Z Východu alkohol a ryby, z Jižní Ameriky maso

VYDÁNÍ: 10/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Chilské víno, argentinské hovězí, kolumbijská či brazilská káva – i tyto položky vedou k hlubokému deficitu potravinových obchodů ČR s Jižní Amerikou. Schodek s Tureckem prohlubují hlavně cukrovinky a další pochutiny.

Po vstupu České republiky do Evropské unie tempa růstu dovozů (ale i vývozů) potravin a nápojů prudce zrychlila. Po většinu období se také prohlubovaly deficity potravinové obchodní bilance. Během let 2004–2013 rostl import potravin a nápojů včetně tabáku do České republiky každoročně v průměru o desetinu, ale jejich import do Evropské unie jen o 6 %. Dovozy z „neunijních“ zemí do EU rostly ročně pouze o 5 %. Tyto proporce naznačují narůstající přimykání České republiky k dodávkám evropských potravin. Příčinou je jejich „láce“ v kombinaci s politikou obchodních řetězců na českém trhu a jejich regionální expanzí.

Rychlý růst dovozů

Větší rychlost importu potravin do ČR oproti jejich importu z EU v letech 2004–2013 je ještě markantnější, podíváme-li se na tempa celkových dovozů do ČR. Rostly sice také rychleji (+7,5 % v průměru ročně) než celkové importy do Unie v jejích vnitro i mimounijních dovozech (+4,7 %, resp. +6,8 %), ale rozdíl v tempech nebyl zdaleka takový jako u potravin. Roli hrála okolnost, že v krizovém roce 2009 v EU dovozy potravin a nápojů meziročně poklesly (dovozy ze zemí EU o 4,1 %, ze „zbytku světa“ dokonce o 7,7 %), zatímco v ČR opět vzrostly (+2,1 %). České domácnosti totiž dopad tehdejší krize při ještě relativně příznivém vývoji svých disponibilních příjmů v roce 2009 (i vlivem legislativních změn v daních a na pojistném) nepocítily. Sklon neutrácet se u nich projevil až v následujících letech.
Neuvažujeme-li nápoje a tabák, pak podíl Evropské unie na čistě potravinových dovozech do České republiky v roce 2004 činil 81,3 %, ale v roce 2013 už 89,1 %. Logicky tak v tomto období klesaly podíly importů potravin do ČR ze „zbytku světa“ – z celého amerického kontinentu z více než desetinového podílu (10,9 %) na polovinu (5,9 %), u dovozů z Asie z 5,1 % na 3,6 %. Už tak velmi nízké dovozy potravin z Afriky se dále snížily z 2,4 % na 1,2 %.

Dynamika potravinových dovozů*) do ČR a EU, 2004–2013, (meziročně, v %)

Dynamika potravinových dovozů*) do ČR a EU, 2004–2013, (meziročně, v %)

Jen zlomek ze zbytku světa

Celý jihoamerický kontinent, Společenství nezávislých států (SNS, tj. Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán) a Turecko mají dohromady jen pětiprocentní podíl na potravinových dovozech do České republiky. Pokud jde o embarga na dovozy potravin, je současná struktura potravinových dovozů do ČR výhodou. Míníme tím čistě směr toků potravin a rizika pro ČR při eventuálním výpadku českých dovozů z teritorií, z nichž by nahrazovaly embargující subjekty své dovozní potřeby.
V letošním prvním pololetí dovezla ČR z Jižní Ameriky potraviny v hodnotě pouze 3,3 % celkového potravinového importu a z Turecka dokonce jen 1,4 %. Celé Společenství nezávislých států participovalo na dovozech potravin, nápojů a tabáku do ČR pouhými 0,6 %. I tento nepatrný podíl však, podobně jako v případě Turecka, od roku 2009 narůstá (tehdy činil 0,3 %).

Maso, alkohol a ryby

Z Jižní Ameriky dlouhodobě dováží Česká republika ovoce a ořechy (v roce 2013 za 1,169 mld. Kč). Hodnotově jsou sice nejvýznamnější položkou, ale shrneme-li dovoz masa (i upraveného, tj. konzervovaného a soleného) a masných výrobků z Jižní Ameriky včetně ryb, zjistíme, že přes dvě pětiny celkových dovozů potravin, nápojů a tabáku pocházelo z tohoto kontinentu (v roce 2013 v hodnotě 2,384 mld. Kč). Hovězí maso se loni na úhrnu těchto dovozů podílelo jen 1,7 % (0,103 mld. Kč). Z tohoto faktu vyplývá, že Česká republika dováží z Jižní Ameriky především ostatní druhy masa.
Plnou čtvrtinu dovozu potravin, nápojů a tabáku ze SNS do ČR tvoří alkohol. V roce 2013 se z Ruska dovezlo 29 % alkoholických nápojů. Přes polovinu dovozů potravinových komodit (za 0,321 mld. Kč) představovaly ryby (za 0,180 mld. Kč). Potravinová bilance ČR s Ruskou federací je pozitivní – loni +1,847 mld. Kč, letos v prvním pololetí +1,139 mld. Kč. Téměř čtvrtinu exportu z ČR do Ruska tvořily loni alkoholické nápoje, asi sedminu vejce.

Z Turecka cukrovinky

Zhruba dvě třetiny českých dovozů potravin, nápojů a tabáku z Turecka (v roce 2013 celkem 67 %, a za letošní první pololetí 60 %) tvoří dvě položky – pochutiny, ovoce (vč. sušeného) a ořechy. Deficitní potravinová bilance je patrná celé desetiletí, proti roku 2004 se o čtvrtinu prohloubila.
Za první pololetí 2014 dovezla ČR z Turecka oproti předchozím obdobím méně tabáku ale více cukrovinek. Deficit v obchodech s cukrovinkami, který činil téměř 100 mil. Kč v roce 2013 a už 92 mil. Kč jen za letošní první pololetí, se stále zhoršuje s rostoucím dopadem na celou vzájemnou bilanci. V roce 2007 převyšoval dovoz do ČR 21 mil. Kč, v roce 2013 se už blížil 103 mil. Kč. U dvou výše zmiňovaných největších dovozních položek převažuje import z Turecka prakticky zcela nad jejich exportem z ČR. Více než stomilionový schodek má ČR v potravinových obchodech také u konzervovaného ovoce a surového tabáku. Celkové zhoršování bilance s touto zemí jde na vrub rostoucích dovozů.

Společenství nezávislých států – dovozy potravin, nápojů a tabáku do ČR, obchodní bilance, 2004–2013 (v mld. Kč)

Společenství nezávislých států – dovozy potravin, nápojů a tabáku do ČR,  obchodní bilance, 2004–2013 (v mld. Kč)

Nemáme tolik slunce

Pozice neevropských teritorií na dovozech potravin, nápojů a tabáku do ČR – a deficit s nimi – souvisí s importem komodit (káva, tropické ovoce, různé druhy ryb aj.), jejichž produkce úzce souvisí s klimatickými podmínkami. Právě z toho důvodu je potravinová bilance s těmito teritorii většinou schodková.
Český potravinový trh je z pohledu producentů těchto zemí relativně velmi malý. I kdyby došlo k významnějším restrikcím v mezinárodním obchodu s potravinami, v tocích výše uvedeného potravinářského zboží dováženého z neevropských teritorií do ČR by neměl nastat problém. Na „mainstreamové“ položky potravinářských obchodů, jako jsou mléčné výrobky nebo maso, by však restrikce druhotný dopad mít mohly. Přetlak „evropské“ nabídky by totiž mohl znovu obnovit import deflace do České republiky a ovlivnit domácí produkci potravin.
Více ZDE.

Podíly vybraných teritorií na dovozech potravin, nápojů a tabáku do ČR, 2004–1. pololetí 2014 (v %)

Podíly vybraných teritorií na dovozech potravin, nápojů a tabáku do ČR, 2004–1. pololetí 2014 (v %)

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Chov ovcí zatím sucho nezasáhlo

ilustrativní fotka

Zatímco vliv sucha na rostlinnou výrobu lze ve statistice doložit nižšími výnosy, na chovu zvířat se extrémy počasí projeví nepřímo a s určitým zpožděním. To lze ukázat na „ovčích“ ukazatelích.

Cena mléka padá dolů

ilustrativní fotka

Klesající trend ve výrobních cenách kravského mléka v posledních 16 měsících je ovlivněn nadbytkem mléka na trhu. Důvodem byly zejména zákazy dovozů mléka do Ruska a od dubna 2015 také zrušení mléčných kvót.

Když čisté ruce nestačí

ilustrativní fotka

Světová zdravotnická organizace u příležitosti Mezinárodního dne zdraví, který připadá na 7. duben, letos upozorňovala především na problémy a nemoci, které jsou spojeny s konzumací závadných potravin a vody.

Na zahraničí jsme závislí

ilustrativní foto

Otevřenost české ekonomiky vůči zahraničí je sice nadprůměrná, za extrémní ji ale považovat nelze.