Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

VYDÁNÍ: 02/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Za období 2002–2011 vzrostl počet zaměstnaných cizinců, tj. cizinců-zaměstnanců a držitelů živnostenského oprávnění, na území České republiky ze 167 652 na 310 921. Tento vývoj však nebyl plynulý, zasáhla do něj ekonomická krize. Nyní opět dochází ke změnám.

V letech 2002–2008 počty cizinců zaměstnaných na území našeho státu meziročně rostly. Nejvyšší přírůstky byly zaznamenány mezi lety 2006–2007 (+58 230) a 2007–2008 (+52 682). V roce 2009 však došlo ke strmému poklesu (–43 247). Početní úbytek zaměstnaných cizinců, i když již mírnějšího charakteru, pokračoval i v roce 2010. Během roku 2011 se počty cizinců zaměstnaných v ČR mírně zvýšily a zdá se, že s ústupem ekonomické krize nastává i určité oživení.
Zajímavý pohled na vývoj celkové zaměstnanosti cizinců v ČR přináší srovnání z hlediska zastoupení občanů států Evropské unie a občanů tzv. třetích zemí. Zatímco v roce 2002 tvořil podíl cizinců z Unie necelou polovinu (49,2 %) z celkového počtu zaměstnaných cizinců, do roku 2007 vzrostl na 51,6 %. V roce 2008 však klesl na minimum za celé sledované období, a to na pouhých 43,4 %. Od roku 2009 ale tento podíl opět roste, přičemž v roce 2011 dosáhl hodnoty 56,1 %.

Slováci k nám za prací jezdit nepřestali

Z jednotlivých zemí Evropské unie se na celkovém počtu zaměstnaných cizinců výraznými počty podílejí zej­ména občané Slovenské republiky (117 831 v roce 2011). S výjimkou let 2008–2009, kdy došlo k mírnému poklesu, počty občanů Slovenska během celého sledovaného období rostly. S odstupem následují Poláci (21 430), Bulhaři (8 148), Rumuni (6 817) a Němci (4 830). Zatímco se počty občanů Německa od roku 2002 zvýšily zhruba dvojnásobně, přičemž v období 2008–2010 mírně rostly, počty cizinců zbývajících jmenovaných zemí vzrostly za období 2002–2011 výrazněji. Je však u nich patrný pokles v letech 2008–2009, u Poláků i v roce 2010. Zřetelný nárůst je možné sledovat v roce 2007 u občanů Bulharska a Rumunska, což souvisí se vstupem těchto zemí do Unie.
Podíváme-li se na zaměstnané cizince ze třetích zemí, je zde zřetelná dominance občanů Ukrajiny (68 950). Tato skupina cizinců ale v období krize výrazně poklesla (o 33 335 v období 2008–2011). Za celé sledované období se však počty těchto státních příslušníků zvýšily, a to z 39 005 v roce 2002 na 68 950 v roce 2011.
Druhou nejpočetnější skupinu zaměstnaných cizinců představují Viet­namci s 32 145 jedinci v roce 2011. Obdobně jako u předchozí skupiny, i počty těchto občanů v době krize viditelně poklesly.
Odlišný vývoj je možné vidět u cizinců-držitelů živnostenského oprávnění. Zatímco se počty těchto cizinců zvyšovaly až do roku 2005 meziročně spíše mírně (z 60 532 v roce 2002 na 67 246 v roce 2005), v roce 2006 je patrný dokonce určitý pokles. K výraznému nárůstu však dochází od roku 2008. V době ekonomické krize se počty těchto cizinců zvyšují až o 10 tis. za rok (2008–2009). Ke konci roku 2011 dosahuje počet cizinců-držitelů živnostenského oprávnění 93 059. Tento vývoj lze do značné míry vysvětlit zavedením restriktivních opatření vůči cizincům-zaměstnancům na domácím trhu práce. Tato opatření zaváděná v době ekonomické krize, týkající se cizinců ze třetích zemí, vedou k přelévání pracovních sil do benevolentnější oblasti podnikání.
Porovnáme-li dostupné statistiky z hlediska státní příslušnosti cizinců, je zřejmé, že mezi cizinci evidovanými úřady práce převažují cizinci ze zemí EU. Jejich podíl se v období 2002–2008 snižoval, a to ze 70,5 % na 49,5 %. Od roku 2009 však podíl občanů EU opět rostl a v roce 2011 dosáhl 70,8 %. Mezi cizinci-zaměstnanci dominují Slováci, jejich počet vzrostl od roku 2002 z 56 558 na 106 425. Dále následují Poláci (s 19 718 v roce 2011), Bulhaři (7 007) a Rumuni (6 372). Vzhledem k tomu, že tito občané mají volný přístup na domácí trh práce, není zde viditelný hlubší pokles jejich početního stavu v době ekonomické krize v souvislosti se zavedením restriktivních opatření.
Početně nejvýraznější skupinu mezi cizinci-zaměstnanci ze třetích zemí tvoří Ukrajinci. Jejich počty se kontinuálně zvyšovaly z 19 958 v roce 2002 na 81 072 v roce 2008. V době ekonomické krize u této skupiny dochází k výraznému snížení stavů, a to na 35 205 ke konci roku 2011. K podobně výraznému početnímu snížení v době ekonomické krize dochází i v případě dalších početnějších skupin „třetizemců“, tj. Viet­namců (z 16 254 v roce 2008 na 2 776 v roce 2011), Mongolů (z 12 990 v roce 2008 na 2 827 v roce 2011) a Moldavanů (z 8 635 v roce 2008 na 2 643 v roce 2011). Na druhé straně některé početnější skupiny zaměstnanců-občanů třetích zemí si i přes ekonomickou krizi udržely přibližně stejné počty (občané USA), nebo i mírně vzrostly (občané Ruska).
Mezi cizinci-držiteli živnostenského oprávnění převažují občané třetích zemí. Přestože se v období 2002–2011 podíl občanů těchto zemí poněkud snížil (z 80,7 % na 78,6 %), v absolutních hodnotách narostly jejich počty o více než 20 tis. (z 50 238 v roce 2002 na 73 107 v roce 2011). Z hlediska státních občanství se mezi nejpočetněji zastoupenými skupinami tradičně vyskytují Ukrajinci (33 700 v roce 2011) a Vietnamci (29 369). Za zmínku stojí jistě to, že v roce 2011 si Ukrajinci vyměnili první pozici s Vietnamci (Viet­namci po desetiletí dominovali na prvním místě). Zatímco u Vietnamců je po markantním nárůstu v roce 2008 patrný propad v letech 2010–2011, Ukrajinci početně rostli i v letech ekonomické krize.
Mezi cizinci-držiteli živnostenského oprávnění ze zemí EU převažují Slováci. V období 2002–2011 se jejich počet zvýšil ze 7 175 na 11 406. V celém sledovaném období nejsou patrné výraznější výkyvy v jejich počtech.

Zaměstnanost cizinců podle odvětví

Podíváme-li se na údaje Ministerstva práce a sociálních věcí podle sekcí odvětvové klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), zjistíme nejvyšší počty zaměstnaných cizinců v odvětví zpracovatelského průmyslu. Zatímco však na začátku ekonomické krize, tj. v roce 2008, přesahovaly počty cizinců zaměstnaných v tomto odvětví 102 tis., do konce roku 2011 dramaticky poklesly na 68 181. V tomto poklesu se významnou měrou promítl propad občanů ze třetích států. Jejich počty se od roku 2008 snížily z 48 371 na 15 876 v roce 2011. Zároveň se viditelně snížil i podíl občanů třetích zemí na celkovém počtu cizinců zaměstnaných v tomto odvětví, a to ze 47 % v roce 2008 na 23,3 % v roce 2011.

Zaměstnanost cizinců ve stavebnictví

K viditelnému poklesu zaměstnaných cizinců došlo i v odvětví stavebnictví. Počty cizinců v tomto odvětví poklesly v období 2008–2011 ze 69 076 na 29 580, tj. o 57 p. b.. Obdobně jako u předchozí kategorie, také v tomto odvětví se na celkovém snížení počtu zaměstnaných cizinců markantně podílel pokles u skupiny občanů ze třetích zemí (o 71 p. b.). V absolutních hodnotách činil tento pokles 37 579. Podíl občanů třetích zemí na celkovém počtu zaměstnaných cizinců ve stavebnictví se tak snížil ze 76,2 % v roce 2008 na 50,1 % v roce 2011.
Třetím početně zastoupeným odvětvím, z hlediska počtu zaměstnaných cizinců, je velkoobchod maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel. Oproti výše zmíněným odvětvím zaznamenal počet zaměstnaných cizinců v tomto odvětví určitý nárůst, a to z 23 794 v roce 2008 na 26 122 v roce 2011. Podílelo se na tom výhradně zvýšení pracovníků ze zemí EU. Počty zaměstnaných cizinců ze zemí mimo EU oproti tomu mírně poklesly, přičemž koncem roku 2011 činil podíl zaměstnanců z třetích zemí z celkového počtu cizinců zaměstnaných v tomto odvětví 28,5 %.
Zajímavý pohled nabízejí i další údaje ministerstva, které se týkají postavení cizinců podle klasifikace zaměstnání (KZAM/CZ-ISCO). Podle nich byl nejvyšší počet cizinců v roce 2011 (55 683) zaměstnán v kategorii
CZ-ISCO-9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Více než polovina z nich (55 %) pocházela ze zemí mimo EU. V období 2004–2008 došlo pak k jejich výraznému nárůstu (94 905). Roky 2009 a 2010 jsou obdobím s markantními úbytky pracovníků této kategorie. Odrazil se v nich propad pracovníků ze zemí mimo EU.
Obdobný vývoj lze sledovat u další početné kategorie CZ-ISCO-8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři. U této kategorie však výrazně převažují občané EU (79,7 % z celkového počtu 40 999 cizinců v roce 2011). I zde dochází v roce 2009 a 2010 k poklesu, ten však v roce 2010 není výrazný a v roce 2011 naopak počty pracovníků této kategorie opět rostou. Na poklesu registrovaném v roce 2009 se z 95 % podílejí cizinci ze zemí mimo EU.
Třetí v pořadí, z hlediska počtu zaměstnaných cizinců, je kategorie
CZ-ISCO-7 – Řemeslníci a opraváři. Počet cizinců zaměstnaných v této kategorii v roce 2011 dosáhl 38 192, z toho téměř tři čtvrtiny (74,5 %) tvořili občané EU. Podobně jako u předchozích kategorií i u této kategorie zaměstnání se na výrazném snížení v letech 2009 a 2010 podíleli občané ze zemí mimo EU.
Opačný trend lze vysledovat u kategorie spadající do kvalifikovaných zaměstnání CZ-ISCO-2 – Specialisté. V této kategorii (původně KZAM 2 – Vědečtí a duševní pracovníci) bylo ke konci roku 2011 zaměstnáno celkem 27 223 cizinců, z toho 75,3 % připadalo na občany ze zemí EU. Počty cizinců ze zemí EU i třetích států zaměstnaných v této kategorii od roku 2004 kontinuálně rostou, přičemž výrazněji rostou počty občanů EU.

Co vyplynulo z evidence úřadů práce

Výraznější rozdíly nalezneme v případě porovnání zaměstnaných cizinců z hlediska postavení v zaměstnání. Od roku 2002 stále převažují cizinci v postavení zaměstnance, tj. evidovaní úřady práce, oproti držitelům živnostenského oprávnění. Jejich podíl se ale v průběhu let výrazně mění.
Zatímco v roce 2002 tvořili cizinci evidovaní na úřadech práce 62,6 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců v ČR, do roku 2008 vzrostl jejich podíl na 78,7 % a dosáhl tak svého maxima. V roce 2011 činil podíl cizinců evidovaných úřady práce 70,1 %.
Z hlediska absolutních počtů je u cizinců evidovaných úřady práce patrný růst mezi lety 2002–2008. Za toto období se počty cizinců evidovaných úřady práce zvýšily více než dvakrát, a to z 101 179 v roce 2002 na rekordních 284 551 v roce 2008. Výrazné meziroční přírůstky byly evidovány zejména v letech 2005–2008. V letech 2009–2010 se počty těchto cizinců snižovaly. Mírné oživení nastává až v roce 2011, kdy celkový počet cizinců evidovaných úřady práce vzrostl meziročně o 2 495 osob na 217 862.

 Vývoj počtu cizinců zaměstnaných na území ČR v letech 2002–2011

Vývoj počtu cizinců zaměstnaných na území ČR v letech 2002–2011

 

Vývoj počtu cizinců evidovaných úřady práce a držitelů živnostenského oprávnění

Vývoj počtu cizinců evidovaných úřady práce a držitelů živnostenského oprávnění

Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v kategorii Specialisté

 

 

 

Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v kategorii Specialisté

 Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v kategorii Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v kategorii Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kterým agenturám práce v České republice rostou tržby

ilustrativní fotka

Služeb pracovních agentur nejvíce využívají průmyslové podniky zejména v automobilovém průmyslu. Při přepočtu na kmenové zaměstnance nejvíce agenturních pracovníků zaměstnává filmový průmysl.

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Statistika volných míst

Ilustrační foto

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Trvalých pobytů přibylo

Ilustrační foto

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.

Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

Ilustrační foto

Česká republika zažila velkou přistěhovaleckou vlnu v letech 2005–2008, pak nastala stagnace. Přestože patří mezi postkomunistické země s vyšší imigrací, s podílem 4,1 % cizinců na obyvatelstvu je pod průměrem Evropské unie.