České matky stárnou

VYDÁNÍ: 03/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Průměrný věk dnešních matek se příliš neliší od průměrného věku, v němž měly potomky jejich prababičky či babičky. Přesto je ale na rozdíl od první republiky dnešní situace odlišná.

V roce 1920 rodily ženy v průměru ve věku 30,2 roku, v roce 2012 dosahoval průměrný věk rodičky 29,8 roku. Zatímco dnes je průměrný věk matek ovlivněn odkládáním rození dětí do vyššího věku, za první republiky bylo mezi rodičkami relativně více těch, které rodily děti vyššího pořadí. Tehdy byla úhrnná plodnost téměř tři děti na jednu ženu, o 90 let později, v roce 2012, dosahovala hodnoty necelého 1,5 dítěte na ženu.
Změny ve stáří žen při porodu lze rozdělit do několika fází. Během 20. a 30. let minulého století se věk matek snižoval a v roce 1940 jim bylo v průměru 27,6 roku. To bylo o 2,6 roku méně než na počátku sledovaného období. Během druhé světové války se průměrný věk rodiček zvýšil o 1,0 roku na 28,6. Následovalo dlouhé období, v němž stále častěji rodily mladší ženy. To mělo za následek snižování průměrného věku matek při porodu. V polovině 80. let bylo rodičce v průměru jen 24,6 roku. Ženy, které v této době porodily, tak byly o tři až čtyři roky mladší než příslušnice generace, která rodila v období druhé světové války.
Od roku 1984, kdy průměrné stáří rodiček dosáhlo minima, se do roku 2012 zvýšilo o 5,2 roku na 29,8 roku. Zpočátku se jednalo o růst velmi pozvolný, meziroční změny byly pouze v řádu setin. V roce 1991 se průměrný věk matek dokonce meziročně mírně snížil a dosáhl hodnoty 24,7 roku. Od roku 1992 průměrné stáří matek narůstalo meziročně zhruba o 0,3 roku. Počátkem nového tisíciletí se tempo meziročních přírůstků snížilo a nebylo vyšší než 0,3 roku. V posledních pěti letech byly meziroční přírůstky menší než 0,2 roku. V roce 2012 dosáhl průměrný věk matky při porodu 29,8 roku, tj. o 0,1 roku více ve srovnání s rokem 2011.

Průměrný věk matek při porodu v krajích ČR v roce 2012

Průměrný věk matek při porodu v krajích ČR v roce 2012

Společenské změny urychlily demografický přechod

Zvyšování průměrného věku matky při porodu je součástí tzv. druhého demografického přechodu, který v zemích západní a severní Evropy nastal už v 60. letech minulého století a trval přibližně 20 let. Tehdy došlo k proměně hodnotové orientace, která se projevila růstem individualismu a odrazila se i v demografickém chování. Rodina ztrácela svou nezastupitelnou funkci, narůstal počet nesezdaných párů a neúplných rodin. Zvyšoval se věk vstupu do manželství a věk, kdy lidé přivádějí na svět první dítě. To mělo za následek výrazný pokles úhrnné plodnosti a při současném prodlužování střední délky života to vedlo ke zvyšování podílu starších osob v populaci. Z hlediska průměrného věku matek při porodu lze tedy říci, že druhá demografická revoluce u nás začala v polovině 80. let a společenské změny, k nimž došlo na přelomu 80. a 90. let, její průběh pouze urychlily.
Před mladými lidmi se otevřelo množství nových příležitostí. Mají možnost se vzdělávat, cestovat, věnovat se kariéře či svým zájmům nebo i dobrovolnické neplacené práci. Na druhou stranu se snaží k rodičovství přistupovat velmi zodpovědně a pro dítě se rozhodují, až když mají zajištěnou dobrou práci a jistotu bydlení. Odkládání mateřství může být ale i nechtěné, když především vzdělané ženy obtížně hledají partnera, který by akceptoval, že partneři jsou si ve vztahu rovnocenní.

Vývoj průměrného věku matek a úhrnné plodnosti v ČR v letech 1920–2012

Vývoj průměrného věku matek a úhrnné plodnosti v ČR v letech 1920–2012

Pražačky jsou nejstarší

Vývoj průměrného věku matek není v celé České republice homogenní, i když růstová tendence je ve všech krajích téměř stejná. S ohledem na nové správní rozdělení na 14 krajů, které je platné od 1. ledna 2000, a sčítání lidu, které se konalo v roce 2001, jsou údaje o průměrném věku matek za srovnatelná území na úrovni krajů dostupné právě od roku 2001. V roce 2001 se průměrný věk matek při porodu pohyboval od 26,7 roku v Ústeckém kraji až po 29,4 roku v kraji hl. m. Praha. Do roku 2008 se průměrné stáří matek při porodu meziročně zvyšovalo ve všech krajích. Od roku 2009 již lze v některých krajích pozorovat velmi mírné snižování průměrného věku matek při porodu, avšak rozhodně o tomto snižování nelze hovořit jako o novém trendu, ale jen jako o meziročním výkyvu. Ze všech 14 krajů pouze ve čtyřech (v kraji hl. m. Praha, Jihomoravském, Olomouckém a Středočeském) průměrný věk rodiček narůstal od roku 2001 až po rok 2012.
Po celé sledované období bylo hl. m. Praha krajem, kde bylo průměrné stáří rodiček nejvyšší a bylo vždy o více než jeden rok vyšší než v kraji, který se umístil na druhém místě. I v roce 2012 si hl. m. Praha udrželo své prvenství, když zde ženy rodily průměrně ve věku 31,4 roku.
Ústecký kraj byl po celé období let 2001–2012 krajem, v němž byly matky nejmladší. Průměrný věk při porodu zde v roce 2012 dosáhl hodnoty 28,5 roku. Ve srovnání s rokem 2001 matky v průměru zestárly „jen“ o 1,7 roku, což ze všech 14 krajů znamenalo nejnižší nárůst.
Naopak největší změna ve stáří matek při porodu byla zaznamenána v Jihomoravském a Zlínském kraji, kde matky zestárly o 2,5 roku a v roce 2012 zde ženy rodily v průměru ve věku 30,1 roku. Oba kraje jsou tak po hl. m. Praha dalšími oblastmi, kde průměrný věk matek při porodu překročil hranici 30 let. V hlavním městě se tak stalo v roce 2004, v Jihomoravském kraji až v roce 2012. Zlínský kraj tuto hranici překračuje již druhým rokem, ale na rozdíl od kraje hl. m. Praha a kraje Jihomoravského zde mezi lety 2011 a 2012 došlo ke snížení průměrného věku rodiček.
Pouze u těchto tří krajů byly od roku 2001 matky v průměru starší, než byl průměrný věk matek v celé České republice. Kraj hl. m. Praha se v jednotlivých letech lišil od průměru ČR o 1,5–1,8 roku. Odchylky Jihomoravského a Zlínského kraje od republikového průměru byly podstatně menší a pohybovaly se v rozmezí 0,1–0,4 roku. Počínaje rokem 2005 se mezi kraje, v nichž jsou rodičky starší než v celé ČR, zařadil také kraj Středočeský. Mladší matky nebyly po celé sledované období jen v Ústeckém kraji, kde bylo jejich průměrné stáří o 0,8–1,3 roku pod republikovým průměrem, ale také v krajích Karlovarském a Moravskoslezském, v nichž byly matky o 0,5–1,1 roku mladší než v celé ČR. I v Libereckém, Plzeňském a s výjimkou roku 2003 také v Jihočeském kraji nedosahovalo průměrné stáří žen při porodu republikového průměru.
Ve zbývajících krajích (Olomouckém, Pardubickém, Královéhradeckém a v Kraji Vysočina) se v letech 2001–2012 průměrný věk matek při porodu od republikového průměru nelišil o více než o ±0,2 roku.
Přestože se celkový průměrný věk matek při porodu v celé České republice stále zvyšoval, bylo v šesti krajích (v Jihočeském, Plzeňském, Libereckém, Královéhradeckém, Zlínském a v Kraji Vysočina) dosavadní maximum dosaženo už v roce 2011.

Podrobné informace

Údaje o průměrném věku rodičky jsou v Demografické příručce dostupné od roku 1920 (http://bit.ly/1dlbJkh). Údaje za kraje naleznete ve Vývoji obyvatelstva ČR (http://bit.ly/1fRKGi3).Průměrný věk žen při porodu je zde počítán z rozložení měr plodnosti podle věku. V krajských ročenkách (http://bit.ly/1kX6c88) je průměrný věk matek počítán z absolutních počtů.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Vícečetných porodů je již méně

ilustrativní fotka

Až do poloviny 90. let minulého století počet porodů, při kterém přišly na svět dvě či více dětí, v podstatě kopíroval trend vývoje celkového počtu porodů. V letech 1995 až 1999 jich však výrazně přibylo a v roce 2010 jich bylo nejvíce. Od té doby jejich počet z důvodů změn legislativy zase klesá.

Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá

ilustrativní fotka

V roce 2014 bylo vdaných 53,3 % rodiček. Přitom ještě v roce 2001 to bylo 76,5 %. V revolučním roce 1989 bylo vdaných dokonce 92,1 % rodiček. Roste úroveň plodnosti svobodných žen.

Přibývá mladších ženichů a vzdělanějších nevěst

ilustrační foto

Rodinné chování české populace se změnilo. Kromě načasování a formy partnerského života došlo také ke změně ve výběru partnera z hlediska věkové a vzdělanostní podobnosti. Častěji se vyskytují případy, kdy je ženich mladší než nevěsta, která je zase oproti minulosti vzdělanější.

Narozených dětí zatím více nebude

Ilustrační foto

V roce 2013 se po osmi letech vrátila Česká republika v bilanci přirozené měny do záporných čísel. Počet živě narozených byl o 2 409 nižší než počet zemřelých. Je velmi pravděpodobné, že tato situace přetrvá minimálně po několik dalších desetiletí. To ostatně prokázala i projekce obyvatelstva, kterou vloni vypracoval ČSÚ.

Propopulační politika by měla být načasovaná

Demograf a vysokoškolský pedagog Tomáš Fiala se zamýšlí nad přínosy regionálních populačních prognóz, které začátkem letošního roku vydal Český statistický úřad. Vysvětluje, jakou roli u nás sehrála propopulační politika v 70. letech a jak se změnila zahraniční migrace.