Zaměstnavatelé chtějí pracovníky bez handicapů

VYDÁNÍ: 04/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Statistika o ekonomické aktivitě a dávkách sociálního zabezpečení vyplacených občanům se zdravotním postižením přináší širší pohled na uplatnění těchto osob na trhu práce. Oproti výsledkům předchozího šetření došlo ke změnám, většinou k horšímu.

Zatímco z celkové populace ČR tvořili nepracující důchodci, resp. důchodkyně, přibližně čtvrtinu (25,8 %), u osob se zdravotním postižením to byly více než dvě třetiny (69,0 %). Pouze devět procent osob se zdravotním postižením bylo zaměstnáno nebo pracovalo jako OSVČ (u celkové populace to bylo 46,7 %) a 8,6 % bylo na pozici pracujících důchodců. Ostatní ekonomické aktivity osob se zdravotním postižením byly vcelku zanedbatelné. Tento fakt potvrzuje dosud známou skutečnost – podíl zaměstnanosti osob se zdravotním postižením (skupina zaměstnaný či zaměstnaná, OSVČ) byl v průměru oproti celkové populaci významně nižší. Celkový rozdíl činil téměř 38 procentních bodů. Naproti tomu byl podíl nepracujících důchodců, resp. důchodkyň, výrazně vyšší právě ve skupině osob se zdravotním postižením – rozdíl činil 42 procentních bodů. Z hlediska pohlaví se ekonomické aktivity mužů a žen se zdravotním postižením nijak výrazně nelišily.
Z porovnání výsledků obou dosud realizovaných šetření vyplynulo, že váhově nejsilnější skupina nepracujících důchodců či důchodkyň vykázala pokles o 2,2 procentních bodů. Stejně tak i druhá, nejčastěji se vyskytující skupina zaměstnaný či zaměstnaná, OSVČ klesla o 3,9 procentních bodů. Pouze u skupiny pracujících důchodců či důchodkyň byl vykázán nárůst o 5,0 procentních bodů. Vývoj tedy odpovídá trendu posledních let, kdy osoby se zdravotním postižením (stejně jako zbytek populace ČR) využívají relativně výhodnější podmínky pro souběh důchodů a pracovních poměrů.

Důchody pro invaliditu 3. stupně klesly nejvíce

V souvislosti s osobami se zdravotním postižením se často zmiňují dávky sociálního zabezpečení, které jsou k zajištění základních funkcí běžného života těchto osob jeho nepostradatelnou součástí. Minimálně jednu z dávek sociálního zabezpečení pobíralo 73,6 %, žádnou z nich nečerpalo 14,0 % a u 12,4 % sledovaných osob se zdravotním postižením nebylo jasné, zda dávky pobíraly či nikoli. Minimálně jedna z dávek sociálního zabezpečení byla vyplácena 55,1 % žen a 44,9 % mužů. Zde je na místě upozornit na fakt, že u poskytovaných dávek sociálního zabezpečení se poměrně často vyskytuje možnost jejich vícenásobného pobírání. Na jednu osobu se zdravotním postižením pobírající dávku sociálního zabezpečení tak průměrně připadalo 1,37 dávky.
A jaká byla skladba 1 089 116 vyplacených dávek? Na prvním místě byl tzv. jiný důchod z důchodového pojištění zahrnující starobní, vdovský, resp. vdovecký, a sirotčí důchod (38,2 %), na dalších místech pak příspěvek na péči (21,3 %), invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně (14,1 %) a příspěvek na mobilitu (11,9 %). Zbývající formy dávek sociálního zabezpečení činily celkem 14,5 %.
Na závěr je třeba zmínit srovnání výsledků dvou dosud realizovaných šetření. Z hlediska porovnání celkových rozhodujících výstupů vyplývá, že podíl osob nepobírajících žádnou ze sociálních dávek vzrostl o tři procentní body. Na druhé straně podíl osob pobírajících minimálně jednu dávku sociálního zabezpečení klesl o 9,5 procentních bodů. Nejvyšší pokles nastal u dávek invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně (o deset procentních bodů). Naopak významně vzrostly dávky příspěvků na mobilitu a státní sociální podpory (v souhrnu o 10,1 procentních bodů). K poklesu došlo v kategorii tzv. jiného důchodu z důchodového pojištění (o 1,6 procentních bodů). Druhá váhově nejsilnější kategorie – příspěvek na péči vzrostla o 2,8 procentních bodů.

Pobírání dávek sociálního zabezpečení v roce 2006 a 2012

Pobírání dávek sociálního zabezpečení v roce 2006 a 2012

Ekonomická aktivita zdravotně postižených osob podle věku v roce 2012

Ekonomická aktivita zdravotně postižených osob podle věku v roce 2012

 Co ukázal průzkum společnosti LMC

Vloni na podzim zveřejnila společnost LMC výsledky průzkumu mezi 189 náhodně vybranými zaměstnavateli. Z něj vyplynulo, že sice asi 77 % společností zaměstnávalo osoby se zdravotním postižením, avšak jejich povinný čtyřprocentní podíl na celkovém počtu zaměstnanců splňovala pouze necelá čtvrtina z nich. Průměrný podíl osob se zdravotním postižením v podnicích a institucích tak činil pouhých 1,54 %.

 

 

 

Autor: , Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ubylo žáků se zdravotním postižením

Ilustrační foto

O začleňování žáků se zdravotním postižením do běžných základních škol v České republice se dnes hodně diskutuje. Tito žáci, mezi nimiž převažují chlapci, se čím dál více integrují mezi ostatní žáky. V uplynulém desetiletí významně ubylo mentálně postižených žáků. Přibylo však dětí s vývojovými poruchami chování a s autismem.

Cena práce stagnovala

Ilustrační foto

Pokud jde o náklady práce, pak stokoruna hrubého domácího produktu stála v roce 2013 v EU o 11,6 % více než v roce 2005. V Česku to bylo více o 12,5 %.

„Vtíráme se“ do všech oblastí života

Ing. Jana Hrdá

Jana Hrdá, předsedkyně Asociace pro osobní asistenci a místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, rozebírá důvody, proč stojí za to odstraňovat v běžném životě bariéry. Úpravy pro osoby se zdravotním postižením nakonec zvyšují komfort celé populace.

Při šetření byli důležití lékaři

Ing. Josef Kotýnek

Po šesti letech, v roce 2013, se uskutečnilo druhé výběrové šetření. Zúčastnily se ho na základě principu dobrovolnosti téměř čtyři stovky praktických lékařů pro dospělé, děti a mládež a pro pacienty z ústavů sociální péče, kteří vyplnili celkem zhruba 9 300 dotazníků. Poté statistici dopočítali

Péče rodiny rozhoduje

Ilustrační foto

Jaké úrovně vzdělání dosáhli v roce 2012 lidé se zdravotním postižením? Kde a s kým nejčastěji bydleli? Dokázali být ve svém životě soběstační? A jak jim vyhovují zdravotní pomůcky a dostupná pomoc? Na tyto otázky nabízí odpovědi poslední šetření ČSÚ.

V ČR byl zdravotně postižený každý desátý

Ilustrační foto

Ze šetření u osob se zdravotním postižením, které v roce 2013 již po druhé v historii realizoval ČSÚ ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, vyplynulo, že z celkového počtu obyvatel bylo 1 077 673 osob se zdravotním postižením.