Kultura na krizi doplatila

VYDÁNÍ: 09/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Pokles ekonomiky zasáhnul kulturu možná více než ostatní odvětví. Dokazují to hospodářské výsledky kulturních aktivit za rok 2011, které letos v podobě satelitního kulturního účtu ČR publikoval Český statistický úřad.

Kultura představuje složitou oblast činností jak z pohledu uměleckého, tak i technického a ekonomického. To se odráží ve značně diferencovaných výsledcích kulturních oborů i poskytovatelů služeb. Ukazuje se, že bez veřejné finanční podpory se neobejdou dokonce ani kulturní aktivity, které jsou orientované na publikum a návštěvnost. Výdaje spotřebitelů za kulturu totiž nefigurují na nejvyšších příčkách z pohledu stupně jejich nezbytnosti.

Finanční zdroje poklesly

V porovnání s rokem 2010 klesly v roce 2011 celkové zdroje, tj. veškeré příjmy institucí s převážně kulturními aktivitami, včetně investičních dotací, přírůstku stavu úvěrů a půjček, darů apod., téměř o 12 % (viz tabulka).
Nejvíce se snížily zdroje, které plynou z podnikové sféry (–13 %) a z domácností (–10 %), naopak nejméně klesly z veřejných rozpočtů (–4,3 %). Mírně vzrostly provozní výdaje (+1,8 %), a naopak se výrazně snížily investiční výdaje (–24 %). Podíl veřejných výdajů na kulturu se na celkových konsolidovaných výdajích veřejných rozpočtů snížil z 2,26 % (v roce 2010) na 2,17 %, přičemž nejvíce prostředků bylo věnováno z obecních a městských rozpočtů (18,2 mld. Kč, z toho více než 27 % na investice), dále z rozpočtů na regionální úrovni 8,3 mld. Kč (z toho 8,4 % na investice) a ze státního rozpočtu včetně Státního fondu kultury ČR a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie 8,2 mld. Kč (z toho 23 % na investice).
Co se týče rozdělení veřejných prostředků do jednotlivých oblastí kultury, více než 27 % jich bylo použito v kulturním dědictví, 18,5 % v uměleckém vzdělávání, přes 14 % v interpretačním umění a nad 11 % v oblasti státní správy kultury. Naopak finanční zdroje, které pocházely z domácností a z podnikové sféry směřovaly zejména do tržně orientovaných oblastí médií (kino, rozhlas, televize, audiovize, knihy a tisk), reklamy a architektury.

Struktura zaměstnanosti podle jednotlivých oblastí kultury, 2011

Struktura zaměstnanosti podle jednotlivých oblastí kultury, 2011

Odlišné ekonomické modely

Ze samotné podstaty uměleckých aktivit vyplývá, že jejich výsledky lze jen obtížně zařadit mezi ostatní běžně reprodukovatelné služby a zboží. Také činnost některých kulturních institucí, zejména v oblasti veřejných služeb, se primárně neřídí finančními kritérii a není plně založena na komerční bázi. Nedokonalé či zcela chybějící reakce na tržní podněty – ať už z důvodu obtížného ocenění kulturních statků, či poskytování služeb široké veřejnosti – vedou k omezení v tvorbě zdrojů, které je nutné nahrazovat dotacemi z veřejných prostředků, dary apod. V kultuře se tak profilují dvě zcela rozdílné sféry, a to jak z pohledu obsahu prováděných aktivit, tak i způsobu hospodaření a dosažených ekonomických výsledků.
Do prvé z nich můžeme zařadit kulturní činnosti, které jsou určeny pro publikum v daném místě a čase (kulturní dědictví, interpretační umění, část výtvarného umění) a také správu a podpůrné činnosti v kultuře, jež zajišťují zejména neziskové instituce. Do druhé patří oblasti audiovize, nakladatelství, reklamní a architektonické činnosti a design (tj. oblasti označované někdy za kulturní a kreativní průmysly).
Zatímco celkový stupeň soběstačnosti (tj. relace mezi tržbami za vlastní výkony a celkovými výdaji) v roce 2011 dosáhl 89,1 %, v kulturním dědictví to bylo jen 21,6 % a v interpretačním umění 34,4 %. Naopak v oblasti tisku, architektury a reklamy překročil úroveň 100 %.
Porovnáme-li výsledky podle jednotlivých sektorů kultury, zjistíme, že nejnižší byly v oblasti tradičního umění na úrovni 41 %. Mnohem příznivější byly v kulturních průmyslech (film a video, televize, rozhlas, videohry, knihy a tisk), kde dosáhly 93 % a vůbec nejlepší, ve výši 99 %, byly v tzv. kreativních průmyslech (design, reklama, architektura).

Průměrné mzdy v sektoru kultury v roce 2011 (v Kč)

Průměrné mzdy v sektoru kultury v roce 2011 (v Kč)

Podobně diferencované jsou i další ekonomické výsledky: úroveň ziskovosti (ztrátovosti), produktivita, průměrná mzda či investice.
V roce 2011 činila průměrná mzda v kultuře 24 704 Kč (tj. o 1 077 Kč či 4,6 % více než celostátní průměr). Mzdy se v jednotlivých kulturních oblastech pohybují od zhruba 16 tis. Kč (v knihovnách) až po necelých 38 tis. Kč (reklamě). Zatímco v sektoru kultury dosáhla průměrná mzda pouhých 17 635 Kč, v kulturních průmyslech (v médiích) to bylo 26 801 Kč a v krea­tivních průmyslech až 33 489 Kč (viz graf). Podle odhadů za nižší než celostátní průměrnou mzdu (23 627 Kč) pracovalo zhruba 64 % zaměstnanců.
Rozdílné ekonomické podmínky našly odraz v investiční aktivitě. Při průměrné intenzitě investic v přepočtu 140 tis. Kč na jednoho zaměstnance činily v oborech tradičního umění jen 62 tis. Kč, v průmyslech  kreativních 158 tis. Kč a v kulturních až 196 tis. Kč. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v oborech audiovideo, designu a reklamy. Nadprůměrná investiční činnost (krytá z podstatné části dotacemi) souvisela s péčí o historické památky.

Zdroje financování kultury (v mil. Kč)

Zdroje financování kultury (v mil. Kč)

Co kultura zahrnuje

•    Živá originální umělecká tvorba: výtvarné a interpretační umění, umělecká řemesla, design, architektura, reklama.
•    Kulturní dědictví: hrady, zámky, archeologická naleziště, muzea a galerie, archivy, knihovny.
•    Kulturní média: film a video, televize, rozhlas, tisk atd.
•    Správní (režijní) a podpůrné aktivity včetně ochrany autorských práv a uměleckého vzdělávání.
•    Maloobchodní aktivity: známky, mince, starožitnosti, knihy, tiskoviny, hudební nahrávky a videozáznamy.

Makroekonomické ukazatele kultury v roce 2011

•    Produkce klesla o 6,5 % (na 216,2 mld. Kč) a hrubá přidaná hodnota o 2,5 % (na necelých 84 mld. Kč).
•    Produktivita práce na zaměstnance (propočtená z hrubé přidané hodnoty) činila v tradičním umění 621 tis. Kč, v kreativních oborech 1 044 tis. Kč a v médiích až 1 440 tis. Kč.

 

 

 

Autor: , odbor statistik rozvoje společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kulturním a kreativním povoláním se věnuje 2,5 % pracujících

Ze Satelitního účtu kultury, který každoročně zveřejňuje ČSÚ ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu, vyplynulo, že v roce 2017 se kulturním a kreativním povoláním věnovalo přes 133 tis. osob. Jejich hrubá mzda se obvykle pohybovala pod celostátním průměrem.

O které světové památky je největší zájem

ilustrativní obrázek

Eurostat spustil pilotní projekt na využití tzv. velkých dat pro oficiální statistiku v oblasti kultury. Analyzoval návštěvnost stránek věnovaných památkám UNESCO na internetové encyklopedii Wikipedie v roce 2015.

Kultuře se věnuje třetina populace

ilustrativní fotka

Kulturní obsah se přesouvá na internet. Využití sítě k přehrávání filmů a hudby se v posledních letech násobně zvýšilo. Živá představení však stále ročně navštěvuje polovina populace.

Zapomeňte na CD, vsaďte na „streaming“

ilustrativní fotka

Díky internetu prošel audiovizuální a mediální sektor na přelomu tisíciletí velkými změnami. Služby umožňující volné sdílení souborů připravily o miliardové tržby hlavně velké společnosti.

Filmovému trhu se daří. Díky pobídkám

ilustrativní fotka

Český filmový trh v posledních letech ožil, a to zejména díky tzv. filmovým pobídkám. Od roku 2010 je přiděluje produkčním společnostem Státní fond kinematografie. Za uplynulé čtyři roky vyplatil více než dvě miliardy korun.