Trvalých pobytů přibylo

VYDÁNÍ: 02/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.

Ke konci roku 2012 bylo cizineckou policií evidováno 435 946 cizinců, což byl mírný nárůst oproti roku 2011.
Cizinců s trvalým pobytem žilo v České republice 212 455 (celkem 49 % ze všech cizinců). Stejný podíl činil u cizinců s dlouhodobým nebo přechodným pobytem. Celkem se jednalo o 213 569 osob, kterých bylo o 1 114 více než osob s trvalým pobytem.
Cizinců s vízem nad 90 dní bylo evidováno 9 922, což byla jen dvě procenta ze všech cizinců na území ČR. Nejmarkantnější byl podíl cizinců s trvalým pobytem v krajích Karlovarském a Zlínském, kde bylo v rámci kraje 63, resp. 61 % ze všech cizinců v kraji s tímto typem pobytu. Naopak vyšší zastoupení cizinců s přechodným nebo dlouhodobým pobytem, než tvořil celorepublikový průměr, bylo v krajích Hl. m. Praha a Pardubický. Podíl cizinců s vízy nad 90 dní byl ve všech krajích minimální a nepřesáhl pět procent, jen v kraji Hl. m. Praha jich bylo v porovnání s ostatními regiony více, a to 4,1 %.

Nejen Ukrajinci již trvale

Počet cizinců s trvalým pobytem v posledních deseti letech neustále narůstal. V roce 2004 tvořili cizinci s tímto typem pobytu 39 % z celkového počtu cizinců, v roce 2012 již 49 %.
U cizinců s trvalým pobytem převažovali muži nad ženami stejně jako v populaci cizinců celkem. Ovšem převaha mužů byla menší než u cizinců celkem (cizinci celkem: 57:43, cizinci s trvalým pobytem: 53:47). Muži s trva­lým pobytem se na celkovém počtu cizinců mužů v ČR podíleli 45 %. Ženy s trvalými pobyty tvořily více než polovinu (53 %) ze všech žen s cizí státní příslušností. Nejvíce cizinců s trvalým pobytem mělo občanství Ukrajiny (27 %). Na druhé příčce se umístili státní příslušníci Viet­namu (19 %). Slováci představovali třetí nejvyšší podíl z cizinců s trvalým pobytem (16 %). V mezikrajském srovnání bylo významné především dominantní zastoupení Vietnamců v Karlovarském kraji, kde téměř každý druhý cizinec s trvalým pobytem měl vietnamské občanství (49 %) nebo občanů Slovenska ve Zlínském kraji (36 %). Zajímavé bylo také vyšší zastoupení (34 %) kategorie „ostatní“ v kraji Hl. m. Praha, kde je již tradičně soustředěno nejvíce cizinců. Co se státního občanství týče, patří metropole také k nejvíce heterogenním regionům.

Stále nejvíc dlouhodobých a přechodných pobytů

Cizích státních příslušníků s dlouhodobým nebo přechodným pobytem bylo v roce 2012 v České republice nejvíce. Při vstupu země do Evropské unie v roce 2004 tvořili cizinci s tímto typem pobytu zhruba jednu třetinu (36 %). V roce 2012 to byla již téměř polovina (49 %).
V rámci přechodných nebo dlouhodobých pobytů mají muži větší převahu nad ženami než v celkových počtech cizinců (61 % mužů připadá na 39 % žen). Tento typ pobytu je tedy výrazně typičtější pro muže než pro ženy. Cizí státní příslušníci s přechodným nebo dlouhodobým pobytem tvoří 53 % z mužů-cizinců, 44 % z žen-cizinek. V celé České republice žilo s tímto typem pobytu nejvíce občanů Ukrajiny a Slovenska (shodně po 25 %).
Z krajských specifik u přechodných a u dlouhodobých pobytů lze pak jmenovat především dominantní postavení občanů Slovenska (celkem 57 % cizinců s přechodným pobytem) ve Zlínském kraji a více než 50% podíl „ostatních“ státních občanství v kraji Ústeckém.

Méně víz nad 90 dní

Podíl osob s vízem nad 90 dní v poslední době výrazně klesl. V roce 2007 byl počet cizinců s vízem nad 90 dní 46 696 (12 % ze všech cizinců), ale v roce 2012 to bylo již jen 9 922 osob, tj. dvě procenta ze všech cizinců. Z toho plyne, že v posledních pěti letech došlo k dramatickému poklesu osob s vízem nad 90 dní, což souvisí s poklesem přílivu cizinců ze třetích zemí.
Jestliže v kraji Hl. m. Praha platí, že zde žije nejvíce cizinců celkem (37 % všech cizinců), pak u tohoto typu pobytu to platí dvojnásob. V roce 2012 zde žilo 6 727, tj. 68 %, cizinců s vízem nad 90 dní. Tento typ pobytu převažuje u žen (51 % oproti mužům – 49 %). Nejvíce ho mají občané Ruska (26 %), tedy každý čtvrtý cizinec s tímto typem pobytu má ruské státní občanství. Vysoký podíl cizinců s vízem tvoří „ostatní“ státní občanství, která nejsou mezi pěti nejčastějšími státními občanstvími. Jedná se hlavně o občany Spojených států (1 800 osob), Kazachstánu (640 osob) a Turecka (434 osob).

Legislativa

Pobyt cizinců v ČR se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Cizinci z EU mohou na území ČR pobývat na základě potvrzení o přechodném pobytu, cizinci ze třetích zemí na základě víz nad 90 dní a povolení k dlouhodobému pobytu. Všichni cizinci mohou po splnění podmínek daných zákonem získat povolení k trvalému pobytu.

Cizinci podle typu pobytu v krajích ČR k 31. 12. 2012

Cizinci podle typu pobytu v krajích ČR k 31. 12. 2012

 

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Počty udělených státních občanství v ČR

ilustrativní fotka

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

Aby v pojmech nebyl zmatek

RNDr. Jarmila Marešová

V současné době v souvislosti s uprchlickou krizí používají média řadu pojmů z oblasti migrace. Bohužel často nevhodně, obvykle jako synonyma, i když o synonyma vůbec nejde. Chtěla bych proto vše uvést na pravou míru a vysvětlit, co se pod danými pojmy podle definic skrývá.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

V Praze je blaze

ilustrativní fotka

Příznivý ekonomický vývoj v Česku ovlivnil i míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ta se u nás stále snižuje. V minulém roce byla osmá nejnižší v Unii. Tradičně nejlepší situace je v Praze. Hlavní město si drží primát i mezi všemi regiony EU28.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

V hitparádě dětských jmen v Oslu vede Mohamed

ilustrativní foto

Okruh dětských jmen se v Norsku stále rozšiřuje. Svou roli zde nepochybně hrála i migrace. Nejprve si Norové zvykali na netradiční jména dospělých migrantů, později se tato jména začala objevovat i u dětí již v Norsku narozených.

Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

Ilustrační foto

Česká republika zažila velkou přistěhovaleckou vlnu v letech 2005–2008, pak nastala stagnace. Přestože patří mezi postkomunistické země s vyšší imigrací, s podílem 4,1 % cizinců na obyvatelstvu je pod průměrem Evropské unie.

Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

Ilustrační foto

Za období 2002–2011 vzrostl počet zaměstnaných cizinců, tj. cizinců-zaměstnanců a držitelů živnostenského oprávnění, na území České republiky ze 167 652 na 310 921. Tento vývoj však nebyl plynulý, zasáhla do něj ekonomická krize. Nyní opět dochází ke změnám.