Při šetření byli důležití lékaři

VYDÁNÍ: 04/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Po šesti letech, v roce 2013, se uskutečnilo druhé výběrové šetření. Zúčastnily se ho na základě principu dobrovolnosti téměř čtyři stovky praktických lékařů pro dospělé, děti a mládež a pro pacienty z ústavů sociální péče, kteří vyplnili celkem zhruba 9 300 dotazníků. Poté statistici dopočítali

Po šesti letech, v roce 2013, se uskutečnilo druhé výběrové šetření. Zúčastnily se ho na základě principu dobrovolnosti téměř čtyři stovky praktických lékařů pro dospělé, děti a mládež a pro pacienty z ústavů sociální péče, kteří vyplnili celkem zhruba 9 300 dotazníků. Poté statistici dopočítali data za celkovou populaci ČR.
Aby mohlo být celé šetření úspěšně zrealizováno, bylo nutné předtím věcně vymezit, kdo je zdravotně postiženou osobou a od které úrovně zdravotního postižení (tzv. práh zdravotního postižení) je tento člověk do šetření zahrnut, resp. nezahrnut. Také bylo třeba jasně strukturovat dotazník a přesně specifikovat metodické vysvětlivky k jeho vyplňování.
A jak se vybírali samotní lékaři a jejich pacienti – osoby se zdravotním postižením?  Z každé skupiny lékařů (pro dospělé, děti a mládež a pacienty z ústavů sociální péče) byl proveden výběr adekvátního počtu lékařů, kdy ti z nich, kteří měli větší počet registrovaných pacientů, měli i vyšší pravděpodobnost výběru. Rovněž rozvržení velikosti výběru jednotlivých skupin lékařů bylo provedeno proporčně podle počtu všech registrovaných pacientů (dospělých, dětí a mládeže a počtu lůžek v ústavech sociální péče) a orientačně odhadovaného počtu osob se zdravotním postižením. Nejvyšší počty těchto osob byly zákonitě předpokládány v ústavech sociální péče, zatímco nejnižší pak u praktických lékařů pro děti a mládež.
Výběr pacientů – osob se zdravotním postižením již prováděli samotní lékaři. Postupovali podle metodických pokynů statistiků, tzn. provedli dvoustupňový náhodný výběr v závislosti na konkrétním systému řazení pacientů v kartotéce. Rozhodující byla dvojice počátečních písmen u příjmení pacientů či jejich ročník narození, příp. kombinace obou metod výběru. Každý z lékařů, který se šetření účastnil, mohl vyplnit až 25 dotazníků za osoby se zdravotním postižením. Na tomto místě je nutné poznamenat, že dvojice předem vybraných písmen abecedy pro jednotlivé praktické lékaře korespondovala s rozložením příjmení v celé populaci ČR.

Autor: , Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak se změnilo odměňování zdravotníků za uplynulých pět let

ilustrativní fotka

V roce 2019 by se na platy zdravotníků mělo vynaložit o zhruba 6 mld. Kč více než letos. Pracovníci ve zdravotnictví by si tak měli polepšit v průměru asi o 7 % místo požadovaných 10 %.

Ordinaci bez počítače už skoro nikde nenajdete

ilustrativní fotka

Jen necelá čtyři procenta českých lékařů nemají ve své samostatné ordinaci k dispozici počítač. Stejně jako v předcházejících letech nabízeli on-line služby nejčastěji gynekologové. Největší rezervy ve využívání informačních technologií mají zubaři.

Jak se Češi objednávají k lékaři

ilustrační foto

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Ubylo žáků se zdravotním postižením

Ilustrační foto

O začleňování žáků se zdravotním postižením do běžných základních škol v České republice se dnes hodně diskutuje. Tito žáci, mezi nimiž převažují chlapci, se čím dál více integrují mezi ostatní žáky. V uplynulém desetiletí významně ubylo mentálně postižených žáků. Přibylo však dětí s vývojovými poruchami chování a s autismem.

„Vtíráme se“ do všech oblastí života

Ing. Jana Hrdá

Jana Hrdá, předsedkyně Asociace pro osobní asistenci a místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, rozebírá důvody, proč stojí za to odstraňovat v běžném životě bariéry. Úpravy pro osoby se zdravotním postižením nakonec zvyšují komfort celé populace.

Zaměstnavatelé chtějí pracovníky bez handicapů

Ilustrační foto

Statistika o ekonomické aktivitě a dávkách sociálního zabezpečení vyplacených občanům se zdravotním postižením přináší širší pohled na uplatnění těchto osob na trhu práce. Oproti výsledkům předchozího šetření došlo ke změnám, většinou k horšímu.

Péče rodiny rozhoduje

Ilustrační foto

Jaké úrovně vzdělání dosáhli v roce 2012 lidé se zdravotním postižením? Kde a s kým nejčastěji bydleli? Dokázali být ve svém životě soběstační? A jak jim vyhovují zdravotní pomůcky a dostupná pomoc? Na tyto otázky nabízí odpovědi poslední šetření ČSÚ.

V ČR byl zdravotně postižený každý desátý

Ilustrační foto

Ze šetření u osob se zdravotním postižením, které v roce 2013 již po druhé v historii realizoval ČSÚ ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, vyplynulo, že z celkového počtu obyvatel bylo 1 077 673 osob se zdravotním postižením.