Dočkáme se jednou indexu dobrého hospodáře?

VYDÁNÍ: 10/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Josef Vlášek, vrchní ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ, by byl rád, kdyby strategické oblasti, jako například hospodaření s vodou, byly zcela v českých rukách. Přesto s podnikáním nadnárodních společností v České republice problém nemá. Zvlášť když se chovají jako dobří hospodáři.

Proč se vám líbí více pojem hospodářství než ekonomie?

Každý dobrý hospodář, a teď to beru spíše z toho venkovského pohledu, si vážil práce svých předků a pokoušel se ji převzít a zlepšit. Vycházel přitom z názoru, že člověk se musí postarat sám o sebe, přičemž by neměl zneužívat výhod, které poskytuje například stát. Anebo by měl jeho pomoci využívat jen minimálně. Dobrý hospodář, pokud má sílu a kapacitu, by měl pomáhat těm, kteří nejsou schopni se sami o sebe postarat. Měl by vycházet z toho, že „něco“ od svých předků převzal, takže by měl být schopen svým potomkům „něco“ předat. Takto by to mělo fungovat. Občas bychom se měli snažit ve statistice změřit, zda takto fungujeme.

Byl byste schopen tuto myšlenku dotáhnout do nějakého matematického modelu, jak změřit dobře fungující hospodářství?

To mně kladete dost tvrdou otázku, zatím jsem o tom takto neuvažoval, to se přiznám. Ale určitě se dají nějaké věci minimálně popsat, nevím do jaké míry ocenit. To, co přebíráme, to víme, to, co vytváříme, to zhruba také víme, takže by to snad šlo.
A za jaké období by se to měřilo? Za jedno volební období, jednu generaci… Co by bylo tou časovou jednotkou?
Zatím nevím, musel bych o tom více přemýšlet… Podle mého názoru souvisí toto měření i s všeobecným trendem měřit kromě hrubého domácího produktu i jiné ukazatele. Nejenom to, zda bohatneme nebo chudneme nebo jaké je národní bohatství dané země. Samozřejmě že je tam problém měřit nejen materiální věci. Možná by nový ukazatel přispěl ke změně myšlení a atmosféry v naší společnosti.

Jak souvisí představa, že bychom měli žít prostě a šťastně, s ekonomickým růstem?

To je otázka filozofická. Již v základech křesťanské civilizace je zakomponováno takovéto hledání nových věcí, to je posunování se „dopředu“. Někdy to jde pomalu, někdy rychleji. Že by to šlo bez posouvání – růstu, tam zakomponováno není.

Dokážete na základě svých zkušeností předvídat vývoj?

Zvlášť v obdobích klidného vývoje má statistik zcela určitě pomůcky a nástroje k tomu, aby něco takového mohl dělat. Záleží pak na filozofii statistického úřadu, zda a jak umožní statistikům data komentovat. V současné době je to však hodně obtížná a riskantní záležitost. Ve statistice se data stále zpřesňují. Zvyšují se také požadavky na přesnější nebo lepší předpovědi. Přitom objektivní podmínky jsou opačné. Vývoj okolního prostředí, společenských, ekonomických a so­ciálních podmínek vytváří situaci, že spolehlivější předpověď je prakticky nemožná.

Platí to například i v oblasti průmyslu? To by pak přece znamenalo, že podnikatelé žijí ze dne na den.

No myslím, že v mnoha oborech, a to i neprůmyslových, tomu tak skutečně je. Samozřejmě že existují i takové obory, kde určitá stabilita je, například výroba potravin, základních věcí pro životní existenci, vodohospodářství, v poslední době i výroba energie a nějaké věci spojené s bydlením. Ale přesto, a to slyšíme denně, mění se podmínky daňové, fungování ve vazbě mezi jednotlivými státy, a tam je to velmi obtížné. V poslední době souzním s názory, které se objevují, ale zatím nemají tak velkou váhu, že největším problémem je odcizení peněz od reálné ekonomiky.

Co to znamená – odcizení peněz od reálné ekonomiky? Mohl byste nám to blíže vysvětlit?

Je zcela jednoznačné, že v sektoru finančních institucí se vytvořila činnost spojená s peněžními prostředky, například finančními produkty, které fungují nepříliš závisle na tom, co se děje v reálné ekonomice. Posledním takovým případem byla reálná možnost odtržení Skotska od Velké Británie. Přestože se v reálné ekonomice nic nestalo, šly akciové trhy dolů. A takových případů je více. Banky sice dál poskytují firmám úvěry, aby jim pomohly financovat výrobu, jenže vedle toho si „hrají“, žijí si svým životem.
A to je ani krize na finančních trzích od této jejich hry neodradila?
Bohužel, to se nezměnilo. Byly podniknuty nějaké kroky, aplikace je velmi pomalá a efekt zatím nulový.

Znamená to, že směřujeme k další krizi?

Nemá cenu strašit, to si musí každý přebrat sám.

Pozná statistik okamžik, kdy se blíží pokles?

Jenom zčásti. Statistika sice signály vysílá, ale vzhledem k tomu, jak je vše dnes turbulentní, tak jsou i její výsledky pomalé a odpovědi pouze částečné. Pravda je, že v současné době německý indikátor IFO ukazuje, že jdeme do nějakého poklesu.

A nesouvisí tato situace s vývojem na Ukrajině a Blízkém východě?

To je druhá věc. Pokles probíhá v největších evropských zemích – ve Francii, Itálii a v Německu, kde šla většina indikátorů za měsíce červenec, srpen a září dolů. Němci už to spojují s vlivem geopolitických krizí, ale Francii se stále nedaří přijmout fakt, že se po krizi situace změnila. Již ji nelze řešit dotiskem peněz, které by, když by se pak dostaly do reálné ekonomiky, pomohly vytvořit růst. Dotištěné peníze se bohužel do reálné ekonomiky podařilo dostat jenom z malé části.

Jak byste zhodnotil vývoj českého průmyslu za uplynulých 24 let?

Změny ve výrobních a podnikatelských strukturách byly obrovské, a to nejen průmyslových. Docela bych souhlasil s názorem, že už dnes je v České republice větší okruh podnikatelů, které lze označit za skutečné podnikatele. Bylo by dobré, kdyby jejich podíl byl ještě větší. Stále je tu cítit dost velká pachuť z privatizací. Kromě toho, že nám tu vyrostli podnikatelé, tak se řada věcí nepovedla. Došlo k mnoha haváriím, jejichž dopady nebyly dodnes zažehnány. Například svár o koncepci průmyslu stále trvá stejně jako neshody kolem energetické koncepce, anebo diskuse o míře soběstačnosti české ekonomiky.

Letos 1. listopadu uplyne přesně 40 let, co jste nastoupil do statistického úřadu. Co se stalo, že jste zůstal jednomu zaměstnavateli věrný tolik let?

Nevím, řekl bych, že je to spíše souhra okolností. Statistika je trochu specifická disciplína. Změnil jsem zaměstnání pouze jednou a i ty čtyři roky, než jsem nastoupil do statistického úřadu, jsem pracoval se statistickými daty. Na střední škole v Hořicích v Podkrkonoší, kde jsem maturoval, visel citát ruského botanika Klimenta Arkaďjeviče Timirjazeva: „Vědět všechno o něčem a něco o všem“. Vzpomínám si, jak na mě tenkrát zapůsobil.

To už jste tehdy chápal, co tím myslel?

To nevím, ale přemýšlel jsem nad ním. Když se tak ohlednu za svým životem, řekl bych, že jsem po celou svoji pracovní kariéru o to zápasil. Statistika pro to nabízí opravdu velký prostor.

 

Ing. Josef VlášekIng. Josef Vlášek

Po dokončení středoškolských a vysokoškolských studií v tzv. „zlatých šedesátých letech“ a čtyřletém zaměstnání v Okresním zemědělském sdružení Praha-západ nastoupil 1. listopadu 1974 do Federálního statistického úřadu do oddělení řízení informačních fondů. V roce 1978 byl jmenován vedoucím oddělení analýz v odboru projektování informačních systémů. V osmdesátých letech až do rozdělení Československa pracoval jako vedoucí oddělení statistiky investic, stavebnictví a základních prostředků. Ředitelem odboru průmyslu, stavebnictví, investic a vědy a výzkumu byl jmenován na začátku roku 1994. Od roku 2004 až dosud řídí sekci podnikových (produkčních) statistik.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Na co si podnikatelé stěžují

Uspokojení z práce podle postavení v zaměstnání zjišťoval v roce 2017 ČSÚ. Ze šetření vyplynulo, že podnikatele trápí například neprovedené nebo zpožděné platby.

Patříme k zemím EU s vysokým podílem podnikatelů

I když podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti v České republice klesá, v roce 2017 dosáhl páté nejvyšší hodnoty ze všech členských zemí Evropské unie. V sekcích ostatní činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví byl vůbec ze všech nejvyšší.

Mladí lidé se do podnikatelské činnosti příliš nehrnou

V roce 2017 dosáhl počet podnikatelů v ČR 893,9 tis. Proti roku 2010 se jejich podíl snížil o 0,6 procentního bodu a činil 17,1 %. Počet mladých podnikatelů klesá a zvyšuje se počet podnikajících seniorů.

I letos se v Kraji Vysočina chová nejvíce skotu

ilustrativní obrázek

Podle soupisu hospodářských zvířat provedeného k 1. dubnu 2017 byly stavy skotu v rámci celé České republiky navýšeny meziročně o 0,4 %. Počty zvířat v chovech vzrostly ve většině krajů.

Na zahraničí jsme závislí

ilustrativní foto

Otevřenost české ekonomiky vůči zahraničí je sice nadprůměrná, za extrémní ji ale považovat nelze.