dětí již v Norsku narozených.

Trvalých pobytů přibylo

Ilustrační foto

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.

Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

Ilustrační foto

Za období 2002–2011 vzrostl počet zaměstnaných cizinců, tj. cizinců-zaměstnanců a držitelů živnostenského oprávnění, na území České republiky ze 167 652 na 310 921. Tento vývoj však nebyl plynulý, zasáhla do něj ekonomická krize. Nyní opět dochází ke změnám.