Musíme hledat alternativní trhy

VYDÁNÍ: 09/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Jak hodnotí české firmy vývoj na zahraničních trzích, po přijetí sankcí Západu vůči Rusku, shrnuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Přitom vychází z výsledků nedávného průzkumu mezi členy Svazu.

Od začátku letošního srpna začala platit sankční opatření proti Rusku. Jaký dopad to bude mít podle členů vašeho Svazu na český export?

Pokud se pokusíme vyčíslit dopad přímých sankcí, tak to není něco, kvůli čemu by český export kolaboval, neboť z 80 procent je orientován na Evropskou unii. Ale, a tam už se dostáváme k tomu, že nás to bolet bude, z těch třetích trhů, jejichž význam stále stoupá, je Rusko nejdůležitější. V době, kdy Evropa neroste a sama se potýká s hospodářskou krizí, si naši exportéři uvědomují, že je třeba hledat alternativní trhy. A Rusko v tom hrálo prim. Navíc je třeba brát v potaz i nepřímé dopady sankcí, a tam budou podle našich odhadů ztráty mnohem větší. Především kvůli poklesu reexportů, například přes Německo, kvůli zhoršující se kondici ruských bank a asijské konkurenci, která pohotově zaplňuje místo po evropských exportérech.

Proč zrovna Rusko a ne jiné země?

Rusko je teritorium, které už známe a kde naše výrobky, například průmyslové, mají dobrou pověst. Na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde jsme často „jen“ subkontraktoři finálních dodavatelů, působíme často v Rusku i jako generální dodavatelé. Platební morálka Rusů je poměrně dobrá, například v porovnání  s mnoha postsovětskými republikami. Jazykově to tam naši exportéři také zvládají dobře. Kulturně je nám Rusko hodně podobné atd. Navíc mnoho firem je na něm dominantně závislých a u nich je teď situace poměrně vážná.

Když říkáte, že mnoho našich firem je na Rusku závislých, které konkrétně máte na mysli?

Například První brněnskou strojírnu, která vyrábí motory do malých letadel. Tato fabrika, tento segment výroby, to bude mít velmi složité.

Je pravda, že v Rusku naši exportéři vydělávali hodně peněz?

Když děláte v Rusku byznys, můžete počítat s velkými zisky, ale samozřejmě je tam určité riziko. Náš Svaz tvrdí, že přímé sankce budou mít dopady v řádech miliard korun, což už je nyní dopočitatelné. Ovšem z nového průzkumu mezi naší členskou základnou, který jsme nedávno provedli, vyplývá, že nepřímé dopady sankcí se ve střednědobém horizontu mohou dostat až do úrovně desítek miliard.

Podle výsledků posledního konjunkturálního průzkumu v České republice se celková důvěra v domácí ekonomiku v srpnu 2014 nepatrně zvýšila. Znamená to, že firmy rizika plynoucí ze sankcí nebraly vážně?

Firmy jsou obecně optimistické kvůli zlepšující se ekonomice. Rosteme, jsme pryč z recese, což je dáno několika faktory: vláda přestala škrtit ekonomiku úspornými opatřeními a začala investovat, zlepšila se domácí spotřeba, daří se exportu. Nyní záleží na tom, jak se jejich důvěra projeví v reálu. V zaměstnávání lidí jsou ale firmy stále opatrné, protože když jde ekonomika dolů, není jednoduché se pak zaměstnanců zbavit. Takže bude trvat ještě pár měsíců, než se tato dobrá nálada a zlepšující se zakázky přetaví do trhu práce, marketingových rozpočtů, reklamy a podobně.

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku však klesla, proč?

U lidí hraje větší roli psychika, jsou opatrní. A když jsou masírovaní tím, že může brzy dojít i k válce, tak přestávají utrácet, šetří, a tím ekonomice příliš nepomáhají.

Letos v dubnu publikoval Svaz výsledky šetření „10 let České republiky v EU“. Na otázku, zda Česko dostatečně využilo těch deset let pro zvýšení své konkurenceschopnosti, odpověděla více než polovina respondentů, přesně 61,3 %, že „spíše ne“ anebo „určitě ne“. Pouze třetina se vyjádřila kladně. Jak hodnotíte těch deset let v Unii?

Myslím si, že výsledek průzkumu vůbec nevyzněl tak špatně. Podniky spíše poukazovaly na určité věci, které by se v Unii daly zlepšit. Českému exportu ale vstup do Evropské unie významně pomohl, protože se odstranily nejrůznější tarifní ba­riéry, sjednotila se regulace a zákony. Otevřel se nám půlmiliardový trh, na který pronikáme mnohem lépe, než kdybychom byli mimo Unii. Na druhou stranu není vnitřní trh dokončen. Tarifní bariéry se sice odstranily, ale zůstala spousta těch netarifních, jako různé homologace a certifikace. Navzdory Evropské komisi si národní státy hlídají své trhy, aby je konkurenceschopnější a levnější zboží nevytlačilo. Kdyby Unie fungovala jako federace, a já si myslím, že by to byl ideální formát uspořádání, doufám, že by se podařilo dokončit liberalizaci volného evropského trhu bez zbytečných cel a regulací.

Jaký názor máte na přijetí eura Českou republikou? Je to dobře nebo špatně, že ho ještě nemáme?

Myslím, že je to špatně. Je v našem zájmu být v tom tzv. tvrdém jádru Evropy, protože pro exportující ekonomiku není zbytí. Volatilita české koruny způsobuje exportérům obrovské problémy.

Ve Svazu průmyslu a dopravy ČR je vaši doménou konkurenceschopnost, včetně informačních a komunikačních technologií, které tvoří významnou část českého exportu. Ze statistik ČSÚ vychází, že jsme spíše montovnou než místem, kde se nové technologie vymýšlí, není to škoda?

V 90. letech to bylo nevyhnutelné, ale situace se postupně mění. Pro to, aby se měnila rychle a efektivně, děláme málo. Vysvětlím: když nový investor přichází do nové země, málokdy do ní v první fázi přesune výzkum, vývoj, design nebo inovace. Většinou si nové prostředí vyzkouší nejdříve na výrobě nebo logistice. A když se mu líbí, to znamená, že je tam konkurenceschopná pracovní síla, stabilita podnikatelského prostředí a dobrá infrastruktura, teprve potom získá chuť investovat do mnohem zajímavějších produktů a s tím souvisejících lépe placených pracovních míst. Existují tisíce příkladů a Škodovka je jedním z nich. Volkswagen má v současné době třetí největší technologické centrum právě u nás v Mladé Boleslavi.

Co považujete za slabinu naší ekonomiky?

Že tato země nedělá dost pro to, aby podporovala výzkum a vývoj, rozvoj infrastruktury a systém vzdělávání, který by vyprodukoval dostatečně kvalifikovanou pracovní sílu, kterou investoři potřebují. Navíc má dosti šílenou imigrační politiku, která neumožňuje firmám rychle přivést odborníky ze třetích zemí. A také nepodporujeme dostatečně informační a komunikační technologie tak, jak bychom měli, což je velký problém, protože všude ve světě je ICT nástrojem konkurenceschopnosti podniků. Bohužel jen u nás je to téma, které téměř nikoho ve vládě nezajímá a státní sektor se mu věnuje dost macešsky.

Jakou úlohu zaujímá statistika v činnosti Svazu?

Samozřejmě velkou. Spolupracujeme  například s Českou národní bankou, využíváme oficiální data Českého statistického úřadu anebo si děláme vlastní statistiky. Když už něco prezentujeme, tak to chceme mít dobře spočítané a podložené.

 

Radek Špicar, M.Phil.Radek Špicar, M.Phil.

Studoval na University of Cambridge ve Velké Británii a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2004–2006 působil jako náměstek místopředsedy Vlády ČR pro ekonomiku. Poté přešel na pozici ředitele pro vnější vztahy do Škody Auto v Mladé Boleslavi (2006–2011). Ke konci roku 2011 z automobilky odešel a stal se ředitelem Aspen Institute Prague. Je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku a předsedou správní rady Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Konkurenceschopnost ČR dlouhodobě pokulhává

ilustrativní obrázek

Podíl Česka na celosvětové hodnotě vývozu se mezi rokem 2013 a 2014 zvýšil. Proti roku 2009 ale zůstal nižší.

Fakta o obchodě Česka se zahraničím

ilustrativní obrázek

Polovinu našeho exportu a více než dvě pětiny dovozu realizuje Česká republika se sousedními státy. Ze zemí mimo Evropskou unii vyváží nejvíce do Ruska a největší část dovozu pochází z Číny.

Vývozu dominují osobní auta

ilustrativní obrázek

Na prvních příčkách seznamu zboží ve vývozu a dovozu České republiky najdeme elektrická zařízení, silniční vozidla, výpočetní techniku a minerální paliva. Které z nich nejvíce ovlivňují obchodní bilanci?

Globalizace komplikuje statistiku

ilustrativní obrázek

Od roku 2011 začal ČSÚ publikovat zahraniční obchod dvěma způsoby – kromě tradičního přeshraničního pojetí také národní pojetí, jehož cílem je lépe zachytit výkonnost české ekonomiky. Sledování zahraničního obchodu je totiž v globalizovaném světě stále komplikovanější.

Záměry Eurostatu s Intrastatem

Mgr. Karel Král

Statistika zahraničního obchodu se zbožím prošla v uplynulých letech velkými změnami. Se vstupem ČR do EU se podstatně změnil způsob vykazování i metodika a zpracování výsledků. Dosavadní přebírání vybraných informací z celní statistiky (výběr dat z Jednotných správních dokladů) je doplněn výkazy Intrastat, které jsou

Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso

ilustrační foto

Česká republika dováží dlouhodobě víc potravin, než kolik jich vyváží. Letošní čtyři měsíce však ukázaly zlepšení díky exportům, hlavně do Německa. Stále ale platí, že vyvážíme především obilí a dovážíme hodně masa. Neměli bychom „přidávat víc práce“?

Ve vývozu ICT zboží jsme třetí v Evropě

Ilustrační foto

Jednou z nejvýznamnějších komoditních skupin obchodovaných se zahraničím se postupně stalo ICT zboží, jehož se v roce 2012 vyvezlo z ČR za zhruba 450 mld. Kč. To byla více než jedna sedmina celého českého exportu. Česká republika se tak zařadila mezi největší vývozce ICT zboží nejen v Evropě, ale i ve světě.