Na výsledky eurovoleb si letos počkáme

VYDÁNÍ: 05/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ve dnech 23. a 24. května 2014 se v České republice uskuteční v pořadí již třetí volby do Evropského parlamentu. Jejich výsledky se však voliči dozví až v neděli 25. května v pozdních večerních hodinách bez možnosti sledovat průběh sčítání on-line.

Tato změna přímo souvisí se změnou zákona o volbách do Evropského parlamentu (EP), která prošla legislativním procesem a vešla v účinnost letos na jaře.
Aby nemohlo dojít k případnému ovlivňování voličů v jiných unijních státech, mohou být volební výsledky zveřejněny až po uzavření poslední volební místnosti na území EU.
Nakonec hlasy odevzdají Italové, kterým se volební místnosti uzavřou právě 25. května ve 23:00 h večer. V tu dobu také zveřejní Český statistický úřad i výsledky za Českou republiku. Není přitom bez zajímavosti, že volby 751 poslanců Evropského parlamentu začínají v některých státech již ve čtvrtek.

Průběžné výsledky zveřejňovány nebudou

V České republice se místnosti uzavřou již v sobotu 24. května ve 14:00 h odpoledne. Členové okrskových volebních komisí však nebudou se sčítáním čekat až do neděle, jak tomu bylo při předešlých eurovolbách, ale sčítání zahájí bezprostředně po ukončení voleb na území České republiky tak, jak bývá obvyklé i u ostatních typů voleb.
Standardně bude fungovat i 506 přebíracích míst, kde budou připraveni pracovníci ČSÚ, kteří od zástupců okrskových volebních komisí přeberou zápisy o sčítání. Průběžné výsledky voleb však na serveru www.volby.cz zveřejňovány v souladu se zákonem nebudou. Objeví se zde až celkové výsledky včetně rozdělení mandátů stranám. ČSÚ tedy tentokrát nebude vytvářet oddělený systém pro poskytování nadstandardního připojení pro média. V průběhu soboty bude úřad poskytovat pouze informace o průběhu zpracování. To je patrně z hlediska uživatele nejvýznamnější, byť ne poslední letošní změna.

O poslance méně

V České republice tentokrát voliči vyberou celkem 21 poslanců, tedy o jednoho méně, než tomu bylo ve volbách v letech 2004 a 2009. Je to určitá daň za rozšíření Evropské unie o Chorvatsko. Počet členů Evropského parlamentu se totiž s přijetím nové členské země nenavyšuje.
Velkou neznámou je i v těchto volbách volební účast. V letech 2004 a 2009 jen lehce překročila 28 %. Je otázkou, jestli tento trend bude pokračovat i v roce 2014 nebo voliči své chování výrazněji změní.
Česká republika je pro účely voleb do Evropského parlamentu jedním volebním obvodem. Do EP se dostanou pouze zástupci těch stran, které ve volbách překročí hranici pěti procent. V různých státech Unie je přitom v tomto ohledu situace odlišná. Některé země, jako například Spojené království, uzavírací klauzuli neuplatňují vůbec, jiné pak v omezené míře. Tato možnost je ponechána na národní úpravě.
Právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu má každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let, a občan jiného členského státu, který je kromě splněné podmínky dosaženého věku po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území ČR. Kandidatura je pak možná od věku 21 let. Voliči mohou i při těchto volbách využít voličské průkazy, nemohou však uplatnit své hlasovací právo na zastupitelských úřadech v cizině.

Testování volebního systému a vyhlášení výsledků

Stejně jako v předchozích volbách probíhá i tentokrát rozsáhlé testování volebního systému v organizační, funkční a výkonové oblasti. Český statistický úřad organizuje celkem tři plošné zkoušky, z toho poslední je připravena na 20. května. Plošným zkouškám předchází výkonové a penetrační testování centrální výpočetní techniky. Správnost výpočtových algoritmů ověřují pracovníci na testovacím příkladu, který je při plošných zkouškách zpracováván. Poslední dvě zkoušky se pak konají přímo na přebíracích pracovištích ČSÚ, která jsou rozmístěna po celé České republice. Tím je ověřeno také organizační zabezpečení zpracování výsledků voleb, správnost metodiky a postupů.
Vzhledem k odložení zveřejnění volebních výsledků přijal ČSÚ celou řadu zvláštních provozních a technologických opatření, která znemožňují přístup k datům. Tím zásadním pak je, že výsledky budou spočítány těsně před jejich zveřejněním, tedy v neděli 25. května večer. Současně s tím Český statistický úřad vypracuje Zápis o výsledku voleb. Předá ho Státní volební komisi, která ho schválí a pak (stejně jako při všech ostatních volbách) vyhlásí celkové výsledky voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Voliči obměnili složení Senátu

ilustrativní fotka

Český statistický úřad ukončil 14. října zpracování výsledků voleb do Senátu Parlamentu ČR. Po druhém kole volby jsou známa jména všech 27 nových senátorů.

Ve volbách kandiduje stále více lidí

ilustrativní fotka

Od roku 2010 se počty kandidujících do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky neustále zvyšují – a přitom zvolit lze jen 200 poslanců. Nelze se tedy divit, že úspěšnost kandidujících ve volbách, vyjádřená jako podíl zvolených a kandidujících, klesá.

Sněmovní volby byly pro ČSÚ testem připravenosti

Ing. Bc. Eva Krumpová

V loňském roce zpracoval Český statistický úřad výsledky několika voleb. Kromě hlasování do Poslanecké sněmovny se na Mostecku konaly opakované volby do Senátu a ve čtyřech termínech také 28 nových voleb do zastupitelstev obcí. Další volební maraton odstartoval hned se začátkem nového roku.

Prvního kola senátních voleb se zúčastnilo 33,5 %, druhého 15,4 % voličů

ilustrativní fotka

Občané České republiky vybrali v říjnových senátních volbách z 233 kandidátů 27 senátorů, z toho 6 žen.