Vývoj ekonomiky: jen optický klam?

VYDÁNÍ: 10/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Když mezikvartální změna HDP za letošní 2. čtvrtletí byla poprvé po roce a půl se znaménkem plus, tučné titulky v novinách hlásily konec recese. Ale žádný seriozní rozbor by v té chvíli takto bezpodmínečný závěr nepotvrdil. Číslo bylo totiž dobré nikoli proto, že se ekonomika výrazně vzchopila, ale proto, že srovnávací základna byla velmi slabá.

Na „netypických“ mezikvartálních změnách HDP ČR v letošním 1. i 2. čtvrtletí se v obou případech významně podepsal mimořádný faktor. V očekávání růstu cen tabákových výrobků (po úpravách daňových sazeb s účinností od letošního ledna) došlo loni v posledním čtvrtletí k růstu jejich zásob, kumulovaných ještě za „příznivých” cen. Tento vliv pak působil v 1. čtvrtletí 2013 v mezikvartálním pohledu samozřejmě nepříznivě – porovnávalo se k vyšší základně. To přispělo značnou měrou k tomu, že mezikvartálním poklesem HDP (očištěným o vliv cen, sezónnosti a kalendářních variací) o 1,3 % letos v 1. čtvrtletí poslední dlouhá recese české ekonomiky zatím kulminovala. Hlubší mezikvartální propad HDP pocítila ČR jen v posledních třech měsících roku 2008 (–1,7 %). Tehdy na ni plnou silou a nenadále udeřila ztráta poptávky na zahraničních trzích. Primární příčinou byla však velká finanční krize vyspělého světa, nikoli očekávání daná u nás změnou daňových sazeb jako nyní.

HDP mezikvartálně v plusu

Naopak ve 2. čtvrtletí 2013 se ekonomická výkonnost země proti předchozím třem měsícům zlepšila, když HDP stoupl o 0,6 %. Pokles v položce Daně z produktů, který v 1. čtvrtletí činil proti předchozímu období více než 8 %, se přehloupl do růstu o 4 % – „daňový efekt“ tedy opět zapůsobil. Ve velmi mírném plusu (+0,2 %) se ocitla i vytvořená hrubá přidaná hodnota – z deseti odvětví, resp. jejich agregací vykazovaných v národních účtech, jich však sedm zůstalo v mezikvartálních poklesech. Na zlepšení celkové výkonnosti tak participoval hlavně vysoký nárůst hrubé přidané hodnoty ve finančním sektoru (+6,2 % mezikvartálně), což je opravdu málo pro závěr, že ekonomika vybředla z recese.

Nepřesvědčivá struktura

Ještě méně průkaznější, co se týká konce recese české ekonomiky, je pohled na strukturu výdajů HDP za 2. čtvrtletí 2013. V letošních prvních třech měsících, bez ohledu na tristní celkové číslo o HDP, působily zpočátku jako „první vlaštovky“ oživení kladné hodnoty u velkých výdajových složek, tj. konečné spotřeby a investic (stav zásob se výrazně snížil, v mírném útlumu zahraniční poptávky nerostl v 1. čtvrtletí 2013 ani zahraniční obchod). Ve 2. čtvrtletí však spotřeba i investice jako největší výdajové položky (v české ekonomice tvoří dlouhodobě zhruba 95 % výdajů na HDP) bohužel opět mezikvartálně poklesly (do plusu se ale znovu vyhoupl zahraniční obchod a tvorba zásob se zlepšila). Vývoj struktury HDP ve 2. čtvrtletí tak konec recese opět nepotvrzuje.
Opusťme však zapeklitou interpretaci vývoje české ekonomiky v posledních dvou čtvrtletích a problém se srovnávacími základnami částečně eliminujme pohledem na celé pololetí v meziročním srovnání.

Nižší tvorba kapitálu

HDP se za pololetí snížil proti stejnému období 2012 o 1,9 % (propočty v předchozím i v dalším textu vycházejí z dat národních účtů k 3. září 2013). Jeho pokles se tak prohloubil (po –0,8 % meziročně v pololetí 2012 a přírůstku +2,5 % v pololetí 2011). Příčinou byl hlavně výrazný propad tvorby hrubého kapitálu, a to jak investic, tak i stavu zásob. Tvorba hrubého kapitálu totiž poklesla proti pololetí 2012 o 11,1 %, samotné investice o 5,2 %. Nepříjemná byla zejména okolnost, že v obou případech meziroční pokles z 1. čtvrtletí 2013 (–9,5 %, resp. –4,1 %) v dalších třech měsících akceleroval (–12,6 %, resp. –6,2 %). Silně zredukovaný investiční potenciál české ekonomiky (tvorba hrubého fixního kapitálu byla už osm čtvrtletí po sobě v meziročních poklesech) je rizikem pro naděje brzkého budoucího růstu taženého investicemi. Česká republika se tak postavila na stranu „jižního křídla“ zemí Evropské unie. Ještě delší časovou řadu soustavných meziročních poklesů investic zaznamenalo v Evropě už jen Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Portugalsko a Slovinsko.

HDP a indikátory důvěry podle konjunkturálních průzkumů ČSÚ

HDP a indikátory důvěry podle konjunkturálních průzkumů ČSÚ

Stagnace dynamiky úvěrů

Ani sentiment firemní sféry zatím neukazuje přesvědčivý obrat, který by se odrazil ve větším růstu úvěrů. Podniky mají nižší potřebu provozního financování a jsou opatrné, i pokud jde o investování. Také lidé se zadlužováním „brzdí“. Dynamika úvěrů domácnostem plynule klesá. Přírůstky zaznamenávají jen úvěry na bydlení, stavy bankovních úvěrů na spotřebu však klesají. Je ale možné, že dochází ke kompenzaci půjčkami od nebankovních institucí, které se už 2. čtvrtletí za sebou meziročně zvýšily.
Podle pololetních dat stouply stavy úvěrů firmám a domácnostem dohromady o 2,3 %, což byl druhý nejnižší meziroční přírůstek od září 2010.

Nadějný obrat ve spotřebě…

Pololetní údaje v meziročním vyjádření vzbudily naopak naděje na obrat u výdajů na konečnou spotřebu. Proti stejnému období 2012 stouply o 0,3 %. V 1. čtvrtletí svědčila data ještě spíš o stagnaci (–0,1 %), ale ve 2. čtvrtletí již výdaje domácností i vládního sektoru stouply v úhrnu meziročně o 0,8 %. Na pozitivním pololetním výsledku však participoval jen vládní sektor (+1,3 % meziročně), protože výdaje domácností zůstaly v minusu (–0,1 %).
I zde je však patrné zlepšení, neboť v samotném 2. čtvrtletí 2013 vydaly domácnosti na spotřebu v reálném vyjádření o 0,5 % více než ve stejném období 2012, a to poprvé po pěti kvartálech meziročních poklesů (ještě v prvních třech měsících se spotřeba domácností poměrně výrazně meziročně snížila, o 0,7 %). Lze to zčásti vysvětlit i tím, že celková zaměstnanost v ekonomice ve 2. čtvrtletí 2013 meziročně výrazně stoupla (+1,3 %), nejvíce od posledního čtvrtletí 2006. Příznivý dopad, který má zřejmě na výdaje domácností vyšší celkový objem vyplácených mezd v ekonomice, je však do jisté míry omezován skutečností, že lidé využívají v daleko větší míře než v předchozích letech práci na částečné úvazky. Ale i tak pravděpodobně mzdy z těchto úvazků významněji posilují finanční zdroje domácností (např. návratem z rodičovské dovolené do práce nebo pokračováním pracovní aktivity řady lidí v důchodovém věku).

… a návrat zahraničního obchodu k růstu

Dobrá kondice německé ekonomiky (ve 2. čtvrtletí 2013 stoupla meziročně o 0,5 %, zatímco HDP v EU jen stagnoval a ekonomika eurozóny klesla o 0,5 %) jistě pomohla i opětovnému návratu ke zvýšení exportu z České republiky. Poměrně značný propad z 1. čtvrtletí (především u vývozu zboží) však způsobil, že podle pololetních dat zůstala hodnota exportu z ČR v reálném vyjádření o 0,6 % pod úrovní stejného období roku 2012. Pokles dovozu za letošní 1. pololetí však byl výraznější (–1,3 %) než v případě exportu, což ovlivnilo pozitivně přebytek zahraničního obchodu.

Co ukazují nejnovější data

Podle dílčích informací z letních měsíců lze předpokládat další zlepšení zahraniční poptávky. Např. pokles nově registrovaných vozů v EU významně zpomalil a pro rok 2014 je už odhadována stagnace či růst prodejů (společnost PricewaterhouseCoopers pokládá v dalších letech za největšího tahouna trhu aut Čínu s téměř 28 mil. prodaných vozů v roce 2019 proti necelým 15 mil. v Evropě).
S pozitivním efektem je zřejmě možné počítat také u částek vložených zahraničními investory do výroby aut, plastikářského a gumárenského průmyslu v ČR v 1. pololetí 2013 (10,8 mld. Kč), čímž vzniklo 2 690 nových pracovních míst (třetí nejatraktivnější sférou pro ně v tomto období byly biotechnologie a medicínská technika s proinvestovanými 1,7 mld. Kč a 704 novými pracovními místy).
Po snížení rozpočtového deficitu již zřejmě nelze očekávat další redukci výdajů vládního sektoru s nepříznivým dopadem na růst ekonomiky. Od července do září 2013 také velmi rychle narůstala podle konjunkturálních průzkumů ČSÚ důvěra spotřebitelů na nejvyšší hodnotu od března 2011. Nálada podnikatelů se také zlepšovala (nejzřetelněji v průmyslu, kde byla nejlepší od loňského května). Co se tržeb ve službách týká, zatím posledně známý červencový údaj – meziroční stagnace – byl sice lepší než pokles za celé 1. pololetí, ale jejich kolísavost se střídáním růstů a poklesů v jednotlivých měsících v posledním půldruhém roce zatím jasný trend neukázala.

Závěrem

Z výše uvedeného lze opatrně usoudit, že česká ekonomika může startovat trajektorii meziročních zlepšení. Například i proto, že přepočet HDP do reálných podmínek vylepší příznivá dynamika cenové hladiny z letních měsíců. Ale možná také proto, že HDP vytvořený v loňském 3. čtvrtletí byl v reálném vyjádření nejslabší ze všech třetích čtvrtletí od roku 2008. A jsme opět u „kouzla“ srovnávacích základen.
Více naleznete ZDE.

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Česko patří mezi nejrychleji rostoucí země EU

ilustrativní fotka

Ekonomické výsledky roku 2017 jsou zatím ve znamení vysokých temp hospodářského růstu. Meziroční růst se totiž zrychlil i ve 3. čtvrtletí roku. Stál za ním stabilní růst domácí spotřeby kombinovaný se stále vysokou zahraniční poptávkou i meziroční růst investiční aktivity. I ve 3. čtvrtletí rostla zaměstnanost a mzdy.

Deficity se snižují

Ilustrační foto

V roce 2016 činil celkový rozpočtový deficit v Evropské unii 1,7 % hrubého domácího produktu. Od roku 2007 to byl nejnižší schodek.

Jak měříme výkon české ekonomiky?

Ilustrační foto

Čtvrtletní odhady hrubého domácího produktu sestavuje Český statistický úřad dříve, než mají firmy hotové účetní závěrky. Jeho informace proto nelze ani přeceňovat, ale ani podceňovat. Vždy však striktně měří jen to, co již nastalo, a neprovádí predikce vývoje ekonomiky v budoucím období.

Ekonomiku zvedly hlavně investice

Ilustrační foto

Loňská tři čtvrtletí ukázala, že česká ekonomika překonala recesi. Reálně vyprodukovala hrubý domácí produkt v hodnotě přes 3 bil. Kč. Za tutéž dobu v roce 2013 jí k loňskému výsledku chybělo 33 mld. Kč. K růstu hrubého domácího produktu přispěly hlavně investice.