Co ovlivnilo inflaci? Poplatky a energie

VYDÁNÍ: 04/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Meziroční inflace v České republice měla v jednotlivých měsících roku 2013 klesající tendenci. Tento trend začátkem roku 2014 ještě zesílil, když v lednu došlo k tak výraznému snížení cenové hladiny, že se inflace přiblížila nule.

Také v minulých letech docházelo na přelomu roku vždy ke změnám cenové hladiny, někdy směrem vzhůru, jindy zase dolů. Mnohdy byly lednové přírůstky spotřebitelských cen nejvyšší v celém roce. Příčinou bylo jejich administrativní ovlivňování (např. zvýšená sazba daně z přidané hodnoty), které často určovalo výši inflace v dalších měsících.
V lednu 2014 se zvýšily ceny pouze o 0,1 %, což byl nejnižší lednový meziměsíční přírůstek od roku 1993. Přitom ještě vloni v lednu vzrostly ceny meziměsíčně o 1,3 %, tedy o 1,2 procentního bodu více než v lednu 2014. Meziroční růst cen tak v letošním lednu oproti prosinci 2013 zpomalil z 1,4 % na 0,2 %.
Vliv jednotlivých oddílů spotřebního koše na úhrnný index spotřebitelských cen na přelomu roku 2013 a 2014 vyčísluje rozklad úhrnného přírůstku spotřebitelských cen.

Harmonizované indexy spotřebitelských cen (stejné období předchozího roku = 100)

Harmonizované indexy spotřebitelských cen (stejné období předchozího roku = 100)

Rozklad meziroční změny indexů spotřebitelských cen

Rozklad meziroční změny indexů spotřebitelských cen

Ceny v oddíle bydlení se meziročně snížily

Poprvé od vzniku samostatné České republiky došlo v lednu 2014 k meziročnímu snížení cen v oddíle bydlení, voda, energie a paliva. Přitom ještě v předcházejících letech byly jedním z hlavních faktorů zvyšování inflace. Ceny elektřiny poklesly o 10,5 % a zemního plynu o 9,1 %. Zatímco ceny čistého nájemného přes jejich úplné uvolnění vzrostly v prosinci o 1,4 %, v lednu to bylo o 1,1 %. Zmírnění cenového růstu nastalo i u vodného (z 6,6 % v prosinci na 3,4 % v lednu) a stočného na (z 6,9 % na 3,2 %). Ceny tepla a teplé vody byly v lednu vyšší jen o 1,1 %.
Jaký vliv mají tyto položky na inflaci, dokládá i výpočet indexu spotřebitelských cen s jejich vyloučením ze spotřebního koše, tzv. celkový index bez bydlení, vody, energie a paliv, jenž Český statistický úřad také publikuje. V prosinci 2013 vzrostly ceny meziročně celkem o 1,4 %, bez bydlení to bylo o 1,6 %. V lednu 2014 vzrostly spotřebitelské ceny o 0,2, avšak bez bydlení o 1,2 %.

Vliv postupné deregulace nájemného

V meziročním srovnání měly ceny bydlení a energií zejména na počátku roku 2014 klesající tendenci. Z dlouhodobého hlediska (rok 2005 = 100) byl však růst cen těchto položek výrazný. Postupná deregulace nájemného (zejména v letech 2007 až 2012) způsobila, že se ceny čistého nájemného zvýšily v lednu 2014 o 81,9 %. Ceny zemního plynu, přestože se  v průběhu roku 2013 snižovaly, byly ve srovnání s rokem 2005 vyšší  o 77,0 %. Ceny elektřiny vzrostly o 41,3 %.
Snížení celkové hladiny spotřebitelských cen v lednu o 0,1 procentního bodu ovlivnily také ceny v oddíle zdraví. Z důvodu zrušení regulačního poplatku za pobyt v nemocničních zařízeních klesly ceny v oddíle zdraví meziročně v lednu 2014 o 3,8 % (v prosinci 2013 byly vyšší o 0,4 %).
Vliv snížení cen energií a zrušení regulačního poplatku se projevil i v hodnotách indexu regulovaných spotřebitelských cen (tj. indexu položek, jejichž ceny jsou úplně nebo částečně administrativně regulované) a indexu tržních spotřebitelských cen, (tj. indexů s vyloučením položek s regulovanými cenami). V prosinci 2013 vzrostly meziročně ceny celkem o 1,4 %, z toho tržní ceny o 1,5 % a regulované o 1,3 %. V lednu 2014 vzrostly spotřebitelské ceny o 0,2 %, z toho růst tržních cen zpomalil na 1,2 %, avšak regulované ceny poklesly o 4,2 %.

Na ceny potravin má vliv sezónnost ovoce a zeleniny

Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo v lednu také v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziroční růst cen zpomalil zejména u mléka na 10,9 % ze 17,1 % v prosinci, másla na 12,5 % ze 14,9 % v prosinci a jedlých olejů na 2,0 % ze 3,6 % v prosinci. Ceny zeleniny vzrostly o 17,6 % (v prosinci o 22,4 %), z toho ceny brambor o 43,1 % (v prosinci o 67,9 %). Pekárenské výrobky a obiloviny poklesly o 0,3 %.
V období za posledních čtrnáct měsíců osciloval meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů okolo hodnoty 5,0 % s tím, že v lednu a únoru 2014 došlo k jejich mírnému snížení. Ceny potravin byly v řadě měsíců ovlivňovány oboustrannými pohyby sezónních cen ovoce a zeleniny.
Ve srovnání s rokem 2005 zaznamenaly ceny potravin a nealkoholických nápojů jako celku (s výjimkou roku 2009 a u některých komodit i roku 2010) postupně významný růst. V lednu 2014 byly ceny potravin vyšší o 35,9 %, z toho ceny pekárenských výrobků a obilovin o 46,3 %, ve skupině mléko, sýry a vejce o 40,6 % a ceny masa o 20,6 %.

Indexy spotřebitelských cen (rok 2005 = 100)

Indexy spotřebitelských cen (rok 2005 = 100)

 

Indexy spotřebitelských cen (rok 2005 = 100)

Harmonizované indexy spotřebitelských cen (stejné období předchozího roku = 100)

Autor: , oddělení statistiky spotřebitelských cen
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Cena mléka jde nahoru, másla strmě vzrostla

ilustrativní obrázek

Po 23 měsících klesání ceny kravského mléka, kterou ČSÚ sleduje přímo u jeho výrobců, došlo k obratu. Od srpna 2016 do července 2017 se výkupní cena mléka šplhá kontinuálně vzhůru. Svého historického maxima z roku 2010 však ještě nedosáhla.

Inflace ve státech Evropské unie letos vzrostla

ilustrativní foto

Spotřebitelské ceny se ve všech členských zemích Evropské unie v dubnu zvýšily. Nejvíce vzrostly v pobaltských zemích, nejméně v Rumunsku, Irsku a na Slovensku.

Preferujeme suburbia

Petra Špačková, Lucie Pospíšilová

Jaké bydlení preferují různé věkové skupiny v České republice, zkoumají Lucie Pospíšilová a Petra Špačková z týmu Urbánní a regionální laboratoře katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stěhování za lepším životním prostředím za hranice měst není podle nich novým fenoménem.

Inflace se snížila

Ilustrační foto

Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice ve 3. čtvrtletí letošního roku zpomalil. Přispěl k tomu i pokles světových cen ropy během léta.

Inflace. Jak a proč se v Česku počítá

Ilustrační foto

Na první pohled to vypadá jednoduše. Tazatelky z ČSÚ navštíví obchod či provozovnu služeb, kde zjistí, za kolik se určité zboží či služba nabízí. Informace odešlou cenovým statistikům. Ti je zpracují a vypočítají z nich jedno číslo – inflaci. ČSÚ ji zveřejňuje každý 9. den v měsíci.

Co nás ochránilo před zdražováním? Kurz koruny

Ilustrační foto

Vývoj české inflace se v porovnání s Evropskou unií v letech 2000–2014 téměř neliší. Od roku 2000 se průměrná cenová hladina v Unii zvýšila o 36,7 %, v Česku o 35,1 %.

Ostře sledovaný index

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Vývoj spotřebitelských cen patří mezi nejsledovanější makroekonomické ukazatele. Obecně se ztotožňuje s mírou inflace. Přesněji řečeno, pokrývá jen část cenového vývoje v ekonomice, byť velmi významnou.

Vloni byly ceny o 29 % vyšší než v roce 2003

ilustrační foto

Průměrná míra inflace činila v loňském roce pouze 0,4 %. Byla dokonce o jeden procentní bod menší než v roce 2013. Rok 2014 se navíc zapsal do novodobé historie statistiky jako rok s nejmenší mírou inflace za posledních jedenáct let.