Východ Evropy skládkuje, Západ recykluje

VYDÁNÍ: 10/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Z dat Eurostatu za rok 2011 vyplývá, že se v jednotlivých evropských zemích výrazně liší nakládání s komunálním odpadem. Zatímco na východ od naší republiky většina odpadu vyprodukovaného obyvatelstvem končí na skládkách, směrem na západ dávají přednost recyklaci a kompostování. Skládkování je zde minimální nebo dokonce nulové.

Česká republika se v porovnání s ostatními státy Evropské unie řadí svou produkcí komunálního odpadu mezi ty, které mají nižší hodnotu tohoto ukazatele. Zatímco u nás se podobně jako na Slovensku a v Polsku produkce stabilně pohybuje kolem 300 kg na obyvatele, Rakousko a Německo vykazují produkci téměř dvakrát vyšší. V roce 2011 bylo v Evropské unii podle dat Eurostatu průměrné množství vyprodukovaného komunálního odpadu 503 kg na obyvatele. Přestože komunální odpad tvoří pouze malou část z celkového objemu produkovaných odpadů (v České republice je to 14 %), patří tento ukazatel do soustavy indikátorů udržitelného rozvoje, a proto ho Eurostat dlouhodobě sleduje.

Podíl recyklace komunálního odpadu na celkovém nakládání v zemích EU27 v roce 2011

Podíl recyklace komunálního odpadu na celkovém nakládání v zemích EU27  v roce 2011

Komunální odpad v České republice

Český statistický úřad nedávno publikoval data o komunálním odpadu za rok 2012. Vloni u nás bylo vyprodukováno 3,2 mil. tun komunálního odpadu. Oproti roku 2011 klesla jeho produkce o 3,7 %. V přepočtu na jednoho obyvatele tedy činila 308 kg. Většinou se jednalo o odpady kategorie ostatní. Nebezpečný odpad činil pouze 6,8 tis. tun.
Z celkově vyprodukovaného množství komunálních odpadů pocházela většina odpadů (68 %) z běžného svozu (odpad z popelnic, z kontejnerů nebo svozových pytlů). Jednu desetinu komunálních odpadů tvořil objemný odpad (koberce, nábytek apod.) a 7 % činil ostatní komunální odpad, který například pocházel ze zahrad a parků. Pouhá 2 % připadala na odpady z komunálních služeb (odpady z čištění ulic, odpadkové koše).
ČR patří mezi země, kde většina směsného komunálního odpadu míří na skládky. Množství skládkovaného komunálního odpadu v roce 2012 činilo 1,8 mil. tun, což je 57 % z celkového nakládání s těmito odpady.
Podíl energetického využití činil 20 %, ve spalovnách tak skončilo 651,6 tis. tun komunálního odpadu. Recyklováno bylo dalších 665,3 tis., což představuje 21 % z jeho celkového množství. Asi 3 % připadají na kompostování.
I přes stále poměrně vysoký podíl skládkovaného komunálního odpadu je třeba konstatovat, že se situace zlepšuje. V roce 2012 v porovnání s rokem 2002 vytřídil každý občan třikrát více odděleně sbíraných odpadů (43 kg). Tomu odpovídá i nakládání s komunálním odpadem, recyklace vzrostla téměř čtyřikrát a došlo k poklesu skládkování o 20 %.
Evropská legislativa určuje hierarchii nakládání s odpady, která na první místo staví předcházení vzniku odpadu. Pokud však již vznikne, měl by se dále využívat, recyklovat, a teprve v případě, že toto není možné, používat jako zdroj pro výrobu energie. Skládkování komunálního odpadu by se mělo omezit na co nejmenší možnou míru. Měla by tomu u nás napomoci i dlouho očekávaná novela zákona o odpadech. Například v Německu a ve Švédsku legislativa zakazuje skládkovat biologicky rozložitelný odpad již od roku 2004, resp. 2005. Holandsko a Rakousko přijaly legislativní opatření, která zakazují skládkování směsného komunálního odpadu bez předchozího vytřídění už v letech 2003 a 2004. Rezervy u nás jsou v podobě podpory výstavby zařízení na třídění a zpracování komunálního odpadu.

Produkce komunálního odpadu na osobu v kg v roce 2012

Produkce komunálního odpadu na osobu v kg v roce 2012

Švýcarsko neskládkuje

S odkazem na ostatní evropské státy se u nás v poslední době hovoří o nutnosti budovat další spalovny komunálního odpadu. Nikdo ale doposud nespočítal, jaké kapacity budou potřeba. Obecně platí, že 48 % směsného komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad. Proto by se mělo spíše upřednostňovat jeho kompostování než jej spalovat. Při stavbě velkokapacitních spaloven s energetickým využitím tepla (v současné době jsou v provozu tři zařízení) by mělo být primárním účelem odstraňování jinak nevyužitelného odpadu a nikoli výroba energie. Řada evropských zemí, které vykazují vysoký podíl spalování vlastního komunálního odpadu, ještě další odpad dováží. Otázku, zda je na tom Švýcarsko, Norsko nebo Dánsko s 50 a více procenty komunálního odpadu použitými k výrobě energie skutečně lépe, musí zodpovědět někdo jiný než statistika.
Více naleznete ZDE.

Co všechno patří do komunálního odpadu

Podle platné legislativy ČR se komunálním odpadem rozumí veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob zařazený do skupiny 20 Katalogu odpadů. Dále je za komunální odpad považován i odpad podobný komunálnímu odpadu, který vzniká u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, pokud jsou tyto osoby zapojeny do systému obce k nakládání s komunálním odpadem (např. školy, úřady, drobní živnostníci…), včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu.

Autor: , vedoucí oddělení statistiky životního prostředí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

ČSÚ předává své know-how o odpadech

Ilustrativní obrázek

V dubnu se v New Yorku konalo mezinárodní jednání FDES. Předsedala mu Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ. Jednou z důležitých kapitol byla i statistika odpadů.

Statistika oběhového hospodářství

ilustrativní obrázek

Evropská komise vyslala do světa jasný vzkaz: Musíme se naučit nakládat se zdroji rozumnějším způsobem, než je tomu doposud. Balíček opatření nazvaný Uzavření cyklu představuje cílovou podobu oběhového hospodářství a stanovuje mimo jiné nové recyklační cíle. Podpoří tím technologické změny zpracování, třídění a úprav odpadů? A jaká je úloha oficiální statistiky v celém procesu?

Evropskou statistikou o odpadech disponuje pouze ČSÚ

ilustrativní fotka

V roce 2015 pokračovala debata o statistice odpadů. K rozdílům mezi údaji ČSÚ a Ministerstva životního prostředí se znovu vyjádřil Eurostat. Data ministerstva nelze k tvorbě oficiálních statistik využívat, protože nenavazují na mezinárodní statistickou legislativu.

Tři čtvrtiny odpadu produkují asi 2 % firem

Ilustrační foto

V roce 2012 se produkce odpadů v České republice mírně snížila. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví.

Česká statistika životního prostředí má dobré jméno

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Informace a statistická data jsou dnes oprávněně nazývány novou a cennou surovinou 21. století. Obecně platí, že uživatelé dat jsou stále náročnější a okruh jejich informačních potřeb se neustále rozšiřuje.

Nový trend – investice do odpadních vod

Ilustrační foto

Zatímco v 90. letech převládaly investice do oblasti ochrany ovzduší a klimatu, v posledních letech se nejvíce finančních prostředků investovalo do oblasti nakládání s odpadními vodami. Tento trend potvrdila i data ČSÚ za rok 2012.

Statistika umí prokázat změnu krajiny

Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

Jeho černobílé fotografie nás vracejí do černé minulosti oblasti severních Čech zdevastovaných těžbou hnědého uhlí. O to pak veseleji působí barevné snímky již zrekultivované půdy s rozsáhlými vodními plochami. „Pokud u nás budeme mít fantastickou krajinu s obrovskou zásobárnou vody, bude tato oblast nesmírně cenná,“ říká vědec Stanislav Štýs, který proslavil českou rekultivační školu.

Proměny statistiky odpadů

Ing. Jiří Hrbek_náhled

Ještě nedávno se o odpadech uvažovalo jako o ekonomicky negativním jevu. Avšak s úbytkem primárních zdrojů, s růstem jejich cen a se stále dokonalejšími technologiemi na zpracování odpadů se zájem o toto odvětví zvyšuje a počet firem, které na něm vydělávají, roste.