Český průmysl je „náš“ jen z poloviny

VYDÁNÍ: 10/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Slovní spojení „český průmysl“ se často objevuje nejen v novinových titulcích, ale i v ekonomických analýzách. Přitom skutečně český je průmysl v České republice pouze ze 40 až 50 % a to ještě v závislosti na zvoleném ukazateli.

Jaká je tedy role podniků pod zahraniční kontrolou v tuzemském průmyslu? Na první pohled téměř bezvýznamná, protože z hlediska počtu podniků hrají zanedbatelnou roli. Přibližně 98 % podnikatelských subjektů je pod domácí kontrolou. Zde je ovšem třeba brát v potaz, že v celkovém počtu je obrovské množství malých podniků včetně podnikatelů – fyzických osob, jejichž podnikání kontroluje tak nanejvýš manželka.
Zahraniční investoři jsou významní především ve větších podnicích, jejichž ekonomický význam daleko přesahuje jejich počet. Podle nejaktuálnějších údajů Českého statistického úřadu dosáhly v roce 2012 podniky pod zahraniční kontrolou v průmyslu (CZ-NACE B až E) celkových tržeb 3 020 mld. Kč, což představovalo 58,9 % celkových tržeb. Přidaná hodnota vytvořená těmito podniky, která zároveň signalizuje význam z hlediska ekonomického výkonu, dosáhla 501 mld. Kč, což je přesně polovina průmyslu celkem. Pro více či méně vzdáleného zahraničního vlastníka pracovalo 546 tis. zaměstnanců, tj. 45,1 % z celkového počtu zaměstnanců. Podíl přidané hodnoty na zaměstnance také naznačuje, že v podnicích pod zahraniční kontrolou je produktivita o něco vyšší než v těch tuzemských. Tento jev ale nelze připsat pouze vlastnické struktuře, protože ve větších podnicích bývá větší i produktivita.

Auta vyrábí podniky pod zahraniční kontrolou

Nadnárodní podniky nemají ve všech odvětvích stejný význam. Pomyslný žebříček se liší podle zvoleného ukazatele. Pokud za něj dosadíme například přidanou hodnotu, první místo s přehledem obsadí zpracovatelský průmysl (57,6 %). Následují sekce těžba a dobývání (47,4 %), zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (40,8 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (9 %).
V rámci zpracovatelského průmyslu je zcela výjimečná situace v oddílu výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, který je z hlediska váhy na celku vůbec nejvýznamnější a v dobách konjunktury patří ke spolehlivým tahounům tuzemské ekonomiky. Pokud totiž pomineme odvětví, jejichž výsledky kvůli nízkému počtu respondentů nelze jako důvěrné zveřejnit, pak zde podniky pod zahraniční kontrolou hrají zdaleka nejvýznamnější roli: 94,4 % tržeb, 92,4 % přidané hodnoty a 82,4 % zaměstnanců. Právě automobilový průmysl táhne celkový podíl podniků pod zahraniční kontrolou nejvýznamněji nahoru. V českých rukou je naopak nejvíce výroba nábytku (18,8 % tržeb podniků pod zahraniční kontrolou, 16,9 % přidané hodnoty, 15,2 % zaměstnanců). Ta ale naopak patří k odvětvím spíše méně významným, samozřejmě pouze z hlediska podílu na celku.

Přidaná hodnota v průmyslu ČR podle země vrcholového vlastníka, 2012 (v %)

Přidaná hodnota v průmyslu ČR podle země vrcholového vlastníka, 2012 (v %)

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou ve vybraných odvětvích průmyslu ČR, 2012 (v %)

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou ve vybraných odvětvích průmyslu ČR, 2012 (v %)

Tuzemský průmysl je pod vlivem EU

Statistika zahraničních afilací neumožňuje pouze odvětvové členění, ale i podrobnější informace o zemích, ze kterých je zahraniční kontrola vykonávána. Celkem jednoznačně lze prohlásit, že tuzemský průmysl je převážně pod vlivem zemí Evropské unie. Podniky s vrcholovým vlastníkem na jejím území mají na celkových tržbách podíl 40 %, vytvořily 34,4 % přidané hodnoty a daly práci 31,3 % zaměstnanců v průmyslu. Zcela klíčový je přitom vliv Německa (22,2 % tržeb, 17,9 % přidané hodnoty, 16,3 % zaměstnanců). Po něm s notným odstupem následuje první mimoevropská země, a to Spojené státy (5 % tržeb, 6 % přidané hodnoty, 5,3 % zaměstnanců). Mezi další země s významnější přítomností v tuzemském průmyslu patří i Francie, Švýcarsko, Velká Británie, Rakousko nebo Japonsko. Rusko u nás ovládlo poměrně málo podniků (0,5 % tržeb, 0,4 % zaměstnanců, přidaná hodnota v řádu setin).

Statistika vnitřních zahraničních afilací

Na otázku, jakou roli hrají zahraniční podniky v tuzemské ekonomice, dokáže odpovědět statistika vnitřních zahraničních afilací známá pod zkratkou iFATS, která v principu představuje nadstavbu k roční strukturální statistice. Pro vybraný okruh ekonomických ukazatelů za tuzemské podniky nabízí třídění podle vrcholového vlastníka, tzv. UCI (Ultimate controlling institutional unit). Koncept vrcholového vlastníka je v tomto případě velmi důležitý, protože se jedná o subjekt (podnik, ale i fyzickou osobu), který již není pod kontrolou nikoho dalšího. Pouhé podchycení bezprostředního vlastníka konkrétního podniku by ve složitých řetězcích vlastnických vztahů těžko dalo správnou odpověď.

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na přidané hodnotě ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011 (v %)

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na přidané hodnotě ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011 (v %)

Geografická poloha země hraje roli

A jak velký je vliv zahraničních podniků ve srovnání s ostatními zeměmi? Tady je přímé srovnání obtížnější, protože poslední dostupná data z databází Eurostatu jsou stále ještě z roku 2011. Navíc není možné pracovat s agregátem za průmysl celkem, protože ten databáze nezná a díky důvěrným údajům za některé průmyslové sekce v menších zemích jej nelze ani vypočítat. Vezměme tedy za vděk alespoň výsledky za zpracovatelský průmysl, který je ve většině zemí váhově nejvýznamnější.
Ze srovnání údajů vyplývá, že Česká republika patří k zemím, kde podniky pod zahraniční kontrolou hrají vůbec nejvýznamnější roli. Zatímco v Evropské unii bylo pod kontrolou jiné země 31,9 % přidané hodnoty, u nás 58,3 %. Vyšší podíl zaznamenalo pouze Slovensko (61,8 %), Maďarsko (66,2 %) a s největším odstupem Irsko (83,4 %). Z hlediska zaměstnanosti se vyššími podíly pyšní také Lucembursko a Estonsko.
Pohled na opačnou stranu žebříčku potom naznačuje, že význam zahraničních investorů není tak úplně závislý na ekonomické síle určitého státu nebo na tom, zda byl součástí bývalého východního bloku – z hlediska přidané hodnoty se za Itálií (18,3 %) a Německem (22 %) objevuje i Chorvatsko (22,4 %) nebo Portugalsko (25,3 %). Zdá se tedy, že pro aktivitu nadnárodních společností má význam i geografická poloha dané země či její průmyslová tradice.

Autor: , vrchní ředitel sekce produkčních statistik
Zatím zde není žádný komentář.