Nejvíce navštěvovaný byl Pražský hrad

VYDÁNÍ: 09/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Z dvanácti památek, zapsaných v seznamu UNESCO, patřily v období 2007–2012 k nejnavštěvovanějším Pražský hrad, Český Krumlov a Lednicko-valtický areál. Jaký zájem byl o další kulturní služby?

Ze statistik Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) vyplynulo, že do necelých tří set zpřístupněných hradů, zámků, klášterů a ostatních památek na území ČR přišlo ve sledovaném období 10 až 12 mil. návštěvníků, nejvíce v roce 2007 (12,167 mil.). Od té doby, s malými výkyvy, návštěvnost klesá (vloni na 11,626 mil.). Pokles (–4,4 %) souvisel nejen s atraktivností jednotlivých objektů, ale i s možnostmi zajištění dalších doprovodných kulturních akcí, a také s turistickým ruchem (včetně zahraničních návštěvníků). Pokud byly objekty uváděny v nabídkách cestovních kanceláří a prezentovaly se přitažlivými hudebními, divadelními nebo jinými projekty, zaznamenaly návštěvnost vyšší.

Muzea a galerie sázely na hodnotné expozice

Počet muzeí se ve sledovaném období pohyboval v rozmezí 477 až 502, přitom 80 % z nich patřilo do působnosti veřejné správy, 11 % do neziskové sféry a 9 % bylo privátních. Jejich zaměření a specializace zůstala na stejné úrovni jako v letech 2006–2010. Nejpočetněji byla zastoupena muzea všeobecná, tzv. vlastivědná (60 %), ze specializovaných pak muzea umění (galerie) a uměleckoprůmyslová muzea (15 %). Přestože počet expozic a výstav vzrostl o 3 %, návštěvnost muzeí se postupně snižovala (s výjimkou roku 2011), a to o 8 % (v roce 2012 na 9,577 mil.).
Z pohledu návštěvníka byla zajímavá také výstavní činnost v oblasti profesionálního výtvarného umění (galerie, výstavní síně a jiné výstavní prostory bez sbírkových předmětů), která doplňovala činnost muzeí. I přes současné ekonomické poměry vznikaly nové, převážně soukromé, výstavní prostory.
Ze šetřených zhruba tří set galerií spadalo pod veřejnou správu 33 %, do neziskové sféry 26 % a soukromých bylo 41 %. Ve sledovaném období  došlo k určitému pohybu: některé organizace, které byly zřízeny veřejnou správou, byly zrušeny či spojeny s jinými. Problémy měly i neziskové subjekty. Stále hůře totiž získávaly granty ze státního rozpočtu od krajů či měst. Dobře na tom nebyly ani soukromé galerie. Většina z nich nedostala granty vůbec a musela se proto spolehnout sama na sebe, případně se pokoušela sehnat sponzory. Z těchto důvodů hodně galerií zaniklo. V roce 2012 bylo šetřeno nejméně výstavních síní za posledních pět let (–6,8 %). Zároveň se snížil počet uspořádaných výstav (2 568, tj. –13,9 %) i počet náv­štěvníků (2 mil., tj. –25,6 %). U galerií a muzeí nezáleželo na počtu uspořádaných výstav, ale na jejich kvalitě. Nejpočetněji byly zastoupeny výstavy maleb, fotografií a grafiky.

Dynamika vývoje počtu památek a jejich návštěvníků v letech 2007–2012

Dynamika vývoje počtu památek a jejich návštěvníků v letech 2007–2012

Rostl počet divadel i diváků

Za posledních šest let také mírně vzrostl počet divadel – ze 133 na 155 (26 % z nich tvořila veřejná divadla, 46 % divadla z neziskové sféry a 28 % komerční divadla). Podnikatelský sektor už obhospodařuje asi jednu čtvrtinu všech diváků (1,5 mil.). Počet nabízených míst se mírně zvyšoval, podobně jako počet návštěvníků, až na hranici 5,5 mil.  V období 2007–2012 plynule vzrostl počet premiér na 671 (+15 %) i uváděných titulů na 2 827 (+37 %). Počet představení se pohyboval v intervalu 25–27 tis. Se stálou návštěvností, asi 80 %, stále patříme k evropskému nadstandardu.

Vývoj počtu sedadel, návštěvníků a představení v letech 2007–2012

Vývoj počtu sedadel, návštěvníků a představení v letech 2007–2012

Méně se chodilo na koncerty

Do roku 2011 vyplňovala výkaz o profesionálních hudebních tělesech pouze ta, která interpretovala klasickou hudbu (velké symfonické orchestry, komorní filharmonie, komorní soubory a pěvecké sbory). V roce 2011 byla zařazena i další: např. taneční orchestry, jazz bandy, lidové muziky, dechové orchestry, aj. Z 39 šetřených hudebních těles patřilo 11 pod státní správu, 20 spadala do neziskové sféry a 8 bylo soukromých. Celkový počet koncertů se ve zjišťovaném období zvýšil o 9,7 %. Návštěvnost se sledovala pouze u koncertů ve vlastní režii, jejichž počet se zvýšil o 9,3 %, avšak počet návštěvníků se snížil o 4,3 %, přičemž celková návštěvnost profesio­nálních hudebních těles se pohybovala v průměru 435 tis. za rok.

Knihovny nabízely i další služby

Síť veřejných knihoven, která zabezpečuje knihovnické a informační služby, je také významnou kulturní oblastí. Za posledních šest let počet knihoven neustále klesal (–2,4 %, na 5 401). I přesto se počet registrovaných čtenářů držel okolo 1,449 mil. Nejvíce knih si čtenáři vypůjčili v roce 2007, od té doby se, s výjimkou roku 2011, počet výpůjček snižoval (–1,7 %). Díky tomu, že knihovny začaly nabízet širší okruh služeb (kromě půjčování knih umožňují přístup k veřejnému internetu, organizují vzdělávací akce a výstavy), se počet jejich návštěvníků zvýšil (+11 %, na 24,3 mil.). Počet PC napojených na internet v knihovnách vzrostl o 17,9 % (na 10 801). Jelikož se často využívala i technologie WiFi, stoupl počet návštěvníků, kteří tuto službu využili, o 7,8 %. V roce 2012 také knihovny vykázaly mimo počet fyzických návštěvníků i 30,5 mil. virtuálních návštěv, což je o 92 % více než v roce 2009.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Návštěvnost Unie roste

ilustrační foto

Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích EU se v 1. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšil o 8,5 %. Téměř všechny země hlásily zvýšený zájem o ubytování.