Díky jádru svítí každá třetí žárovka

VYDÁNÍ: 09/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Na vysoké škole statistiku upřímně nenáviděla. Jenže jaderné obory, které jsou její doménou, se bez ní neobejdou. „Krok po kroku jsem naznala, jak užitečný nástroj to je. A statistika mne začala i bavit,“ přiznala v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky. Její další odpovědi se už týkají naší energetické soběstačnosti.

V souvislosti se složitou geopolitickou situací se nabízí otázka zajištění naší energetické bezpečnosti. Hrozí nám že se ocitneme bez tepla a světla?

To nám určitě nehrozí, alespoň ne na nějakou delší dobu. Ale v našich klimatických podmínkách i krátkodobý výpadek elektřiny či dodávek paliv pro teplárny znamená dost velké potíže. Jistě bychom si poradili, znamená to však připravovat se dopředu a promýšlet scénáře a reakce na ně. Měli bychom také lidem více říkat, že mít doma nějaké základní věci pro „přežití“ prvních desítek hodin po výpadku není tak náročné a nákladné.  Nemyslím si, že zdroje energie pro naše potřeby by byly mávnutím proutku nebo taktovky diktátora najednou zcela nedostupné, spíš jich krok po kroku bude méně a budou dražší. A my se budeme muset vážně zamýšlet nad svými nároky a skutečnými potřebami, což zdaleka není v našem světě synonymum.

Dokazuje podle vás situace v oblasti evropské energetiky, že využívání jaderné energie a další rozvoj tohoto odvětví jsou tou správnou cestou?

Rozhodnutí, zda jádro má nebo nemá být jedním ze způsobů, kterým si budeme do budoucna zajišťovat pokrytí části našich energetických potřeb, není jednoduché a přímočaré. Je založeno na hledání rovnováhy mezi bezpečností, náklady a společenskou přijatelností. V Evropě se momentálně vracíme o 20 let nazpět, zase převládají emoce a nikoli objektivní hodnocení různých aspektů. Nicméně řada jaderných elektráren, které jsou dnes v provozu, bude s největší pravděpodobností součástí energetického mixu po další desítky let. Většina publikovaných studií naznačuje, že podíl jaderné energetiky na světové spotřebě primárních zdrojů v tomto století výrazně neporoste a pravděpodobně se bude pohybovat okolo deseti procent. I tak to však znamená nárůst instalovaného výkonu v rozmezí od čtyřnásobku do třicetinásobku současného stavu v závislosti na konkrétním nárůstu celkové spotřeby. Bude zajímavé sledovat, zda a jak se tyto predikce budou naplňovat i ve světle nedávné vážné havárie jaderné elektrárny Fukušima. V každém konkrétním případě je totiž třeba velice pečlivě zkoumat výchozí podmínky, neboť jaderná energetika není vždy a všude optimálním řešením. Analytici vyvinuli zevrubné metody pro hodnocení jednotlivých variant zásobování společnosti energií. Úkolem tvůrců politik a strategií je použít tyto nástroje, vyváženým způsobem vzít v úvahu vliv různých variant na všechny tři pilíře udržitelného rozvoje: ekonomický, environmentální i společenský, a učinit odpovídající kompromisy beroucí v úvahu specifické podmínky a priority té které země či regionu. Pak může mít jaderná energetika v řadě zemí svou šanci.

I když havárie elektrárny Fukušima se v mnohém liší od té v Černobylu, svět se po každé takové události zabývá přechodem na alternativní zdroje energie. Je v podmínkách ČR opuštění jádra uskutečnitelné?

Jistěže ano. Pro způsob, jakým si budeme opatřovat energie pro své potřeby, existuje vždy řada možností. Jsou země, které jadernou energetiku do svého mixu nepotřebují. Byli bychom velmi rádi, kdybychom si mohli pětasedmdesát procent elektřiny vyrábět z vody. Ale praotec Čech nám to nedopřál, zastavil se tady. A tak k uspokojování našich energetických potřeb máme uhlí, bohužel už skoro jen to hnědé, ne moc dobré kvality. Máme vodu, která už je na hranicích využitelnosti a v elektřině pravděpodobně nikdy nepřesáhne nějakých sedm procent. Před padesáti lety jsme vstoupili do jaderného klubu, dnes tu energetiku umíme jako jedna ze třiceti zemí provozovat na patřičné úrovni bezpečnosti a spolehlivosti. Každá třetí žárovka v tomhle státě svítí díky těm šesti jaderným blokům, které jsou spolehlivé, nikoho neohrožují, jsou i rozumně šetrné k životnímu prostředí. Tak pro mě by byla hloupost se toho vzdát z nějakých netechnických, neracionálních důvodů. Rozhodnutí ve věci energetiky však budou vždy ovlivněna kompromisy odrážejícími osobní nebo skupinové preference a subjektivní posouzení důležitosti jednotlivých ukazatelů.

Jak si Česko v mezinárodním srovnání stojí v oblasti jaderné bezpečnosti?

Z hlediska bezpečnostních parametrů je všech našich šest bloků zcela srovnatelných s tím, co se považuje za dobrou světovou úroveň. Obě jaderné elektrárny postupně zlepšují své provozní i bezpečnostní ukazatele a věnují potřebné lidské i finanční kapacity zvyšování úrovně zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany svých zařízení i jejich personálu. Naše jaderné bloky z bezpečnostního pohledu tedy provozujeme tak, jak se sluší a patří. Ale musíme jim věnovat neustálou pozornost, snažit se „neusnout na vavřínech.“ Je třeba se věnovat věcem, které v jiných provozech jsou rutinně brány jako normální, ale v jaderné energetice prostě normální být nemohou. Týká se to zejména provozovatele, ale i dozoru, protože znalý dozor také může svým dílem k bezpečnosti přispět a my, jako ochránci veřejného zájmu, bezpochyby v tom svou roli také hrajeme.

Je elektřina z jádra dobrým obchodním artiklem? A do jaké míry ovlivňuje mezinárodní obchod s energiemi právě tento segment?

Ptejme se napřed, zda je elektřina získaná v jakékoli elektrárně dobrým obchodním artiklem. V Evropě to momentálně vypadá, že kromě dotovaných a subvencovaných zdrojů, se žádné nové elektrárny stavět nevyplatí. Ale nic není jenom černé, nebo bílé. Elektřina totiž není jen obchodní artikl, má i výrazné rysy veřejného statku. A státy se musejí postarat o její dostupnost ve správný čas, na správném místě a za rozumnou cenu. Jaderné elektrárny jsou charakteristické vysokými investičními náklady. Do roku 2010 se odhady potřebných investičních nákladů na jednotku instalovaného výkonu pohybovaly mezi 1 200 a 2 150 dolary za kilowatt. V poslední době se rozpětí pohybuje mezi 1 500 a 8 000 dolary za kilowatt. Došlo tedy k nárůstu dolních i horních odhadů. Rozdíly mohou být způsobeny konkrétními podmínkami ve vybrané lokalitě. Cena práce i surovin se stát od státu liší. Míra využití domácí pracovní síly a domácí výroby může mít na náklady velmi významný vliv. Státní podpora, dotace a finanční záruky se rovněž velmi různí. Stejně tak se mohou lišit požadavky státního dozoru na jadernou bezpečnost. Celkově lze konstatovat, že z ekonomického hlediska je výroba ve fosilních a jaderných elektrárnách srovnatelná. Palivová složka měrných výrobních nákladů je oproti tomu v jaderných elektrárnách velmi nízká a navíc cena přírodního uranu v ní činí méně než 50 procent. Nízká a poměrně stabilní cena paliva přitom umožňuje omezit cenové nejistoty, které zmítají trhy s fosilními palivy, zvláště ropy a zemního plynu.

Domníváte se, že by výstavba dalšího bloku jaderné elektrárny Temelín a Dukovany pozitivně ovlivnila ekonomický vývoj v České republice?

Každá velká investice je příspěvkem k pozitivnímu vývoji ekonomiky, přináší pracovní místa a daňové výnosy, to jen namátkou. Stavba jaderného bloku znamená investici okolo 150 miliard korun rozloženou do zhruba deseti let včetně přípravy stavby. Hodně by ovšem záleželo na tom, jak velká část by se realizovala silami firem, které platí v Česku daně.

 

Ing. Dana Drábová, Ph.D.Ing. Dana Drábová, Ph.D.

Po ukončení studií (1985) na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha nastoupila do Centra hygieny záření při Státním zdravotním ústavu jako výzkumný pracovník. Později se stala zástupkyní vedoucího Národní referenční laboratoře pro vnitřní kontaminaci a zástupkyní vedoucího Centra radiační monitorovací sítě. V roce 1995 byla jmenována do čela Krizového útvaru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který vedla až do roku 1996, kdy převzala post ředitelky Státního ústavu radiační ochrany. Od roku 1999 vykonává funkci předsedkyně SÚJB. V roce 2000 získala doktorát z jaderné fyziky. Koncem roku 2006 byla s tříletým mandátem zvolena předsedkyní Západoevropské asociace jaderných dozorných orgánů.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V Česku se těží méně ropy, zemního plynu i uhlí

ilustrativní fotka

V roce 2016 českou energetiku ovlivnily mimořádné události – havárie v rafineriích a výpadek výroby v jaderných elektrárnách. Zemní plyn nahradil energii z jádra.

Evropská unie si posvítila na energetiku

ilustrativní fotka

Eurostat vydal průvodce statistikou energetiky, který mapuje toky energie v zemích EU. Jak je na tom s energetickou závislostí ČR, uvádí následující analýza ČSÚ.

Za 25 let poklesla těžba uhlí o více než polovinu

V roce 2015 se v České republice vytěžilo o 55 % méně uhlí než před 25 lety. To mělo dopad na zaměstnanost v odvětví. Za poslední dekádu se snížila o 43 %. Na konci roku 2016 zde pracovalo 16,4 tis. zaměstnanců.

Co ukázalo Energo 2015

ilustrativní fotka

Spotřeba energií v českých domácnostech není zanedbatelná. Z pohledu celkové konečné spotřeby tvoří zhruba jednu čtvrtinu. Ze šetření ČSÚ Energo 2015 vyplynulo,
že nejvíce energie využijí domácnosti na vytápění.

Vývoj informačních systémů o energetice

Ing. Josef Vlášek

Energetické systémy jsou ve středu pozornosti nejen u nás, ale i ve světě. V dnešní době to souvisí zejména s tím, že spolehlivý a stabilní energetický systém je jednou z výrazných záruk bezpečnosti země.

K situaci na energetickém trhu

Ing. Josef Vlášek

Energetický systém v České republice poskytuje v současnosti spolehlivé, stabilní a dostupné služby všem sektorům české ekonomiky. Dnes stojí před řadou otázek. Některá jejich řešení už za sebou mají určitý vývoj. Jiná vyplývají z rychlého technického a technologického vývoje v oboru. Po havárii v japonské Fukušimě a následném