Rozdíly v bytové situaci se prohloubily

VYDÁNÍ: 07-08/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Jedním z cílů bytové politiky by mělo být zvyšování dostupnosti bydlení tak, aby byly zajištěny rovné příležitosti k získání vhodného bydlení pro všechny vrstvy společnosti. Česká republika však tohoto ideální stavu stále nedosáhla. Například mladé domácnosti mají horší bytovou situaci než domácnosti s osobou v čele starší 36 let.

Finanční dostupnost bydlení se podle dat výběrového šetření Životní podmínky mezi lety 2007 a 2012 spíše zvyšovala. Bytová situace všech domácností se však v posledních dvou letech zhoršila, a to zejména kvůli zpomalení růstu příjmů v důsledku nepříznivých změn ekonomického vývoje České republiky, zvyšování cen energií a dokončení procesu deregulace nájemného. V roce 2012 tvořily celkové náklady na bydlení 18,2 % z čistých peněžních příjmů domácností. Domácnosti s osobou v čele do 35 let včetně byly zatíženy o něco více (18,4 %) než „starší“ domácnosti (18,1 %).
Reziduální příjem kopíruje ve sledovaném období trendy změn čistých peněžních příjmů daných domácností. Výše zbývajícího příjmu tak rostla až do roku 2010, od něhož pozvolna klesá (zejména u starších domácností).
Z regionů jsou výdaji za bydlení nejvíce zatíženy pražské domácnosti, naopak nejméně Středočeši. Míra zatížení domácností náklady na bydlení se v těchto oblastech České republiky liší o 30 %. Bytové podmínky domácností se v jednotlivých regionech odlišují nejen v souvislosti s diferenciací pobíraných příjmů a výší nákladů na bydlení, ale také kvůli rozdílům ve struktuře místních obyvatel a především skladbě bytového fondu. Různá je též motivace k případnému stěhování do dané lokality. Zatímco do středních Čech směřují lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy zejména za lepším bydlením v dosahu Prahy jakožto centra zaměstnanosti, do samotné Prahy se lidé stěhují hlavně za prací a studiem. Bytové podmínky nejsou při tvorbě rozhodnutí migrovat klíčové jako v případě středočeského regionu. Přesto je třeba zdůraznit, že pro určitý typ domácností s nižšími příjmy (například pro domácnosti nezaměstnaných či ekonomicky neaktivních) by bylo z finančních důvodů takřka nemožné bydlet v Praze jako regionu s nejvyššími poplatky za bydlení. Také proto dotyční zůstávají v oblastech sice s nižšími náklady na bydlení, ale s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižšími příjmy.

Míra zatížení domácností náklady na bydlení (v %) a reziduální příjem domácností (v tis. Kč), v ČR, 2007–2012

Míra zatížení domácností náklady na bydlení (v %) a reziduální příjem domácností (v tis. Kč), v ČR, 2007–2012

Vlastnické bydlení výhodou

Míra zatížení domácností náklady na bydlení se liší i podle typu právního užívání bytu. Tedy podle toho, zda domácnost hradí výdaje za nájemní či vlastnické bydlení. Zatížení domácností vlastnickým bydlením je o více než třetinu nižší než v případě nájemního bydlení, v němž častěji žijí mladé domácnosti.  Z tohoto důvodu jsou finanční nedostupností bydlení ohroženější právě domácnosti s osobou v čele ve věku do 36 let.
Odlišnosti v zatížení domácností výdaji za nájemní či vlastnické bydlení jsou patrné i v regionálním srovnání. Zejména ve velkých městech jsou kvůli přítomnosti značného množství poměrně drahých nájemních bytů rozdíly mezi zatížením domácností výdaji za nájemní a vlastnické bydlení výraznější. Například v Praze je zátěž domácností náklady na nájemní bydlení oproti vlastnickému dvojnásobná.
Agregované údaje o bytové situaci zkoumaných domácností znatelně ovlivňuje ekonomicky neaktivní populace. Podmínky starších domácností zkreslují především nepracující důchodci, jejichž příjmy mají významný vliv na celkovou výši čistých peněžních příjmů těchto domácností. Analýzou pouze ekonomicky aktivní populace se rozdíly v bytových podmínkách mezi mladými a staršími domácnostmi prohloubily, a to i přestože zatížení obou typů domácností pokleslo v souvislosti s vyloučením ekonomicky neaktivních domácností s nižšími příjmy. Zatímco se celková míra zatížení mladých a starších domácností náklady na bydlení v roce 2012 lišila o 0,3 procentního bodu, rozdíl pro ekonomicky aktivní populaci je více než šestkrát vyšší. Mladé ekonomicky aktivní domácnosti vynakládaly na bydlení 17,9 % svých čistých příjmů, starší domácnosti pouze 16 % příjmů.

Míra zatížení nezaměstnaných domácností náklady na bydlení (v %) a reziduální příjem nezaměstnaných domácností (v tis. Kč) v ČR, 2007–2012

Míra zatížení nezaměstnaných domácností náklady na bydlení (v %) a reziduální příjem nezaměstnaných domácností (v tis. Kč) v ČR, 2007–2012

Podstatná je výše pracovních příjmů

Na to, jak jsou jednotlivé domácnosti zatíženy svými výdaji za bydlení, má vliv zejména výše jejich pracovních příjmů. Jinými slovy lze říci, že pokud domácnost nemá pracovní příjmy například kvůli své dočasné nezaměstnanosti, je větší mírou ohrožena finanční nedostupností bydlení. Negativní roli zde sehrává i věk osoby v čele domácnosti, protože nezaměstnaností jsou často ohroženy mladší osoby bez dostatečné praxe. Z hlediska finanční nedostupnosti bydlení jsou nejrizikovější skupinou mladé nezaměstnané domácnosti. Ty jako jediné měly po většinu sledovaného období záporný reziduální příjem, který upozorňuje na neúměrně vysoké zatížení domácnosti výdaji za bydlení. Zbývající příjem po odečtení nákladů na bydlení tedy nedosahoval ani částky životního minima. Jejich bytovou situaci pak od roku 2010 negativně ovlivnilo zejména zpřísňování podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V závěru sledovaného období tak míra zatížení těchto domácností výdaji za bydlení dosahovala již téměř 50 %.
Subjektivní hodnocení bytové situace samotnými domácnostmi je znatelně ovlivněno skutečnými podmínkami, v nichž dotázaní žijí. Obecně totiž platí, že čím je vyšší podíl nákladů na bydlení z celkových čistých příjmů, tím je vyšší zastoupení domácností, jež vnímají své výdaje jako velmi zatěžující. Nejvyšší podíl těchto odpovědí tak najdeme u nezaměstnaných (zejména mladých) domácností, které z více než poloviny vnímají náklady na bydlení jako velkou zátěž.

Finanční dostupnost bydlení

Je to stav, kdy ceny bytů, domů či výše nájmů korespondují s finanční situací obyvatel daného území. Pro měření finanční dostupnosti bydlení bývá často využíváno indikátorů míry zatížení domácností náklady na bydlení a reziduálního příjmu domácnosti.
Míra zatížení domácností náklady na bydlení je definována jako podíl celkových měsíčních výdajů domácnosti za bydlení k čistým měsíčním peněžním příjmům domácnosti. Náklady na bydlení zahrnují nájemné či poplatky do fondu oprav. Nájemné mohlo být do roku 2010 jak tržní, tak regulované. Od roku 2011 je většina částek nájemného tržní, přesto se v souboru dat objevují domácnosti se sníženou výší nájemného (např. při pronájmu bytu přátelům či jiným blízkým osobám neodpovídá výše nájmu tržním cenám). Tyto případy mohou ovlivňovat celkovou průměrnou výši nájemného. Do výdajů za vlastnické bydlení se nepočítá splátka hypotéky, která je brána jako jistá forma investice. Do nákladů na bydlení se dále zahrnují úhrady za služby, tj. za elektřinu, plyn, dálkové vytápění, vodu, paliva či náklady na běžnou údržbu domu/bytu.
Reziduální přístup k finanční dostupnosti bydlení studuje zbývající, tzv. reziduální, příjem domácnosti, který má domácnost k dispozici po odečtení nákladů na bydlení a životního minima od celkového čistého měsíčního peněžního příjmu domácnosti. Životní minimum je podle definice Ministerstva práce a sociálních věcí ČR „minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.“ Toto minimum se liší od tzv. existenčního minima, což je částka potřebná k přežití jednotlivců. Ani jedna z těchto minimálních částek nebere v potaz nutné náklady na bydlení. Podpora v oblasti bydlení je nezabezpečeným jedincům přístupná skrze tzv. příspěvek na bydlení, popř. doplatek na bydlení.

 

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Dojíždění vlakem do Prahy se stalo atraktivnějším

ilustrativní fotka

V uplynutých 20 letech došlo v zázemí Prahy k dramatickému nárůstu počtu obyvatel. Ten se projevuje zvýšenými počty vyjíždějících, což má za následek změnu ve vytížení železniční i silniční infrastruktury.

Preferujeme suburbia

Petra Špačková, Lucie Pospíšilová

Jaké bydlení preferují různé věkové skupiny v České republice, zkoumají Lucie Pospíšilová a Petra Špačková z týmu Urbánní a regionální laboratoře katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stěhování za lepším životním prostředím za hranice měst není podle nich novým fenoménem.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

ilustrativní obrázek

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.