V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany

VYDÁNÍ: 09/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je u nás jeden z nejmenších v Evropské unii. Zatímco v roce 2012 průměr za EU27 činil 19,2 %, v ČR to bylo jen 5 %. Tím se vysvětluje, proč je u nás průměrná týdenní pracovní doba tak vysoká.

Možnost práce na kratší pracovní dobu je jedním z faktorů, který výrazně ovlivňuje úroveň celkové zaměstnanosti. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS) dosáhl počet pracujících na zkrácený úvazek (po přepočtu na celkovou populaci ve skupině produktivního věku 15–64 let) 238,2 tis. (tj. 5,0 % z celkového počtu pracujících).
Na kratší pracovní dobu dělají především ženy (179 tis., tj. 75,0 % všech zkrácených úvazků v hlavním zaměstnání), nejčastěji v obchodních organizacích, ve školství a zdravotnictví. Z necelých 60 tis. mužů pracujících na zkrácenou dobu jich nejvíce pracuje ve zpracovatelském průmyslu. Jejich podíl je však ve všech odvětvích velmi nízký.

Pozitivní vliv zkrácených úvazků

Zkrácené úvazky podstatně ovlivňují situaci na trhu práce v řadě států EU. Podíl osob pracujících ve svém hlavním zaměstnání na částečný úvazek je nejvyšší v zemích severní Evropy, dále pak u našich sousedů v Německu a Rakousku a dále ve Spojeném království, Belgii a Irsku. Na zkrácenou pracovní dobu tam pracuje čtvrtina všech 15–64letých osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Mimořádně vysoký podíl byl v roce 2012 zaznamenán v Nizozemsku, kde na zkrácenou dobu pracoval každý druhý (49,2 %).
V případě uvedených zemí jednoznačně platí, že celkovou zaměstnanost pozitivně ovlivňuje právě možnost práce na kratší pracovní dobu. Ze všech členských států Evropské unie se tyto země vyznačují nejvyšší mírou zaměstnanosti. Zároveň mají i nejvyšší úroveň pracovních příjmů. Není bez zajímavosti, že obdobná situace je i v dalších nečlenských zemích: na Islandu, v Norsku a Švýcarsku, kde je zřejmá historická, geografická a ekonomická vazba s výše uvedeným zeměmi EU.
Naopak všechny země, které se staly členy EU až v roce 2004 nebo později, a také Portugalsko, Řecko a Španělsko vykazují podstatně nižší podíl zkrácených úvazků. Vůbec nejméně je využívána práce na kratší dobu v Bulharsku a hned poté na Slovensku a v České republice.

Délka obvyklé týdenní pracovní doby v EU27 v hlavním zaměstnání, 2012 (v hod.)

Délka obvyklé týdenní pracovní doby v EU27 v hlavním zaměstnání, 2012 (v hod.)

Nejdéle se pracovalo v Řecku, České republice a na Slovensku

Práce na kratší dobu významně ovlivňuje celkovou zaměstnanost žen. V Nizozemsku využívají  možnosti pracovat na zkrácený úvazek tři čtvrtiny všech žen (u nás asi 9 %). Diferenciace se projevovaly i u nizozemských mužů, na kratší dobu jich pracovala celá čtvrtina. V České republice, stejně jako v Bulharsku a na Slovensku, činil jejich podíl pouhá dvě procenta.
Podíl částečných úvazků zásadním způsobem ovlivňuje průměrnou délku týdenní pracovní doby. V EU27 činila v roce 2012 obvyklá délka týdenní pracovní doby v hlavním zaměstnání 37,3 hod. Nejvyšší délku vykazovalo Řecko (42,0 hod.) a hned za ním se umístily Česká republika (40,9 hod.) a Slovensko (40,8 hod.). Tyto země patří také mezi ty, ve kterých odpracují týdně více hodin jak zaměstnanci, tak i pracující na vlastní účet a pomáhající rodinní příslušníci.
Na druhé straně vysoký podíl kratších úvazků v hlavním zaměstnání se nejvíce projevuje v Nizozemsku (30,5 hod.). Týdenní pracovní doba tam byla v průměru o deset hodin kratší než u nás. Obvyklá pracovní doba je nízká i ve všech severských státech, Irsku a Německu.
Z výsledků výběrového šetření vyplývá, že země s vysokou mírou zaměstnanosti a vysokým podílem částečných úvazků se vyznačují nejmenším počtem týdně odpracovaných hodin. Je pravda, že v některých zemích pracuje v průměru více lidí současně i v druhém zaměstnání. To se týká států na severu Evropy, Německa a Polska. Podíl osob s druhým zaměstnáním je však relativně malý a v rámci EU se pohybuje v intervalu od jednoho do osmi procent počtu osob v hlavním zaměstnání. Jejich vliv na celkovou odpracovanou dobu je však ještě nižší, protože průměrná délka druhých úvazků je v porovnání s délkou hlavních úvazků zhruba třetinová.

Podíl osob v EU27 se zkrácenou pracovní dobou v roce 2012

Podíl osob v EU27 se zkrácenou pracovní dobou v roce 2012

Enormní rozdíly

Celkový počet odpracovaných hodin je v prvé řadě dán podílem osob pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání. Diference v délce obvyklé i skutečné pracovní doby osob pracujících v hlavním zaměstnání na plný úvazek nejsou významné. Obdobně vliv druhých zaměstnání a rozdíly v počtu týdně odpracovaných hodin u kratších úvazků ovlivňují jen z malé části diference v odpracované době jednotlivých zemí EU. Když vezmeme v úvahu průměrný týdenní počet obvykle odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání a skutečný počet hodin v druhém zaměstnání, patří naše republika opět mezi tři země s nejvyšším počtem odpracovaných hodin hned po Řecku a Polsku. Oproti Nizozemci pracuje Čech více o třetinu hodin, ve srovnání s Němcem více než o deset procent.
Rozdíly mezi členskými zeměmi z hlediska míry zaměstnanosti, využití zkrácených úvazků a délky pracovní doby jsou enormní a konvergence v oblasti pracovních poměrů se výrazně neprojevuje.
Je zřejmé, že v řadě zemí, zejména severní a západní Evropy, je práce na zkrácenou dobu velmi dobře odměňována. Ekonomické a sociální postavení pracujících je v nich lepší než v řadě zemí, v nichž se pracuje podstatně déle. To je ovlivněno jak využitím pracovního času, tak především celkovou efektivností národních ekonomik, které jsou determinovány hospodářskou, finanční a daňovou politikou a také jejich postavením v globalizovaném světě. Více naleznete ZDE.

Podíl žen v EU27 se zkrácenou pracovní dobou v roce 2012

Podíl žen v EU27 se zkrácenou pracovní dobou v roce 2012

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

ilustrativní fotka

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

Hodnota volného času aneb v čem se mýlil J. M. Keynes

ilustrativní fotka

John Maynard Keynes v roce 1930 napsal, že pracovat tři hodiny denně bude za sto let dostačující. Dnes se nad tím současná generace může pousmát. V každém případě prognóza tohoto významného ekonoma rozhodně stojí za zamyšlení.

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

ilustrační foto

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.