Změna Rychlé informace o zahraničním obchodě

VYDÁNÍ: 02/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V nové podobě vyjde Rychlá informace o zahraničním obchodě s údaji za leden 2014 na začátku března. Na rozdíl od předchozích „rychlíků“ bude kromě informace o vývoji přeshraniční statistiky více zdůrazňovat údaje v národním pojetí.

Český statistický úřad publikuje údaje o zahraničním obchodě ČR ve dvou pojetích už tři roky. Doposud byl údaj o obchodní bilanci v národním pojetí v rámci měsíční Rychlé informace o zahraničním obchodě pouze doplňkovým údajem k přeshraniční statistice. Údaje o vývozu a dovozu vstupovaly do výpočtu hrubého domácího produktu a platební bilance. Po dlouhodobých diskusích s hlavními uživateli a na základě doporučení metodického auditu přikročil ČSÚ ke zdůraznění národního pojetí také v měsíční Rychlé informaci o vývoji zahraničního obchodu. Touto změnou chce ČSÚ zvýšit konzistenci klíčových makroekonomických ukazatelů, které jsou obsaženy v jednotlivých statistikách.

Důvody pro změny

Rychlá informace o zahraničním obchodě bude obsahovat informace o obou pojetích, přičemž v rámci přes­hraniční metodiky budou uváděny údaje o hodnotě a vývoji vývozu a dovozu jako ukazatelů o pohybu zboží.
Údaj o saldu obchodní bilance v přeshraničním pojetí nebude v textu Rychlé informace explicitně uváděn, ale bude k dispozici v tabulkách s časovými řadami ukazatelů. Důvodem potlačení této informace je v současné době jeho problematická vypovídací schopnost. Z ekonomického pohledu údaje o saldu obchodní bilance jej totiž nelze rozumně interpretovat. Přes­hraniční statistika se nicméně opírá o celosvětový metodický manuál o zbožovém obchodě (International Merchandise Trade Statistics) a legislativu Evropské unie. Tato data jsou rovněž povinně reportována do mezinárodních institucí a budou i nadále k dispozici uživatelům ve stejném rozsahu jako doposud.

V čem se liší národní a přeshraniční pojetí

Zjednodušeně řečeno, přeshraniční metodika vypovídá o pohybu zboží přes národní hranice, zatímco národní pojetí o změně vlastnictví zboží mezi domácími a zahraničními subjekty (firmami, občany). Z analytického hlediska bylo vždy klíčové sledovat právě obchodní transakce podle změny vlastnictví (jakýkoliv obchod je v principu vždy změnou vlastnictví daného zboží mezi kupujícím a prodávajícím). K měření takového obchodu se z praktických důvodů historicky používalo sledování pohybu zboží přes hranice (tj. celní statistika, dnes v rámci společného obchodního prostoru EU systémy Intrastat a Extrastat). Byl to nejsnazší způsob, který zajišťoval relativně kompletní a velmi podrobná data, která bylo možné považovat za velmi dobrou aproximaci obchodních transakcí se zahraničím. V posledních letech však tato aproximace přestává platit s ohledem na prudký rozvoj globalizace, obchodování mezi vlastnicky propojenými firmami a v neposlední řadě existencí jednotného trhu Evropské unie. Ten právě umožňuje jakékoliv firmě obchodovat přímo na vnitřním trhu kteréhokoliv členského státu Unie. Ke změně vlastnictví mezi domácím a zahraničním subjektem tak může docházet, aniž by zboží přecházelo přes hranice.

Metodika národního pojetí

Obecný rámec, tedy změna vlastnictví mezi domácími a zahraničními subjekty, je shodný s principy, které zastávají i další makroekonomické statistiky, jako například standard národních účtů a manuál platební bilance. Neexistuje však mezinárodně jednotný návod, který by takto vymezený zahraniční obchod v současném globalizovaném světě zajistil. Přístupy se v každé zemi liší podle dostupnosti dat a rozsahu problému.
V České republice jsou základním zdrojem údaje z přeshraniční statistiky o vývozu a dovozu prováděném přímo rezidentskými subjekty (tj. se sídlem v ČR) a dále údaje o nákupech a prodejích z daňových přiznání k DPH nerezidentských subjektů (tj. se sídlem v zahraničí), které obchodují s rezidentskými subjekty přímo na území republiky. Podobnou metodiku pro výpočet obchodu v národním pojetí používá např. Maďarsko. Podíl transakcí realizovaný nerezidenty, a z toho vyplývající rozdíl mezi hodnotou obchodu v obou pojetích, je tam obdobný.
V některých zemích s menším rozsahem tohoto problému jsou upravovány údaje pouze za vybrané významné jednotky. V České republice byl vzhledem k rozsahu a dynamice nárůstu diskrepance mezi oběma pojetími a počtu nerezidentských jednotek zvolen modelový přístup s pevnou vazbou na údaje z přiznání k DPH.

Rozdílné přístupy v Unii

Většina zemí v rámci Evropské unie, kde představuje pohyb zboží přes hranice realizovaný nerezidenty relativně malý podíl, nerozlišuje takto důsledně přeshraniční a národní pojetí. Respektive používá jen částečné úpravy, např. tzv. quasi-transit se zeměmi mimo EU.
Některé země provádějí metodické úpravy až ve fázi sestavování národních účtů a platební bilance. Obdobný přístup jako Česká republika má Belgie. Publikuje ve statistice zahraničního obchodu primárně data na principu změny vlastnictví (tj. v národním pojetí). V případě ČR je rozdíl mezi saldem v obou pojetích zhruba šest procent HDP a v čase postupně narůstá. Pokud tedy analytici odvozují očekávání o zahraniční poptávce z vývoje měsíční přeshraniční statistiky, systematicky nadhodnocují očekávání o vývoji HDP.

Ocenění zboží je různé

Data o zahraničním obchodě v národním pojetí jsou základním zdrojovým údajem pro sestavování HDP podle výdajové metody a rovněž běžného účtu platební bilance. Kromě těchto dat jsou zahrnuty ve zmíněných makroekonomických statistikách ještě další položky, jako jsou např. individuální (podprahové) dovozy zboží, pašování apod. Rozdílné je i ocenění, kdy je dovoz v národním pojetí ve statistice zahraničního obchodu vyjádřen v cenách na hranici dovážející země (CIF), zatímco národní účty a platební bilance pracují s hodnotou dovozu na hranici vyvážející země (FOB). Rozdíl mezi oběma oceněními zboží je v nákladech na dopravu a pojištění zboží. Z těchto důvodů je vhodné neposuzovat pouze vývoj bilance zboží, ale posuzovat výkonovou bilanci (resp. čistý export) jako celek včetně služeb.
Od září 2014 bude navíc do národních účtů a platební bilance zbožový obchod vstupovat bez započítání zušlechťovacího styku, zatímco v údajích v měsíční statistice zahraničního obchodu v národním pojetí bude zušlechťovací styk i nadále obsažen.

 

Národní data o zahraničním obchodě se zatím srovnávat nedají

V současné době je přístup zemí k úpravám přeshraniční statistiky poměrně roztříštěný, takže údaje nejsou zcela srovnatelné. Kdyby jednotlivé země důsledně uplatňovaly princip změny vlastnictví, údaje by byly konzistentní, pokud bychom ovšem započítali zboží i služby, tedy nikoliv však bilaterálně. Když totiž firma se sídlem v Belgii vyveze z ČR auta v nákupní ceně 100 a prodá je obchodníkovi ve Francii za částku 150 (tedy realizuje obchodní marži), pak vývoz (zboží) ČR v národním pojetí je roven 100, vývoz (služeb) Belgie je roven 50 a dovoz Francie je roven součtu vývozu zboží a služeb za ČR a Belgii (tedy 150). Zrcadlová srovnání zbožového obchodu tak, jak je provádí přes­hraniční statistika, nejsou možná. Na druhé straně používání (neupravené) přeshraniční statistiky pro sestavování národních účtů a platební bilance vede k duplicitám při měření celkového čistého exportu, protože část transakcí je vykazována jak v obchodní bilanci, tak v bilanci služeb.

Autor: , předseda ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Mezinárodní srovnání makroekonomických ukazatelů

ilustrativní fotka

Porovnávání makroekonomických ukazatelů mezi zeměmi bývá velmi často předmětem ekonomických analýz. Tato srovnání narážejí na některé překážky, jako jsou rozdílné měny a cenové hladiny v jednotlivých státech.

Obchod Česka s Jižní Koreou

Ilustrační foto

Korejská republika patří mezi významné mimoevropské obchodní partnery naší země. Její pozice se mezi obchodními partnery stabilně zvyšovala, přičemž v roce 2017 se stala 15. nejvýznamnějším obchodním partnerem z hlediska výše obratu.

Zahraniční obchod se Spojeným královstvím

Ilustrační foto

Spojené království patří dlouhodobě mezi významné obchodní partnery České republiky. V období mezi roky 2005 až 2016 se co do velikosti obratu umisťovalo v první desítce států, s nimiž nejvíce obchodujeme. Od vstupu ČR do Evropské unie vzájemný obchod, s výjimkou několika let, neustále roste.

Obchod České republiky se Spojenými státy

ilustrativní obrázek

V roce 2015 zaujímaly Spojené státy americké první místo z mimoevropských zemí ve vývozu zboží z České republiky. Významnou pozici má dlouhodobě tato země i na dovozu zboží do ČR.

Obchod České republiky se Slovenskem

Ilustrační foto

Od roku 2005 se velikost vzájemné zahraniční výměny mezi Českou republikou a Slovenskem zvýšila více než dvojnásobně. Náš východní soused si stále udržuje postavení druhého největšího obchodního partnera.

V obchodě Unie s Ruskem došlo k obratu

ilustrativní obrázek

Po Číně a Spojených státech amerických představuje Rusko největší trh pro Evropskou unii. Unie se zase podílí 50 % na celkovém ruském obchodě. Jak se vyvíjely jejich obchodní vztahy v posledních deseti letech a jak je ovlivnily sankce přijaté EU v souvislosti s ukrajinskou krizí?

Ekonomická provázanost ČR a Řecka

ilustrativní fotka

Aktuální situace Řecka navozuje otázku, v jakém vztahu jsou obě ekonomiky.

Fakta o obchodě Česka se zahraničím

ilustrativní obrázek

Polovinu našeho exportu a více než dvě pětiny dovozu realizuje Česká republika se sousedními státy. Ze zemí mimo Evropskou unii vyváží nejvíce do Ruska a největší část dovozu pochází z Číny.

Globalizace komplikuje statistiku

ilustrativní obrázek

Od roku 2011 začal ČSÚ publikovat zahraniční obchod dvěma způsoby – kromě tradičního přeshraničního pojetí také národní pojetí, jehož cílem je lépe zachytit výkonnost české ekonomiky. Sledování zahraničního obchodu je totiž v globalizovaném světě stále komplikovanější.

Spolupráce celníků a statistiků v EU28

Ilustrační foto

Národní statistické úřady členských států EU28 řeší způsob, jak si mezi sebou efektivně vyměňovat mikrodata z Intrastatu. Eurostat si od něj slibuje snížení zátěže zpravodajských jednotek.