Stabilita a nezávislost ČSÚ jsou velkou předností

VYDÁNÍ: 02/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Nastupující místopředsedkyně Českého statistického úřadu Eva Bartoňová hovoří nejen o svých zkušenostech ze státní správy. Dotýká se i citlivé otázky služebního zákona a výchovy ke statistické gramotnosti.

Řadu let jste působila ve vysoké odborné funkci ústředního orgánu státní správy, konkrétně na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Ještě před tím jste působila na krajské a městské úrovni. Jak jste vůbec k této práci přišla?

Náš život velmi často určuje náhoda. Do státní správy jsem se dostala přes desetileté působení ve Výzkumném ústavu anorganické chemie. Bylo to sice krásné období, ale pak se stalo to, co jsem na začátku své profesní dráhy nepředpokládala. Například, že se odstěhuji do míst, kde není žádný výzkumný ústav ani odpovídající odborné pracoviště. Přitom jsem věděla, že cosi činit musím. Výhodou bylo, že jsem studovala ekonomii a řízení chemického a potravinářského průmyslu. Byť byly první roky na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze hodně spjaty s chemií, tak závěr vysoké školy už byl spíše spojen s oblastí řízení, tedy managementu. To mi samozřejmě při vstupu do státní správy velmi pomohlo.

Jako ředitelka odboru a později jako náměstkyně jste se přímo podílela na rozhodovacích procesech. Jaký význam pro vás měla statistika?

Byť se nám to někdy nezdá, statistika je v této oblasti nesmírně důležitá. Myslím, že většina rozhodnutí, která se na ministerstvu činí, je založena právě na základě kvalitních dat. Skutečnost, že máte k dispozici správná a dobrá data, by měla být základem, od kterého se vše další odvíjí. Není úplně od věci zmínit, že jsem několik let měla v gesci i Ústav pro informace ve vzdělávání, což mi v rozhodování o důležitých systémových změnách velmi pomáhalo. I proto mi bylo líto, že toto pracoviště před několika lety zaniklo, ač jeho agendu teď přímo vykonává ministerstvo školství.

Jak vy osobně vnímáte Český statistický úřad jako instituci a vaši novou roli v něm?

Myslím, že důležitá je zejména ta první část, tedy jak vnímám ČSÚ. Stručně řečeno, vnímám jej velmi pozitivně. Jako stabilní úřad, který staví svoje úkony a činnost na kvalitě lidí, kteří jsou zde zaměstnáni. Je to vidět i na tom, že změn dovnitř úřadu je i v dnešní rozkolísané době minimálně. To je mimochodem i velká hodnota těch lidí, kteří na úřadě pracují. Možná že ne každému se to zdá při pohledu zvenčí jako dobré, ale já si toho velmi cením, neboť podobnou stabilitu by si zasloužily i některé jiné úřady státní správy. ČSÚ se pak také nenechá například ovlivnit, a to je rovněž velmi důležité. Moji úlohu zatím mohu vnímat jako určitou výzvu. To se prostě ukáže ve chvíli, kdy přijdu do týmu, který je dlouhodobě stabilní. Bude záležet na tom, jak budu týmem přijata a jak zvládnu úkoly, které před úřadem stojí.

Do vaší kompetence spadá zodpovědnost za všech 14 krajských správ úřadu. Jaký je váš vztah k regionům?

Velmi blízký. Určité období jsem působila v jednom z krajů jako náměstkyně hejtmana. Bylo to zrovna v době těsně po reformě veřejné správy, to znamená od roku 2001 do roku 2004. Bylo to období spojené s obrovskou výzvou, protože se něco tvořilo, krajská soustava tehdy vlastně vznikala na zelené louce. Nebyla to doba jednoduchá, ale já na to dneska nesmírně ráda vzpomínám. Regionální problematika je mi velmi blízká a vnímám ji. Zároveň s odstupem času a díky určité zkušenosti cítím, že ani reforma veřejné správy nebyla učiněna úplně ideálně. Myslím, že v krajích je na všech úrovních spousta práce a na spolupráci s řediteli našich krajských správ a ostatními kolegy z regionů se velmi těším.

V současnosti se hodně mluví o služebním zákonu a nejen z ČSÚ zaznívají obavy o ohrožení nezávislosti úřadu i jeho profesní kvality. Jak na tuto problematiku nahlížíte prizmatem vaší zkušenosti?

Já tuto obavu sdílím a myslím, že je oprávněná. Zatím jsem nezaznamenala obrat, že by toto nebezpečí nehrozilo. Český statistický úřad má opravdu jiné postavení než například ministerstvo, které musí vykonávat i úkony v úrovni politických rozhodnutí. Český statistický úřad by měl být naprosto nezávislý a s tím je nutné pracovat. České republice bych přála, aby měla velmi dobrý služební zákon, i když zde projevuji určitou míru skepse, totiž jestli jsme toho v danou chvíli schopni. Jde o míru určité zkušenosti. Z devítiletého období, kdy jsem působila na ministerstvu školství, jsem od roku 2007 do roku 2012 byla státní tajemnicí. To byl už takový malinkatý náznak vytvořit určitou míru stability i na ministerstvu školství. Teď nás čeká nejen období „dovymyslet“ tento zákon k finální podobě správného významu a kvality, ale také etapa jeho úspěšné aplikace. A to nebude jednoduché.

Pokud vím, tak ministerstvo školství před časem podpořilo výuku finanční gramotnosti. Co gramotnost statistická, zasloužila by si podle vašeho názoru také podporu?

Ano. Vždycky si ale říkám, že když máme takovou oblast vzdělání „otisknout“ do naší populace, do hlav dětí a studentů, tak že to má být učiněno formou, která je pro ně přijatelná. Neměli bychom je tedy strašit tím, že se budou učit o statistice. Ale názornými příklady jim říct, že už se tak vzdělávají. Že i oni potřebují data a informace, aby mohli srovnávat, aby se mohli v životě odpovědně a svobodně rozhodovat. Soudím, že mladý člověk je dnes velmi příznivě nakloněn přísunu informací a chce jich čím dál tím víc. A pokud by tato forma byla dána do výuky, tak má statistika velkou šanci.

Dotknu se teď otázky snižování administrativní zátěže. Můžete i zde uplatnit vaše zkušenosti?

Řekla bych, že ano. Vždycky když přišel nový ministr, tak jedno z prvních témat bylo snížit náročnost a snížit výdaje na státní správu. Často se však ukáže, že už jsme na nějaké hranici, kde jde o úroveň kvality. Ta hranice je často velmi tenká. Má zkušenost mi říká, že terén je zatížen množstvím všelijakých šetření, ale nemyslím, že to je z úrovně například Českého statistického úřadu. Když to přirovnám i k ministerstvu školství, abych hovořila ze své zkušenosti, tak to před několika lety učinilo šetření ve vztahu ke školám. Pak se ukázalo, že ministerstvo není tím hlavním iniciátorem, který zatěžuje terén. Z toho je vidět, že někdy je závěr jiný, než jaký jsme přepokládali. Pokud se ptáte na rezervy, jsem přesvědčena, že v řadě státních institucí určitě jsou. Ať se již jedná například o otázku eliminace duplicit či sdílení údajů. Český statistický úřad vykročil správným směrem a odvedl již velký díl práce, ale tyto kroky musí zejména dostat náležitou politickou podporu a musí se dít ve spolupráci s resorty. Jen tak se lze hnout z místa.

Je o vás také známo, že máte ráda sklo. Jak jste se k lásce k tomuto materiálu dostala?

Železný Brod, odkud pocházím, je městem skla, takže zde byla už jistá předurčenost. Dříve to bylo ještě i město textilního průmyslu, ale to už je minulost. Sklo sice zůstalo, ale aby nám opravdu zůstalo, je potřeba toto téma chránit a pečovat o ně. V roce 2001 jsem dostala úkol, abych v Libereckém kraji snížila počet sklářských a uměleckoprůmyslových škol s tím, že jejich četnost zde byla v podstatě nejvyšší v České republice, možná i v Evropě. Tehdy jsem si uvědomila jednu věc. Jakmile začneme tyto školy rušit, ztratíme výjimečnost celé oblasti a v určitém ohledu i celé země. Musela jsem tedy najít způsob, jak vzdělávání v tomto oboru, které je významně dražší než všechny další vzdělávací systémy, sice zeštíhlit, ale onu výjimečnost zachovat. Důkazem může být i mezinárodní sympozium uměleckoprůmyslových škol, které se v regionu koná pravidelně již od roku 2004.

Ing. Eva BartoňováIng. Eva Bartoňová

V letech 2005–2014 působila na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, nejdříve jako ředitelka odboru pro mládež a později ve funkci náměstkyně ministra. V letech 2001–2004 byla v Libereckém kraji náměstkyní hejtmana pro školství a mládež. V 90. letech působila jako vedoucí odboru poradenství Úřadu práce v České Lípě, před tím jako tajemnice městského úřadu. Je místopředsedkyní správní rady Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, členkou správní rady Akademie výtvarných umění v Praze, Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Technické univerzity v Liberci a Univerzity Hradec Králové. Je též členkou správní a dozorčí rady Spacium, o. p. s., organizace věnující se obecně prospěšné činnosti v oblasti kultury, umění, architektury a vzdělávání. Eva Bartoňová absolvovala VŠCHT v Praze.

 

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Výjimečné postavení statistického úřadu

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová se ohlíží za uplynulým rokem. Z jejího pohledu byl velmi náročný. Stejně obtížný bude i rok 2015. Díky kvalitním zaměstnancům úřadu a jejich nasazení však o splnění všech úkolů nepochybuje.

Služební zákon prošel Poslaneckou sněmovnou

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

V posledních měsících rezonuje českou společností proces utváření definitivní podoby normy, která by měla pro příští roky upravovat výkon státní služby. Přestože je ČSÚ institucí svého druhu ojedinělou a výjimečnou, ocitl se pod novým služebním zákonem přes četné námitky také. O to více je jeho finální podoba pro statistiky důležitá.

Novou místopředsedkyní ČSÚ se stala Eva Bartoňová

Ing. Eva Bartoňová

Nová místopředsedkyně bude zodpovídat za čtrnáct krajských správ ČSÚ. Ty byly před dvěma lety znovu vytvořeny v návaznosti na zvyšování efektivnosti úřadu.