Změna Rychlé informace o zahraničním obchodě

V nové podobě vyjde Rychlá informace o zahraničním obchodě s údaji za leden 2014 na začátku března. Na rozdíl od předchozích „rychlíků“ bude kromě informace o vývoji přeshraniční statistiky více zdůrazňovat údaje v národním pojetí.

Český statistický úřad publikuje údaje o zahraničním obchodě ČR ve dvou pojetích už tři roky. Doposud byl údaj o obchodní bilanci v národním pojetí v rámci měsíční Rychlé informace o zahraničním obchodě pouze doplňkovým údajem k přeshraniční statistice. Údaje o vývozu a dovozu vstupovaly do výpočtu hrubého domácího produktu a platební bilance. Po dlouhodobých diskusích s hlavními uživateli a na základě doporučení metodického auditu přikročil ČSÚ ke zdůraznění národního pojetí také v měsíční Rychlé informaci o vývoji zahraničního obchodu. Touto změnou chce ČSÚ zvýšit konzistenci klíčových makroekonomických ukazatelů, které jsou obsaženy v jednotlivých statistikách.

Důvody pro změny

Rychlá informace o zahraničním obchodě bude obsahovat informace o obou pojetích, přičemž v rámci přes­hraniční metodiky budou uváděny údaje o hodnotě a vývoji vývozu a dovozu jako ukazatelů o pohybu zboží.
Údaj o saldu obchodní bilance v přeshraničním pojetí nebude v textu Rychlé informace explicitně uváděn, ale bude k dispozici v tabulkách s časovými řadami ukazatelů. Důvodem potlačení této informace je v současné době jeho problematická vypovídací schopnost. Z ekonomického pohledu údaje o saldu obchodní bilance jej totiž nelze rozumně interpretovat. Přes­hraniční statistika se nicméně opírá o celosvětový metodický manuál o zbožovém obchodě (International Merchandise Trade Statistics) a legislativu Evropské unie. Tato data jsou rovněž povinně reportována do mezinárodních institucí a budou i nadále k dispozici uživatelům ve stejném rozsahu jako doposud.

V čem se liší národní a přeshraniční pojetí

Zjednodušeně řečeno, přeshraniční metodika vypovídá o pohybu zboží přes národní hranice, zatímco národní pojetí o změně vlastnictví zboží mezi domácími a zahraničními subjekty (firmami, občany). Z analytického hlediska bylo vždy klíčové sledovat právě obchodní transakce podle změny vlastnictví (jakýkoliv obchod je v principu vždy změnou vlastnictví daného zboží mezi kupujícím a prodávajícím). K měření takového obchodu se z praktických důvodů historicky používalo sledování pohybu zboží přes hranice (tj. celní statistika, dnes v rámci společného obchodního prostoru EU systémy Intrastat a Extrastat). Byl to nejsnazší způsob, který zajišťoval relativně kompletní a velmi podrobná data, která bylo možné považovat za velmi dobrou aproximaci obchodních transakcí se zahraničím. V posledních letech však tato aproximace přestává platit s ohledem na prudký rozvoj globalizace, obchodování mezi vlastnicky propojenými firmami a v neposlední řadě existencí jednotného trhu Evropské unie. Ten právě umožňuje jakékoliv firmě obchodovat přímo na vnitřním trhu kteréhokoliv členského státu Unie. Ke změně vlastnictví mezi domácím a zahraničním subjektem tak může docházet, aniž by zboží přecházelo přes hranice.

Metodika národního pojetí

Obecný rámec, tedy změna vlastnictví mezi domácími a zahraničními subjekty, je shodný s principy, které zastávají i další makroekonomické statistiky, jako například standard národních účtů a manuál platební bilance. Neexistuje však mezinárodně jednotný návod, který by takto vymezený zahraniční obchod v současném globalizovaném světě zajistil. Přístupy se v každé zemi liší podle dostupnosti dat a rozsahu problému.
V České republice jsou základním zdrojem údaje z přeshraniční statistiky o vývozu a dovozu prováděném přímo rezidentskými subjekty (tj. se sídlem v ČR) a dále údaje o nákupech a prodejích z daňových přiznání k DPH nerezidentských subjektů (tj. se sídlem v zahraničí), které obchodují s rezidentskými subjekty přímo na území republiky. Podobnou metodiku pro výpočet obchodu v národním pojetí používá např. Maďarsko. Podíl transakcí realizovaný nerezidenty, a z toho vyplývající rozdíl mezi hodnotou obchodu v obou pojetích, je tam obdobný.
V některých zemích s menším rozsahem tohoto problému jsou upravovány údaje pouze za vybrané významné jednotky. V České republice byl vzhledem k rozsahu a dynamice nárůstu diskrepance mezi oběma pojetími a počtu nerezidentských jednotek zvolen modelový přístup s pevnou vazbou na údaje z přiznání k DPH.

Rozdílné přístupy v Unii

Většina zemí v rámci Evropské unie, kde představuje pohyb zboží přes hranice realizovaný nerezidenty relativně malý podíl, nerozlišuje takto důsledně přeshraniční a národní pojetí. Respektive používá jen částečné úpravy, např. tzv. quasi-transit se zeměmi mimo EU.
Některé země provádějí metodické úpravy až ve fázi sestavování národních účtů a platební bilance. Obdobný přístup jako Česká republika má Belgie. Publikuje ve statistice zahraničního obchodu primárně data na principu změny vlastnictví (tj. v národním pojetí). V případě ČR je rozdíl mezi saldem v obou pojetích zhruba šest procent HDP a v čase postupně narůstá. Pokud tedy analytici odvozují očekávání o zahraniční poptávce z vývoje měsíční přeshraniční statistiky, systematicky nadhodnocují očekávání o vývoji HDP.

Ocenění zboží je různé

Data o zahraničním obchodě v národním pojetí jsou základním zdrojovým údajem pro sestavování HDP podle výdajové metody a rovněž běžného účtu platební bilance. Kromě těchto dat jsou zahrnuty ve zmíněných makroekonomických statistikách ještě další položky, jako jsou např. individuální (podprahové) dovozy zboží, pašování apod. Rozdílné je i ocenění, kdy je dovoz v národním pojetí ve statistice zahraničního obchodu vyjádřen v cenách na hranici dovážející země (CIF), zatímco národní účty a platební bilance pracují s hodnotou dovozu na hranici vyvážející země (FOB). Rozdíl mezi oběma oceněními zboží je v nákladech na dopravu a pojištění zboží. Z těchto důvodů je vhodné neposuzovat pouze vývoj bilance zboží, ale posuzovat výkonovou bilanci (resp. čistý export) jako celek včetně služeb.
Od září 2014 bude navíc do národních účtů a platební bilance zbožový obchod vstupovat bez započítání zušlechťovacího styku, zatímco v údajích v měsíční statistice zahraničního obchodu v národním pojetí bude zušlechťovací styk i nadále obsažen.

 

Národní data o zahraničním obchodě se zatím srovnávat nedají

V současné době je přístup zemí k úpravám přeshraniční statistiky poměrně roztříštěný, takže údaje nejsou zcela srovnatelné. Kdyby jednotlivé země důsledně uplatňovaly princip změny vlastnictví, údaje by byly konzistentní, pokud bychom ovšem započítali zboží i služby, tedy nikoliv však bilaterálně. Když totiž firma se sídlem v Belgii vyveze z ČR auta v nákupní ceně 100 a prodá je obchodníkovi ve Francii za částku 150 (tedy realizuje obchodní marži), pak vývoz (zboží) ČR v národním pojetí je roven 100, vývoz (služeb) Belgie je roven 50 a dovoz Francie je roven součtu vývozu zboží a služeb za ČR a Belgii (tedy 150). Zrcadlová srovnání zbožového obchodu tak, jak je provádí přes­hraniční statistika, nejsou možná. Na druhé straně používání (neupravené) přeshraniční statistiky pro sestavování národních účtů a platební bilance vede k duplicitám při měření celkového čistého exportu, protože část transakcí je vykazována jak v obchodní bilanci, tak v bilanci služeb.