Co kraj, to jiný demografický mrav

VYDÁNÍ: 11-12/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.

Výrazně regionálně různorodý je obraz České republiky například z hlediska počtu umělých přerušení těhotenství (indukovaných potratů) na jednu ženu. Nejvyšší počty vykazují kraje na severozápadě Čech – Ústecký a Karlovarský, nejnižší kraje Pardubický, Zlínský a Vysočina. V roce 2013 se počet indukovaných potratů na jednu ženu během jejího života pohyboval v rozmezí od 0,23 do 0,44. S vysokou indukovanou potratovostí se zpravidla pojí nižší průměrný věk ženy při potratu (28,9 let v Ústeckém kraji) a s nízkou potratovostí vyšší průměrný věk ženy (30,4 let ve Zlínském kraji).

Úhrnná indukovaná potratovost, 2013

Úhrnná indukovaná potratovost, 2013

Na západě Čech dříve rodičem

Typickým příkladem ukazatele rozdílného demografického chování je také průměrný věk žen při narození dítěte, zvlášť při porodu prvního potomka. Na západě Čech začínají ženy s rodičovstvím nejdříve. Průměrný věk žen při narození prvního dítěte je v Karlovarském a Ústeckém kraji na úrovni 26,5–26,6 let, v Jihomoravském a Zlínském však téměř o dva roky výše (28,3–28,4 let). Zcela výjimečná situace panuje v Praze, kde se ženy poprvé stávají matkami v průměru až po třicítce (30,1 let). Prvorozené děti se přitom v Praze podílí na celkové úrovni plodnosti největší vahou – 56 %, zatímco v ostatních krajích činí jejich podíl jen 47–50 %. Pražské ženy také méně často než ženy z jiných krajů rodí děti třetího či vyššího pořadí.
Co se týče celkové úrovně plodnosti, tedy počtu narozených dětí, který připadá v průměru na jednu ženu, jsou rozdíly mezi kraji podstatně menší.
Plodnost žen je aktuálně nejvyšší ve Středočeském kraji, což úzce souvisí s rozsáhlou bytovou výstavbou v nedávných letech a následnou suburbanizací. Mírně nad úrovní 1,5 dítěte na jednu ženu je také plodnost žen v Libereckém kraji. Nejnižší naopak zůstává dlouhodobě v Praze (1,36). Republiková hodnota v roce 2013 činila 1,46 dítěte na jednu ženu.

Změny ve všech krajích

Demografický vývoj populací jednotlivých krajů České republiky měl a stále má mnoho společných prvků: roste naděje dožití při narození, klesá úroveň sňatečnosti při vzrůstajícím průměrném věku snoubenců, zvyšuje se průměrný věk matek při porodu a podíl dětí narozených mimo manželství a v uplynulých letech se výrazně snížil počet umělých přerušení těhotenství i intenzita indukované potratovosti. V některých ohledech však zůstávají rozdíly mezi kraji významné.

Tradiční rodinné hodnoty

Na Moravě vstupují obyvatelé do manželství relativně častěji než v ostatních částech republiky. Počet sňatků na tisíc obyvatel bývá nejvyšší v krajích Vysočina, Zlínském a Jihomoravském. Až tři čtvrtiny sňatků zde přitom uzavírají dvě svobodné osoby, tj. ze 75 % jde o první sňatek, zatímco na západním konci republiky – v Ústeckém a Karlovarském kraji – je sňatků dvou svobodných osob méně než 60 % z celkového počtu. V pozadí stojí vyšší míra rozvodovosti.
Vysoce variabilní je napříč republikou také podíl dětí narozených mimo manželství, který se ale postupně zvyšuje ve všech krajích České republiky.
Relativně nejmenší podíl dětí (méně než 40 %) se rodí mimo manželství ve Zlínském kraji, v Praze, na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Naopak, až o polovinu více, na úrovni 60 % je dětí v Karlovarském a Ústeckém kraji.

Průměrný věk žen při narození prvního dítěte, 2013

Průměrný věk žen při narození prvního dítěte, 2013

Výjimečná Praha

Hlavní město Praha se při regionálním srovnání často nachází na krajní pozici, a to někdy s výrazným odstupem. Platí to například v oblasti úmrtnosti, kdy naděje dožití při narození je u mužů žijících v Praze o více než rok delší než u mužů z druhého nejlepšího kraje. Tím byl v období 2012–2013 shodně Královéhradecký kraj i Kraj Vysočina, kde mají narození chlapci naději se dožít v průměru 75,9 let. V Praze až 77,3 let. V průměru nejkratší délka života je očekávána u mužů žijících v Ústeckém kraji (73,0 let). U žen je situace obdobná, nicméně jejich očekávaná délka života je zhruba o 5–7 let vyšší než u mužů a Praha nemá tak výsadní pozici. Nejdéle mají naději žít ženy v Praze (82,1 let) a Jihomoravském kraji (81,9 let), nejhorší je situace, stejně jako u mužů, v Ústeckém kraji (79,0 let).
I přes výrazné rozdíly v některých demografických charakteristikách zůstává věková struktura jednotlivých krajů České republiky poměrně homogenní a ze statistického hlediska jsou v ukazatelích věkového složení mezi kraji malé rozdíly.
Na konci roku 2013 žilo v krajích od 14,1 do 16,5 % dětí do 15 let. Nejméně v Praze (a Zlínském kraji), nejvíce ve Středočeském kraji. V těchto krajích, ale obráceně, dosahoval krajních hodnot také podíl obyvatel ve věku 65 a více let. Pohyboval se v rozmezí 16,3–18,4 %.
Ve Středočeském kraji jako jediném si děti do 15 let udržují početní převahu nad seniory ve věku 65 a více let, o čemž vypovídá tzv. index stáří nižší než 100. Tato situace je důsledkem významné migrace do Středočeského kraje a plodnosti žen, která střední Čechy výrazně omladila (ještě před 10 lety zde byl podíl dětí čtvrtý nejnižší). Senioři mají aktuálně nejvyšší početní převahu nad dětmi v Praze, dále v Královéhradeckém a Zlínském kraji, kde připadá na 100 dětí více než 120 seniorů.

Naděje dožití při narození mužů, 2012–2013

Naděje dožití při narození mužů, 2012–2013

Populace stárne všude

Proces stárnutí populace probíhá ve všech krajích České republiky, což dokládá mj. rostoucí průměrný věk obyvatel. Nejnižší meziroční přírůstky zaznamenává Praha, která měla vždy průměrný věk obyvatel výrazně vyšší než ostatní kraje, a nyní ji ostatní kraje v tomto ohledu dohánějí a některé ji již i dohnaly. Na konci roku 2013 byli shodně v průměru nejstarší obyvatelé Prahy, Královéhradeckého a Zlínského kraje (průměrný věk 42,0 let), na druhou stranu nejmladší byli obyvatelé Středočeského a Ústeckého kraje (pod 41 let).
Nejlidnatějším krajem je od roku 2010 Středočeský kraj (1,30 mil. osob hlášených k trvalému nebo dlouhodobému pobytu). Hlavní město Praha s počtem 1,24 mil. osob se umístilo na druhém místě. Třetí příčku zaujímá Moravskoslezský kraj s 1,22 mil. obyvateli. Tento kraj byl do roku 2008 na vedoucí pozici, avšak v posledních letech ztrácí své obyvatele jak migrací, tak přirozenou měnou (počet zemřelých převyšuje počet narozených). Na druhém pólu stojí jako nejméně lidnatý kraj Karlovarský (300 tis. osob) a dále Liberecký (439 tis. osob).

Autor: , oddělení demografické statistiky

1 Pings/Trackbacks pro "Co kraj, to jiný demografický mrav"

Související články

 

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

Babičko, dědečku, už vám přišel důchod?

ilustrativní fotka

Šestina lidí starších 60 let má podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zkušenost s některou z forem zneužívání. S tím, jak se zvyšuje zastoupení starších osob v populaci, poroste i počet těch, kteří budou v seniorském věku muset čelit nějaké formě násilí.

Může za nízkou nezaměstnanost demografický vývoj?

ilustrativní obrázek

Přestože se ČR vejde do desítky států s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v EU, v období nedávné recese se nezaměstnanost ve věku 15–64 let vyšplhala až na 7,8 %. Ovšem další vývoj byl nad očekávání skvělý a míra nezaměstnanosti nás směle zařadila před státy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie. Může to mimo jiné být důsledek stárnutí populace a odchodů silných ročníků do důchodu?

Stěhování se týká všech

ilustrativní obrázek

Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů. Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a hospodářského rozmachu. Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007.

Hospice jsou už ve 12 krajích

ilustrační foto

Podle demografické statistiky polovina seniorů v České republice umírá na nemoci oběhové soustavy, téměř čtvrtina na novotvary. Nemoci dýchací soustavy jsou příčinou úmrtí 6,2 % seniorů a na vnější příčiny umírá 3,1 % seniorů. Mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly.

Evropští senioři se stát od státu liší

ilustrativní fotka

Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.

Ohlednutí za prezentací výsledků analýz o seniorech

Ing. Jan Honner

Aktuálním tématům se na krajských správách (ve spolupráci s ústředím) věnujeme již řadu let.

Samovolných potratů v Česku přibylo

Ilustrativní obrázek

Česká republika se dnes řadí mezi země s dlouhodobě liberální potratovou legislativou a dostupnými moderními antikoncepčními prostředky. Přesto v letech 2003 až 2014 došlo ke změnám: snížil se počet umělých přerušení těhotenství, ale vzrostla intenzita samovolné potratovosti zejména díky vyššímu výskytu těhotenství žen ve starším věku.

Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá

ilustrativní fotka

V roce 2014 bylo vdaných 53,3 % rodiček. Přitom ještě v roce 2001 to bylo 76,5 %. V revolučním roce 1989 bylo vdaných dokonce 92,1 % rodiček. Roste úroveň plodnosti svobodných žen.

Co nového, Středočeši?

ilustrativní fotka

Od roku 1960 se ve Středočeském kraji hodně změnilo. Stal se nejlidnatějším krajem, vzrostl v něm průměrný věk snoubenců, více manželství tu končí rozvodem. Plodnost žen ve věku mezi 35 a 39 lety je tu vyšší než u žen 20–24letých. Zlepšila se zde naděje dožití mužů i žen. Kraj se stal cílem imigrantů.

Praha už není nejstarším krajem

ilustrativní fotka

Na konci roku 2014 mělo Česko 10 538 275 obyvatel, z nichž 7,06 mil. bylo v produktivním věku 15–64 let, 1,60 mil. tvořily děti do 15 let a zbývajících 1,88 mil. čítaly osoby ve věku 65 a více let. V jednotlivých krajích se průměrný věk obyvatel vyvíjel odlišným tempem. Zajímavě se proměnila pozice kraje hlavní město Praha.

Jak daleko k nám mají blízcí sousedé

ilustrativní obrázek

Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko nespojuje pouze geografická poloha, ale také společná historie. Výsledky posledního sčítání lidu, které se ve státech Visegrádské čtyřky (V4) stejně jako v celé EU uskutečnilo v roce 2011, ukázaly na některé demografické rozdíly.

Singles tvoří již pětinu domácností jednotlivců

ilustrační foto

Žijí sami, je jim mezi 20 a 39 lety, jsou většinou svobodní, ekonomicky aktivní a mají vyšší úroveň vzdělání. Že jejich počet stále roste, potvrdily i výsledky posledního sčítání lidu.

Narozených dětí zatím více nebude

Ilustrační foto

V roce 2013 se po osmi letech vrátila Česká republika v bilanci přirozené měny do záporných čísel. Počet živě narozených byl o 2 409 nižší než počet zemřelých. Je velmi pravděpodobné, že tato situace přetrvá minimálně po několik dalších desetiletí. To ostatně prokázala i projekce obyvatelstva, kterou vloni vypracoval ČSÚ.

Statistika potratů zrcadlí společenské změny

statistika potratů

Ještě na konci 80. let bylo v České republice hlavní metodou plánovaného rodičovství umělé přerušení těhotenství. V době historicky nejvyšší potratovosti končilo téměř každé druhé těhotenství potratem. Dnes tak končí zhruba každé čtvrté. Narůstá však zastoupení spontánních potratů.

„Husákovy“ versus „Havlovy děti“

graf živě narozených děti v letech 1969 -2012

Disproporce ve velikosti generací je jednou z příčin, proč je míra nezaměstnanosti v České republice jednou z nejnižších v Evropské unii. A patrně tak ještě dlouho zůstane.