Noví euroobčané

VYDÁNÍ: 11-12/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podle údajů Eurostatu zveřejněných na konci listopadu 2014 získalo v roce 2012 občanství některého ze současných států Evropské unie celkem 820 tis. osob. Z toho bylo 708 tis. osob ze zemí mimo Unii a 92 tis. osob z některé jiné unijní země.

Míra naturalizace, která s určitým zjednodušením vyjadřuje podíl získaných státních občanství na 100 cizinců žijících v dané oblasti, v roce 2012 dosáhla v celé Evropské unii hodnoty 2,8. To znamená, že ze 100 cizinců, kteří na začátku roku 2012 žili v některém ze států EU, pouze necelí tři získali během roku 2012 občanství zvolené unijní země. Nejvyšší míra naturalizace byla v roce 2012 zaznamenána v Maďarsku, kde ze 100 zde žijícím cizincům bylo uděleno maďarské občanství 13 z nich. Na druhém konci žebříku jsou Česká republika a Slovensko, kde shodně během roku 2012 získalo občanství pouze 0,4 % zde žijících cizinců.

Evropané jsou starší

Věková struktura nových občanů Evropské unie se od stávající věkové struktury EU liší. Mezi novými občany byl podíl mladších 25 let větší než třetinový (35,3 %), u stávající unijní populace to bylo jen 27,3 %. Na začátku roku 2012 byl podíl osob starších 55 v Evropské unii 30,4 %, ale z těch, kteří v roce 2012 získali občanství některého ze států Unie, bylo starších 55 let pouze 6 %.  Ti, kteří se v roce 2012 stali občany EU, jsou tedy výrazně mladší. Jejich věkový medián byl 31,4 roku, zatímco u celkové unijní populace to bylo 41,6 roku.
Tři čtvrtiny osob, které se v roce 2012 staly občany EU, získaly občanství některého ze šesti následujících států: Velké Británie (193,9 tis. osob, tj. 23,7 % nových občanů EU), Německa (114,6 tis. osob, tj. 14,0 %), Francie (96,1 tis. osob, 11,7 %), Španělska (94,1 tis. osob, tj. 11,5 %), Itálie (65,4 tis. osob, tj. 8,0) či Švédska (50,2 tis. osob, tj. 6,1 %).
V relativním vyjádření na počet obyvatel bylo nejvíce občanství uděleno v Lucembursku. V roce 2012 připadlo na 1 000 tamních obyvatel 8,7 nově udělených občanství, v Irsku 5,5 a ve Švédsku 5,3.  Relativně nejméně nových spoluobčanů získali občané na Slovensku, v Polsku, Lotyšsku, v České republice a v Bulharsku. Ve všech těchto zemích během roku 2012 připadli na 10 tisíc stávajících občanů méně než dva noví.

Noví občané: Maročané, Turci i Indové

Většina osob, které získaly občanství některého ze států EU, pocházela ze zemí mimo EU a jen sedmina už měla občanství některé jiné unijní země. Mezi jednotlivými zeměmi EU jsou ale v tomto ukazateli značně rozdíly. V pobaltských zemích byli téměř všichni noví občané doposud občany země mimo EU. Také v dalších šesti zemích (Španělsku, Bulharsku, Portugalsku, Řecku, Velké Británii, Irsku, Itálii a Dánsku) pocházelo více než devět z deseti nových občanů ze zemí mimo EU. Naopak z těch, kteří se v roce 2012 stali občany Lucemburska, jich téměř 87 % bylo už občany jiné země EU. Podobně tomu bylo i v Maďarsku, kde čtyři z pěti nových občanů byli občany jiného státu Unie.
Maročané, Turci a Indové – těch bylo v roce 2012 mezi novými občany nejvíce. Maročané si své postavení nejpočetnější skupiny udržují dlouhodobě. Nejčastěji se stěhují do Francie a Itálie – v obou těchto zemích byla více než polovina (53 %) nových občanství udělena právě Maročanům. Občané Turecka již tradičně stojí nejvíce o získání německého pasu. Tři ze čtyř nových občanů Velké Británie pocházeli z Indie. Španělské občanství získali z 29 % Ekvádorci, řecké obdrželi v 85 % občané Albánie. Jistě tak není žádným překvapením, že volba cílové destinace pro nový život je podmíněna jazykovou či historickou blízkostí země původu a země, jejíž občanství jedinec získává.
Více podrobnějších informací najdete na http://bit.ly/1HeeMsy.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.