Povinnost implementovat evropský standard ESA2010 a pravidla v navazujícím Manuálu na deficit a dluh vedla ke změnám v indikátorech hospodaření vládních sektorů v celé Evropě.
Celkový deficit zemí Evropské unie poklesl vlivem změny metodiky o 0,1 procentního bodu (p. b.) hrubého domácího produktu (HDP). Pokles v relativní výši dluhu dosáhl výše 1,8 p. b. Dominantním faktorem poklesu je změna nominální hladiny HDP, jež sama o sobě snižovala úroveň zadlužení o 3 procentní body. Směrem k růstu zadlužení naopak působil zejména posun hranice mezi veřejným a vládním sektorem, kterou překročila napříč Evropou řada dosud veřejných subjektů.
Menší změny jsou v deficitech
Vezmeme-li za příklad nejnovější roční údaje, tj. za rok 2013, revize nejvíce navýšila deficity v případě Litvy (–0,4 p. b.), Estonska, Belgie, Finska a Chorvatska (shodně –0,3 p. b.). Dominantní změnu způsobilo odlišné zatřídění veřejných dopravců, správců hmotných rezerv či institucí pojištění vkladů, ale také změna v zachycení toků z úrokových swapů, jež nejsou nově uznávány jako příjem či výdaj ovlivňující saldo hospodaření. Ovšem ve většině zemí došlo zejména vlivem revize HDP k poklesu relativní úrovně deficitu.
Při pohledu na časové řady lze zjistit, že rekordní změny salda hospodaření směrem dolů dosáhlo Maďarsko (–9,8 p. b. v roce 2011), a to především z důvodu revize zachycení jednorázových toků, které souvisely se změnami v penzijním systému, tj. s faktickou likvidací druhého pilíře. Ve stejném roce zvýšila uvedená úprava deficit také v Portugalsku (–3,3 p. b.) a o rok později ve Velké Británii (–2,2 p. b.).
Změny ve výši deficitu vládních institucí k HDP, 2013 (v p. b.)
Změny ve výši dluhu vládních institucí k HDP, 2013 (v p. b.)
Výraznější změny byly v dluzích
Revidovaná výše dluhů mírně pozměnila pořadí nejzadluženějších zemí Evropy. První místo obhájilo Řecko, přestože úroveň dluhu řeckých vládních institucí k hrubému domácímu produktu HDP poklesla na konci roku 2013 o 0,2 p. b. na 174,9 % HDP.
Výraznější revize HDP v Itálii a přeřazení holdingových společností či nemocnic v Portugalsku posunuly na druhé místo vládní sektor země, která se rozkládá v západní části Pyrenejského poloostrova (128,0 % HDP) před italský vládní sektor (127,9 % HDP).
Vzhledem ke změně jmenovatele (hrubého domácího produktu) se nejvýraznější změna dluhu vládních institucí směrem dolů odehrála v kyperské statistice. Zadlužení vládního sektoru tam pokleslo revizí o 9,5 p. b. na 102,2 % HDP. Na druhém místě se ocitlo Holandsko s redukcí dluhu o 4,9 p. b.
Zajímavým pohybem směrem dolů je z metodického hlediska revize v sousedním Polsku. Přeřazení fondu pojištění vkladů zredukovalo zadluženost o 1,3 p. b., a to díky praxi konsolidaci dluhů mezi vládními subjekty.
Neméně zajímavé změny se odehrály u jižních sousedů v Rakousku. Nová pravidla pro zatřídění subjektů přivedla do vládního sektoru významné finanční instituce, banky, ale také správce infrastruktury. Celkově dluh Rakouska narostl revizí o 6,7 p. b.
Nešlo však o nejvýraznější pohyb směrem nahoru. Ten lze vysledovat u nejmladšího člena Evropské unie, Chorvatska (+8,6 p. b.). Za růstem chorvatského dluhu stojí přeřazení státních dálničních společností do vládního sektoru.
