Má smysl stále studovat?

VYDÁNÍ: 07-08/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Jakým způsobem a zda vůbec se dospělí ve věku 25–64 let v období předcházejících 12 měsíců vzdělávali, se snažili vypátrat evropští statistici. V letech 2011 až 2012 se na toto téma uskutečnilo v rámci Evropské unie šetření Adult Education Survey – AES.

Po ukončení tzv. počátečního vzdělávání mají dospělí řadu možností, jak dále prohlubovat znalosti, získávat vědomosti a budovat kompetence. Mimo samostudia či náhodného nesystematického učení během každodenních činností v zaměstnání či ve volném čase mohou využít především dva typy organizovaného vzdělávání – formální a neformální. Pod pojmem formální vzdělávání rozumíme výuku v rámci běžného školního systému, jejíž úspěšné absolvování vede k dosažení formálně uznávaného stupně vzdělání. Chuť vrátit se v dospělém věku do školy a s ní související míra zapojení dospělých do vzdělávání je ovlivněna celou řadou faktorů. Nejdůležitějším z nich je široká nabídka kvalitních vzdělávacích příležitostí, která umožní dospělým sladit studijní, pracovní a rodinné povinnosti.

Odlišnosti ve formálním vzdělávání v Evropské unii

Odlišné podmínky a institucionální prostředí formálního vzdělávání dospělých v jednotlivých evropských zemích se projevují velmi rozdílnou mírou účasti v tomto typu vzdělávání – od 1,4 % v Rumunsku až po 14,8 % ve Velké Británii. Mezi země, ve kterých není školní vzdělávání v pozdějším věku raritou, dále patří skandinávské země, země Beneluxu a Portugalsko, kde se účast pohybuje kolem 10 %. Vysoká míra zapojení je zde ovlivněna především rozsáhlou systémovou podporou vzdělávání dospělých. To bývá na všech úrovních, od základního až po univerzitní, poskytováno ve formách vhodných i pro zaměstnané osoby – programy jsou organizovány modulárně a jsou velmi flexibilní. Při zápisu může být uplatněno ověření dosažených znalostí a praxe, což snižuje časové nároky na vzdělávání a umožňuje sestavení individuálního studijního plánu. Atraktivitu studia zvyšuje i e-learning, který bývá široce využíván univerzitami i středními školami. Těmto státům se navíc pomocí cílených strategií daří zapojit do vzdělávání i specifické skupiny osob. Přestože jinde zapojení do formálního vzdělávání prudce klesá s věkem, ve Spojeném království se takto vzdělává až 15 % osob ve věku 35–54 let a 6 % ve věku 55–64 let. V Portugalsku, které v nutnosti reagovat na nepříznivou vzdělanostní strukturu populace (až 65 % osob v daném věku má pouze základní vzdělání) významně rozšířilo příležitosti druhé šance, se zpět do lavic vrátil téměř každý desátý člověk se základním vzděláním či každý desátý pracující v nekvalifikované manuální pozici.
V České republice účast na formálním vzdělávání nedosahuje ani čtyř procent. Dospělí se u nás mohou do výuky zapojit v řadě programů večerního, distančního či kombinovaného vzdělávání. Lze se však domnívat, že vysoké dlouhodobé časové investice a nízké možnosti uzpůsobení studia individuálním potřebám většinu zájemců od studia odrazují. Mezi dospělými studenty v Česku z 82 % převažují osoby do 40 let věku, které se ve většině věnují vysokoškolskému studiu (32 % bakalářskému či vyššímu odbornému, 28 % magisterskému, 15 % doktorskému). Zbylých 28 % starších studentů se účastní středoškolského studia s naprostou převahou programů ukončených maturitní zkouškou, přičemž maturitní vysvědčení se snaží získat především vyučení. Osoby se základním vzděláním, kterých je v České republice v daném věku přibližně půl milionu, se do formálního vzdělávacího procesu, až na výjimky, opětovně nezapojují.

Má vzdělání hodnotu?

V mezinárodním srovnání je u nás příznivá absence vnějších bariér zapojení do vzdělávání, například nedostupnost lokality vzdělávání, vysoké vstupní nároky či poplatky, které by lidem v účasti ve vzdělávání výrazněji bránily.
Češi se v nejobecnější rovině nevzdělávají z důvodu nedostatku času anebo kvůli přesvědčení, že (další) vzdělávání nepotřebují. Druhý z důvodů nejčastěji uvádějí lidé s nižším dosaženým vzděláním, kteří se do dalšího vzdělávání zapojují nejméně. Výzkumy kompetencí a funkční gramotnosti (např. šetření
PIAAC, ZDE) přitom ukazují, že pro osoby s nízkým vzděláním bývá přínos dalšího vzdělávání nejvyšší.

Účast v neformálním vzdělávání v ČR podle věku, pohlaví a vzdělání v roce 2011

Účast v neformálním vzdělávání v ČR podle věku, pohlaví a vzdělání v roce 2011

Neformální vzdělávání zatím převažuje

Přístupnější a častěji využívané formy vzdělávání v dospělosti představují krátkodobější, obsahově i organizačně pružnější vzdělávací aktivity, pomocí nichž lze lépe reagovat na aktuální potřeby v osobním životě či na trhu práce. Jedná se o nejrůznější kurzy, semináře, školení či soukromé lekce pod vedením kvalifikovaných odborníků, které souhrnně označujeme jako neformální vzdělávání. I zde panují v účasti značné rozdíly – v Rumunsku, Řecku či Srbsku se alespoň jednou v daném roce takto vzdělávala jen malá část populace (přibližně každý desátý). V severských státech, Lucembursku, Švýcarsku a Nizozemsku, to naopak byla více než polovina osob.
Česká republika se nachází těsně pod průměrem Evropské unie. Do neformálního vzdělávání se u nás zapojilo 35 % osob. Ve všech státech platí, že většina aktivit neformálního vzdělávání je motivována pracovně (v ČR 83 %), velká část je hrazena zaměstnavatelem anebo probíhá v pracovní době při nároku mzdy. Silnými faktory ovlivňujícími účast jsou tedy odpovědnost podniků vůči zaměstnancům, role státních pobídek a kolektivního vyjednávání, ale i hospodářská vyspělost země, struktura ekonomiky, technická náročnost produkce či míra zavádění inovací. Pracovní problematice odpovídá oborová struktura vzdělávání, ve které převažují oblasti obchodu, práva, služeb, zdravotnictví či technické obory.

Účast dospělých 25–64 let ve formálním a neformálním vzdělávání

Účast dospělých 25–64 let ve formálním a neformálním vzdělávání

V České republice vede studium cizích jazyků, které vyčerpávalo až jednu třetinu časových nároků veškerého neformálního vzdělávání, což je jednoznačně nejvyšší podíl v Evropské unii. Češi navíc ve většině případů za jazykové vzdělávání sami platí, a to i tehdy, když je realizované z pracovních důvodů.
Společně s Rumunskem, Polskem, Řeckem a Lotyšskem se však řadíme též mezi země, které se vyznačují vysokými rozdíly v účasti různých vzdělanostních skupin. Vysokoškoláci se se svou 59% účastí vzdělávají až šestkrát častěji než osoby se základním vzděláním, 2,5krát častěji než vyučení a 1,4krát častěji než středoškoláci s maturitou. Tyto rozdíly jsou reflektovány i u různě kvalifikovaných skupin pracujících. Účast ve vzdělávání klesá v souvislosti se snižujícími se požadavky na úroveň dovedností v konkrétních profesích. Přestože v odborných manuálních profesích dosahuje téměř 39 %, charakter výuky se od odborných nemanuálních pozic liší. Vzdělávání zde trvá kratší dobu a je častěji realizováno z důvodu uložení přímé povinnosti dané zaměstnavatelem či zákonem.
Podrobné výstupy z šetření naleznete v publikaci Vzdělávání dospělých v ČR v evropském kontextu (více na ZDE).

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ilustrační foto

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Mgr. Ing. Petr Mazouch, Ph.D.

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

ilustrativní obrázek

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Délku našeho života určuje vzdělání

prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Demografka a vysokoškolská profesorka Jitka Rychtaříková, jejíž jméno je spojeno s katedrou demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK, se právě vrátila z 12. evropské populační konference v Budapešti. Zorganizovala ji Evropská asociace pro populační studia, takže bylo o čem povídat.

Jaké jsou vědomosti a dovednosti dospělých

ilustrační foto

Na přelomu roku 2011 a 2012 se uskutečnil v České republice Mezinárodní výzkum vědomostí a dovedností dospělých (PIAAC). Z jeho výsledků se dozvídáme nejen to, jak jsou na tom naši dospělí občané ve srovnání s občany v dalších vyspělých zemích, ale také, jak se změnily dovednosti dospělé populace v průběhu uplynulých čtrnácti let.