Komu se přidalo a komu zase ubralo

Statistické výsledky za několik posledních čtvrtletí je potřeba číst obezřetně. Například prudký nárůst průměrné mzdy v loňském 4. čtvrtletí a naopak její pokles na počátku letošního roku byly ovlivněny legislativními změnami. Kvůli očekávanému zvýšení daňové sazby u nejvíce vydělávajících od roku 2013 vyplatily některé podniky mimořádné odměny svým manažerům již v předstihu, ve 4. čtvrtletí 2012. Běžné srovnávání se stejným obdobím předchozího roku zde proto selhává a neukazuje skutečný trend.
Po nominálních nárůstech průměrné mzdy kolísajících okolo 2,5 % se za poslední rok dočkáváme hodnot, které jsou stále hlouběji pod dvěma procenty. Průměr za dvě problematická období (4. čtvrtletí 2012 a 1. čtvrtletí 2013) činil 1,7 %. Aktuální číslo za 2. čtvrtletí 2013 bylo jen 1,2 %. Mzdový vývoj tedy naznačuje pokles tempa.
Poněkud příznivější zprávou je vývoj spotřebitelských cen, který v předchozích obdobích devastoval nominální mzdové nárůsty. Proto také docházelo k výrazným propadům kupní síly výdělků. Pokles inflace až na 1,5 % tak částečně vyvažoval nižší tempo nominálního růstu. Přesto průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2013 reálně poklesla o 0,3 %.

Kmenových zaměstnanců je méně

ČSÚ spočítal, že evidenční počet zaměstnanců (na přepočtené počty) se ve 2. čtvrtletí 2013 ke stejnému období předchozího roku opět snížil (o 1,2 %). V souhrnu přišla česká ekonomika za poslední rok o 44 tis. obsazených pracovních míst. Meziročně se navíc dále snížil vliv přesčasové práce. Zaměstnavatelé čím dál méně poptávají práci kmenových zaměstnanců.
V období po vrcholu ekonomické krize, v roce 2009, došlo k odlišnému vývoji v různých hospodářských odvětvích.
Ve zpracovatelském průmyslu, který je největším odvětvím české ekonomiky, se meziročně prohloubil pokles počtu zaměstnanců o 1,4 %. Po hlubokých poklesech v letech 2009 a 2010 a optimističtějším roce 2011 opět toto odvětví zažívá snižování zaměstnanosti. Na druhou stranu zde alespoň došlo k rychlejšímu zvýšení průměrné mzdy (za čtyřleté období mzdy vzrostly nominálně o 15 %).
Naproti tomu ve stavebnictví meziročně ubylo 6,9 % zaměstnanců a za čtyři roky činil pokles dokonce 16,9 %. Mzdy rostou ve stavebnictví velmi podprůměrně. Nominálně se zvýšily jen o 2,5 %. Není divu, toto odvětví prochází dlouhodobým útlumem.
Podobná situace jako ve stavebnictví je i v dopravě a skladování. Za čtyři roky se počet zaměstnanců snížil o 7,3 % a průměrná mzda se zvýšila o pouhé jediné procento.
Ani situace ve veřejné správě nebyla zrovna ideální. Příčinou nebyla snižující se poptávka a tržní síly, ale rozhodnutí vlády: plat státních úředníků vzrostl za čtyřleté období nominálně jen o 2,1 % a počet zaměstnanců poklesl v souhrnu o 5,5 %. O poslední meziroční nárůst zaměstnanců ve státní správě se postaraly především veřejně prospěšné práce na krajích a v obcích.
Překvapivě se rovněž vyvíjí zemědělství. Počet kmenových zaměstnanců se sice snižuje (za čtyři roky ubyl každý pátý), ale zato zde nejrychleji vzrostla mzda (o 16 %).

Zato manažerům mzdy rostou

Strukturální pohled na mzdovou oblast lze také získat z výsledků Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva práce a sociálních věcí. Poslední dostupné údaje se týkají výdělků za 1. pololetí 2013. Ty však nejsou přímo srovnatelné s údaji uvedenými v Rychlé informaci ČSÚ z důvodů metodických rozdílů ve výpočtu výdělků (jde především o nezahrnutí zaměstnanců s absencí a částečnými úvazky).
Podle zaměstnaneckých kategorií vyjadřovaných hlavní třídou klasifikace CZ-ISCO jsou mzdy silně diferencovány a rozdíly se mezi nimi zvětšují. Kategorie jsou však početně různé, nelze příliš počítat s kvalifikovanými pracovníky v zemědělství a zaměstnanci v ozbrojených silách, kterých je v české ekonomice pouze několik desítek tisíc.
Na grafu je možné vidět, jaká jsou v jednotlivých zaměstnaneckých kategoriích mzdová rozpětí, oseknutá o krajních deset procent (tj. decily).

Dvě sféry, dva světy

Ve statistikách se často rozlišují dvě ekonomické sféry. Nepodnikatelská je ve svém hospodaření převážně závislá na dotacích státního rozpočtu. Kromě úřadů veřejné správy, armády, policie a hasičů zahrnuje např. většinu škol, některé zdravotnické instituce, kulturní organizace a tzv. neziskovky. Z hlediska počtu zaměstnanců je podíl nepodnikatelské sféry v národním hospodářství stále menší – aktuálně je zhruba 18 %. Jedná se také o důsledek privatizací. Platy jsou v této sféře často určovány centrálně – zaměstnancům v zásadě rostou podle délky praxe. Vzhledem k vázanosti na státní rozpočet bývá vývoj průměrného platu plynulejší. Ve 2. čtvrtletí 2013 se po devíti předchozích propadech reálně zvýšil o 0,4 % meziročně.

Mzdy závislé na zaměstnavateli

Dominantní, podnikatelská sféra, je naproti tomu ve svém odměňování závislá na tržních vztazích. I když i v ní existuje kolektivní vyjednávání, mzdu zaměstnance v zásadě určuje zaměstnavatel. Vývoj průměrné mzdy je tu proto více nepravidelný. Ve 2. čtvrtletí 2013, po mnoha turbulencích, mzda reálně poklesla o 0,4 %.
Podobné je třídění na platovou a mzdovou sféru, které se používá v ISPV. Vychází však striktně ze způsobu odměňování. Střední úroveň výdělků je vyšší v platové (veřejné) sféře. Je to tím, že v podnicích je obecně nižší úroveň vzdělání, nejčastěji se jedná o vyučené zaměstnance. Vysokoškolský diplom má jen 13 %. Naproti tomu v platové sféře je nejčastější maturita, vysokoškoláků je 31 %. V platové sféře totiž dominují odborné profese, v podnicích zase dělnické. Srovnávat mediánové výdělky je proto obtížné (porovnávají se odměny za značně odlišné druhy prací).
Na druhou stranu jsou v podnicích výdělky top-manažerů mnohem vyšší, než jsou platy vrcholných představitelů státu. Ukazuje se pak, že platová sféra (veřejný sektor) má výdělky sevřenější než mzdová. Výdělky v platové sféře byly pro 80 % zaměstnanců mezi 13 883 Kč a 36 321 Kč. V mzdové sféře pobíralo 10 % nejhůře placených méně než 11 454 Kč a desetina nejlépe placených nad 41 549 Kč.