V čem je české zemědělství jiné?

VYDÁNÍ: 07-08/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Výsledky dosud provedených strukturálních zemědělských šetření ukazují, ve kterých aspektech se Česko odlišuje od ostatních států Evropské unie. Některé rozdíly jsou opravdu výrazné.

Prvním takovým rozdílem je průměrná velikost zemědělského subjektu. V roce 2010 dosahovala v Česku 152 ha na subjekt, zatímco průměr v EU28 je pouhých 14 ha na subjekt. S velkým odstupem následují státy Velká Británie (90 ha) a Slovensko (77 ha). S tím souvisí i zastoupení subjektů ve velikostních kategoriích – nad 100 ha výměry spadá 19,3 %, zatímco v EU28 je to jen 2,7 % subjektů. Naproti tomu do kategorie do pěti hektarů výměry je v Česku zařazeno jen 15,4 % subjektů oproti unijním 69,2 %.
Pokles počtu subjektů a zvyšování jejich průměrné výměry je v českém i unijním zemědělství jedním z nejvýraznějších trendů posledních deseti let. V Česku se průměrná výměra subjektu  v období 2000–2010 zvýšila ze 136 ha na subjekt na 152 ha na subjekt.
Pro české zemědělství je také typický vysoký stupeň využívání pronajaté půdy. I když podíl vlastní půdy v zemědělských subjektech postupně roste (ze 7,6 % v roce 2000 na 22,0 % v roce 2010), nižší podíl než Česko vykazuje pouze Slovensko (pouhých 11,9 %). Unijní průměr činí 51,7 %. Podíl pronajaté půdy přitom roste s velikostí zemědělského subjektu.

Vyšší podíl právnických osob

Dalším charakteristickým rysem českého zemědělství je vysoké zastoupení subjektů právnických osob: po Francii (29,2 %) jsme s 13,5 % na druhém místě. Unijní průměr jsou přitom pouhá tři procenta. Z toho vyplývá i fakt, že Česko má nejmenší podíl rodinných pracovníků na celkovém počtu pracujících, a to 32,4 % ve srovnání s unijním průměrem 92,3 %.
S velikostí zemědělských subjektů souvisí i objem pracovní síly na jeden subjekt, kde s 5,8 osoby na subjekt opět zaujímáme první místo, přičemž unijní průměr je 2,1 osoby na subjekt. Naopak, co se týká objemu pracovní síly na plochu obhospodařované půdy, obsadilo Česko celkové 24. místo s hodnotou 3,8 osoby na 100 ha zemědělské půdy (unijní průměr je 14,5 osoby). Celoevropským trendem je snižování počtu pracujících v zemědělství.
Co se týká věkové struktury pracovníků, byla na úrovni Evropské unie zatím analyzována pouze data týkající se vedoucích pracovníků. Podíl mladých farmářů do 35 let se postupně zvyšuje, avšak stále více než 50 % zemědělských subjektů řídí pracovníci nad 55 let věku.

Zastoupení zemědělských subjektů ve velikostních třídách

Zastoupení zemědělských subjektů ve velikostních třídách

Historie strukturálních zemědělských šetření

•    1846: V Belgii byl proveden první zemědělský cenzus na území dnešní EU.
•    1902: První sčítání zemědělských podniků v českých zemích pořádané Císařsko-královskou centrální komisí pro statistiku.
•    1930: Sčítání zemědělských podniků organizované Mezinárodním ústavem pro zemědělství.
•    1950: Od této doby se v desetiletých intervalech koná šetření organizace OSN pro výživu a zemědělství (tehdejší Československo se jich neúčastní).
•    1970: Od tohoto roku se na organizaci strukturálních šetření podílí Eurostat.
•    1995: Mimořádné zjišťování, kterým se ČR znovu zapojila do systému strukturálních šetření.
•    2000: Od tohoto roku jsou v Česku organizována šetření podle evropsko-unijní metodiky.
•    2013: V ČR se uskutečnilo poslední strukturální šetření v zemědělství.

Obiloviny, skot a prasata jsou v útlumu

V posledních letech došlo na národní i evropské úrovni k poklesu výměry orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů.
Ustupuje se také od pěstování obilovin (především žita a ječmene), a naopak rostou plochy technických plodin. Variabilitu v rámci Evropské unie vykazují například pícniny na orné půdě, jejichž výměry se v Česku zmenšily, zatímco celoevropským trendem je jejich nárůst.
V živočišné výrobě dochází k útlumu chovu především skotu a prasat. V Česku se pokles stavů týká i drůbeže, jejíž chov v jiných státech (Španělsko, Polsko, Rumunsko) zaznamenává expanzi.
Opačným příkladem jsou ovce, jejichž stavy u nás vzrostly při současném úbytku v jiných evropských státech (zvláště v Irsku nebo ve Španělsku).

Podíl vlastní půdy v zemědělských subjektech podle velikostních tříd

Podíl vlastní půdy v zemědělských subjektech podle velikostních tříd

Autor: , oddělení statistiky zemědělství a lesnictví
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

I letos se v Kraji Vysočina chová nejvíce skotu

ilustrativní obrázek

Podle soupisu hospodářských zvířat provedeného k 1. dubnu 2017 byly stavy skotu v rámci celé České republiky navýšeny meziročně o 0,4 %. Počty zvířat v chovech vzrostly ve většině krajů.

Českému zemědělství se vloni dařilo

ilustrativní obrázek

Ekonomický výsledek českého zemědělství ovlivnila především dobrá úroda. Produkce odvětví v běžných cenách v roce 2016 dosáhla hodnoty 129,3 mld. Kč, tj. o 1,8 % více než v roce předchozím. Podnikatelský důchod se meziročně zvýšil o více než čtvrtinu na 20,2 mld. Kč.

Od roku 2000 ubylo 113 tis. ha půdy

ilustrativní obrázek

Již tradičně vystoupili zástupci ČSÚ na tiskové konferenci, která se uskutečnila v rámci 41. ročníku výstavy Země živitelka 29. srpna v Českých Budějovicích.

Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso

ilustrační foto

Česká republika dováží dlouhodobě víc potravin, než kolik jich vyváží. Letošní čtyři měsíce však ukázaly zlepšení díky exportům, hlavně do Německa. Stále ale platí, že vyvážíme především obilí a dovážíme hodně masa. Neměli bychom „přidávat víc práce“?

Agrocenzus 2020 odstartován

Ing. Jiří Hrbek_náhled

Na posledním zasedání ředitelů zemědělských statistik členských států v Eurosta­tu zaznělo, že je třeba zásadně změnit zemědělskou statistiku.

Snížil se podíl orné půdy, zlepšila se užitkovost

ilustrační foto

Od začátku 90. let došlo v rostlinné a živočišné výrobě k velkým změnám. Ubylo orné půdy a snížila se druhová rozmanitost zemědělských plodin. Přestože se zvýšila užitkovost, nejsme v živočišné výrobě soběstační.

Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Odhad skluzně brambor

Když Český statistický úřad zveřejnil v říjnu odhad letošní sklizně brambor, vyšlo najevo, že se produkce této významné plodiny meziročně propadla o jednu pětinu a ve srovnání s desetiletým průměrem dokonce o jednu třetinu. Přestože poptávka po „chlebu chudých“ u nás dlouhodobě klesá, letošní zimu a jaro se bez dovozu brambor ze zahraničí neobejdeme.