Nevím, zda bych se v cestovním ruchu uživil

VYDÁNÍ: 07-08/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Má dokonalý přehled o odvětví cestovního ruchu, přesto by měl obavy v něm podnikat, přiznává v našem rozhovoru Pavel Vančura, vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu. Podnikatelům doporučuje, aby při plánování svých podnikatelských aktivit využívali statistiky ČSÚ o kapacitě a návštěvnosti ubytovacích zařízení.

Kdybyste měl podnikat v cestovním ruchu, na jakou oblast byste se zaměřil?

Jelikož mám velmi blízko ke sportu a sportovním aktivitám, asi bych volil podnikání spojené se sportovním zařízením, které by nabízelo komplexní služby jak amatérským, tak profesionálním sportovcům. To by mě bavilo, ale zda bych se tím uživil, už si netroufám odhadnout.

Jaké statistiky z ČSÚ byste při tvorbě podnikatelského záměru využil?

Určitě statistiku o kapacitě a návštěvnosti ubytovacích zařízení, abych si v místě, kam bych směřoval své podnikatelské aktivity, zmapoval jednak konkurenci, čili nabídku, a pak i potencionální klientelu, tedy poptávku. Ze statistik mimo cestovní ruch bych jistě využil informace o obyvatelstvu v daném regionu.

Jsou senioři z hlediska cestovního ruchu také zajímavým segmentem, a pokud ano, proč?

Ano, jsou. Z dat Eurostatu vyplývá, že mezi lety 2006 a 2011, tedy v období, kdy cestovní ruch zasáhla krize, byla věková skupina osob nad 65 let jednou z mála, jejíž chování na poli cestovního ruchu krize v zásadě neovlivnila. V tomto období počet turistů klesl ve všech věkových skupinách s výjimkou osob starších 65 let. V roce 2011 se počet seniorů v cestovním ruchu zvýšil o 10 % oproti roku 2006 a ti uskutečnili o 29 % více cest a o 23 % více přenocování než před pěti lety. Jejich cestovní výdaje vzrostly o 33 % a tvořily tak 20 % všech výdajů Evropanů na cestovní ruch ve srovnání s 15 % v roce 2006. Myslím, že tato čísla spolu s odhadem, že v roce 2060 bude v Evropské unii téměř 30 % populace starší 65 let, potvrzují, že senioři jsou a budou důležitou skupinou návštěvníků.)

Vlajkovou lodí ČSÚ je ubytovací statistika. Co všechno se z ní dá zjistit?

Tak především se jedná o počet ubytovaných hostů, počet přenocování a využití pokojů a lůžek, a to jak na celostátní, tak na daleko zajímavější regionální až místní – obecní úrovni. Tyto základní ukazatele pak dokážeme nabídnout v různém třídění, zejména podle kategorie ubytovacího zařízení, podle země, odkud host přijíždí, resp. jakým pasem se prokáže, podle již zmiňovaného územního třídění – od úrovně krajů, turistických regionů a oblastí, přes okresy, obce s rozšířenou působností až po úroveň samotných obcí, podle časového třídění – čtvrtletí i jednotlivé měsíce. A tato třídění dovedeme ještě spolu kombinovat.

Je pravda, že Češi přišli na chuť pětihvězdičkovým hotelům. Čím si tento posun v jejich životním stylu vysvětlujete?

Ano, tento posun v chování Čechů lze z našich dat vypozorovat. Zatímco v roce 2000 se v kategorii pětihvězdičkových hotelů ubytovalo okolo 30 tisíc Čechů, v roce 2012 již jejich počet přesáhl 90 tisíc. Navíc za poslední tři roky sledujeme meziroční nárůst přibližně o 20 %, což je již velmi slušný pozitivní trend. Důvody budou podle mě jednak v rostoucí konkurenci a s ní spojeným tlakem na cenu, což i z těchto nejluxusnějších zařízení dělá službu finančně dostupnější širší klientele, a jednak i posun v životní úrovni a preferencích obyvatel České republiky.

Kapacita hotelů podle statistik roste. V jakých kategoriích nejvíce?

Relativně byl největší nárůst zaznamenán v kategorii pětihvězdičkových hotelů. Nabídka těchto zařízení se za posledních dvanáct let zvýšila více než pětkrát a lze říci, že v průměru každý rok přibudou tři až čtyři nejluxusnější hotely. Nejvyšší absolutní nárůst byl ale zaznamenán v kategorii tříhvězdičkových hotelů. Od roku 2000 jich vzniklo přes čtyři sta a penzionů 352.

Které oblasti cestovního ruchu ČSÚ nesleduje?

Naše statistiky nepokrývají celkově příjezdový cestovní ruch, přehled o turistech ze zahraničí máme pouze částečný, a to skrze ubytovací statistiku. Nicméně v této oblasti funguje velmi dobrá spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, které oblast příjezdového cestovního ruchu pokrývá, neboť financuje šetření na hranicích. Získané údaje slouží ČSÚ jako jeden z důležitých zdrojů pro tzv. Satelitní účet cestovního ruchu. To je systém, který se snaží vyčíslit ekonomický význam cestovního ruchu. Z ubytovacích zařízení sleduje ČSÚ pouze tzv. hromadná ubytovací zařízení, tedy zařízení s alespoň pěti pokoji či deseti lůžky. Kapacitně menší ubytovací zařízení, v naší terminologii individuální ubytovací zařízení, se sledují vždy po určitém čase skrze různé celostátní cenzy. Například v letošním roce Ministerstvo pro místní rozvoj ČR takovéto plošné šetření všech ubytovacích zařízení organizuje.

V roce 2003 začal úřad provádět výběrové šetření cestovního ruchu v domácnostech. Co bylo hlavním důvodem zahájení tohoto sběru dat a kdo ho využívá?

Hlavním důvodem byla legislativní povinnost mířící z Evropské unie a také informační potřeba v České republice. Data využívají uživatelé ze zahraničí, například Evropská komise, ale i Česká republika, namátkou státní správa a samosprávy, akademická sféra i podnikatelé.

Zpracováváte statistiky o cestovním ruchu v České republice pro Eurostat. S jakými dalšími mezinárodními organizacemi ještě spolupracujete?

Tak především jsou to Světová organizace cestovního ruchu – UNWTO, potažmo Organizace spojených národů a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD.

Jaké administrativní zdroje dat využíváte?

Pro statistiku hromadných ubytovacích zařízení využíváme statistický registr, který si sami vedeme a spravujeme. Nepřímo využíváme administrativní zdroje dat a to skrze již zmiňovaný Satelitní účet cestovního ruchu. Ten je napojen na národní účetnictví a administrativní zdroje dat se v něm používají.

Jak se projevil ve statistice cestovního ruchu náš vstup do Evropské unie a posléze do schengenského prostoru?

Vstup do EU se projevil tím, že jsme museli statistiku cestovního ruchu přizpůsobit tak, aby splňovala požadavky kladené Směrnicí, nyní Nařízením, která nás zavázala pravidelně poskytovat Eurostatu předepsaná data. Připojení k schengenskému prostoru a zrušení celnic rovněž statistiku cestovního ruchu ovlivnilo a mělo lehce negativní dopad ve smyslu ztráty poměrně silného informačního zdroje o počtu přejezdů hranic, který je pro statistiku mezinárodního cestovního ruchu dosti cenný. Ale mělo to i své světlé dopady v podobě harmonizace naší statistiky se statistikou EU.

Příští rok na jaře se v České republice uskuteční mezinárodní konference o cestovním ruchu. Mohl byste tuto akci přiblížit a popsat úlohu Českého statistického úřadu?

Jsme velice rádi, že se podařilo tuto nejvýznamnější akci na poli statistiky cestovního ruchu přivést do České republiky. Jedná se již o dvanácté Globální fórum konané vždy jednou za dva roky, které pořádá hostitelská země spolu s Eurostatem a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Rozsahem se jedná o celkem významnou akci s dvě stě až tři sta účastníky. Na organizaci fóra se bude podílet Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, agentura CzechTourism, Prague Convention Bureau, Magistrát Prahy a náš úřad, jehož role tkví především ve spolupráci s Eurostatem a OECD ohledně odborného obsahu konference, například výběr témat, příspěvků a prezentujících.

Ing. Pavel VančuraIng. Pavel Vančura

Na ČSÚ nastoupil v roce 2002 a od té doby se věnuje statistice cestovního ruchu. Během svého působení v úřadě dvakrát vycestoval na delší dobu do Eurostatu získávat zkušenosti, poprvé v roce 2003 jako stážista, podruhé v roce 2009 jako národní expert. Již během studií na Univerzitě Hradec Králové a Vysokém učení technickém v Brně se začal pracovně seznamovat s cestovním ruchem. Spolupracoval s cestovní kanceláří, kde působil jako delegát. Nyní odvětví cestovního ruchu sleduje z pohledu statistiky.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Na co si podnikatelé stěžují

Uspokojení z práce podle postavení v zaměstnání zjišťoval v roce 2017 ČSÚ. Ze šetření vyplynulo, že podnikatele trápí například neprovedené nebo zpožděné platby.

Patříme k zemím EU s vysokým podílem podnikatelů

I když podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti v České republice klesá, v roce 2017 dosáhl páté nejvyšší hodnoty ze všech členských zemí Evropské unie. V sekcích ostatní činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví byl vůbec ze všech nejvyšší.

Mladí lidé se do podnikatelské činnosti příliš nehrnou

V roce 2017 dosáhl počet podnikatelů v ČR 893,9 tis. Proti roku 2010 se jejich podíl snížil o 0,6 procentního bodu a činil 17,1 %. Počet mladých podnikatelů klesá a zvyšuje se počet podnikajících seniorů.

Na dovolenou nejraději v srpnu

ilustrativní fotka

Chuť cestovat v naší populaci nepolevila. Obyvatelé České republiky uskutečnili v roce 2014 téměř dvanáct milionů dovolených. Přesto je patrná proměna našich cestovatelských zvyklostí. Také způsob trávení volného času je stále dynamičtější.

Kolik vydělává tuzemský cestovní ruch?

ilustrační foto

Cestovní ruch má na národní i regionální úrovni velmi příznivý dopad na hospodářský růst a zaměstnanost. V současné době se toto odvětví podílí na hrubém domácím produktu asi 3 % a přímo zaměstnává přes 230 tis. osob.

Návštěvnost mírně rostla

ilustrativní foto

Počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie se ve 3. čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšil o 1 %.