Pracovat před důchodem? Jde to, ale ne všude

VYDÁNÍ: 07-08/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel Česka ve věku 45–59 let od roku 1993 klesá. Zatímco tehdy činil více než pětinu, v roce 2012 se snížil na více než desetinu. Důvody jsou např. v posunutí hranice odchodu do důchodu a ve sníženém počtu invalidních důchodců. Ne ve všech krajích je situace příznivá.

Ještě v 90. letech odcházela část obyvatelstva do důchodu dříve než dnes. Nyní, z důvodu změny legislativy, je to mnohem později. Zatímco v roce 1993 kartogram odráží skutečnost, že část 45–59letých byla již ve starobním důchodu, kartogram z roku 2012 říká něco jiného. V roce 2011 se změnila doba odchodu do důchodu. Nárok na starobní důchod má proto menší část lidí. Další problém je v nabídce práce. Moravskoslezský a Ústecký kraj jsou známé vysokou nezaměstnaností. Špatný zdravotní stav a rezignace na možnost získání práce vedou také k pracovní neaktivitě.

Průmyslové kraje

Podíl ekonomicky neaktivních lidí ve věku 45–59 let byl v Moravskoslezském kraji vždy nad celorepublikovým průměrem. V roce 1993 dosáhl rekordních 31,0 %. Tento podíl se postupem času snižuje. V roce 2012 byl již na úrovni 14,5 %, takže se Moravskoslezský kraj posunul z prvního na druhé místo hned za Ústecký kraj, kde podíl ekonomicky neaktivních dosáhl 16,1 %.
V Ústeckém kraji je situace od roku 2007 ještě méně příznivá než v Moravskoslezském kraji, kdy z populace 45–59letých bylo nejvíce ekonomicky neaktivních lidí z celé České republiky – 23,6 %. V roce 2008 došlo k mírnému snížení na 21,9 %. O rok později tento podíl klesl na 20,5 % a v roce 2010 na 19,3 %. Nejnižšího podílu ekonomicky neaktivních v populaci 45–59letých dosáhl v roce 2011, kdy tato hodnota klesla na 15,9 %, avšak v roce 2012 opět začala trochu stoupat – na 16,1 %. Ve sledovaném období 1993–2012 byl nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních lidí v Ústeckém kraji zaznamenán v roce 2000, kdy dosáhl 24,6 %.

Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny v roce 2012 (v % )

Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny v roce 2012 (v % )

„V Praze je blaze“

Zatímco Moravskoslezský a Ústecký kraj mají podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva ve věku 45–59 let výrazně nad průměrnými hodnotami České republiky, v Praze je situace diametrálně odlišná. Ekonomicky neaktivních lidí ve věku 45–59 let je tu nejméně z celé republiky, jejich podíl se pohybuje výrazně pod celorepublikovým průměrem. V Praze je tradičně vysoká zaměstnanost a nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob.
Ani v jednom roce se zde ve sledovaném období podíl ekonomicky neaktivních nepřehoupl přes průměrnou celorepublikovou hodnotu a nikdy nedosáhl hodnot Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje. Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních lidí ve sledované věkové skupině tu byl zaznamenán v roce 1993 –14,7 %, nejnižší pak v roce 2012 – 8,3 %. Lidé tu jsou ekonomicky aktivní nejen v předdůchodovém, ale i v důchodovém věku. Žádný jiný kraj se nemůže pochlubit tak nízkým podílem ekonomicky neaktivních obyvatel v předdůchodovém věku jako Praha.

Kdo je ekonomicky neaktivní

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
(osoby mimo pracovní sílu) tvoří všechny osoby, které během referenčního období nebyly zaměstnány a nejsou současně charakterizovány ani jako nezaměstnané, tj. nesplňují tři základní podmínky nezaměstnanosti definované Mezinárodní organizací práce:
•nebyly zaměstnané,
•hledaly aktivně práci,
•byly připraveny k nástupu do práce.

Proměnné hodnoty Libereckého kraje

Zvláštním vývojem prošel v tomto směru Liberecký kraj. V podílu ekonomicky neaktivního obyvatelstva přesáhl v některých letech průměrné hodnoty za celou Českou republiku a jindy byl zase pod celorepublikovým průměrem. V tomto kraji došlo k výraznému poklesu podílu ekonomicky neaktivních obyvatel ve věkové kategorii 45–59 let po roce 2009, kdy v České republice kulminoval hospodářský útlum. Zatímco v letech 2008 a 2009 byl jejich podíl vysoký (21,4 % a 20,1 %), v roce 2010 se snížil na 16,3 %, což byla ještě hodnota, která překračovala celorepublikový průměr. K poklesu podílu ekonomicky neaktivních lidí na 14,1 % došlo v roce 2011, avšak o rok později, v roce 2012, zase tento podíl vzrostl na 14,9 %.

Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny (v % ), vybrané kraje od roku 1993 do roku 2012

Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny (v % ), vybrané kraje od roku 1993 do roku 2012

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj prochází velkou přeměnou. Podíly ekonomicky neaktivních ve věkové skupině 45–59 let se pohybovaly od roku 1993 většinou pod republikovou úrovní, pouze v letech 1996, 2008 a 2009 ji přesáhly. Od změny důchodového systému v roce 2011 se již pohybují nad touto hranicí a v roce 2012 téměř dosahují hodnot Ústeckého kraje. Co je příčinou tohoto zhoršení, je otázkou.

Ostatní kraje

Příznivá situace, i když nikoli v takové míře jako v Kraji hl. m. Praha, byla zaznamenána v krajích, které se vyznačují vysokou nadějí dožití při narození. Takovými jsou např. Jihočeský a Královéhradecký kraj. V těchto krajích podíly ekonomicky neaktivních obyvatel ve věkové skupině 45–59 let málokdy překračují celorepublikové hodnoty.
Více informací o tomto tématu najdete v publikaci Trh práce v ČR 1993–2012 (http://bit.ly/1qtMBg7) a v titulu, který nedávno vyšel, Senioři v krajích (http://bit.ly/1qwYogd).

Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny v roce 1993 (v % )

Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny v roce 1993 (v % )

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kterým agenturám práce v České republice rostou tržby

ilustrativní fotka

Služeb pracovních agentur nejvíce využívají průmyslové podniky zejména v automobilovém průmyslu. Při přepočtu na kmenové zaměstnance nejvíce agenturních pracovníků zaměstnává filmový průmysl.

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

Babičko, dědečku, už vám přišel důchod?

ilustrativní fotka

Šestina lidí starších 60 let má podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zkušenost s některou z forem zneužívání. S tím, jak se zvyšuje zastoupení starších osob v populaci, poroste i počet těch, kteří budou v seniorském věku muset čelit nějaké formě násilí.

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

ilustrativní fotka

Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

V České republice přibývá pracujících seniorů

ilustrativní obrázek

Od roku 1995 se počet pracujících osob ve věku 65 a více let zvýšil téměř o třetinu, a to z necelých 80 tis. na 108 tis. osob. Letos ve 2. čtvrtletí u nás již pracovalo 126 tis. seniorů.

Statistika volných míst

Ilustrační foto

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Ilustrační foto

Od roku 2000 ve většině států Evropy, včetně Česka, významně narostla míra ekonomické aktivity osob ve věku 55–64 let. V řadě zemí totiž vycházejí stárnoucí populaci vstříc kratšími pracovními úvazky. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že Česko v tomto směru zaostává.

Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku

ilustrativní fotka

V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.

Evropští senioři se stát od státu liší

ilustrativní fotka

Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.

Ohlednutí za prezentací výsledků analýz o seniorech

Ing. Jan Honner

Aktuálním tématům se na krajských správách (ve spolupráci s ústředím) věnujeme již řadu let.

Péče o seniory je dnes velký byznys

Ing. Zbyněk Frolík

Jak v Česku, tak v Evropě dnes přibývá nových privátních zařízení pro seniory, která mají o nemocniční lůžka firmy Zbyňka Frolíka zájem. Podobná strategie je relevantní i pro čínský trh, kam se nyní pokouší vstoupit a kde je v důsledku politiky jednoho dítěte situace podobná.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Proč mladí nepracují a staří nevědí kudy kam

Ilustrační obrázek

Ještě v roce 1993 pracovala téměř třetina osob ve věku 15 až 19 let. O dvacet let později, v roce 2013, jich pracovala zhruba 3 %. Naprosto opačná tendence je u lidí v předdůchodovém věku. Míra jejich zaměstnanosti se totiž razantně zvýšila.

„Pracoval bych do skonání světa“

Jiří Pelej

Někteří lidé svým konáním překračují hranice přírodních zákonů. O tom, že pracovat v jednom podniku lze více než dvanáct pětiletek, by mohl vyprávět Jiří Pelej. V Českém statistickém úřadu působí od roku 1953 a stal se tak služebně nejstarším zaměstnancem.

Pracovat mnohdy bolí

ilustrační foto

Více než polovina pracujících, tj. 2,5 mil. osob, si myslí, že se jim v důsledku zaměstnání zhoršuje zdraví. Přes půl milionu lidí je v práci zároveň vystaveno jak fyzickým, tak i duševním rizikovým faktorům.

Kvalita pracovních míst se zhoršuje

ilustrační foto

Počtům lidí bez práce se obecně věnuje velká pozornost. Přitom horším trendem než samotná nezaměstnanost je zhoršování kvality pracovních míst. Přestože se tento trend, tj. špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, týká nás všech, příliš se o něm nemluví.