Význam národních účtů

VYDÁNÍ: 11-12/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Národní účty nepatří mezi statistiky, jejichž údaje by byly tématem debat široké veřejnosti, jako je tomu např. u průměrné mzdy či vývoje spotřebitelských cen. Přesto nepřímo výrazně ovlivňují životy občanů.

Patří mezi klíčové datové zdroje pro Ministerstvo financí při nastavení základních parametrů státního rozpočtu. Slouží centrálním bankéřům při rozhodování o měnově-politických otázkách. Národní účty představují komplexní makroekonomický model národního hospodářství. Rozhodně nejsou omezené na obecně známý ukazatel hrubého domácího produktu. Obsahují desítky či stovky dalších vzájemně provázaných ukazatelů.
Analytický potenciál jejich využití je značný. Brání mu zejména metodická složitost této statistiky a rovněž časový odstup publikování kompletních ročních sestav národních účtů. Proto je okruh jejich uživatelů poměrně omezený. První překážku lze alespoň částečně odbourat srozumitelnější komunikací statistiků vůči uživatelům, kdy budou schopni i složité jevy formulovat jednoduše. Zejména na ekonomických oborech univerzit totiž existuje velký prostor pro rozšiřování vědomostí o systému národních účtů. Druhou překážku lze postupně oslabovat rozšiřováním komplexnosti čtvrtletních národních účtů a zkracováním termínů jejich publikování. Poměrně nedávno začaly být publikovány čtvrtletní nefinanční účty, které poskytují obrázek o tvorbě a rozdělování důchodů. Centrální banky publikují čtvrtletní finanční účty, které ukazují, jak se hospodaření sektorů promítá do jejich finančních aktiv a závazků.
Samostatnou kapitolu tvoří statistika vládních účtů. Její význam a pozornost na ni soustředěná v posledních letech výrazně vzrostly v souvislosti s tlakem na fiskální kázeň členských zemí Evropské unie. Stává se z ní tak velmi specifická disciplína, pro kterou platí velice přísná metodická pravidla. Na základě zkušeností z minulosti, kdy některé země ohýbaly statistiku v zájmu dosažení svých politických cílů, je tak nyní do značné míry statistika podřizována administrativním účelům a ekonomická logika jde leckdy stranou. To je však obecný problém dnešní statistiky, se kterým se budeme muset smířit…

Autor: , předseda ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Veřejné dopravní podniky v systému národních účtů ČR

ilustrativní fotka

Eurostat věnuje trvalou pozornost harmonizaci národních účtů a prohlubování jejich srovnatelnosti. Jedním z metodických problémů bylo postavení veřejných dopravních podniků a jejich (ne)započítání do vládního dluhu. Dosavadní zatřídění veřejných dopravních podniků v ČR do sektoru nefinančních podniků bylo Eurostatem shledáno správným.

V roce 2009 jsme naspořili nejvíce

Ilustrační foto

V souvislosti s 25. výročím sametové revoluce se často v médiích objevují úvahy o tom, zda se mají lidé lépe dnes než před rokem 1989, či naopak. Malý statistický exkurz do minulosti, od počátků 90. let až do roku 2013, vám umožní udělat si vlastní úsudek.

Revize napříč Evropou

Ilustrační foto

Likvidací druhého pilíře důchodového systému dosáhlo Maďarsko rekordní změny salda hospodaření směrem dolů. Avšak i další členské státy Evropské unie prohloubily své deficity z důvodu revize národních účtů.

Zdánlivě malé změny

Ilustrační foto

Vládní dluh na jednoho obyvatele ČR již přesáhl hranici 181 tis. Kč. V případě srovnání s ekonomicky aktivním obyvatelem přesáhl 360 tis. Kč, což v mnoha regionech představuje i byt skromnějších rozměrů.

Alchymie revizí

ilustrativní obrázek

Uživatele statistik dnes zajímají pouze výsledné agregáty nebo údaje o dluhu a deficitu vládních institucí. To je škoda.