O čem skutečně vypovídá regionální HDP?

VYDÁNÍ: 02/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Regionální hrubý domácí produkt (HDP) vypovídá o ekonomické výkonnosti na daném území. Veřejností i médii bývá často chybně chápán a interpretován. S životní úrovní obyvatelstva řady regionů má totiž máloco společného.

Výše regionálního HDP na jednoho obyvatele bývá v médiích velmi často nesprávně interpretována jako ukazatel úrovně bohatství jednotlivých regionů. Přitom tato interpretace je zcela zavádějící a vede nezřídka k nesprávným závěrům a někdy také ke zpochybňování statistických výstupů. Regionální HDP totiž vypovídá výhradně o ekonomické výkonnosti na určitém geografickém teritoriu bez přímé souvislosti s obyvatelstvem trvale bydlícím na tomto území a jen částečně ovlivňuje výši mezd a příjmů regionální populace.

Význam ukazatele

Hrubý domácí produkt představuje nejzákladnější ukazatel makroekonomického vývoje. Zachycuje hodnotu produkovaných statků a služeb ve všech odvětvích na určitém území (stát, region) za určité období (rok, čtvrtletí). HDP je velmi komplexním ukazatelem měřícím makroekonomickou výkonnost včetně odhadů za šedou ekonomiku, netržní produkci domácností apod. Pro prostorové porovnání regionálního HDP se obvykle používá srovnání úrovně regionálního celku s národní úrovní nebo s celky nadnárodními. Nejčastěji se uvádí porovnání HDP na obyvatele s průměrnou úrovní EU měřené ve standardu kupní síly (PPS), pomocí kterého se vylučují rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi. V tomto vyjádření je pak ukazatel rozhodujícím kritériem pro přiznání nároků na čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU.
Omezujícím faktorem pro regionální srovnání je skutečnost, že prostřednictvím standardu kupní síly PPS dochází sice k vyloučení vlivu rozdílu cenových hladin mezi zeměmi, avšak i nadále zůstávají nezohledněny rozdíly v cenových hladinách mezi regiony uvnitř jednotlivých států. Přitom rozdíly v cenových hladinách mezi metropolitními oblastmi a ostatními re­giony jsou značné, především kvůli ceně nájmů a některých dalších druhů služeb. To způsobuje, že nominálně obvykle dochází v hlavním městě k větší tvorbě hrubé přidané hodnoty, než která může být potom reálně užita obyvatelstvem na daném místě. Reálné příjmy obyvatel jsou tak ve skutečnosti ve srovnání s ostatními regiony menší, než se zdá (k tomu dále působí vliv dojížďky do zaměstnání a zaměstnanost cizinců na celkovou výši HDP). Česká republika je v tomto ohledu typickým příkladem, protože hlavní město je vyčleněno jako samostatný region soudržnosti NUTS2 vymezený přesně hranicemi města.

HDP neznamená bohatství

Pro stanovení HDP na regionální úrovni se užívá převážně výrobní metoda výpočtu jako souhrn přidaných hodnot místních jednotek (pracovišť) ekonomicky aktivních na území daného regionu a čistých daní z produktů. Ukazatel představuje celkovou hodnotu zboží a služeb vyrobených a poskytnutých osobami zaměstnanými v daném regionu. Takto vytvořený důchod, který následně podléhá řadě meziregionálních transferů domácností, nadnárodních transferů a veřejnému přerozdělování, však vede k tomu, že jen v omezené míře souvisí s obyvatelstvem daného regionu a s jeho životní úrovní.
Hlavním omezením vypovídací schopnosti regionálního HDP na obyvatele je skutečnost, že celková výše HDP, která je zjištěna podle „místa pracoviště“, se dělí – vztahuje se k obyvatelstvu podle rezidenčního přístupu. Tím vzniká nekonzistence ovlivněná dojížďkou a vyjížďkou do zaměstnání – tzn. lidmi, kteří pracují v jednom regionu, ale bydlí v jiném, a zaměstnaností cizinců bez statutu rezidentů. Nejzřetelnějším příkladem této nekonzistence bývají metropolitní regiony nezahrnující svou širší spádovou oblast (např. Praha), ještě více pak regiony zahrnující jen centra měst (např. Vnitřní Londýn – tj. region s nejvyšším HDP na obyvatele v Evropské unii).

Regionální HDP v roce 2012

Pro stanovení HDP na regionální úrovni se užívá převážně výrobní metoda výpočtu. Ukazatel představuje celkovou hodnotu zboží a služeb, které byly vyrobeny nebo poskytnuty na území daného regionu v kalendářním roce.

Kraj Hl. m. Praha (PHA)

Hlavní město Praha se podílí na tvorbě HDP České republiky již několik let stabilně zhruba jednou čtvrtinou. Ekonomická výkonnost v přepočtu na obyvatele se pohybuje lehce nad dvojnásobkem národního průměru. V roce 2012 se podíl na HDP za ČR meziročně mírně snížil z 24,9 % na 24,7 % největší měrou v důsledku poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) v odvětví pojišťovnictví (odpovídající i celkovému poklesu odvětví na národní úrovni). Dále k tomu přispěly negativní vývoj v odvětvích sportovních činností, činností heren a sázkových kanceláří a menší měrou také pokles v odvětvích energetiky, potravinářského průmyslu a inženýrského stavitelství. V reálném vyjádření celkový HDP v Praze kopíroval vývoj na národní úrovni (pokles o 1,0 %).

Středočeský kraj (STC)

Středočeský kraj zaznamenal od roku 1995 nejvyšší přírůstek reálného HDP ze všech krajů (209 %). V roce 2012 podíl regionu na národním HDP vzrostl z 10,8 % na 10,9 %, přičemž ve stálých cenách ukazatel klesl o 0,8 %. Klíčové odvětví výroby motorových vozidel vykázalo mírně negativní vývoj HPH. Naopak pozitivně působil např. vývoj v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí. Na stagnující HDP v přepočtu na jednoho obyvatele ve středních Čechách ve srovnání s národním průměrem v posledních letech působí vysoký přírůstek obyvatelstva regionu, pracujícího však především v Praze. Např. jen od roku 2007 se střední stav obyvatelstva regionu zvýšil o 8,3 %.

Jihočeský kraj (JHC)

Jihočeský kraj patří v rámci ČR k regionům s průměrnou úrovní HDP na obyvatele. Přírůstkem ekonomické výkonnosti od roku 1995 však patří k nejslabším regionům vůbec, přestože neprocházel tak výraznou strukturální transformací jako některé jiné kraje. V roce 2012 byl relativně mírnější pokles reálného HDP (o 0,5 %) ovlivněn především růstem HPH v odvětvích výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a v regionálně důležitém odvětví výroby elektřiny.

Plzeňský kraj (PLK)

Plzeňský kraj patří tradičně k regionům, které mají po Praze nejvyšší HDP na jednoho obyvatele (vedle krajů Jihomoravského a Středočeského). Především zásluhou svého krajského centra jde o průmyslově a exportně významný region. V roce 2012 hlubší pokles reálného HDP o 2,9 % ovlivnil oproti růstu v roce 2011 méně příznivý vývoj HPH v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení a záporná HPH v odvětví výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství.

Karlovarský kraj (KVK)

Karlovarský kraj je regionem s nejhorším vývojem HDP od roku 1995 (až na výjimky byl meziroční vývoj HDP podprůměrný v celé časové řadě). Je také jediným krajem, kde reálná úroveň HDP nepřevyšuje úroveň poloviny 90. let. Setrvávající pokles HPH v celé řadě odvětví měl vliv na reálný vývoj HDP kraje i v roce 2012 (snížení o 2,2 %), přičemž záporný vývoj HDP pokračoval již pátým rokem po sobě (v roce 2012 nejvíce působil např. pokles v odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků).

Ústecký kraj (ULK)

Ústecký region zaostává jak v úrovni HDP na jednoho obyvatele, tak i v jeho vývoji od roku 1995. V některých letech zaznamenal relativně velmi úspěšný vývoj především zásluhou specificky významných odvětví, jako jsou energetika či chemický průmysl. Např. v roce 2012 vykázal nejvyšší přírůstek HDP ve stálých cenách ze všech krajů (o 1,7 %). Rozhodující měrou přispěl vývoj HPH v odvětví výroby koksu a rafinovaných ropných produktů a v odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků.

Liberecký kraj (LBK)

Liberecký kraj patří dlouhodobě mezi regiony s nejnižší úrovní HDP na obyvatele a s největší cykličností vývoje reálného HDP. Při své malé rozloze i lidnatosti je ve větší míře exportně a průmyslově orientován. V roce 2012 se vývoj HDP příliš nelišil od republikové úrovně (pokles o 0,9 % ve stálých cenách). Negativní vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH), především v odvětví stavebnictví, byl částečně kompenzován růstem v odvětvích výroby elektrických zařízení a výroby základních kovů.

Královéhradecký kraj (HKK)

Královéhradecký kraj je přibližně uprostřed mezi regiony jak v úrovni HDP na jednoho obyvatele, tak i ve srovnání vývoje HDP v delším časovém období. Jeho odvětvová struktura je poměrně diferencovaná. V roce 2012 působil pokles celé řady odvětví negativně na meziroční reálný vývoj HDP (snížení o 3,0 %), když největším dílem přispěl vývoj HPH v odvětvích pozemní dopravy a inženýrského stavitelství.

Pardubický kraj (PAK)

Pardubický kraj patří mezi regiony s podprůměrnou úrovní HDP na obyvatele a poměrně cyklickým vývojem reálného HDP. K výrazně negativnímu vývoji HDP v roce 2012 (reálné snížení o 5,3 %, tj. nejhorší výsledek mezi kraji) přispěl především mimořádný pokles přidané hodnoty v regionálně významném odvětví výroby počítačů. Projevila se zde citlivost regionálního HDP na vývoj v odvětvích, v nichž HPH představuje jen zlomek celkové produkce a je tudíž výrazně ovlivněna i mírnými výkyvy v nákladech na mezispotřebu danými např. cenovým či kurzovým vývojem.

Kraj Vysočina (VYS)

Kraj Vysočina dlouhodobě zaostává v úrovni HDP na jednoho obyvatele oproti většině ostatních krajů. Ve srovnání s vývojem v ČR od roku 1995 patří naopak k nejúspěšnějším regionům. Kdysi spíše zemědělsky orien­tovaný region se stal centrem rozvoje některých průmyslových odvětví (energetiky a výroby dílů pro automobilový průmysl). V roce 2012 se HDP v Kraji Vysočina vyvíjel obdobně jako na národní úrovni (pokles o 1,1 % ve stálých cenách). Relativně nepříznivý vývoj HPH byl zaznamenán např. v odvětvích výstavby budov a pozemní dopravy.

Jihomoravský kraj (JHM)

Jihomoravský kraj je především zásluhou svého krajského centra (které pro velkou část území ČR plní obdobnou spádovou funkci jako Praha) regionem s druhým nejvyšším HDP na jednoho obyvatele v ČR. Ve vývoji v čase však vykazuje jen mírně nadprůměrné výsledky. V roce 2012 byl reálný vývoj HDP v Jihomoravském kraji o něco příznivější než na národní úrovni (pokles o 0,4 %) a současně podíl regionu na celku ČR vzrostl (z 10,4 % na 10,5 %). Pozitivně působil vývoj HPH především v odvětví činnosti v oblasti informačních technologií a v odvětví velkoobchodu, kromě motorových vozidel.

Zlínský kraj (ZLK)

Zlínský kraj patří od roku 2005 k regionům s nejvyšším přírůstkem reálného HDP. I v roce 2012 zde došlo k nejvyššímu růstu HDP v běžných cenách ze všech krajů, a to rozhodující měrou zásluhou vývoje v klíčovém odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, menší měrou pak např. díky vývoji odvětví činnosti v oblasti nemovitostí. Ve stálých cenách HDP regionu vzrostl o 1,0 % a byl tak vedle Ústeckého kraje jediným regionem s meziročně pozitivním vývojem HDP v roce 2012.

Olomoucký kraj (OLK)

Olomoucký kraj patří dlouhodobě mezi re­giony s nejnižší úrovní HDP na jednoho obyvatele, i když ve vývoji v čase zaostává přece jen méně (v polovině 90. let byl regionem vůbec nejslabším, dnes je třetí od konce). V roce 2012 zaznamenal pokles HDP ve stálých cenách o něco hlubší než na národní úrovni (o 1,5 %), když ve větší míře působilo např. snížení přidané hodnoty v odvětvích výstavby budov a pozemní dopravy.

Moravskoslezský kraj (MSK)

Průmyslový region má poměrně velké výkyvy ve vývoji HDP. V roce 2012 byl vývoj reálného HDP vzhledem k celostátnímu průměru oproti minulým letům poměrně nevýrazný (pokles o 0,7 %) a podíl regionu na národním HDP stagnoval na 10,2 %. Odvětvový vývoj byl však velmi diferencovaný, např. propad HPH v regionálně významném odvětví těžby uhlí byl téměř vykompenzován růstem hrubé přidané hodnoty v odvětví výroby motorových vozidel.

 

Podíly krajů na celkovém HDP ČR

Podíly krajů  na celkovém HDP ČR

Autor: , oddělení čtvrtletních a regionálních účtů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Co se dělo v evropských regionech v uplynulých pěti letech

ilustrační foto

Regionální rozdíly nalezneme ve většině zemí Evropské unie. Silné oblasti metropolí zpravidla dominují v socio-ekonomických i demografických statistikách nad ostatními evropskými regiony. Například v Praze je šestý nejvyšší HDP na obyvatele v EU.

V Praze je blaze

ilustrativní fotka

Příznivý ekonomický vývoj v Česku ovlivnil i míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ta se u nás stále snižuje. V minulém roce byla osmá nejnižší v Unii. Tradičně nejlepší situace je v Praze. Hlavní město si drží primát i mezi všemi regiony EU28.

Příjmová nerovnost Prahy a regionů

ilustrativní obrázek

Kvalita života má mnoho vrstev. Je vnímaná a odvislá od životních hodnot, jež lidé vyznávají, a možnosti jejich naplnění, které jsou diferencované. Vznikají tak různé typy nerovností, dané významnou měrou hmotnými podmínkami. Jak je to například s příjmy lidí v regionech České republiky?

Skutečné faktory růstu české ekonomiky

Česká ekonomika již sedmé čtvrtletí po sobě meziročně roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl HDP o 4,4 %. Průměr za celé období od čtvrtého čtvrtletí 2013 činí 2,5 %.