Za co u nás cizinci utrácejí?

VYDÁNÍ: 05/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Potraviny, nápoje, tabákové výrobky, oděvy a drogistické zboží. To vše nejčastěji nakupují nerezidenti při návštěvě České republiky. Za zboží v maloobchodním prodeji v roce 2012 utratili celkově téměř 40 mld. Kč.

Každý rok navštíví Českou republiku za účelem cestovního ruchu kolem 25 mil. zahraničních návštěvníků. Ti utratí nemalé finanční prostředky již při přípravě a plánování dovolené či cesty. Klíčová část výdajů se však odehrává právě na našem území. V roce 2012 podle údajů satelitního účtu cestovního ruchu dosáhla spotřeba osob v příjezdovém cestovním ruchu téměř 119 mld. Kč.

Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v České republice v letech 2003–2012

Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v České republice v letech 2003–2012

Nejčastěji nakupují zboží a pohonné hmoty

Ve struktuře spotřeby zahraničních návštěvníků podle jednotlivých položek dlouhodobě převládají právě výdaje za zboží (33 % v roce 2012) zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Není bez zajímavosti, že celkové útraty v této kategorii vzrostly meziročně o devět procent. Nerezidenti vynaložili značné obnosy také na služby osobní dopravy (21 %), ubytování (18 %) a stravování v restauracích (18 %). Zbylá desetina výdajů připadla na marže cestovních kanceláří, agentur či průvodců a ostatní položky spotřebního koše v rámci příjezdového cestovního ruchu.
Při podrobnější analýze poptávky lze vymezit i přesnější složení výdajů za zboží, tedy tu část spotřeby zahraničních návštěvníků realizovanou v maloobchodním prodeji. Jednodenní návštěvníci v letech 2009–2012 nejvíce utráceli za potraviny a nápoje zakoupené v obchodech (34 %), za nimi následoval s pětinovým podílem nákup pohonných hmot. Další část spotřeby realizovali za tabák a tabákové výrobky (14 %) či oděvy a oblečení (6 %).
V případě výdajového koše turistů byl patrný o něco nižší podíl potravin a nápojů (30 %), naopak významnější finanční prostředky utratili turisté za produkty oděvního průmyslu (15 %). Oblíbeným sortimentem pro tuto skupinu návštěvníků zůstávají i sklo, výrobky ze skla, keramika a porcelán (6 %) a samozřejmě také šperky, zlato a drahé kameny (4 %). Přesto je nutné podotknout, že podíl útrat za luxusní zboží (typu šperky, hodinky, drahá obuv, hudební nástroje) se v celkových objemech spotřeby nerezidentů ztratí.

Průměrné výdaje turistů během pobytu v ČR podle země původu v roce 2012 (výdaje v Kč na osobu a den)

Průměrné výdaje turistů během pobytu v ČR podle země původu v roce 2012 (výdaje v Kč na osobu a den)

Nejraději utrácejí Rusové – nejvíce za oděvy

Výše a struktura výdajů je odlišná zároveň podle země původu návštěvníka.
Nejvyšší průměrné útraty byly na osobu a den pobytu zaznamenány v roce 2012 u turistů z Ruské federace (1 903 Kč). Ti jsou pro cestovní ruch a potažmo českou ekonomiku významní i díky nadprůměrné délce svých pobytů. Zároveň se vyznačují specifickou skladbou spotřebního koše. Více než třetinu ze všech výdajů během návštěvy a pobytu na území České republiky zanechají u prodejců oděvů a oblečení, dalších 18 % připadá na výrobky obuvnického průmyslu. Velmi v oblibě mají Rusové i české sklo a porcelán (14 %).

Spotřební koš zahraničního návštěvníka ČR v roce 2012 (v %)

Spotřební koš zahraničního návštěvníka ČR v roce 2012 (v %)

Dotazování nerezidentů probíhá osobně

Údaje o podrobné struktuře výdajů zahraničních návštěvníků vycházejí z šetření „Příjezdový cestovní ruch 2009–2015“, které financuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Terénní sběr dat realizuje společnost STEM/MARK. Primárním cílem je zajištění datových podkladů pro sestavování a zpřesňování tabulek satelitního účtu cestovního ruchu a získání údajů pro odhad celkového počtu a struktury zahraničních návštěvníků v České republice. Dotazování face-to-face po vstupu do Schengenského prostoru probíhá v blízkosti 48 silničních hraničních přechodů, dále na osmi železničních stanicích, pěti letištích a dvou autobusových nádražích.

Autor: , oddělení statistiky cestovního ruchu
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Největší příjmy z cestovního ruchu mají Spojené státy

ilustrativní fotka

Díky potřebě lidí poznávat nové země činily denní výnosy z cestovního ruchu na Zemi v roce 2015 čtyři miliardy dolarů. Nejvíce příjmů dlouhodobě získávají Spojené státy americké. Ve výdajích na cestování zase dominuje od roku 2012 Čína.

Popularita Česka u zahraničních návštěvníků roste

ilustrační foto

V roce 2016 zavítalo do Česka 31,1 mil. zahraničních návštěvníků. Většina z nich (16,2 mil.) přijela na den. Turisté se na celkovém počtu podíleli 39 % a 8 % připadlo
na tranzitující návštěvníky.

V roce 2016 jsme více cestovali po naší vlasti

ilustrativní fotka

Oproti předcházejícím letům Češi vloni cestovali častěji, a to hlavně po naší republice. Jejich cílem byly mnohdy návštěvy příbuzných nebo známých, kde i přespávali.

Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ilustrační foto

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Plzeň vloni zaznamenala rekordní návštěvnost

ilustrativní obrázek

V roce 2015 byl Plzni propůjčen titul Evropského hlavního města kultury (EHMK). Prestižní evropská značka přinesla řadu pozitivních efektů. Počet ubytovaných hostů se zvýšil o 16 % a meziroční dynamika růstu návštěvnosti byla dokonce nejvyšší ze všech krajských měst.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Chuť cestovat s věkem neklesá

Ilustrační foto

Statististiky Eurostatu potvrzují trend zvýšeného zájmu obyvatel v postproduktivním věku aktivně trávit svůj volný čas. Totéž hlásí většina cestovních kanceláří. Na dovolenou v tuzemsku či do zahraničí se v roce 2014 vydalo 2,8 mil. občanů ČR starších 65 let.

Ubytovatelé hlásí rekordy

ilustrativní fotka

Podle předběžných odhadů Eurostatu provozovatelé ubytovacích kapacit dosáhli za rok 2015 rekordních výsledků. V porovnání s rokem 2014 meziročně vzrostl počet přenocování v ubytovacích zařízeních v celé EU o 3,2 %.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Zahraniční obchod se zdravím

Jaroslav Novák

S rozvojem cestovního ruchu neoddělitelně souvisí i poskytování zdravotní péče. Vedle její nutné, více či méně nahodilé složky se zvyšuje význam tzv. zdravotní turistiky.

Na dovolenou nejraději v srpnu

ilustrativní fotka

Chuť cestovat v naší populaci nepolevila. Obyvatelé České republiky uskutečnili v roce 2014 téměř dvanáct milionů dovolených. Přesto je patrná proměna našich cestovatelských zvyklostí. Také způsob trávení volného času je stále dynamičtější.

Kolik vydělává tuzemský cestovní ruch?

ilustrační foto

Cestovní ruch má na národní i regionální úrovni velmi příznivý dopad na hospodářský růst a zaměstnanost. V současné době se toto odvětví podílí na hrubém domácím produktu asi 3 % a přímo zaměstnává přes 230 tis. osob.

V Česku s prázdnou nádrží nezůstanete

S počtem téměř sedmi tisíc benzinových pump se řadíme mezi země s nejširší sítí čerpacích stanic pohonných hmot ve střední Evropě. Nejvíce jich je ve Středočeském kraji, avšak v relativním vyjádření zcela dominuje Praha.

Maloobchod ovlivňují velké podniky

ilustrční foto

Velké maloobchodní podniky si vydobyly na trhu významnou pozici. To však neznamená, že nemusí čelit konkurenci malých flexibilnějších podniků a novým formám distribuce zboží.