O klimatických změnách u britské velvyslankyně

VYDÁNÍ: 04/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Jan Thompson, velvyslankyně Spojeného království, uspořádala v polovině dubna pracovní oběd, na který pozvala řadu významných českých odborníků z oblasti životního prostředí. Na společenské akci se živě diskutovalo o problematice klimatických změn.

Kpozvaným hostům patřily osobnosti jako Bedřich Moldan, profesor Univerzity Karlovy v Praze, Michal V. Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR, Václav Dvořák, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu, Michal Broža, ředitel Informačního centra Organizace spojených národů v České republice a Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.
Setkání odborníků zahájil profesor Jim Skea, jeden ze zakladatelů Komise ke klimatickým změnám Spojeného království a místopředseda III. pracovní skupiny (pro mitigaci) Mezivládního panelu pro klimatické změny, prezentací posledních vědeckých objevů v dané oblasti.
Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ, zase informovala o 62. zasedání Konference evropských statistiků, kterého se zúčastnila začátkem dubna v Paříži. Hovořila o setkání statistiků, kde byla představena i závěrečná zpráva pracovní skupiny pro statistiku klimatických změn. Ta pod vedením Kanady definovala takto zaměřenou oblast statistiky jako „environmentální, sociální a ekonomické údaje, které měří dopady lidské činnosti na změny klimatu, dopady změn klimatu na lidské a přírodní systémy, úsilí lidí předejít následkům, jakož i jejich úsilí o přizpůsobení se těmto následkům“.
V rámci závěrečné zprávy byla na Konferenci evropských statistiků představena řada doporučení, jejichž realizace by měla přispět k vytvoření kvalitnější informační základny, která bude sloužit jako podklad pro rozhodovací procesy na globální úrovni.
Pracovní skupina podle předsedkyně Českého statistického úřadu zdůraznila význam oficiální statistiky pro účely inventarizace skleníkových plynů. Na základě provedené analýzy statistici konstatovali, že by národní statistické úřady měly zkvalitnit statistiky především v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství, odpadového hospodářství či např. lesnictví. Tyto statistiky obvykle slouží jako podklad pro odhady emisí. Skupina statistiků rovněž uvedla, že národní statistické úřady by měly být aktivnější při inventarizaci skleníkových plynů a ideálně by za ni měly plně zodpovídat. Mezinárodní statistická komunita by měla ve větší míře přispívat k rozvoji systému inventarizace cestou tvorby mezinárodních norem a metod.
Iva Ritschelová všem zúčastněným objasnila, že podle závěrečné zprávy mají oficiální statistiky vysoký potenciál ke zvýšení podílu v analýzách o klimatických změnách. Jednou z možných cest je nárůst využitelnosti stávajících environmentálních, sociálních a ekonomických dat. S tím souvisí i požadavek, aby byly v krátké době provedeny revize stávajících statistických klasifikací, registrů a definic z pohledu potřeb pro tyto analýzy. Další možností je zavedení zcela nových statistických šetření přímo se vztahujících ke klimatickým změnám. Aktivněji by se měl podporovat i rozvoj v oblasti environmentálního účetnictví.
Předsedkyně Českého statistického úřadu zdůraznila, že již dnes je Česká republika zapojena do řady iniciativ v oblasti rozvoje environmentální statistiky a účetnictví. Náš stát je připraven na účast v rámci konkrétních projektů, které lze očekávat v návaznosti na schválení výsledku práce komise.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Víno se pěstuje skoro v celé republice

ilustrativní fotka

Češi rádi pijí víno od domácích vinařů, zvyšuje se rozloha vinic i spotřeba vína. Od roku 1920 do roku 2015 se ztrojnásobila plocha vinic a spotřeba vína je od roku 1964 více než čtyřnásobná. Kde a jaké víno se u nás pěstuje, dokládají výsledky z evropského strukturálního šetření o vinicích.

Indikátory pro Agendu 2030

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc

Agenda 2030 a přijetí globální sady indikátorů udržitelného rozvoje, big data a oficiální statistika, statistika uprchlíků nebo údaje spojené s klimatickými změnami. Tato zásadní témata se projednávala na 47. zasedání Statistické komise OSN. Sešli se na něm předsedové národních statistických úřadů celého světa.