Zemědělství v roce 2013

VYDÁNÍ: 07-08/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podle předběžných výsledků dosáhl podnikatelský důchod zemědělských prvovýrobců v loňském roce hodnoty 16,7 mld. Kč. Od roku 1998, kdy se začal souhrnný zemědělský účet v ČSÚ sestavovat, se jedná o druhý nejlepší hospodářský výsledek.

Lépe než vloni si zemědělci vedli pouze v roce 2011, kdy dosáhli rekordního zisku 17,4 mld. Kč. Hodnoty tohoto ukazatele však nebyly vždy kladné. V plusových číslech se ustálily až po vstupu ČR do EU v roce 2004. Výjimkou v období před vstupem byl pouze rok 2001, který díky výraznému navýšení produkce obilovin a prasat vybočuje ze zástupu záporných čísel.

Pracovní síla

Vstup pracovní síly do zemědělství (Agricultural Labour Input – ALI) se měří v ročních pracovních jednotkách (Annual Work Unit – AWU), čímž se zohlední práce na částečný úvazek či sezónní práce. Jelikož je AWU ekvivalentem zaměstnanosti na plný úvazek, může mít každý stát stanovený pro jednu AWU jiný počet odpracovaných hodin. V České republice platí Eurosta­tem doporučená hodnota: 1 AWU = 1 800 hodin. Zemědělství je dále specifické svým rozdělením pracovní síly na placenou a neplacenou, která zahrnuje vlastníky podniků a neplacené rodinné příslušníky.

Vyšší úroda, růst cen a odliv pracovní síly

Meziroční růst produkce zemědělského odvětví v roce 2013 byl zapříčiněn nejen vyšší úrodou pšenice, žita, řepky a ovoce, ale i růstem cen krmných plodin, zeleniny a brambor. U produkce živočišné lze zaznamenat navýšení výroby vajec a prasat a nárůst cen za skot a drůbež. Nezanedbatelnou položkou bylo také mléko, jehož výroba i nákupní cena ve sledovaném roce vzrostly, čímž došlo k navýšení hodnoty produkce této komodity o 9,2 %. Další rostoucí položkou souhrnného zemědělského účtu byla produkce zemědělských služeb, jejichž hodnota se meziročně zvýšila o 14,3 %.
Na druhé straně došlo i k nárůstu mezispotřeby (o 5,5 %), která výši hospodářského výsledku naopak snižuje. Ve struktuře mezispotřeby zaujímaly největší podíl krmiva (36,8 %), energie (16,1 %), ostatní výrobky a služby (13,0 %) a hnojiva (7,3 %).
Proti roku 2012 došlo i přes stagnaci počtu pracovních sil v zemědělství ke zvýšení náhrad zaměstnancům o 2,7 %. Z dlouhodobého hlediska však dochází k neustálému pozvolnému odlivu pracovní síly z odvětví. Hlavními důvody jsou snižování stavů hospodářských zvířat a stále se rozvíjející rostlinná výroba, kde lze lidskou práci nahradit stroji.
Posledním zmíněným, ale neméně důležitým segmentem hospodářského výsledku, jsou vyplacené dotace. Odhad pro rok 2013 činil 32,1 mld. Kč.

 Vývoj výsledků zemědělství v ČR (v mld. Kč)

Vývoj výsledků zemědělství v ČR (v mld. Kč)

Pracovní síla v roce 2013 ve vybraných zemích (tis. AWU)

Pracovní síla v roce 2013 ve vybraných zemích (tis. AWU)

Na zisky měly vliv dotace

Ziskovost českého zemědělství byla a je z velké části ovlivněna národními a zejména evropskými dotacemi. V přepočtu na obhospodařovanou zemědělskou půdu získali v roce 2012 čeští zemědělci 363,5 euro na hektar. Tato částka byla vysoce překonána Řeckem (756,7), Finskem (976,0) a Maltou (1 743,6). Protipólem byly Litva (131,1), Lotyšsko (143,0) či Bulharsko (143,8). Co se sousedních států týká, Česká republika předběhla Polsko – 269,0 euro na hektar a Slovensko (302,4), výše dotací však nestačila na Rakousko (639,5) ani Německo (439,2).
Mezispotřeba na hektar obhospodařované zemědělské půdy dosáhla v Česku v roce 2012 hodnoty 994,9 euro na hektar. Ze sousedních států podobnou částku vykázalo Polsko (976,3) a Slovensko (943,6), naproti tomu Rakousko (1 480,9) a Německo (2 263,0) nás převyšovaly. Nejvyšší čísla však můžeme zaznamenat u Nizozemska (9 688,0), Malty (6 195,8) a Belgie (4 601,7).
Zajímavé je i porovnání poměrů mezispotřeby na produkci zemědělského odvětví. Zatímco v Česku, Belgii, Německu, Lucembursku, Irsku a Švédsku se hodnoty pohybují kolem 72 až 73 %, Itálie byla schopna stlačit mezispotřebu až na úroveň 46,5 %. Do 50 % se vešli také Španělé, Řekové či Malťané

Indikátor A (2005 = 100)

Indikátor A (2005 = 100)

Indikátor A

Srovnání úrovně zemědělství v jednotlivých státech lze provést pomocí indikátoru A, neboli indexu reálného důchodu z faktorů v zemědělství na roční pracovní jednotku (AWU). Indikátor A může být publikován buď jako meziroční index, nebo index vztažený k základnímu roku. Eurostat v tomto případě bere za základní rok 2005. Pro ukazatel 2005 = 100 lze v časové řadě od roku 2000 u států přistupujících do EU v roce 2004 vypozorovat prudký nárůst hodnot indikátoru A. V České republice ze 60,0 na 172,2 v roce 2013, v Polsku ze 60,9 na 166,1, na Slovensku z 82,4 na 217,1. U starších členských států sice také docházelo ke zvyšování hodnoty indexu, avšak ne k tak výraznému – v Německu z 90,0 na 122,8 a v Rakousku z 86,0 na 116,0.

Česko patří spolu se Slovenskem k jediným zemím Evropské unie, ve kterých se podíl neplacené pracovní síly na pracovní síle celkem pohybuje pod 50 %. Podle předběžných výsledků se u nás v roce 2013 k neplaceným řadilo 24,4 % pracovníků, což představovalo nejnižší hodnotu v Unii.
Hned za Českem se umístilo Slovensko (26,4 %) a Estonsko (51,8 %). Naopak nejvyšších podílů dosáhly Polsko (94,6 %), Chorvatsko (93,0 %) a Irsko (92,3 %), přičemž průměr EU28 činil 76,8 %.
Zajímavý je i vývoj celkové pracovní síly v zemědělství. Od roku 2000 došlo k nejvýraznějšímu poklesu ALI na Slovensku (–62,2 %) a v Estonsku (–61,5 %). V Polsku,  Lucembursku, ve Velké Británi a na Kypru se propad pohyboval od 14 % do 16 %, zatímco Irsko a Malta byly jedinými státy, kde počet přepočtených pracovníků nepatrně vzrostl. V Česku došlo ve sledovaném období ke snížení hodnoty ukazatele o 36,4 %.
Za pozornost určitě stojí pohled na podíl hrubé přidané hodnoty za zemědělství na hrubém domácím produktu za celou ekonomiku. V Česku i ve všech sousedních státech vykazuje klesající tendenci, výše podílů se však značně liší.
Při porovnání vývoje mezi lety 2000 a 2011 se hodnoty podílů jednotlivých zemí měnily následovně: Německo z 0,9 % na 0,6 %, Rakousko ze 1,3 % na 1,1 %, Česko z 2,5 % na 1,4 %, Slovensko z 3,2 % na 2,3 % a nakonec Polsko ze 4,0 % na 3,2 %.

Mezispotřeba na hektar obhospodařované zemědělské půdy (eur/ha) v roce 2012

Mezispotřeba na hektar obhospodařované zemědělské půdy (eur/ha) v roce 2012

Autor: , oddělení statistiky zemědělství a lesnictví
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Českému zemědělství se vloni dařilo

ilustrativní obrázek

Ekonomický výsledek českého zemědělství ovlivnila především dobrá úroda. Produkce odvětví v běžných cenách v roce 2016 dosáhla hodnoty 129,3 mld. Kč, tj. o 1,8 % více než v roce předchozím. Podnikatelský důchod se meziročně zvýšil o více než čtvrtinu na 20,2 mld. Kč.

Víno se pěstuje skoro v celé republice

ilustrativní fotka

Češi rádi pijí víno od domácích vinařů, zvyšuje se rozloha vinic i spotřeba vína. Od roku 1920 do roku 2015 se ztrojnásobila plocha vinic a spotřeba vína je od roku 1964 více než čtyřnásobná. Kde a jaké víno se u nás pěstuje, dokládají výsledky z evropského strukturálního šetření o vinicích.

Od roku 2000 ubylo 113 tis. ha půdy

ilustrativní obrázek

Již tradičně vystoupili zástupci ČSÚ na tiskové konferenci, která se uskutečnila v rámci 41. ročníku výstavy Země živitelka 29. srpna v Českých Budějovicích.

Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso

ilustrační foto

Česká republika dováží dlouhodobě víc potravin, než kolik jich vyváží. Letošní čtyři měsíce však ukázaly zlepšení díky exportům, hlavně do Německa. Stále ale platí, že vyvážíme především obilí a dovážíme hodně masa. Neměli bychom „přidávat víc práce“?

Agrocenzus 2020 odstartován

Ing. Jiří Hrbek_náhled

Na posledním zasedání ředitelů zemědělských statistik členských států v Eurosta­tu zaznělo, že je třeba zásadně změnit zemědělskou statistiku.

Snížil se podíl orné půdy, zlepšila se užitkovost

ilustrační foto

Od začátku 90. let došlo v rostlinné a živočišné výrobě k velkým změnám. Ubylo orné půdy a snížila se druhová rozmanitost zemědělských plodin. Přestože se zvýšila užitkovost, nejsme v živočišné výrobě soběstační.

Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Odhad skluzně brambor

Když Český statistický úřad zveřejnil v říjnu odhad letošní sklizně brambor, vyšlo najevo, že se produkce této významné plodiny meziročně propadla o jednu pětinu a ve srovnání s desetiletým průměrem dokonce o jednu třetinu. Přestože poptávka po „chlebu chudých“ u nás dlouhodobě klesá, letošní zimu a jaro se bez dovozu brambor ze zahraničí neobejdeme.