Správně nastavit pravidla

Nejvyšší kontrolní úřad by se měl spolupodílet na vzniku kvalitních zdrojových dat. Je totiž ve veřejném zájmu, aby shromažďované a zveřejňované informace byly správné. Jenom takové pak mohou sloužit svému účelu.

V poslední době dochází ke zvýraznění role nejvyšších kontrolních institucí (SAIs) jako institucí, které by se měly spolupodílet na vzniku kvalitních zdrojových dat sloužících mimo jiné i ke statistickým účelům, resp. tvorbě údajů využívaných pro monitorování a řízení veřejných financí.

Nekvalitní data a problémy evropských ekonomik

Na evropské úrovni se vedla diskuze, zda by SAIs neměly jít ještě dál. Tedy zda by neměly být nastaveny i určité kompetence SAIs právě ve vztahu k údajům sloužícím pro monitorování a řízení veřejných financí, které ze zdrojových dat vznikají. Impulsem k těmto úvahám byl nedávný vývoj v některých evropských zemích, jako například ve Španělsku nebo Portugalsku, kde problémy jejich ekonomik byly spojovány i s nekvalitními údaji, které byly o stavu hospodaření těchto zemí prezentovány.
Obecně lze říci, že mandát SAIs v jednotlivých zemích EU se velmi různí a jsou i různé míry angažovanosti SAIs ve vztahu k makroekonomickým údajům. Pracovní skupina Kontaktního výboru (sdružení představitelů SAIs zemí EU a Evropského účetního dvora), která byla pro tuto oblast vytvořena, ve svých závěrech konstatovala, že není v dohledné době možné, právě vzhledem k rozdílným mandátům SAIs jednotlivých zemí, aplikovat v rámci EU nějaký jednotný model role SAIs ve vztahu k údajům využívaným pro monitorování a řízení veřejných financí.

Finanční audity

Mezi základní zdrojová data, která slouží údajům pro monitorování a řízení veřejných financí, patří údaje účetnictví a rozpočtu. V nedávné době prošly velkou proměnou způsobenou mimo jiné i požadavky na údaje pro účely statistiky. Začaly se systematicky vytvářet a sbírat i velice podrobné údaje formou tzv. pomocného analytického přehledu. A právě správnost údajů, které slouží jako zdrojová data, je jednou z významných přínosů činnosti NKÚ.

Regulátorem Ministerstvo financí

Kvalita zdrojových dat však není závislá pouze na kvalitě pořizovaných údajů. Výchozím předpokladem věrného zobrazení stavů procesů je správné nastavení pravidel pro toto zobrazování, především předpisů pro účetnictví. Samozřejmě odpovědnost za kvalitu účetních předpisů spočívá na regulátorovi, kterým je Ministerstvo financí. V Evropě je však velmi silně vnímána i role SAIs jako instituce, která se má ke kvalitě předpisů vyjadřovat.
V případě NKÚ jsou k tomu využívány kontrolní závěry, Výroční zpráva a Stanovisko NKÚ k návrhu státního závěrečného účtu. Ve všech těchto výstupech je ze strany NKÚ upozorňováno na systémové nedostatky včetně vyhodnocení jejich dopadu do kvality vykazovaných údajů, které slouží i jako zdrojová data pro statistické účely. Akcentována je zejména srovnatelnost vykazovaných údajů. Hlavně proto, že je zohledňováno, že není možné vše hodnotit pouze ve vztahu k individuální účetní závěrce a jejím uživatelům.
NKÚ v roce 2013 realizoval i jednu kontrolní akci zaměřenou na údaje pomocného analytického přehledu. Závěr z této kontroly jasně prezentoval primární závislost správnosti každého údaje tohoto přehledu na správnosti údajů účetní závěrky, resp. účetnictví.

Nesrovnatelné údaje

U projektů spolufinancovaných ze zahraničí dochází k velice odlišnému zobrazování stejných skutečností různými účetními jednotkami v rozvahách a výkazech zisku a ztráty. A právě údaje o tocích prostředků z EU jsou informacemi, které ovlivňují významné makroekonomické údaje, jako je například deficit ústředních vládních institucí. Při zpracování těchto údajů pak musí být hledány další informace pro korekci údajů z účetnictví.

V roce 2010 vznikly nové účetní výkazy

Reforma účetnictví veřejného sektoru, která byla zahájena v roce 2010, přinesla řadu zásadních změn účtování i vykazování. Snaha přiblížit účetnictví veřejného sektoru podnikatelskému vedla i ke vzniku nových výkazů, které měly přinést další pohledy na vývoj hospodaření tzv. vybraných účetních jednotek. Právě v případě těchto výkazů, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, je však možné konstatovat, že nejasnost pravidel pro jejich sestavení vedla ke znehodnocení vykazovaných údajů. Existuje proto pochybnost, nakolik mohou sloužit svému účelu, protože jinak by chybovost některých vykazovaných údajů musela být zjišťována.