Stavebnictví na vzestupu?

VYDÁNÍ: 10/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Stavebnictví v České republice dosáhlo vrcholu své konjunktury v roce 2008 a od té doby klesá. Rok 2014 zatím přinesl určité zlepšení, když index stavební produkce za leden až srpen meziročně vzrostl o 2,9 %.

V roce 2013 zaznamenal index stavební produkce meziroční pokles o 6,7 %. Více klesalo inženýrské stavitelství – o 9,3 %, pozemní stavitelství kleslo o 5,6 %. Ve srovnání s konjunkturálním rokem 2008 jde o téměř čtvrtinový pokles v obou kategoriích výstavby.
Rok 2014 zatím přinesl určité zlepšení. Index stavební produkce za leden až srpen meziročně vzrostl o 2,9 % – pozemní stavitelství vzrostlo o 1,0 %,  inženýrské o 7,5 %.
Významnou roli v meziročním srovnání hrála velmi mírná zima, kdy klimatické podmínky umožnily stavbařům pracovat v podstatě bez omezení. Také srovnávací základna roku 2013 byla velmi nízko a meziroční růsty byly proto snazší. Ve srovnání se stejným obdobím konjunkturálního roku 2008 klesla stavební produkce v lednu až srpnu o 25,0 %.
V roce 2013 uskutečnily stavební společnosti práce v hodnotě 397,5 mld. Kč, z toho více než polovina (219,5 mld. Kč) připadala na větší stavební firmy s 20 a více zaměstnanci. Většina stavebních prací byla provedena na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, přibližně čtvrtina připadla na opravy a údržbu. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se i firmy, kde práce v zahraničí tvoří významnou součást jejich celkového obratu.
Vzhledem k tomu, že stavebnictví je na rozdíl od průmyslu pevně spjato s místem výsledné produkce (tedy výstavby), je zajímavé porovnat stavební práce v jednotlivých regionech. Informace existují opět pouze za podniky s 20 a více zaměstnanci. Z celkových fakturovaných dodávek podniků (ve výši 219,5 mld. Kč) se nejvíce prostavělo v Praze (47,3 mld. Kč, 22 %).
S větším odstupem pak následují kraje Jihomoravský (25,7 mld. Kč, 12 %) a Moravskoslezský (23,2 mld. Kč, 11 %). Na opačném konci řady se nacházejí kraje Karlovarský, Liberecký a Pardubický, které jsou ovšem menší svou rozlohou.

Stavební práce v krajích ČR v roce 2013 podle místa stavby*) (v mld. Kč)

Stavební práce v krajích ČR v roce 2013 podle místa stavby*) (v mld. Kč)

Srovnání podle sídla stavebního podniku

Stavební práce lze porovnávat nejen podle místa stavby, ale také podle sídla stavebního podniku, který zakázku fakturuje jako hlavní dodavatel konečnému odběrateli. Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla a často také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. Firmy se sídlem v Olomouckém kraji provedly značnou část svých stavebních prací na území Moravskoslezského kraje, kde hodně staví také firmy z krajů Zlínského a Jihomoravského. V Jihomoravském kraji pak pracují společnosti se sídlem v Kraji Vysočina a Zlínském kraji. Naopak společnosti z Karlovarského kraje za prací vůbec necestují a řadí se tak k největším stavebním „patriotům“. V roce 2013 uskutečnily 81 % zakázek na území vlastního kraje. Nejvíce stavebních příležitostí se nabízí v Praze, kam přichází stavební společnosti ze všech koutů České republiky. Některé firmy zde odpracují poměrně značnou část svých zakázek. Jedná se například o firmy se sídlem v kraji Středočeském nebo Libereckém kraji, ale také v Kraji Vysočina a v krajích Královéhradeckém, Pardubickém a Ústeckém. Výše popsané struktury se samozřejmě s prováděním jednotlivých akcí mohou měnit, ale základní principy a vazby v průběhu let zůstávají stejné.

Stavební práce v roce 2013 pro veřejné zadavatele*) (podíl na celkových stavebních pracích v ORP místa stavby, v %)

Stavební práce v roce 2013 pro veřejné zadavatele*) (podíl na celkových stavebních pracích v ORP místa stavby, v %)

Zakázky pro veřejné zadavatele

Stavební společnosti s 20 a více zaměstnanci poskytují také data o tom, kolik stavebních prací realizují pro veřejné zadavatele. V roce 2013 to byly práce za 80,3 mld. Kč, z tohoto v Praze za 13,5 mld. Kč. Dále pak následovaly kraje Jihomoravský (10,6 mld. Kč) a Moravskoslezský (9,6 mld. Kč), což jsou zároveň kraje s celkově vysokým objemem stavebních prací.
V jednotlivých regionech je proto zajímavé zjistit také podíl stavebních prací pro veřejné zadavatele na celkovém objemu fakturovaných dodávek všem konečným odběratelům. Průměr za celou Českou republiku se pohybuje kolem 37 % dodávek pro veřejné zadavatele z celkového objemu stavebních prací. V tomto ohledu je na tom nejlépe kraj Liberecký (55 %) a také Plzeňský (49 %), ale mezi jednotlivými kraji nejsou výrazné rozdíly patrné. Při pohledu lze vidět jemnější členění, viděli bychom větší rozdíly. Tento fakt je způsoben především realizací větších investičních akcí, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Tato struktura se v průběhu let mění, svůj vliv na to může mít i nedostatek zakázek ze soukromých zdrojů. Podíl stavebních prací pro veřejné zadavatele je pak logicky větší než v oblastech s celkově vyšší investiční aktivitou všech subjektů.

Autor: , oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Výkon stavebnictví překvapil

Ilustrační foto

Vývoj stavebnictví v Česku dosáhl od roku 2000 vrcholu své konjunktury v letech 2007 a 2008 a od té doby až do roku 2013 stále klesal. Teprve rok 2014 přinesl určitý návrat k růstu. Stavební produkce roste i v roce 2015.

Vzestupy a pády českého stavebnictví

Ilustrační foto

Stavební produkce je považována za jeden z důležitých indikátorů vývoje ekonomiky. Na historickém exkurzu jsou patrné největší změny, ke kterým došlo od roku 1948 až do současnosti.

Zájem o dřevěné konstrukce domů stoupá

ilustrativní fotka

Rodinné domy jsou stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce. V roce 2014 byla dokončena desetina rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesá.

Stavebnictví v roce 2014

Ilustrační foto

Výkon českého stavebnictví se podle statistických údajů po pěti letech zlepšil. Naději do příštích let dává i vývoj v oblasti stavebních zakázek.