Komu se přidalo a komu zase ubralo

VYDÁNÍ: 10/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zatímco růst mezd se zpomaluje, nůžky mezi vysokými a nízkými výdělky se rozevírají. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali letos na jaře mzdy mezi 10 a 40 tis. Kč hrubého.

Statistické výsledky za několik posledních čtvrtletí je potřeba číst obezřetně. Například prudký nárůst průměrné mzdy v loňském 4. čtvrtletí a naopak její pokles na počátku letošního roku byly ovlivněny legislativními změnami. Kvůli očekávanému zvýšení daňové sazby u nejvíce vydělávajících od roku 2013 vyplatily některé podniky mimořádné odměny svým manažerům již v předstihu, ve 4. čtvrtletí 2012. Běžné srovnávání se stejným obdobím předchozího roku zde proto selhává a neukazuje skutečný trend.
Po nominálních nárůstech průměrné mzdy kolísajících okolo 2,5 % se za poslední rok dočkáváme hodnot, které jsou stále hlouběji pod dvěma procenty. Průměr za dvě problematická období (4. čtvrtletí 2012 a 1. čtvrtletí 2013) činil 1,7 %. Aktuální číslo za 2. čtvrtletí 2013 bylo jen 1,2 %. Mzdový vývoj tedy naznačuje pokles tempa.
Poněkud příznivější zprávou je vývoj spotřebitelských cen, který v předchozích obdobích devastoval nominální mzdové nárůsty. Proto také docházelo k výrazným propadům kupní síly výdělků. Pokles inflace až na 1,5 % tak částečně vyvažoval nižší tempo nominálního růstu. Přesto průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2013 reálně poklesla o 0,3 %.

Vývoj nominálních a reálných mezd v letech 2001–2013

Vývoj nominálních a reálných mezd v letech 2001–2013

Kmenových zaměstnanců je méně

ČSÚ spočítal, že evidenční počet zaměstnanců (na přepočtené počty) se ve 2. čtvrtletí 2013 ke stejnému období předchozího roku opět snížil (o 1,2 %). V souhrnu přišla česká ekonomika za poslední rok o 44 tis. obsazených pracovních míst. Meziročně se navíc dále snížil vliv přesčasové práce. Zaměstnavatelé čím dál méně poptávají práci kmenových zaměstnanců.
V období po vrcholu ekonomické krize, v roce 2009, došlo k odlišnému vývoji v různých hospodářských odvětvích.
Ve zpracovatelském průmyslu, který je největším odvětvím české ekonomiky, se meziročně prohloubil pokles počtu zaměstnanců o 1,4 %. Po hlubokých poklesech v letech 2009 a 2010 a optimističtějším roce 2011 opět toto odvětví zažívá snižování zaměstnanosti. Na druhou stranu zde alespoň došlo k rychlejšímu zvýšení průměrné mzdy (za čtyřleté období mzdy vzrostly nominálně o 15 %).
Naproti tomu ve stavebnictví meziročně ubylo 6,9 % zaměstnanců a za čtyři roky činil pokles dokonce 16,9 %. Mzdy rostou ve stavebnictví velmi podprůměrně. Nominálně se zvýšily jen o 2,5 %. Není divu, toto odvětví prochází dlouhodobým útlumem.
Podobná situace jako ve stavebnictví je i v dopravě a skladování. Za čtyři roky se počet zaměstnanců snížil o 7,3 % a průměrná mzda se zvýšila o pouhé jediné procento.
Ani situace ve veřejné správě nebyla zrovna ideální. Příčinou nebyla snižující se poptávka a tržní síly, ale rozhodnutí vlády: plat státních úředníků vzrostl za čtyřleté období nominálně jen o 2,1 % a počet zaměstnanců poklesl v souhrnu o 5,5 %. O poslední meziroční nárůst zaměstnanců ve státní správě se postaraly především veřejně prospěšné práce na krajích a v obcích.
Překvapivě se rovněž vyvíjí zemědělství. Počet kmenových zaměstnanců se sice snižuje (za čtyři roky ubyl každý pátý), ale zato zde nejrychleji vzrostla mzda (o 16 %).

Zato manažerům mzdy rostou

Strukturální pohled na mzdovou oblast lze také získat z výsledků Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva práce a sociálních věcí. Poslední dostupné údaje se týkají výdělků za 1. pololetí 2013. Ty však nejsou přímo srovnatelné s údaji uvedenými v Rychlé informaci ČSÚ z důvodů metodických rozdílů ve výpočtu výdělků (jde především o nezahrnutí zaměstnanců s absencí a částečnými úvazky).
Podle zaměstnaneckých kategorií vyjadřovaných hlavní třídou klasifikace CZ-ISCO jsou mzdy silně diferencovány a rozdíly se mezi nimi zvětšují. Kategorie jsou však početně různé, nelze příliš počítat s kvalifikovanými pracovníky v zemědělství a zaměstnanci v ozbrojených silách, kterých je v české ekonomice pouze několik desítek tisíc.
Na grafu je možné vidět, jaká jsou v jednotlivých zaměstnaneckých kategoriích mzdová rozpětí, oseknutá o krajních deset procent (tj. decily).

Dvě sféry, dva světy

Ve statistikách se často rozlišují dvě ekonomické sféry. Nepodnikatelská je ve svém hospodaření převážně závislá na dotacích státního rozpočtu. Kromě úřadů veřejné správy, armády, policie a hasičů zahrnuje např. většinu škol, některé zdravotnické instituce, kulturní organizace a tzv. neziskovky. Z hlediska počtu zaměstnanců je podíl nepodnikatelské sféry v národním hospodářství stále menší – aktuálně je zhruba 18 %. Jedná se také o důsledek privatizací. Platy jsou v této sféře často určovány centrálně – zaměstnancům v zásadě rostou podle délky praxe. Vzhledem k vázanosti na státní rozpočet bývá vývoj průměrného platu plynulejší. Ve 2. čtvrtletí 2013 se po devíti předchozích propadech reálně zvýšil o 0,4 % meziročně.

Decilová rozpětí podle kategorií zaměstnání

Decilová rozpětí podle kategorií zaměstnání

Mzdy závislé na zaměstnavateli

Dominantní, podnikatelská sféra, je naproti tomu ve svém odměňování závislá na tržních vztazích. I když i v ní existuje kolektivní vyjednávání, mzdu zaměstnance v zásadě určuje zaměstnavatel. Vývoj průměrné mzdy je tu proto více nepravidelný. Ve 2. čtvrtletí 2013, po mnoha turbulencích, mzda reálně poklesla o 0,4 %.
Podobné je třídění na platovou a mzdovou sféru, které se používá v ISPV. Vychází však striktně ze způsobu odměňování. Střední úroveň výdělků je vyšší v platové (veřejné) sféře. Je to tím, že v podnicích je obecně nižší úroveň vzdělání, nejčastěji se jedná o vyučené zaměstnance. Vysokoškolský diplom má jen 13 %. Naproti tomu v platové sféře je nejčastější maturita, vysokoškoláků je 31 %. V platové sféře totiž dominují odborné profese, v podnicích zase dělnické. Srovnávat mediánové výdělky je proto obtížné (porovnávají se odměny za značně odlišné druhy prací).
Na druhou stranu jsou v podnicích výdělky top-manažerů mnohem vyšší, než jsou platy vrcholných představitelů státu. Ukazuje se pak, že platová sféra (veřejný sektor) má výdělky sevřenější než mzdová. Výdělky v platové sféře byly pro 80 % zaměstnanců mezi 13 883 Kč a 36 321 Kč. V mzdové sféře pobíralo 10 % nejhůře placených méně než 11 454 Kč a desetina nejlépe placených nad 41 549 Kč.

Distribuce mezd v 1. pololetí 2013 podle sfér (v Kč)

Medián ukazuje běžnou mzdu

Do Rychlých informací ČSÚ o mzdách je od letošního roku zařazován také údaj o mzdovém mediánu. Vypočítává se z matematického modelu distribuce výdělků. Ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed rozdělení. Zobrazuje tak střední, tedy běžnou, mzdovou úroveň. Vzhledem ke stále se prohlubujícím rozdílům ve výdělcích je medián již o zhruba 4 tis. Kč nižší než aritmetický průměr (průměrná mzda). Ve 2. čtvrtletí 2013 činil 20 944 Kč. Mzdová úroveň žen (medián 18 836 Kč) byla podstatně nižší než u mužů (22 769 Kč). Variabilita mezd mužů je vyšší, 80 % mužů pobíralo mzdy mezi 10 761 Kč a 45 176 Kč, zatímco 80 % žen mělo výplaty mezi 9 463 Kč a 33 747 Kč.

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: ,

ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kolik vydělávají zaměstnanecké elity?

Ilustrační foto

Jen málo lidí by nechtělo brát plat manažera. Zní to pěkně, v realitě to ale mohou být částky velmi různorodé. Právě tak jako u specialistů.

ČSÚ nebude publikovat data za mzdy v (ne)podnikatelské sféře

Ilustrační foto

Ukazatele průměrné mzdy odhadované a publikované ČSÚ jsou používány v některých právních předpisech, například pro účely stanovení plateb a valorizací. Protože legislativní využití nebývá s ČSÚ vždy konzultováno, ne vždy se odkazuje na ukazatele metodicky přesným a vhodným způsobem. Změny definice sektorů v ESA2010 si vyžádají změny dosavadních přístupů.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci

Ilustrační foto

Každý pátý pracující uvádí, že jeho zaměstnání neodpovídá úrovni stupně vzdělání a pracovním zkušenostem. Relativně často nevyužívají svoji kvalifikaci pracující se středním vzděláním s maturitou, a to většinou ženy.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Ilustrační foto

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Cena práce stagnovala

Ilustrační foto

Pokud jde o náklady práce, pak stokoruna hrubého domácího produktu stála v roce 2013 v EU o 11,6 % více než v roce 2005. V Česku to bylo více o 12,5 %.