Kvalita života v ČR

VYDÁNÍ: 11-12/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vybrané důležité ekonomicko-sociální parametry ukazují na dobrou kvalitu života v České republice. Průměr ale zůstává vždy jen průměrem.

Kvalita života a parametry, které ji mohou měřit, jsou často spjaty s ekonomikou, nikoli však výlučně. Její vnímání může navíc být individuálně velmi rozmanité. Výběr hodnot, které jsou lidmi nejvíce preferovány, jako jsou zdraví, práce, rodina, bydlení, vzdělání, bezpečnost, volný čas a jiné, však ukazují, že postavení České republiky je v evropském kontextu příznivé.

Příjmy rostly rychleji než ekonomika

Komplexní příjmy domácností v ČR, což jsou nejen mzdy a platy, ale i příjmy z podnikání, čisté příjmy z majetku a z přerozdělení (tj. v úhrnu jejich čistý disponibilní důchod) narostly v přepočtu na jednoho člena domácnosti za roky 2004–2012 o téměř třetinu (+32,1 %) na průměrných 193 tis. Kč. Hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl jen o 27,5 %. Kupní síla lidí tak stoupala rychleji než výkonnost ekonomiky. Zejména pro obyvatele Prahy, kde v roce 2012 činily příjmy jednoho člena domácnosti v průměru téměř čtvrt milionu korun, jde o značný potenciál materiální kvality života – příjem (čistý disponibilní důchod) Pražana převyšoval průměr České republiky o 29 %. Zároveň však také z tohoto pohledu Praha mírně ztratila, neboť ještě v roce 2004 bylo toto převýšení více než třetinové (činilo 34 %).

Regiony ČR – riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (NUTS2, v % populace)

Regiony ČR – riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (NUTS2, v % populace)

Nejvyšší nárůst příjmů zaznamenaly spíše „chudší“ kraje ČR, měříme-li úroveň hrubým domácím produktem na obyvatele. Procentně nejvíc stouply za roky 2004–2012 komplexní příjmy na člena domácnosti v Moravskoslezském kraji (+37,6 %, tj. o 49 tis. na 178 tis. Kč), dále ve Zlínském kraji (+34,6 %, tj. o 47 tis. na 183 tis. Kč) a v kraji Olomouckém (o 33,1 %, tj. o 44 tis. na 178 tis. Kč). Přitom však v Karlovarském kraji, kde jsou disponibilní příjmy nejnižší (170 tis. Kč na člena domácnosti), došlo za roky 2004–2012 ke zlepšení o pouhých 35 tis. Kč (+25,9 %), což byl nejmenší přírůstek ze všech krajů ČR. Procentuální druhý nejnižší růst pak sice zaznamenala Praha (+27,1 %), ale vzhledem ke zmíněné velmi vysoké úrovni těchto příjmů představoval takový růst zvýšení příjmů na člena domácnosti o 53 tis. Kč, tj. nejvíce v ČR.
Pomalý vývoj ekonomiky způsobil, že přírůstky disponibilních příjmů domácností byly od roku 2009 vesměs nízké – v Královéhradeckém a Karlovarském kraji byly v roce 2012 dokonce nižší než v roce 2009 (shodně o 1,6 %), v Jihočeském kraji o 0,8 %. Prakticky stejné zůstaly v kraji Ústeckém, Pardubickém a v Kraji Vysočina. Nejvíce stouply příjmy v Plzeňském kraji (o 2,3 %).

Jak je to s prací a příjmovou nerovností

Mít práci, ideálně takovou, která má pro člověka pozitivní přínosy (možnost rozvíjet svoji osobnost, uplatnit svůj talent a vlohy, práce s vyváženými nároky na fyzické či psychické síly a přiměřeně ohodnocená), je jednou z nejvyšších hodnot, pokud jde o kvalitu života. Naproti tomu pak ztráta zaměstnání a potíže s hledáním nového uplatnění ovlivňují nepříznivě psychickou pohodu, zejména pokud je navíc takový člověk vystaven tlaku v souvislosti s tím, že jsou na něm finančně závislé další osoby.
V evropském srovnání je postavení České republiky v tomto ohledu vesměs příznivé. V roce 2013 byla míra nezaměstnanosti v ČR (stejně jako v průměru za roky 2011–2013) šestá nejnižší v Evropské unii. Zatímco dlouhodobá nezaměstnanost v EU rostla, v ČR se od poloviny roku 2012 snižovala (u lidí ve věku 25–49 let klesala od poloviny roku 2013). Podíl domácností s nízkou intenzitou práce je v ČR čtvrtý nejmenší v EU. Podíl nedobrovolných částečných pracovních úvazků na jejich celkovém počtu je v rámci Unie šestý nejnižší. Podíl osob, které jsou v práci vystaveny rizikům ohrožujícím jejich fyzické (30,8 %) a duševní zdraví (14,5 %), je rovněž relativně významně nižší než činí průměr EU (39,8 %, resp. 26,5 %).
Naopak horší oproti evropskému průměru byl podíl nízkopříjmových osob na celkovém počtu zaměstnanců (18,2 % v roce 2010 proti 16,9 % v EU). Další z negativních rozdílů mezi ČR a EU je v porovnání mezd mužů a žen, tzv. gender pay gap. V ČR byl v roce 2012 čtvrtý největší v EU.

Dlouhodobě nezaměstnaní ve věku 15–64 let (12 měsíců a více, v % z celkově nezaměstnaných)

Dlouhodobě nezaměstnaní ve věku  15–64 let (12 měsíců a více, v % z celkově nezaměstnaných)

Dlouhodobě nezaměstnaní ve věku 25–49 let (12 měsíců a více, v % z celkově nezaměstnaných)

Dlouhodobě nezaměstnaní ve věku  25–49 let (12 měsíců a více, v % z celkově nezaměstnaných)

Přitom Česko patří mezi země, kde je distribuce příjmů charakterizována spíše rovností. Porovnáme-li pětinu lidí s nejvyššími příjmy s pětinou lidí s nejnižšími příjmy, zjistíme, že Česká republika měla v roce 2012 po Slovinsku druhou nejmenší příjmovou nerovnost v EU a v roce 2013 dále poklesla. Také podle dalšího měřítka příjmů, tzv. Gini koeficientu, je příjmová nerovnost v ČR (24,9) třetí nejmenší v EU (30,6). Velmi vysoká je např. ve Spojených státech (44,6), Mexiku (54,6) nebo v Jihoafrické republice (57,8). Především právě relativní příjmová rovnost v ČR stojí za skutečností, že ohroženost příjmovou chudobou je v Česku dlouhodobě nejnižší ze všech zemí EU (8,6 % obyvatel v roce 2013). Riziko příjmové chudoby a sociálního vyloučení (14,6 % lidí v ČR) je však, pokud jde o regiony, značně diferencované. Už tak vysoký podíl takto ohrožených lidí narůstá v regionech Severozápad a Moravskoslezsko.
Vlastní bydlení bývá často snem mnoha lidí a některým z nich se naplnil. Preference před nájemním bydlením souvisí i se změnami sociologického charakteru ve fungování rodin zejména v posledním zhruba čtvrtstoletí. Především dluhové financování (hypoteční úvěry rostly v letech 2005 až 2008 každoročně v průměru o více než 30 %) podněcovalo v letech robustní konjunktury prudký růst vlastnického bydlení. Hodnoty čistého pořízení hmotných fixních aktiv domácností (z devíti desetin šlo o investice do bydlení) rostly v letech 2005–2008 v průměru o 14,1 % ročně. Po silných růstech cen bytů, které hnala do výšin vysoká poptávka, přišlo s útlumem ekonomiky vystřízlivění. Od poloviny roku 2009 ceny rezidenčního bydlení v ČR reálně klesaly a investice domácností se do těchto aktiv v letech 2009–2012 snižovaly v průměru o 3 % ročně (v posledních dvou letech o12,9 %, resp. o 8,7 %).

Přírůstky/úbytky čistých disponibilních příjmů na člena domácnosti v krajích ČR (v %; 2012 proti 2004, resp. 2009)

Přírůstky/úbytky čistých disponibilních příjmů na člena domácnosti v krajích ČR (v %; 2012 proti 2004, resp. 2009)

Lidé v ČR čerpali od roku 2000 méně „neschopenek“. Pokud už však ano, byla jejich nemoc s pracovní neschopností delší (ze 30 dní v roce 2000 stoupla na loňských 44 dní). Vlivem deregulací a s „ústupem“ státu od lékařské péče zdarma zaplatili lidé za zdraví v roce 2012 ze svých peněz 46,3 mld. Kč, tj. 3,3krát více než v roce 2000 (13,9 mld. Kč). Každý rok jejich výdaje stoupaly o desetinu.
Rostoucí výdaje lidí na vzdělání začaly být patrné s rozvojem soukromého školství. Ani výrazný růst zejména bakalářských modulů na vysokých školách, které před rokem 1990 prakticky neexistovaly, však nevylepšil podíl vysokoškolsky vzdělaných ve věkové skupině 25–34 let. S podílem 29 % je ČR na šestém místě od konce v žebříčku zemí EU (v populaci 15–64 let na osmém, s 18 %).
Pocit bezpečí, jako významný faktor kvality života, byl jistě ovlivněn poklesem kriminality v letech 2004  až 2012 (zhruba stejným jako v Nizozemsku či Rakousku). Pokud jde o vývoj trestných činů, Česko se řadí do třetiny evropských zemí s nejnižší kriminalitou.

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Češi jsou spokojeným národem

ilustrativní obrázek

Z výsledků šetření ČSÚ Životní podmínky vyplynulo, že lidé v České republice jsou se svým životem relativně spokojeni. Uspokojují je hlavně osobními vztahy a bydlení. Již méně příznivě hodnotí svou finanční situací.