Naučili jsme se žít s krizí za krkem

VYDÁNÍ: 07-08/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Cestovní kanceláře jsou pod silným tlakem konkurence už od 90. let minulého století. Neustálý tlak je však dobře připravil na těžkou dobu ekonomické krize. Přesto však mají rezervy. „Musí se zbavit představy o tom, že jsou ‚pořadateli zájezdu‘,“ říká Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR).

V České republice existují dvě asociace, které hájí zájmy cestovních kanceláří, ACK ČR a Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Jaký je mezi nimi zásadní rozdíl?

V mnoha ohledech jsou si obě asociace podobné. Hájí zájmy svých členů, mnoho z nich jsou členy obou asociací. Pro člověka mimo cestovní ruch může být patrný rozdíl v podílu zastoupení cestovních kanceláří a agentur v jednotlivých asociacích.
Naše asociace sdružuje především cestovní kanceláře, druhá asociace především agentury.
Rozdílný je také přístup ke státu a k médiím. Já osobně doufám, že se jednoho dne obě asociace sloučí v jeden subjekt.

Cestovní ruch je jedno z mála odvětví, které dlouhodobě vykazuje pozitivní výsledky. Co je podle vás hlavním důvodem?

Cestování je zvláštní fenomén. Nedovedeme si představit, že bychom na dovolenou necestovali alespoň po Česku, a lidé pracující v cestovním ruchu jsou pod velmi silným tlakem konkurence v podstatě už od 90. let. Naučili jsme se žít s permanentní krizí za krkem, a tak jsme asi připraveni přežít i tu současnou krizi.

Kde má podle vás cestovní ruch ještě rezervy? Jaká oblast je stále nevyužitá?

Rezervy jsou především v kvalitě a rozsahu služeb. Cestovní kanceláře se musí zbavit představy o tom, že jsou „pořadateli zájezdu“, to už nestačí. S příchodem internetu si může zájezd uspořádat každý sám. Přidaná hodnota nás, cestovních kanceláří, musí být v tom, že poskytujeme informace a služby, které klientům dovolenou usnadní, zpříjemní, prohloubí zážitek apod.
Není možné držet se stále zažitého klišé, že s cestovní kanceláří se cestuje proto, že je to levnější, než když si to zorganizuji sám. To už dnes neplatí. Musí začít platit: s cestovní kanceláří cestuji proto, že se mi cestuje lépe a bezpečněji, než když si to zařídím sám.

Sledujete vývoj a trendy v cestování našich občanů po České republice. K jakým změnám došlo v souvislosti s finanční krizí v roce 2009?

Lidé začali krátit své pobyty. Dnes jsou čtrnáctidenní zájezdy výjimkou, nejvíce se prodává sedm nocí. Na druhé straně mnoho lidí jede častěji na kratší dobu.

V čem se zásadně změnil způsob cestování občanů České republiky v tomto tisíciletí?

Začali jsme se chovat velmi standardně. To znamená, že dnes není rozdílu mezi západními klienty a našimi občany. Naopak, v mnoha případech jsme mnohem lepšími klienty než klienti ze západu. Jsme ochotni zaplatit mnohem větší poměrnou část své mzdy za dovolenou. Mnohem více toužíme po poznání a jsme velkorysejší k lokálním lidem.

Která administrativní opatření zasáhla cestovní ruch nejvíce?

Bezesporu bezpečnostní opatření. Ta komplikují život turistů prakticky na celém světě. Pak je to zákonné pojištění cestovních kanceláří, které naopak dalo lidem jistotu, že o své peníze nepřijdou.

Lze očekávat zásadní změnu ve vývoji v oblasti cestovního ruchu v důsledku měnících se společenských, ekonomických a kulturních zvyklostí na asijském kontinentu a v dalších částech světa?

Tohle je velmi dobrá otázka. Určitě se zvýšená koupěschopnost Asie projevuje v celé turistické oblasti. Místní služby zdražily, protože mají vysokou obsazenost domácími klienty. V mnoha zemích asijští klienti vytlačují Rusy, Brity, Američany, protože jsou ochotni zaplatit více apod. Pro domácí cestovní ruch je to obrovská šance přilákat asijské klienty do Prahy a dalších zajímavých míst v České republice.

Dokázaly cestovní kanceláře, které působí v České republice, zareagovat na globalizaci cestovního ruchu včas?

Zatím se nám vyhnula evropská nebo světová konsolidace. Vstup zahraničních cestovních kanceláří do českých subjektů je stále spíše ojedinělá věc. Uvidíme, jaký bude vývoj v následujících letech.

O která data z Českého statistického úřadu mají členové Asociace cestovních kanceláří ČR největší zájem a k jakým účelům je využívají?

Data Českého statistického úřadu spíše ovlivňují příjezdovou turistiku, ale i tady musí bohužel cestovní kanceláře a hotely reagovat na změny na trhu dříve, než se o jejich dopadech dozvědí od ČSÚ.
Pro výjezdovou turistiku není bohužel k dispozici dostatek dat a nejsou ve skladbě, kterou bychom potřebovali.

Realizujete sami nějaká šetření? Jaká?

Šetření uvnitř asociace provádíme pravidelně a týkají se jednotlivých destinací, způsobu využívání dopravy, zajištění zázemí cest, například pojištění, pasové odbavení, očkování apod.

Jaká šetření by podle vašeho názoru cestovní kanceláře v České republice nejvíce uvítaly?

Zatím se nám nedaří mapovat nákupní návyky českých klientů ohledně dovolených. Nejsme schopni například rozpoznat, která část populace dává přednost nabídce First moment a Last minute, kdo vlastně hledá poznávací zájezdy apod.

 

Jan PapežJan Papež

Vystudoval na DAMU obor dramaturgie a režie. Místopředseda ACK ČR má posledních pět let na starosti komunikaci s médii a vnější vztahy. Je odborníkem na jižní a východní Afriku a staré indiánské kultury v Peru. Nejraději odpočívá při údržbě svého lesa a luk na břehu řeky Malše a při golfu.

 

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Největší příjmy z cestovního ruchu mají Spojené státy

ilustrativní fotka

Díky potřebě lidí poznávat nové země činily denní výnosy z cestovního ruchu na Zemi v roce 2015 čtyři miliardy dolarů. Nejvíce příjmů dlouhodobě získávají Spojené státy americké. Ve výdajích na cestování zase dominuje od roku 2012 Čína.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.