Proti Unii je v ČR noční práce žen velmi rozšířená

VYDÁNÍ: 03/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Pro řadu lidí není práce v sobotu nebo v neděli nijak výjimečná. Pracovní aktivita v tzv. neobvyklou dobu, včetně večerní a noční práce, je nejenom v České republice, ale i ve všech zemích Evropské unie paradoxně častý jev. Jelikož se týká i zaměstnankyň s malými dětmi, je pro ně těžké skloubit pracovní a rodinný život.

V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie pracují lidé v ČR ve večerních hodinách a v sobotu méně často, naopak více pracují v noci. Pokud jde o frekvenci práce v neděli, pohybuje se v naší republice přibližně na stejné úrovni jako průměr za EU28.
Ve večerních hodinách pracují v České republice méně jak muži, tak ženy. Výše podílu alespoň někdy pracujících večer v rámci Evropské unie přitom značně kolísá. Do určité míry je to způsobeno tím, jak která země vymezila časové rozpětí této práce. Přesto je zřejmé, že je v naší republice tento podíl nižší než v průměru za EU28.
V porovnání se sousedními státy mnohem častěji pracují večer nejen Němci a Slováci, ale i Poláci (vliv silného zastoupení zemědělského sektoru). Častěji se večer pracuje i v Rakousku. Z údajů výběrového šetření je patrné, že s výjimkou Lucemburska se večer pracuje spíše v zemích severní a západní Evropy. Naproti tomu v jižněji položených zemích panují velké rozdíly. Není bez zajímavosti, že nejmenší podíl pracujících večer je v Itálii, na Kypru, v Portugalsku a na Maltě. Je pravděpodobné, že rozsah této práce je ovlivněn ekonomickou situací v těchto zemích v roce 2012.

Podíl práce v noci podle pohlaví a věku v roce 2012 (v %)

Podíl práce v noci podle pohlaví a věku v roce 2012 (v %)

Jiná situace je, pokud jde o práci v nočních hodinách. Česká republika zaujímá deváté místo v evropské osmadvacítce co do podílu pracujících v noci. Je zajímavé, že v noci pracují ještě častěji naši sousedé na Slovensku, v Polsku a Rakousku (v Německu o něco méně než u nás). U těchto našich sousedů je vykazována podstatně vyšší frekvence noční práce než ve většině evropských zemí bez ohledu na jejich ekonomickou úroveň.
Intenzita noční práce českých podnikatelů je o málo nižší než průměr EU28. Je nepochybné, že je to ovlivněno specifickou skladbou podnikatelů, např. vysokým podílem podnikajících ve stavebnictví, kde významným omezujícím faktorem výkonu práce je denní doba. Naopak se naše republika vyznačuje jedním z nejvyšších podílů noční práce.
Zatímco podíl mužů pracujících někdy i v noci je shodný s EU28 (zhruba pětina pracujících mužů), ženy v ČR pracují v nočních hodinách častěji než ženy ve všech ostatních členských zemích EU s výjimkou Slovenska a Irska. To je dáno především vysokým zastoupením žen pracujících v noci ve zpracovatelském průmyslu, v restauračních a ubytovacích zařízeních, a zejména ve zdravotnictví a sociálních službách.

O víkendech se na Slovensku pracuje více než v ČR

Rozdíly v pracovním režimu se projevují i v odlišné frekvenci pracovní aktivity v sobotu a v neděli. V sobotu se pracuje v členských zemích EU v průměru více než v České republice. To se týká jak podnikatelů, tak zaměstnanců.
Jsou země, kde většina pracujících uvádí, že pracují v referenčním období alespoň někdy v sobotu. Jedná se především o Chorvatsko (téměř 70 %!), Řecko, Rumunsko a Francii. Nepochybně v řadě zemí souvisí práce v sobotu s cestovním ruchem. Sobotní práce je u našich sousedů také častější.
Na Slovensku, které historicky vykazuje řadu obdobných sociálně ekonomických rysů, je sobotní práce dokonce výrazně rozšířenější než v ČR.
V neděli se obecně pracuje méně než v sobotu. Údaje za Českou republiku se v průměru liší od EU28 jen velmi málo. Za pozornost stojí skutečnost, že nedělní práce na Slovensku, obdobně jako sobotní, je u našich východních sousedů mnohem častější.
Rozsah víkendové práce se značně liší. Patrné je to zejména v sektoru služeb. Na jedné straně se prakticky nevyskytuje ve školství, na druhé straně v tuto dobu pracovalo 73 % zaměstnaných v ubytování a stravování a práce o víkendu je zcela běžná pro pracující v sekci činnosti domácností.

V sobotu se pracuje častěji než v neděli

V České republice pracovalo v sobotu alespoň někdy téměř 40 % všech dotazovaných. Po přepočtu na celou populaci to bylo bezmála 1 900 tis. osob. V den pracovního volna pracovaly dvě třetiny všech podnikatelů, avšak jen třetina zaměstnanců.
Rozdíly jsou i mezi sobotní prací mužů a žen. Diference jsou dány nejen rozdíly v postavení v zaměstnání, ale i profesní a odvětvovou skladbou. Mezi muži někdy pracovalo v den volna po přepočtu na celou populaci nejvíce osob ve zpracovatelském průmyslu (přes 276 tis.) a dále ve stavebnictví (175 tis.). Velmi často ji uváděli i muži pracující v obchodě či v dopravě a skladování (140, resp. 136 tis.).
Odlišná odvětvová struktura pracujících žen se zásadně promítá do značného rozsahu sobotní práce ve dvou velkých sekcích, a to ve velkoobchodě a maloobchodě (přes 203 tis.) a v organizacích zdravotní a sociální péče (130 tis.). Absolutní počet žen pracujících v sobotu ve zdravotnictví a sociální péči je dokonce výrazně vyšší než ve zpracovatelském průmyslu (102 tis.).
Nedělní práce je logicky méně častá než sobotní. Přesto více než čtvrtina respondentů (1 250 tis.) uvedla, že za mzdu či odměnu v průběhu čtyř týdnů v neděli alespoň někdy pracovala. Pokud jde o postavení v zaměstnání, tak na rozdíl od práce v sobotu je diference mezi zaměstnanci a podnikateli nižší (35 % podnikatelů proti čtvrtině zaměstnanců).
V neděli nejčastěji opět pracovali respondenti zaměstnaní v činnostech domácností a v hotelech, restauračních zařízeních a pohostinství a velmi často ve zdravotnických organizacích a sociální péči.
Stojí za pozornost, že diference mezi podílem mužů a žen pracujících v neděli je relativně malá, což vyplývá především z významného počtu žen pracujících v organizacích poskytujících zdravotnické a pečovatelské služby.
Obdobně jako u sobotní práce převyšuje počet žen pracujících ve zdravotnictví a sociální péči v neděli (121 tis.) jak počet žen ve zpracovatelském průmyslu (69 tis.), tak dokonce i počet žen v obchodě (106 tis.).
Více ZDE.

Porovnání podílu pracujících v netypickou dobu v ČR a za průměr zemí EU28 podle pohlaví v roce 2012 (v %)

Porovnání podílu pracujících v netypickou dobu v ČR a za průměr zemí EU28 podle pohlaví v roce 2012 (v %)

V noci práce, přes den péče o děti

Při bližším pohledu na věkovou strukturu je patrný sestupný trend podílu mužů pracujících v noci, a to v celém rozpětí produktivního věku. Mezi ženami je situace jiná. Noční práce je stejně jako u mužů nejvíce rozšířena v nejmladším produktivním věku a prudce klesá po dosažení pětadvaceti let. Ženy ve věku 25–34 let pečují o nejmenší děti a děti předškolního věku, a to se odráží i v nízkém podílu noční práce. Poté však podíl práce narůstá a dosahuje ve skupině 35–44 let 14,6 %. Přitom ve skupině 35–39 let dosahuje dokonce 16 %. Jedná se navíc o populačně silné ročníky, které tak kompenzují nižší rozsah noční práce žen v mladším věku. Je však třeba mít na zřeteli, že se přitom v řadě případů jedná o ženy pečující o předškoláky anebo žáky prvního stupně. To přináší značnou zátěž pro řadu zaměstnankyň, které musí skloubit svůj pracovní a rodinný život.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Česká „nej“ v Evropské unii

ilustrativní fotka

Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Propopulační politika by měla být načasovaná

Demograf a vysokoškolský pedagog Tomáš Fiala se zamýšlí nad přínosy regionálních populačních prognóz, které začátkem letošního roku vydal Český statistický úřad. Vysvětluje, jakou roli u nás sehrála propopulační politika v 70. letech a jak se změnila zahraniční migrace.