Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

VYDÁNÍ: 10/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.

Statistika trhu práce v České republice využívá několik nezávislých zdrojů údajů. Za první pololetí 2014 se jejich výsledky shodují. Po mnoha krizových letech začínají převládat pozitivní tendence.
Údaje výběrového šetření pracovních sil ČSÚ v domácnostech ukazují výrazný pokles nezaměstnanosti, který částečně potvrzují také oficiální údaje z registrací uchazečů o zaměstnání na úřadech práce.
Zaměstnanost rostla již minulý rok, avšak zatímco loni to byl pouze nárůst „prekérních zaměstnání“, která pracovníkům negarantují žádné jistoty do budoucna, v letošním roce vidíme jednoznačné ukončení poklesu evidenčního počtu zaměstnanců v podnicích. Roste tedy počet těch, na které se vztahuje ochrana zákoníku práce. Celkový počet pracovníků v podřízeném postavení se již nezvyšuje. Z okrajových oblastí pracovního trhu je tedy odčerpávána pracovní síla do stabilních zaměstnání. Tento fakt je známkou skutečného oživení.

Lidé si mohou koupit více

Čísla ČSÚ doplňují nejčerstvější zprávy z evidencí Úřadu práce ČR. Podle nich dochází k nárůstu počtu volných pracovních míst – na konci letošního srpna jich bylo 54 724, což je meziroční nárůst o 14 145. Zde však není jasné, nakolik je neobyčejný výsledek spojen s ekonomickým trendem a nakolik byl ovlivněn zlepšováním fungování Úřadu práce ČR a prohlubováním jeho komunikace s podnikatelskou sférou.
S touto skutečností souvisí růst mezd jak v nominálním, tak v reálném vyjádření (tj. po očištění od vlivu inflace). Zaměstnavatelé mají větší důvěru v budoucnost, jsou ochotnější k budování pracovních týmů a více si konkurují při hledání pracovní síly. Zejména v některých oborech tak vzniká nedostatek odborně způsobilých pracovníků, což nutí zaměstnavatele, aby v nich zvyšovali mzdy.
Dalším faktorem pohánějícím rychlejší mzdový růst je zvyšování minimální mzdy. Rozhodnutí vlády ČR, které zvýšilo minimální mzdu od 1. srpna 2013 z 8 000 Kč na 8 500 Kč, se sice přímo dotklo pouze malého zlomku zaměstnanců, ale představuje psychologický signál k tomu, aby se pohnuly i mzdy ostatních.
Zvýšení nominální průměrné mzdy o 2,3 % bylo ve 2. čtvrtletí 2014 navíc kombinováno s minimálním růstem spotřebitelských cen (+0,2 %), což vedlo k reálnému zvýšení průměrné mzdy o 2,1 %. Kromě zkresleného indexu za 1. čtvrtletí 2014 byl nárůst nejvyšší od roku 2009.
Zvyšování výdělků poněkud zabrzdila nepodnikatelská (státní) sféra, kde průměrný plat vzrostl nominálně jen o 1,7 % (bez vlivu inflace o 1,5 %). V rozhodující podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda nominálně o 2,5 % a reálně o 2,3 %.

Indexy nominálních mezd podle sfér (stejné období předchozího roku = 100)

Indexy nominálních mezd podle sfér (stejné období předchozího roku = 100)

Dopad legislativní změny

Graf ukazuje, jakým způsobem ovlivnila legislativní změna statistické výsledky o vývoji mezd. Zavedení solidární daně vedlo k předčasnému vyplacení odměn v podnikatelské sféře ve 4. čtvrtletí 2012. Tyto peníze potom chyběly ve výplatách v 1. čtvrtletí 2013. Na grafu tento fakt vidíme jako prudký skok nahoru a dolů. O rok později se situace zrcadlově opakovala, když se kvůli zkreslené základně předchozího období meziroční indexy nejprve propadly dolů a pak vyskočily vzhůru. Až ve 2. čtvrtletí 2014 se efekt předsunutých manažerských odměn ze závěru roku 2012 vyčerpal a je tedy konečně možné hodnotit vývoj pomocí meziročních indexů nezkresleně. Nepodnikatelské sféry se tento efekt nedotkl – platy jsou tam řízeny převážně rozhodnutími vlády ČR. Za poslední čtyři roky v podnikatelské sféře celkově vzrostly průměrné mzdy reálně o 2 %. V nepodnikatelské sféře zase o 2 % poklesly.

Mzdy jsou velmi různorodé

Při porovnání údajů je důležité se podívat na distribuci výdělků. Vypočtený průměr totiž nebere skoro nikdo. Tento údaj slouží hlavně pro časová srovnání. Dvě třetiny zaměstnanců berou podprůměrné mzdy a jedna třetina má více. Proto je zajímavý údaj o mzdovém mediánu vypočítávaném z matematického modelu rozložení mezd. Ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň. Ve 2. čtvrtletí 2014 byl medián 21 385 Kč, což bylo o 413 Kč (o 2,0 %) vyšší než ve stejném období předchozího roku. Mzdová úroveň prostředního zaměstnance tak vzrostla poněkud méně než aritmetický průměr. Tento fakt poukazuje na dispropor­cionální zvyšování výdělků.
Mzdové rozpětí zůstalo značně široké: celkem 80 % zaměstnanců pobíralo výdělky mezi 10 295 Kč a 41 037 Kč. Okrajové hodnoty představují standardní „chudou“ mzdu nebo naopak „bohatou“. Nazýváme je decily, protože ukrajují desátý díl zaměstnanců. Podíl decilů nám ukazuje, že standardní „bohatý zaměstnanec“ dnes vydělává čtyřikrát více než chudý. Rozdíl je tedy značný a tradiční rovnostářství, které bylo spojeno s režimem před rokem 1989, je již pryč.

Mediánové mzdy podle zaměstnání (1. pololetí 2014 a 1. pololetí 2013, v Kč)

Mediánové mzdy podle zaměstnání (1. pololetí 2014 a 1. pololetí 2013, v Kč)

Záleží na odvětví, kde pracujete

V jednotlivých odvětvích jsou mzdové úrovně velmi odlišné a také mzdový vývoj byl různorodý, meziroční nominální nárůsty se ve 2. čtvrtletí 2014 pohybovaly mezi 0,7 % a 3,9 %. Velmi málo vzrostly platy ve vzdělávání (+0,9 %). Vůbec nejméně se pak zvýšily ve dvou malých odvětvích: činnosti spolků a sdružení, drobné opravy a poskytování různých osobních služeb (+ 0,7 %) a zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+0,8 %). Naopak nejvíce (+3,9 %) si polepšili zaměstnanci ve velkoobchodu a maloobchodu, opravách a údržbě motorových vozidel. Také ve zpracovatelském průmyslu, který je z hlediska počtu zaměstnanců největším odvětvím, narostly mzdy nadprůměrně (téměř o 3 %).

Co vaše zaměstnání?

Podle platné klasifikace zaměstnání pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 41 325 Kč a širokým decilovým rozpětím 19 628 Kč až 111 761 Kč. Druhá nejvyšší úroveň mezd u specialistů se pohybuje mezi decily 20 867 Kč a 62 255 Kč, přičemž medián je u nich 29 941 Kč. Třetí příčku obsadili techničtí a odborní pracovníci s mediánem 26 294 Kč a decilovým rozpětím 15 913 Kč až 43 989 Kč. Pracovníci ve službách a prodeji mají decilové rozpětí 10 102 Kč až 26 490 Kč a medián 14 833 Kč. Řemeslníci a opraváři mají medián 21 080 Kč a obsluha strojů a zařízení, montéři 20 455 Kč, mzdy jsou tam sevřenější. Nejnižší mzdová úroveň je obecně u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde je medián 13 619 Kč a decilové rozpětí 9 266 Kč až 21 982 Kč.

Mzdy ve vybraných odvětvích (2. čtvrtletí 2014, v Kč)

Mzdy ve vybraných odvětvích (2. čtvrtletí 2014, v Kč)

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2018 zpomalil. Podobně jako vloni však přetrval vysoký růst výdajů domácností, mzdová tempa akcelerovala. Podniky stále naléhavěji pociťovaly nedostatek pracovní síly, což limitovalo jejich růst. Výsledkem bylo mimo jiné posílení investiční aktivity do ICT, strojů a zařízení.

Nízká minimální mzda

ilustrativní fotka

Ve srovnání s Lucemburskem, které má nejvyšší minimální mzdu v Evropské unii, je česká pětinová. Ve Skandinávii se výše minimálních mezd nestanovuje.

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

ilustrační foto

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

V Evropě mají práci, nezaměstnanost klesá

Ilustrační foto

Téměř ve všech členských státech Evropské unie klesá míra nezaměstnanosti, a to již od konce roku 2014. Souvisí to s ukončením hospodářské krize a zlepšením podmínek na trhu práce.

S volnými místy není v Česku problém

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2015 činila míra volných pracovních míst v Česku 2,3 %. Meziročně se zvýšila o 0,9 p. b., nejrychleji ze zemí Unie.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci

Ilustrační foto

Každý pátý pracující uvádí, že jeho zaměstnání neodpovídá úrovni stupně vzdělání a pracovním zkušenostem. Relativně často nevyužívají svoji kvalifikaci pracující se středním vzděláním s maturitou, a to většinou ženy.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

ilustrační foto

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Ilustrační foto

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Ilustrativní obrázek

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.