Revize napříč Evropou

VYDÁNÍ: 11-12/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Likvidací druhého pilíře důchodového systému dosáhlo Maďarsko rekordní změny salda hospodaření směrem dolů. Avšak i další členské státy Evropské unie prohloubily své deficity z důvodu revize národních účtů.

Povinnost implementovat evropský standard ESA2010 a pravidla v navazujícím Manuálu na deficit a dluh vedla ke změnám v indikátorech hospodaření vládních sektorů v celé Evropě.
Celkový deficit zemí Evropské unie poklesl vlivem změny metodiky o 0,1 procentního bodu (p. b.) hrubého domácího produktu (HDP). Pokles v relativní výši dluhu dosáhl výše 1,8 p. b. Dominantním faktorem poklesu je změna nominální hladiny HDP, jež sama o sobě snižovala úroveň zadlužení o 3 procentní body. Směrem k růstu zadlužení naopak působil zejména posun hranice mezi veřejným a vládním sektorem, kterou překročila napříč Evropou řada dosud veřejných subjektů.

Menší změny jsou v deficitech

Vezmeme-li za příklad nejnovější roční údaje, tj. za rok 2013, revize nejvíce navýšila deficity v případě Litvy (–0,4 p. b.), Estonska, Belgie, Finska a Chorvatska (shodně –0,3 p. b.). Dominantní změnu způsobilo odlišné zatřídění veřejných dopravců, správců hmotných rezerv či institucí pojištění vkladů, ale také změna v zachycení toků z úrokových swapů, jež nejsou nově uznávány jako příjem či výdaj ovlivňující saldo hospodaření. Ovšem ve většině zemí došlo zejména vlivem revize HDP k poklesu relativní úrovně deficitu.
Při pohledu na časové řady lze zjistit, že rekordní změny salda hospodaření směrem dolů dosáhlo Maďarsko (–9,8 p. b. v roce 2011), a to především z důvodu revize zachycení jednorázových toků, které souvisely se změnami v penzijním systému, tj. s faktickou likvidací druhého pilíře. Ve stejném roce zvýšila uvedená úprava deficit také v Portugalsku (–3,3 p. b.) a o rok později ve Velké Británii (–2,2 p. b.).

Změny ve výši deficitu vládních institucí k HDP, 2013 (v p. b.)

Změny ve výši deficitu vládních institucí k HDP, 2013 (v p. b.)

Změny ve výši dluhu vládních institucí k HDP, 2013 (v p. b.)

Změny ve výši dluhu vládních institucí k HDP, 2013 (v p. b.)

Výraznější změny byly v dluzích

Revidovaná výše dluhů mírně pozměnila pořadí nejzadluženějších zemí Evropy. První místo obhájilo Řecko, přestože úroveň dluhu řeckých vládních institucí k hrubému domácímu produktu HDP poklesla na konci roku 2013 o 0,2 p. b. na 174,9 % HDP.
Výraznější revize HDP v Itálii a přeřazení holdingových společností či nemocnic v Portugalsku posunuly na druhé místo vládní sektor země, která se rozkládá v západní části Pyrenejského poloostrova (128,0 % HDP) před italský vládní sektor (127,9 % HDP).
Vzhledem ke změně jmenovatele (hrubého domácího produktu) se nejvýraznější změna dluhu vládních institucí směrem dolů odehrála v kyperské statistice. Zadlužení vládního sektoru tam pokleslo revizí o 9,5 p. b. na 102,2 % HDP. Na druhém místě se ocitlo Holandsko s redukcí dluhu o 4,9 p. b.
Zajímavým pohybem směrem dolů je z metodického hlediska revize v sousedním Polsku. Přeřazení fondu pojištění vkladů zredukovalo zadluženost o 1,3 p. b., a to díky praxi konsolidaci dluhů mezi vládními subjekty.
Neméně zajímavé změny se odehrály u jižních sousedů v Rakousku. Nová pravidla pro zatřídění subjektů přivedla do vládního sektoru významné finanční instituce, banky, ale také správce infrastruktury. Celkově dluh Rakouska narostl revizí o 6,7 p. b.
Nešlo však o nejvýraznější pohyb směrem nahoru. Ten lze vysledovat u nejmladšího člena Evropské unie,  Chorvatska (+8,6 p. b.). Za růstem chorvatského dluhu stojí přeřazení státních dálničních společností do vládního sektoru.

Autor: , ředitel sekce makroekonomických statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Dluhy na export

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.

Deficity se snižují

Ilustrační foto

V roce 2016 činil celkový rozpočtový deficit v Evropské unii 1,7 % hrubého domácího produktu. Od roku 2007 to byl nejnižší schodek.

Překvapivý růst irské ekonomiky

Ilustrační foto

V polovině července v médiích výrazně rezonovala zpráva o nezvykle rychlém růstu irské ekonomiky v roce 2015. Ta meziročně zvýšila svou výkonnost měřenou HDP o 26,3 % a dostala se tak do čela světového žebříčku.

Zdánlivě malé změny

Ilustrační foto

Vládní dluh na jednoho obyvatele ČR již přesáhl hranici 181 tis. Kč. V případě srovnání s ekonomicky aktivním obyvatelem přesáhl 360 tis. Kč, což v mnoha regionech představuje i byt skromnějších rozměrů.

V roce 2009 jsme naspořili nejvíce

Ilustrační foto

V souvislosti s 25. výročím sametové revoluce se často v médiích objevují úvahy o tom, zda se mají lidé lépe dnes než před rokem 1989, či naopak. Malý statistický exkurz do minulosti, od počátků 90. let až do roku 2013, vám umožní udělat si vlastní úsudek.

Alchymie revizí

ilustrativní obrázek

Uživatele statistik dnes zajímají pouze výsledné agregáty nebo údaje o dluhu a deficitu vládních institucí. To je škoda.

Význam národních účtů

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Národní účty nepatří mezi statistiky, jejichž údaje by byly tématem debat široké veřejnosti, jako je tomu např. u průměrné mzdy či vývoje spotřebitelských cen. Přesto nepřímo výrazně ovlivňují životy občanů.